Vody je dost. Zatím…

VYDÁNÍ: 06/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Díky příznivým klimatickým podmínkám patří Česko k zemím s udržitelným podílem čerpání vody. Nejvíce povrchové vody odebírá energetický průmysl, podzemní vodu zase odvětví zabývající se shromažďováním, úpravou a rozvodem vody.

V průměru se ve státech Evropské unie odebírá 40 % veškeré vody pro potřeby energetického průmyslu. Čtvrtinu spotřebuje zemědělství, jednu pětinu veřejné vodovody a desetinu pak průmysl.
V zemích jižní Evropy to však neplatí. Podíl vody pro zavlažování zde dosahuje až 60 %. Řecko, Kypr, ale i Dánsko a Belgie, patří k zemím s nejvyššími podíly odebrané vody.

V Česku dominovala v odběru povrchové vody energetika

V letech 2000 až 2014 byl největším odběratelem povrchové vody v České republice energetický průmysl s průměrným podílem  55 %. Většinu odebrané vody využíval na průtočné chlazení parních turbín.
Méně než čtvrtinu povrchové vody (24 %) odebíralo odvětví zabývající se shromažďováním, úpravou a rozvodem vody. Průmysl spotřeboval 16 % a necelá 2 % povrchové vody připadala na zemědělství.
Relativně nejvýrazněji, o jednu třetinu, klesly od roku 2002 odběry povrchové vody v odvětví zpracovatelského průmyslu. V absolutním vyjádření se jedná o pokles ze 300 na 200 mil. m3 odebrané povrchové vody.
Podobná situace nastala i v odvětví zabývajícím se úpravou a rozvodem vody, které zaznamenalo pokles množství vody odebrané z vodních toků a nádrží o necelých 30 % (ze 430 na 310 mil. m³). Zde je třeba si uvědomit, že další, přibližně stejné objemy, toto odvětví odebírá z podzemních zdrojů.
V absolutním objemu, řádově třikrát až čtyřikrát nižší, jsou v České republice odběry podzemní vody. Tu využívá nejvíce odvětví shromažďování, úpravy a rozvodu vody, které jí odebralo za celé uvedené období v průměru téměř 84 %.
Zpracovatelský průmysl jako druhý největší odběratel se na odběrech podzemní vody podílel 7,3 %. V případě obou těchto odvětví došlo mezi roky 2002 a 2014 k poklesu odebrané podzemní vody o jednu pětinu. Z toho důvodu celkové objemy klesly v tomto období o 60 mil. m³ na konečných 360 mil. m³, a to i přesto, že v případě ostatních odvětví odběry podzemní vody stouply.

Index intenzity využití vody v Evropě v roce 2012

Index intenzity využití vody v Evropě v roce 2012

Indikátor udržitelného rozvoje

Evropský statistický úřad – Eurostat publikuje na svých stránkách jako jeden z indikátorů udržitelného rozvoje index intenzity využití vody. Vypočítává se jako podíl celkových ročních odběrů vody na dlouhodobém průměru celkových dostupných zásob vody v dané zemi. Přes jisté nedostatky tohoto ukazatele, které spočívají v tom, že nezohledňuje množství vody vracející se zpět do přírody po použití a vyčištění, ukazuje hodnota indexu překračující 20 % na znepokojivou situaci v čerpání vody. Hodnota překračující 40 % je známkou kritické situace v odběrech vody.

Odpadní vody v ČR

Odpadní vody v ČR

Kde hledat data o vodě?

Informace o zdrojích vody přináší hydrologická bilance. Každý rok ji sestavuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V bilanci porovnává přírůstky a úbytky vody a změny zásob v území za daný časový interval. Podrobně se tato bilance sestavuje za deset dílčích povodí.
V České republice jsou jediným zdrojem vody srážky. Množství vody přitékající ze sousedních zemí do republiky je zcela zanedbatelné. Z grafu, který přináší souhrnnou informaci za celou Českou republiku, jsou jasně patrné roky, kdy na našem území došlo k enormním srážkám. Od hodnot srážek se dále odvíjejí hodnoty evapotranspirace, neboli odparu, a celkového odtoku vody z území. Stavy zásob podzemní vody jsou řádově desetkrát nižší, takže v grafu není viditelné, že i tyto závisejí na množství srážek.

Vodohospodářskou bilanci sestavují správci povodí

Na hydrologickou bilanci navazuje vodohospodářská bilance. Tu sestavuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Porovnává v ní požadavky na odběry podzemní a povrchové vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů. Zohledňuje v ní i jakosti a množství vod. Data pro vodohospodářskou bilanci shromažďují příslušní správci povodí. Informace o čerpání podzemní a povrchové vody se odvíjejí od překročení limitu. Pouze odběry vody o celkových objemech více než 6 tis. m³ ročně nebo 500 m³ měsíčně podléhají evidenci a zpoplatnění.

Hydrologická bilance (v mil. m3)

Hydrologická bilance (v mil. m3)

Ve vodohospodářské bilanci se sleduje i produkované a vypouštěné znečištění (pozn. red.: znečištění obsažené v odpadních vodách vypouštěných do vod povrchových) z bodových zdrojů. Má totiž přímý vliv na kvalitu vody.
V souvislosti s narůstajícím zájmem o kvalitu vod jak ze strany Evropské unie, tak i národních institucí, se věnuje zvýšená pozornost sběru dat a analýzám vývoje ukazatelů znečištění.

Prakticky čistíme už veškerou odpadní vodu

Poté, co v České republice začala platit Směrnice Rady 91/271/EHS z 21. května 1991, o čištění městských odpadních vod, začala nejen intenzivní podpora výstavby nových čistíren odpadních vod v obcích nad 2 tis. ekvivalentních obyvatel (EO), ale došlo také k rekonstrukcím stávajících čistíren. S tím souvisí i podpora investiční výstavby v oboru vodovodů a kanalizací. Ta zahrnuje rozšiřování a rekonstrukce vodovodních i kanalizačních sítí, anebo napojení obyvatelstva na kanalizaci a čistírny odpadních vod.
V roce 1990 bylo v České republice napojeno na kanalizaci 72,6 % obyvatelstva. Počet čistírenských zařízení (ČOV) tehdy dosahoval počtu 626 a podíl čištěných vod bez vod srážkových se pohyboval kolem 73 %.
V roce 2014 bylo na kanalizaci napojeno už 83,9 % obyvatelstva. Počet čistírenských zařízení vzrostl na 2 445 zařízení a odpadních vod bez vod srážkových se vyčistilo kolem 97 %.

Vypouštěné znečištění do vodních toků (v tis. t/rok)

Vypouštěné znečištění do vodních toků (v tis. t/rok)

Čistota vody se zlepšila

Mezi roky 2000 a 2014 došlo k poklesu vypouštěného znečištění v ukazatelích: BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku za 5 dní) o 72,4 %, CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku dichromanem) o 55,3 % a NL (nerozpuštěné látky sušené při 105 °C) o 67,6 %. Efektivitu opatření v oblasti snižování znečištění lze vidět například ve vývoji BSK5. Oproti roku 1990 pokleslo jeho vypouštěné množství o 95,9 %.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky životního prostředí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vodovody a kanalizace v centru pozornosti Vlády ČR

Ing. Jiří Hrbek_náhled

Český statistický úřad má zástupce v nově ustaveném koordinačním subjektu k posílení regulace oboru vodovodů a kanalizací (VAK).

Zemědělství je celosvětově největším spotřebitelem vody

Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu tvrdí, že nedostatek pitné vody v nejchudších oblastech světa nesouvisí s malým množstvím srážek, ale se špatným managementem vodních zdrojů. „Nevěnuje se zde pozornost druhé straně problému – čištění odpadních vod,“ říká hydrolog.

Kvůli povodním se rekordně investovalo

ilustrativní fotka

Téměř dvě pětiny veškerých investic na ochranu životního prostředí tvořily za období 2003 až 2013 investice do nakládání s odpadními vodami. V roce 2013 přesáhly v běžných cenách hodnotu 9 mld. Kč a tvořily téměř 35 % veškerých investic.

Čím více lidé s vodou šetří, tím je voda dražší

ilustrativní fotka

Statistika vodního hospodářství v oboru vodovodů a kanalizací má v naší zemi dlouholetou tradici. Některé ukazatele lze vysledovat již od 40. let minulého století.

K situaci na trhu s vodou

Ing. Josef Vlášek

Přestože si Česká republika vede v hospodaření s vodou velmi dobře, není žádný důvod „usínat na vavřínech“, a to zvláště proto, že je svou polohou rozvodí „střechou Evropy“.