Homeworking pokulhává, využívání ICT ne

VYDÁNÍ: 06/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Necelá třetina podniků umožňuje zaměstnancům práci z domova. Pracovníků, kteří tuto možnost využívají alespoň půl dne v týdnu, však není ani deset procent. Co ještě odhalilo šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru a jak jsou na tom české podniky ve srovnání s ostatními zeměmi EU?

Před deseti lety bylo v České republice připojeno k internetu více než 90 % podniků. V lednu 2014 už to bylo 98 %. Přihlédneme-li k podílu připojených podniků k rychlosti připojení (rychlosti stahování dat, tzv. download), došlo i zde k významnému posunu. Ještě v roce 2004 stahovala naprostá většina podniků data rychlostí nižší než 2 Mb/s. Vloni už stahovaly téměř všechny rychlostí přesahující 2 Mb/s, nejčastěji v rozmezí 2 až 9,9 Mb/s.
V evropském žebříčku podniků s připojením k internetu rychlostí 2 Mb/s a vyšší se české podniky za rok 2014 umístily na 11. místě, tedy vysoko nad průměrem EU28. Pokud by se však sestavovalo pořadí jen z podniků s vysokorychlostním připojením k internetu s rychlostí nad 30 Mb/s, Česko by se propadlo pod evropský průměr.

Připojení k internetu není v průmyslu nezbytné

Podíl zaměstnanců, kteří v roce 2014 využívali v práci počítač připojený k internetu, tvořil zhruba dvě pětiny z celkového počtu zaměstnanců českých podniků. Pro Českou republiku je charakteristické, že vysoký počet všech ekonomicky aktivních obyvatel (přes 40 %) pracuje v průmyslu. Díky tomu je podíl zaměstnanců používajících v práci počítač s přístupem na internet v mnoha průmyslových odvětvích nižší než 30 %, a tak je tento údaj za celou republiku relativně nízký. V mezinárodním srovnání je Česko v podílu uživatelů internetu v práci hluboko pod evropským průměrem. Podobně nízký je tento podíl např. na Slovensku, v Řecku, Polsku, Portugalsku nebo Maďarsku, nejnižší je pak v Rumunsku a Bulharsku.
Podíl podniků poskytujících svým zaměstnancům přenosná zařízení, tedy notebooky, tablety, chytré telefony apod., s možností připojení k internetu, je téměř dvoutřetinový. Podíl zaměstnanců, kteří skutečně využívají tato zařízení, je však jen velmi malý – v lednu 2014 nedosahoval ani pětiny všech zaměstnanců – a je pod průměrem evropské osmadvacítky.

Podniky s vlastními webovými stránkami, leden 2014

Podniky s vlastními webovými stránkami, leden 2014

Webové stránky podniků jsou již samozřejmostí

České podniky se naopak v mezinárodním srovnání umístily dobře díky svým webovým stránkám. Podniků, které se na svých webových stránkách prezentují, je v České republice více než 80 %. Jedná se o osmou nejvyšší hodnotu mezi členskými zeměmi Unie. Průměr evropské osmadvacítky se pohybuje těsně pod tříčtvrtinovou hranicí. Nejčastěji umožňují podniky na svých stránkách nahlížet do katalogů nebo ceníků zboží (60 %), podávat stížnosti (39 %) a objednávat či rezervovat zboží nebo služby (37 %). Potěšující je, že u všech jmenovaných funkcionalit webových stránek se české firmy umístily v mezinárodním srovnání nad evropským průměrem. Podíl českých webových stránek umožňujících návštěvníkům učinit on-line objednávku či rezervaci dokonce zaujímá ve srovnání evropských zemí prvenství, české podniky zde předčily např. podniky ze Švédska či Nizozemska.

V e-obchodování jsme nad průměrem

Procento českých podniků, které elektronicky nakupují, je dlouhodobě vyšší (zhruba dvojnásobně) než podíl těch, které elektronicky prodávají. Oba ukazatele výrazně posunuly české podniky nad evropský průměr (druhé místo v elektronických prodejích, čtvrté místo v elektronických nákupech).
V roce 2013 elektronicky nakoupila více než polovina českých podniků (53 %). Elektronický prodej uskutečnila více než čtvrtina českých firem (27 %). S narůstajícím podílem elektronicky nakupujících podniků zároveň roste i hodnota elektronických nákupů. Zatímco v roce 2002 tvořily elektronické nákupy podniků v České republice pouhá 4 % objemu jejich celkových nákupů, v roce 2013 to byla už třetina. Tržby z elektronických prodejů tvořily v roce 2013 více než čtvrtinu celkových tržeb sledovaných podniků. V mezinárodním srovnání se jedná o druhou nejvyšší hodnotu v rámci zemí EU28. Prvenství za rok 2013 získalo Irsko.

Zaměstnanci v podnicích ČR využívající internet  (v %)

Zaměstnanci v podnicích ČR využívající internet  (v %)

České firmy nakupují v hojné míře prostřednictvím webových stránek. Obecně se jedná spíše o menší nákladné nákupy. Vyšší finanční částky jsou ze strany podniků vynakládány elektronickou výměnou dat.
Prodej prostřednictvím webových stránek se používá především ve vztahu ke koncovým zákazníkům. Tento prodej je typický např. pro podniky působící v informačních a komunikačních činnostech, v obchodě nebo v ubytování.
Elektronická výměna dat je naopak obvyklá při vzájemném obchodování firem. Využívají ji především velké podniky či podniky působící v automobilovém průmyslu.

Podniky prodávající elektronicky, 2013

Podniky prodávající elektronicky, 2013

Kde hledat další informace

Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru (ICT 5-01) realizuje ČSÚ každoročně od roku 2002. Provádí se na vzorku o rozsahu přibližně 9 tis. podniků s 10 a více zaměstnanci ve vybraných odvětvích. Posledním referenčním obdobím byl leden 2014. Údaje o elektronickém obchodování byly zjišťovány za rok 2013. Údaje za ostatní státy EU pochází z databáze Eurostatu a jsou platné k 1. 3. 2015.
Více informací najdete na http://bit.ly/1Rnys1o.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Největší digitální propast je na Vysočině

ilustrativní obrázek

Zatímco ve skupině mladých do 25 let jsou on-line téměř všichni (97 %), podíl seniorů nad 65 let, kteří užívají internet alespoň jednou týdně, je zatím 27 %.

Digitální pokrok lze změřit

Ilustrační foto

Eurostat na konci minulého roku představil nový ukazatel za rok 2015, který označil jako Digital Intensity Index, česky index digitální vyspělosti. Díky němu je možné porovnávat, jak se v podnikatelském sektoru jednotlivých členských států daří zavádět a využívat informační a komunikační technologie.

České firmy zaostávají ve využívání sociálních sítí

Ilustrační foto

I když mezi roky 2013 a 2014 vzrostl v naší republice počet podniků, které aktivně využívají sociální sítě (tj. mají zde vlastní účet nebo profil), v porovnání s evropskými zeměmi máme co dohánět. V aktivním využívání sociálních sítí zaostávají české podniky za většinou členských zemí Evropské unie. Za námi se v evropském žebříčku umístily jen Rumunsko, Polsko a Lotyšsko.

Polovina obyvatel planety už používá internet

ilustrativní fotka

Podle nejnovější prognózy Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) bude mít do konce letošního roku přístup k internetu 3,2 mld. obyvatel planety. Před patnácti lety, v roce 2000, bylo na „síti“ sedmkrát méně lidí, tj. 400 mil. z celkového počtu 6,2 mld. osob. Nyní žije na Zemi zhruba o jednu miliardu obyvatel více.

Internet je pro podniky nepostradatelný

Ilustrativní obrázek

Poslední šetření ČSÚ o využívání informačních technologií v podnicích například vyvrátilo názor, že firmy na internetu příliš neinzerují. Naopak, téměř polovina z nich umísťuje placenou inzerci na vyhledávače, sociální média a na různé webové stránky.

Internetový prodej roste

ilustrační fotografie

V roce 2013 vlastnilo počítač a přístup k internetu 67 % domácností. Rozšíření informačních technologií se projevilo také v oblasti maloobchodu, kde se nakupování přes internet stalo novou formou prodeje, která se dynamicky rozvíjí.

Jsou investice do ICT cestou k hospodářskému růstu?

Ilustrační foto

V roce 2012 se investice do informačních a komunikačních technologií (ICT) podílely na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice dvěma procenty. Jednalo se o výrazně nižší podíl než na začátku tisíciletí. Podobně je na tom i zbytek Evropy.

Podniky nevyužívají všech výhod svých webů

Ilustrační obrázek

Nejčastější službou, kterou podnikové webové stránky v lednu 2013 ve vztahu ke svým zákazníkům nabízely, bylo prohlížení katalogů a ceníků výrobků a služeb. Dvě třetiny podniků umožňovaly zákazníkovi z podnikových webových stránek objednat nebo rezervovat produkt.