Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

VYDÁNÍ: 06/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

V roce 2005 se v České republice vydalo na zdravotní péči 219 mld. Kč, domácnosti z toho zaplatily 23 mld. Kč. O osm let později, v roce 2013, se výdaje pohybovaly již na hranici 292 mld. Kč. Z rodinných rozpočtů „padlo“ na zdraví více než 42 mld., což bylo o 83 % více než v roce 2005. Přitom u zdravotních pojišťoven byl nárůst nižší, jen o 31 %. Výdaje domácností na zdravotní péči se tedy zvyšovaly průměrným ročním tempem růstu o 7,83 %.

Méně na lůžkovou péči i léky

Zatímco v roce 2012 byl zaznamenán více než třetinový meziroční nárůst výdajů domácností na lůžkovou péči (léčebnou i rehabilitační), v roce 2013 se vzestupná tendence již neopakovala. Oproti předchozímu roku naopak tyto výdaje klesly, a to o 20 % Přispěla k tomu i vyhláška (č. 267/2012 Sb.), která začala platit v říjnu 2012. Díky ní došlo k redukci seznamu diagnóz vhodných k lázeňské péči. Zkrátila se i délka léčebného pobytu nejen u komplexní, ale i u příspěvkové lázeňské rehabilitační péče. V rámci příspěvkového lázeňského pobytu hradí zdravotní pojišťovny pacientovi pouze standardní léčení. Ostatní výdaje, především ubytování a stravu, si musí už platit sám. Vyhlášku nakonec zrušil, k 1. lednu 2015, Ústavní soud.

Výdaje na zdravotní péči 2005–2013 (v mil. Kč)

Výdaje na zdravotní péči 2005–2013 (v mil. Kč)

Největší část svých financí vydávají domácnosti na léky a prostředky zdravotnické techniky (PTZ) – 63 % výdajů domácností na zdravotnictví. V roce 2013 tvořily léky důležitou výdajovou položku z kategorie „léky a PZT“ –81 %. Zásah do rodinného rozpočtu představují i přímé platby za vybrané stomatologické výkony, péči, poplatky za lékařské prohlídky a různá potvrzení provedené v osobním zájmu pacienta. V neposlední řadě každoročně roste počet lidí, kteří si platí plastické operace z estetických důvodů.
Za léky a PZT utratili Češi v roce 2013 téměř 27 mld. Kč. V uplynulých letech docházelo k postupnému zvyšování výdajů na předepsané léky, které vyvrcholilo v roce 2008 (9 878 mil. Kč). O rok později byl zaznamenán jejich mírný pokles, který pokračoval i v roce 2010. Sestupný trend se v roce 2011 zastavil a od té doby se náklady domácností na léky na předpis pohybují nad hranicí 9,0 mld. Kč. Po výrazném nárůstu výdajů za volně prodejné léky mezi roky 2009 a 2010 (+25 %) docházelo každoročně k jejich pozvolnému zvyšování. V roce 2013 byl zaznamenán mírný pokles výdajů za léky bez receptu o 3 %. Absolutní hodnota 12 064 mil. Kč z roku 2012 – nejvyšší od roku 2000 – nebyla zatím překonána.

Výdaje domácností na léky 2005–2013 (v mil. Kč)

Výdaje domácností na léky 2005–2013 (v mil. Kč)

Za poplatky 5,5 mld. Kč

Počínaje lednem 2008 začali pacienti hradit zdravotnickým zařízením regulační poplatky. V průběhu pěti let postupně docházelo k různým úpravám a změnám. Regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství zůstal od roku 2008 nezměněn a jako jediný platí i v současné době.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se zavedením regulačního poplatku 90 Kč v roce 2008 poklesly oproti roku 2007 počty ošetření na lékařské službě první pomoci (LSPP) pro dospělé o 41,1 %, pro děti a dorost o 25,0 % a stomatologické pohotovosti o 36,7 %, a tento stav byl zachován po celé sledované období 2007 až 2013. Výjimkou je LSPP stomatologická s nárůstem o 108,4 % počtu roku 2007.
Za regulační poplatky v roce 2013 vydaly domácnosti 5,49 mld. Kč, což je oproti roku 2012 nárůst o 3 procentní body. Ze čtyř základních druhů poplatků dosáhly nejvyšší částky, a to 2 058 mil. Kč (tj. 37,5 % z uhrazených poplatků) poplatky za recept (resp. 30 Kč se neplatí za položku, ale za celý recept). Následovaly poplatky za hospitalizaci (resp. 100 Kč za den pobytu v ústavní a lázeňské péči) ve výši 1 744 mil. Kč (31,8 %), za návštěvu u lékaře v úrovni 1 505 mil. Kč (27,4 %) a v neposlední řadě poplatky za pohotovostní službu ve výši 182 mil. Kč (3,3 %).

Výdaje na zdravotní péči podle diagnóz v roce 2000 a 2013 (v mil. Kč)

Výdaje na zdravotní péči podle diagnóz v roce 2000 a 2013 (v mil. Kč)

V roce 2013 se mírně snížily výdaje za hospitalizaci (–4 %), což může být do jisté míry ovlivněno nižším celkovým počtem ošetřovacích dnů v nemocnicích. Meziroční srovnání ukazuje více než desetiprocentní nárůst regulačního poplatku za recepty. Poplatky za návštěvu lékaře se zvýšily o 7 %. Poplatky za využití pohotovostních služeb a návštěvu lékaře zůstaly v roce 2013 zhruba na stejné úrovni jako v roce předchozím.
Nejvíce peněz za regulační poplatky obecně vydali muži ve věkové skupině 65–69 let (více než 294 mil. Kč) a ženy ve věkové skupině 70–74 let (295 mil. Kč). V průměru pouze 32 mil. Kč zaplatili rodiče za chlapce a dívky ve věku
10–14 let, což je nejméně ze všech věkových skupin.

Výdaje na regulační poplatky (v tis. Kč)

Výdaje na regulační poplatky (v tis. Kč)

Na která léčení jde nejvíce peněz

V roce 2000 vykázaly zdravotní pojišťovny největší objem výdajů na léčení nemocí trávicí soustavy. Jednalo se však o mimořádný výkyv, v následujících letech bylo nejvíce finančních prostředků vynaloženo na léčbu nemocí oběhové soustavy a novotvarů. V roce 2013 se výdaje na léčbu onemocnění srdce a cév v porovnání s rokem 2012 stabilizovaly na úrovni 21,6 mld. Kč. Náklady na léčbu onkologických onemocnění se v meziročním srovnání zvýšily téměř o pětinu, z 16,7 na 19,1 mld. Kč. Uvedené skupiny onemocnění patří dlouhodobě v Česku k nejčastějším příčinám úmrtí. U nemocí oběhové soustavy se jedná o chronickou ischemickou chorobu srdce, akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a aterosklerózu, a to u obou pohlaví. Muži nejčastěji umírají na zhoubný novotvar průdušek, bronchu a plic. Rakovina tlustého střeva a prostaty jsou u mužů rovněž velice časté. U žen byla nejčastější úmrtí na zhoubný novotvar prsu, dále průdušek, bronchu a plic a tlustého střeva.
Více podrobnějších informací najdete na ZDE.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

ilustrativní fotka

Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.

Chtělo by to zlatou střední cestu

Jaroslav Novák

Dlouhodobá nestálost systému nemocenského pojištění, který se pohybuje mezi „štědrou rukou“ a „přivřeným měšcem“ působí všestranné škody.

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

ilustrační foto

Hypertenze a nemoci v oblasti bederní a krční páteře byly podle výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2014 nejčastější chronickou nemocí u mužů i u žen v České republice. Nějaké předepsané léky užívala více než polovina respondentů.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

ilustrativní fotka

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Výdaje domácností na zdravotní péči

ilustrativní fotka

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

Rekordní účet domácností za zdraví

ilustrační foto

V roce 2012 utratili Češi za své zdraví 43,63 mld. Kč, z toho za léky a prostředky zdravotnické techniky více než 22 mld. Kč. V budoucnu zaplatí ještě více, v EU28 patříme k zemím s nejnižší spoluúčastí pacientů na úhradách zdravotní péče.