Meziroční a meziměsíční srovnání

VYDÁNÍ: 06/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Každý měsíc slýcháme, že průmysl vzrostl nebo stavebnictví pokleslo o tolik a tolik procent.

Každý měsíc slýcháme, že průmysl vzrostl nebo stavebnictví pokleslo o tolik a tolik procent. Pokud je vývoj relativně mírný, řekněme do 5 %, člověku to jen tak prolétne hlavou, a moc nad tím nepřemýšlí. Zbystří až ve chvíli, kdy jsou údaje vysoké, anebo naopak velmi nízké (u poklesu obzvlášť). Když slyší, že v lednu průmysl poklesl o 10 %, v únoru znovu o 10 % a v březnu ještě jednou o 10 %, může nabýt dojmu, že za poslední tři měsíce poklesl průmysl o 30 %. Znamenalo by to tedy, že za sedm měsíců bude průmysl na nule a vyděsí se. Takový katastrofický závěr by ovšem byl (obvykle) mylný. Jak tedy číst čísla o růstu a poklesu?
V prvé řadě je třeba si uvědomit, vůči jakému období hodnotu ukazatele za dané období porovnáváme. Obvykle se jedná o meziroční srovnání, při kterém porovnáváme měsíc daného roku se stejným měsícem předchozího roku, např. srovnáváme leden 2015 s lednem 2014. V tabulkách bývá obvykle meziroční index označován zkratkou SOPR = 100, tj. stejné období předchozího roku se rovná 100. Co je nad 100 (např. 104), znamená růst (o 4 %). Co je pod 100 (např. 96), znamená pokles (o 4 %) oproti stejnému období předchozího roku.
Uveďme příklad: v lednu 2014 byly tržby v průmyslu v hodnotě 50 a v lednu 2015 v hodnotě 45. Při meziročním srovnání klesly v lednu 2015 tržby v průmyslu o 10 % (45/50 * 100 = 90). V únoru 2014 byly tržby 60 a o rok později, v únoru 2015, byly 54. Meziroční pokles v únoru byl opět 10 % (54/60 * 100 = 90). A naposledy, v březnu 2014 činily tržby 70 a březnu 2015 pouze 63. Opět pokles o 10 % (63/70 * 100 = 90). Ve všech třech měsících průmysl vykazoval meziroční pokles o 10 % a přitom nelze říci, že by tržby od ledna do března poklesly o 30 %. V lednu byly 45, v březnu 63.
Statistici i ekonomové obvykle přednostně uvádějí meziroční srovnání. Důvod je ten, že většina ukazatelů vykazuje v průběhu roku sezónnost, která znemožňuje smysluplné porovnání různých období roku navzájem. Typickým příkladem je stavebnictví. V zimě se příliš nestaví, v létě naopak. Je tak pochopitelné, že porovnání stavební produkce v červenci a v lednu nedává příliš smysl, protože leden bude vždy výrazně menší.
Abychom mohli ukazatele v rámci roku porovnávat, musí být obvykle provedeno tzv. sezónní očištění, které zohlední, že některé měsíce jsou pravidelně menší a jiné větší. Takové sezónní očištění, je-li třeba, není snadné, a ne vždy je možné. Pokud se to však povede, lze porovnávat například leden s únorem či s březnem. A právě meziměsíční srovnání je to, co nám říká, zda z měsíce na měsíc ukazatel roste nebo klesá. Zachycuje ten nejaktuálnější vývoj, kdy předchozí období = 100.
Pokud v našem příkladu budeme předpokládat, že údaje jsou sezónně očištěné, pak v únoru 2015 vzrostly tržby oproti lednu o 20 % (54/45 * 100 = 120) a v březnu byl meziměsíční růst 16,7 % (63/54 * 100 = 116,6). Je tedy patrné, že i když meziročně tržby dramaticky klesají, meziměsíčně naopak výrazně rostou. Ve stejném období tak můžeme jak růst, tak klesat. Záleží jen na tom, co s čím porovnáváme a co potřebujeme zjistit.

Index průmyslové produkce, meziroční a meziměsíční (v %)

Index průmyslové produkce, meziroční a meziměsíční (v %)

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

O čem nevypovídají…

ilustrativní fotka

O tom, že bychom neměli bezmyšlenkovitě a nekriticky přijímat všechny číselné údaje, které se na nás valí, jsme v této rubrice již několikrát psali. Stejně jako o tom, že se musíme vždy ptát, kde se údaj vzal, kdo je jeho autorem, kdo s ním pracuje a hlavně – zda dává smysl. A co je ještě důležitější, zda je používán pouze k tomu, k čemu je určen.

Statistika je o kompromisech

Ilustrační foto

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu?

Dovolené hýbou průmyslem

Ing. Jan Ernest

Smyslem krátkodobých statistik vydávaných zpravidla v měsíční frekvenci je poskytnout informace o aktuálním trendu a popřípadě indikovat jeho změnu.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) jako ukazatel souhrnné výkonosti ekonomiky je velmi podrobně sledován celou řadou uživatelů. Z hlediska nejen odborné veřejnosti je samozřejmě nejzajímavější jeho vývoj ve srovnatelných cenách oproti jinému čtvrtletí. K tomu se používají především dva tzv. indexy fyzického objemu. Jde o meziroční index a mezičtvrtletní index. Použití každého z indexů má své pro a proti.

Konsolidovaný a nekonsolidovaný dluh

ilustrativní foto

Dluh vládních institucí je jedním z nejsledovanějších ukazatelů statistiky vládních účtů.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Naděje dožití a průměrný věk

Ilustrační foto

Demografické statistiky nabízejí velké množství různých ukazatelů. Některé z nich uživatelé mylně zaměňují více než jiné, například střední délku života a průměrný věk. Každý ukazatel vypovídá o něčem jiném, ale jedno mají společné, za všemi jsou schováni lidé a jejich příběhy.