Český statistický úřad se více otevřel veřejnosti

VYDÁNÍ: 01/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu, hovoří o dosažených výsledcích v uplynulém období a plánech na rok 2013.

Na podzim tomu byly dva roky, co jste byla jmenována předsedkyní Českého statistického úřadu. Jaký pro vás tehdy byl přechod z akademické sféry?

Příchod na Český statistický úřad nebyl pro mne „skokem do neznáma“. Jako člověk zabývající se problematikou životního prostředí a environmentální ekonomií jsem totiž byla na počátku devadesátých let jedním ze zakladatelů oddělení statistiky životního prostředí. Prostředí pro mne proto nebylo ani v roce 2010 cizí, nicméně časový odstup a rozdílnost vykonávaných funkcí a činností samozřejmě hrají také svou roli.
ČSÚ je na rozdíl od velmi flexibilního akademického prostředí institucí, která má již ve svém názvu slovo „úřad“. Z povzdálí tedy může na někoho působit dojmem rigidní byrokratické instituce, která si s sebou nese „punc“ starého Rakouska. ČSÚ je ale ve skutečnosti organizací plnou pracovitých a erudovaných lidí, kteří jsou schopni odvádět velmi kvalitní výkony. Svojí povahou stojí na pomezí mezi vědeckou, výzkumnou a administrativní institucí, přičemž vědecká stránka je velmi významná.
Ostatně, s vědeckými institucemi a vysokými školami pravidelně a velmi aktivně spolupracujeme. Vědecko-výzkumná povaha aktivit ČSÚ a s ní spojená nezávislost, která je dle mého názoru základem a podmínkou sine qua non, je zcela přirozená.
Statistika, pokud skutečně má být kvalitním nástrojem podpory rozhodování, by měla být vždy nezávislá a neutrální, dodržovat určitý odstup a dbát především na objektivnost výstupů.
Apolitičnost a nezávislost je právě to, čím se lišíme od mnoha jiných ústředních úřadů státu.

Statistické výstupy jsou často předmětem aktivního mediálního zájmu. Jaký to má dopad na objektivnost dat, která se ve finále dostávají k uživatelům?

Ne každý se podrobněji věnuje statistice, ekonomii či např. demografii. Proto se snažíme, samozřejmě s přihlédnutím k požadavku objektivnosti, zjednodušit jazyk naší komunikace s médii, která jsou hlavními zprostředkovateli informací pro širokou veřejnost.
O to více mne těší, že náš časopis Statistika & My je stále pozitivněji přijímán širokou veřejností a stal se respektovaným zdrojem informací i v mediální sféře. S tím vším samozřejmě souvisí i otázka takzvané celkové statistické gramotnosti ve společnosti.
Statistická gramotnost je věc, které se dlouhodobě a systematicky věnujeme a připravujeme i několik projektů, které bychom chtěli během roku 2013 – Mezinárodního roku statistiky – postupně naplňovat. Celá tato problematika je úzce spojena také s ekonomickou, finanční, ale také matematickou gramotností. Statisticky proškolený člověk je dle mého názoru zároveň člověkem svobodnějším. Je více odolný manipulaci, lépe a odpovědněji se rozhoduje. Český statistický úřad má šanci v této oblasti sehrát pozitivní roli.

K řadě věcí se jistě ještě dostaneme. Přesto, co ve zkratce považujete za vaše největší úspěchy v čele ČSÚ?

Pokusím se být maximálně stručná. Český statistický úřad se více otevřel veřejnosti, stal se uživatelsky přívětivějším. Konkrétním příkladem může být již zmiňovaná profesionalizace komunikačních aktivit našeho úřadu novým webem a jednotným vizuálním stylem počínaje, počtem, zaměřením a stylem našich tiskových výstupů a časopisů konče.  Z procesního hlediska bylo velkým úspěchem zcela jistě zřízení krajských správ ČSÚ, které přineslo řadu pozitivních efektů. Dále pak profesionalizace realizování veřejných zakázek spojená s ještě větší transparentností úřadu či zeštíhlení ČSÚ a další zefektivnění jeho práce. Úřad obnovil analytickou činnost, přes finanční omezení je aktivním hráčem na mezinárodním poli. Proběhla revize národních účtů, aktivně se snažíme o snižování administrativní zátěže respondentů. Samozřejmě, že ne vždy jde vše tak rychle, jak bychom si představovali. Například rozvoj využívání administrativních zdrojů dat je jednou z výzev, které před námi v příštích letech stojí i přes to, že se v této oblasti podařilo odvést velký kus práce.

 

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

V září 2010 byla jmenována předsedkyní ČSÚ. Před tím působila jako prorektorka pro vědu a zahraniční vztahy (2001–2007) a rektorka (2007–2010) Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ve své současné funkci úročí i své zkušenosti z práce v ČSÚ, kdy v letech 1993–1998 pracovala jako vedoucí odboru statistiky životního prostředí alokovaném na Krajské správě v Ústí nad Labem a z tříleté práce ve Statistické divizi Food and Agrigultural Organization UN, kde zastávala funkci regionálního úředníka pro Evropu, země bývalého SSSR, Čínu a Mongolsko.
Iva Ritschelová je autorkou více než dvaceti domácích a zahraničních monografií, několika desítek vědeckých a odborných článků, učebních textů a výzkumných studií. V listopadu 2012 byla prezidentem ČR Václavem Klausem jmenována profesorkou.

Stojíme na startu nového roku a konečně už víme, že finanční rámec Českého statistického úřadu je již pevně daný.  Jaký je rozpočet pro rok 2013 a jak probíhala jeho příprava?

Až do poslední chvíle nemohli být jisti, s jakou rozpočtovou realitou budeme moci pro tento rok počítat. Rozpočet ČSÚ v roce 2013 je v této schvíli 903,6 mil. Kč, což je o něco více než v roce 2012. Je tvořen zhruba ze tří čtvrtin osobními výdaji, zbytek jsou výdaje věcné a kapitálové. Rozpočet je sestaven tak, aby plnění klíčových úloh úřadu bylo pokryto. Je však zapotřebí počítat s tím, že realizace rozvojových aktivit bude do budoucna významně omezena. To je pro znalostní instituci, jakou je ČSÚ, velmi omezujícím, ale i alarmujícím prvkem. Dle předchozích zkušeností musíme počítat s případným vázáním rozpočtových prostředků. Proto je již v současné podobě rozpočtu zakomponována realizace řady dalších úsporných opatření. Nicméně mohu konstatovat, že úřad je finančně stabilizován.

Znamená to tedy i stabilitu pro zaměstnance úřadu?

Určitě ano. Lidé a jejich odborné kompetence jsou tím největším kapitálem nejen naší instituce, ale i celé společnosti. Nic v současnosti nenasvědčuje tomu, že by počet zaměstnanců měl být v roce 2013 příliš měněn. V posledních několika letech prošel Český statistický úřad celou řadou změn. V roce 2006 zde pracovalo více než tisíc osm set zaměstnanců. Zhruba před pěti lety došlo k první výrazné redukci a po mém nástupu do úřadu jsme během roku 2010 přistoupili k dalšímu zeštíhlení úřadu. Občas to sice bylo velmi bolestivé, ale tyto naše minulé kroky nám umožnily uchránit úřad i zaměstnance před daleko silnějšími restrikcemi v budoucnu. Zpětně hodnotím přístup úřadu nejen jako jediný reálně možný, ale ve svých důsledcích i pozitivní. Dnes máme necelých 1 370 zaměstnanců – jedná se o doložitelně nejvyšší redukci počtu „státních úředníků“ mezi orgány státní správy za poslední roky. Pozitivně se mění struktura našich zaměstnanců. Stále více si jich zvyšuje kvalifikaci a velmi výrazně vrostl i počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří u nás pracují.

Několikrát jste se dotkla otázky úspor, mohla byste být konkrétnější?

Otázka úspor přímo souvisí i se zvyšováním transparentnosti instituce. Když jsem se ujala funkce předsedkyně, byl to právě ČSÚ, který jako jeden z prvních orgánů státní správy v České republice zavedl zveřejňování veřejných zakázek na webových stránkách. Již od roku 2011 tedy zajišťuje Český statistický úřad zveřejňování textů nově uzavíraných smluv nad 1 mil. Kč a textů větších dříve uzavřených, ale stále platných smluv. Úřad toto začal činit ještě dříve, než tak bylo uloženo novelou zákona o veřejných zakázkách. Nyní zveřejňujeme všechny smlouvy se závazkem nad 500 tis. Kč nejen na profilu zadavatele, ale i na webových stránkách úřadu. ČSÚ se tak v oblasti transparentnosti snaží jít často nad rámec zákona a domnívám se, že je to tak správné. Hovořím-li o roce 2012, tak díky optimalizaci veřejných zakázek evidujeme úspory ve výši 34,2 mil. Kč ve vztahu k předpokládané hodnotě. Mezi konkrétní nejvýznamnější úspory minulého roku patří ty v oblasti datových služeb ve výši 6,8 mil. Kč. Společně s novým mobilním operátorem jsme ušetřili 2,5 mil. Kč a například v oblasti výdajů za elektrickou energii v pražské centrále činí úspora více než půl milionu korun. A takto bych mohla pokračovat dále. Jsou zde ale i jiné kroky spočívající například ve změně samotných procesů tvorby statistik. Od ledna 2013 budou naše výkazy mít především elektronickou podobu. Znamená to samozřejmě finanční úsporu za papír, čas potřebný pro převod výkazů do elektronické podoby atd. Navíc se bude kromě prostých finančních úspor jednat o zvýšení komfortu pro naše respondenty.
Samostatnou kapitolou je pak směrování k vyšším úsporám v oblasti ICT a programového vybavení úřadu.
V případě, že je to pro ČSÚ a potažmo pro stát výhodné, efektivní a fakticky realizovatelné, máme smluvně ošetřeno vlastnictví zdrojových kódů. Tímto je zajištěna možnost efektivně a hospodárněji zajišťovat úpravu programového vybavení dle aktuálních požadavků úřadu.
Zmíněný postup na zabezpečení software zpracovaného „na míru“ se snažíme praktikovat neustále, a to nejen u nových, ale průběžně i u dříve uzavřených smluvních vztahů.

Tím jsme zvolna přešli k roku 2013. Jaké úspory můžeme očekávat zde?

V únoru podepíše Český statistický úřad novou smlouvu na služby pevných linek, která povede ke snížení paušálních cen i ceny hovorného. Odhadovaná roční úspora zde činí jeden a půl milionu korun.
Již jsem zmínila snižování výdajů za energie v Praze, obdobný úkol nás letos čeká i na regionální úrovni.
Dalším příkladem úspor může být redukce reprodukční techniky v rámci celé struktury úřadu. S tímto úsporným opatřením pak souvisí i méně sofistikované, řekněme „klasické“ oblasti úspor, jako jsou nižší nákupy kancelářských potřeb, výpočetní techniky, optimalizace či omezení cestovného, ale například i otázka logistiky a dislokace regionálních pracovišť.

Zavedení krajských správ tedy přineslo ovoce?

Zcela jednoznačně. Veřejnost byla před rokem seznámena se záměrem integrovat doposud oddělená regionální pracoviště a vytvořit tzv. krajské statistické správy.
Na samotné regionální úrovni je tato změna velmi dobře přijímána, neboť se krajské správy staly v místech skutečnými partnery orgánů místní správy. Došlo k významným změnám v organizaci práce, podstatně se zvýšila zastupitelnost a viditelně poklesly provozní výdaje. Věřím, že i uskutečňování dalších opatření, např. snižování počtu dislokovaných pracovišť či jejich přemístění, přispěje k snížení nákladů, ale i k zefektivnění řady procesů v rámci úřadu.

Tématem posledních několika měsíců je i záměr zefektivnění státní statistické služby, který předložil Český statistický úřad na jednání vlády. V čem tento návrh spočívá a co můžeme očekávat?

Záměrem předloženého návrhu je zefektivnit výkon státní statistické služby cestou integrace a odstranění případných duplicit v programu statistických zjišťování. Samozřejmě to souvisí s omezováním administrativní zátěže respondentů, které je zcela legitimním požadavkem.
Tyto změny do budoucna zcela jistě posílí význam Českého statistického úřadu. Předložený materiál v podstatě definuje určité mantinely a umožní efektivní spolupráci s resorty v rámci hledání konkrétních řešení.
Po schválení materiálu ve vládě se zejména závěrečná část roku 2012 stala obdobím klíčových jednání s resorty ohledně možnosti převodu jejich zjišťování pod ČSÚ či vypuštění řady z nich z vyhlášky o programu. Vzhledem k tomu, že problematika přesahuje působnost ČSÚ a dotýká se i řady resortů a jejich podřízených institucí, byla zpracována společná analýza výchozího stavu. Její součástí je i všestranné posouzení v současné době realizovaných statistických zjišťování, jak na resortech, tak i na úřadě.

Můžeme již dnes předvídat výsledek?

Je to běh na delší trať, jehož výsledek je plně závislý na spolupráci a reakci jednotlivých resortů. Na základě analýzy již byla a následně ještě budou navržena konkrétní opatření s cílem snížit administrativní zátěž respondentů a zvýšit efektivnost státní statistiky. A to všechno včetně posílení koordinace při získávání, sdílení a poskytování statistických dat a informací.
Nedílnou součástí analýzy bude samozřejmě i vyhodnocení přínosů a výdajů spojených s uskutečňováním těchto konkrétních opatření. Příslušné úspory ve státním rozpočtu by bylo možné – v případě vstřícnosti resortů –očekávat již pro rok 2014 a roky následné. O výsledcích budeme veřejnost samozřejmě zcela jistě informovat.

Jaká očekávání může úřad spojit s rokem 2013?

Pokud se týká odborných aktivit, pak vedle rutinního provozu a rea­lizace statistických zjišťování, dle Vyhlášky o programu statistických zjišťování na rok 2013, na nás čeká řada výzev spojených s převodem zjišťování, využitím administrativních zdrojů, elektronizací sběru dat a celkovou reorganizací procesů produkce statistik.
Český statistický úřad bude pak i nadále pokračovat v hledání prostoru pro další racionalizaci a úspory. Věřím, že ve všech oblastech obstojíme. Za práci, kterou naši zaměstnanci odvádějí, bych ráda ještě jednou všem z celého srdce poděkovala a popřála  hodně osobních a pracovních úspěchů.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Bez administrativních zdrojů dat už statistiku dělat nejde

ilustrativní obrázek

V roce 2019 se uskuteční 91 statistických zjišťování. ČSÚ dále využije více než sto administrativních zdrojů dat. Omezování vlastního výkaznictví zvyšuje závislost ČSÚ na dostupnosti a kvalitě administrativních zdrojů, což vyžaduje rozvoj a upevnění partnerských vztahů s poskytovateli příslušných dat.

Co nabízí ČSÚ on-line

ilustrativní fotka

V ústředí ČSÚ i na každé krajské správě jsou oddělení informačních služeb. Na ta se mohou uživatelé dat obrátit se svými dotazy prostřednictvím speciální e-mailové schránky, telefonicky nebo je osobně navštívit.

Web ČSÚ je přehlednější a uživatelé spokojenější

ilustrativní obrázek

Stejně jako předloni i v roce 2016 ovlivnil práci informačních služeb ČSÚ v ústředí a ve 14 krajích projekt Redesign statistického informačního systému. Díky jemu byly dokončeny aplikace, které zlepšily komfort využívání webových stránek Úřadu, jednotlivých produktů a služeb.