Co nového, Středočeši?

VYDÁNÍ: 07-08/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od roku 1960 se ve Středočeském kraji hodně změnilo. Stal se nejlidnatějším krajem, vzrostl v něm průměrný věk snoubenců, více manželství tu končí rozvodem. Plodnost žen ve věku mezi 35 a 39 lety je tu vyšší než u žen 20–24letých. Zlepšila se zde naděje dožití mužů i žen. Kraj se stal cílem imigrantů.

Středočeský kraj navíc přišel v letech 1968 a 1974 o téměř 129 tis. obyvatel následkem přičlenění více než pěti desítek obcí k hlavnímu městu. Zatímco ve druhé polovině 60. let a mezi počátkem 80. let a polovinou 90. let byl Středočeský kraj regionem s klesajícím počtem obyvatel, po roce 1995 se situace obrátila. Kraj se stal, zejména v důsledku blízkosti hlavního města, migračním cílem nových obyvatel jak ze zbytku republiky, tak po roce 2005 i ze zahraničí. Nárůst počtu obyvatel vrcholil v roce 2008, kdy v kraji meziročně přibylo téměř 29 tis. obyvatel.

Od roku 2010 žijete v nejlidnatějším kraji

Zatímco v roce 1960 měl kraj 1 269 tis. obyvatel, v roce 1996 to bylo jen 1 105 tis. V polovině 90. let však došlo k obratu a obyvatel začalo díky přistěhovalým a vyššímu počtu narozených dětí opět přibývat. Tento trend stále pokračuje a od roku 2010 je Středočeský kraj nejlidnatějším krajem České republiky. K 31. březnu 2015 měl podle předběžných údajů téměř 1 318 tis. obyvatel.
V souvislosti s poklesem porodnosti a zvyšováním naděje dožití začalo už v 80. letech docházet k postupnému stárnutí obyvatelstva, zejména pak ve druhé polovině 90. let. To se projevilo jak v poklesu podílu dětí mladších 15 let mezi obyvateli kraje (z 22,3 % v roce 1961 na 16,7 % roku 2014), tak nárůstem zastoupení starších 65 let (z 12,1 na 16,7 %). Celkem 2,5krát se zvýšil podíl 80letých a starších. Průměrný věk obyvatel Středočeského kraje dosáhl v uplynulém roce 40,7 let. Přitom na počátku 80. let to bylo 36,5 roku. Snížilo se také zastoupení mužů, a to z 51,6 % v roce 1961 na 50,6 % v roce 2014.

Míry plodnosti podle věku žen při narození dítěte celkem, Středočeský kraj

Míry plodnosti podle věku žen při narození dítěte celkem, Středočeský kraj

Vzrostl u vás průměrný věk snoubenců

V případě sňatečnosti byl ve Středočeském kraji zaznamenán v 90. letech citelný propad z poměrně vysokých hodnot 70. let (nejvíce sňatků, 11 024, bylo uzavřeno v roce 1973, nejméně, 5 540, roku 2011). Doprovodným jevem byl pokles sňatečnosti osob v nízkém věku, který však nebyl kompenzován sňatky starších osob. To se odrazilo v nárůstu průměrného věku mužů i žen při vstupu do manželství. V případě prvního manželství došlo mezi roky 1991 a 2014 ke zvýšení u mužů o 7,8 roku na 31,8 let, u žen pak o 8,2 roku na 29,3 let. Snížil se podíl sňatků oboustranně svobodných, prodloužilo se období vstupu do dalšího manželství. Nárůst zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním se promítl i do struktury novomanželů, zejména pak u žen. Nejčastěji si muži ze Středočeského kraje brali kromě nevěst ze stejného kraje nevěsty z Prahy, zvýšil se podíl novomanželek z Moravy.

Více se rozvádíte

V čase se zvýšil jak počet, tak i podíl manželství zaniklých rozvodem. Zatímco v roce 1960 bylo rozvedeno 1 487 manželství, roku 2010 to bylo 4 130. V roce 1960 připadalo na sto sňatků 16,7 rozvodů, o půl století později to bylo už 72,1. V roce 2014 tak končilo rozvodem ve Středočeském kraji přibližně šest z deseti manželství. Mezi roky 1991 a 2014 se zvýšila délka trvání manželství o 3,1 roků na 12,8 let, snížil se podíl zaniklých manželství s kratší délkou trvání, zatímco u rozvodů manželství trvajících více než 20 letech vzrostl. Zvýšilo se zastoupení manželství bez nezletilých dětí. Ve více než šesti z deseti případů byla navrhovatelem rozvodu žena.
Velké změny nastaly také v případě porodnosti. Absolutně nejvíce dětí (20 574) se od roku 1960 živě narodilo v roce 1974, nejméně pak v roce 1996 (9 336 novorozenců). Zatímco v polovině 70. let připadalo v kraji na jednu ženu v průměru 2,42 dítěte, v roce 1999 to bylo pouze 1,13. Kompenzace odložené plodnosti se začala projevovat po roce 2005, což se promítlo do zvýšení úhrnné plodnosti. Ta v roce 2014 dosáhla hodnoty 1,60. Vzrostl průměrný věk při narození dítěte, a to jak prvního v pořadí (z 22,2 v roce 1986 na 28,9 let v roce 2014), tak i dalších. V roce 2014 připadla na 30leté a starší ženy již více než polovina úhrnné plodnosti, přičemž v polovině 80. let to byla pouze desetina. Zatímco v roce 1993 byla zaznamenána nejvyšší plodnost u 22letých žen, v roce 2014 to byly ženy 29leté. U prvorodiček se přesunula nejvyšší plodnost z věku 20 let na 28 let. Vloni byla plodnost žen ve věku 35 až 39 let vyšší než 20–24letých žen.
K velkému poklesu došlo zejména u plodnosti žen mladších 20 let. Pokles plodnosti se nejcitelněji projevil u dětí třetího a vyššího pořadí. V roce 2014 dosáhl interval mezi prvním a druhým porodem 4,3 roku, mezi druhým a třetím dítětem to bylo 5,7 let. Zvýšil se také věk otce při narození dítěte: u prvního dítěte to bylo z 25,5 let v roce 1986 na 32,6 let roku 2014. Vzrostl také podíl dětí narozených mimo manželství, v případě prvorozených to v roce 2014 bylo 56,1 %.
Vývoj potratovosti byl z převážné části ovlivňován jak celospolečenským vývojem, tak i legislativními změnami. V letech 1987 až 1989 byl počet potratů ve Středočeském kraji vyšší než počet narozených dětí, koncem 80. let připadalo devět z deseti potratů na umělá přerušení těhotenství.
Zatímco v roce 1987 dosáhla úhrnná potratovost hodnoty 1,82 potratu, v roce 2014 to bylo 0,53. Úhrnná indukovaná (umělá) potratovost klesala až do roku 2007. V roce 1992 činila 1,37, v roce 2014 to bylo 0,33. U samovolné potratovosti je patrný mírný nárůst. V roce 2014 dosáhla úhrnná samovolná potratovost 0,18, zatímco v roce 1996 to bylo 0,11.
K nárůstu samovolné potratovosti přispěly především ženy ve věku mezi 30 a 44 lety. V roce 1992 byla vyšší míra potratovosti než plodnosti už od 27. roku života ženy, v roce 2014 to bylo až od 40 let. Nejvyšší podíl umělých přerušení těhotenství byl zřejmý u žen se základním vzděláním, nejnižší u vysokoškolsky vzdělaných žen.

Saldo a objem stěhování s hl. m. Prahou v letech 1960 až 2014

Saldo a objem stěhování s hl. m. Prahou v letech 1960 až 2014

Zlepšila se u vás naděje dožití

Zatímco na počátku 60. let byla úmrtnost v kraji na poměrně příznivé úrovni, v následujících letech došlo nejen k zastavení snižování úmrtnosti, ale dokonce ke zhoršení. V 70. a 80. letech je možné sledovat stagnaci a nepatrný růst, k výraznějšímu zlepšení došlo až v polovině 90. let, což pokračovalo v menší míře až do roku 2014. Tyto změny nejlépe vystihuje naděje dožití při narození. U mužů se mezi roky 1961 a 1991 snížila o půl roku, zatímco mezi roky 1991 a 2014 došlo k nárůstu o 7,8 let. V případě žen naděje dožití mezi roky 1961 a 1991 mírně vzrostla (o 1,5 roku), mezi lety 1991 a 2014 dosáhl nárůst 6,2 roku. Zatímco koncem 80. a počátkem 90. let byla naděje dožití mužů oproti ženám o 7,5 roku nižší, v roce 2014 to bylo 5,7 let. Mezi roky 1970 a 1980 přispěla k mírnému zvýšení naděje dožití mužů zejména kojenecká úmrtnost, obdobně jako v 80. letech, kdy naopak negativně ovlivnila úmrtnost mužů středního věku. V 90. letech přispěli ke snížení úmrtnosti především muži ve věku 45 až 74 let, v následujícím období to byli 50–79letí. V případě žen jak v 70, tak i 80. letech ovlivnila úmrtnost především kojenecká úmrtnost, v 90. letech to byly všechny věkové skupiny, především pak kojenci v prvním roce života a ženy ve věku 65 až 84 let. Zvýšení naděje dožití po roce 2000 ovlivnilo nejvíce zlepšení úmrtnosti žen 65–84letých.

Váš kraj se stal cílem imigrantů

Středočeský kraj prošel od roku 1960 z pohledu stěhování několika rozdílnými etapami, které z velké části ovlivňovala jak blízkost Prahy, tak i otevřenost hranic republiky. Po roce 1989 se k tomu přidaly i vlivy ekonomické. Období let 1960 až 1968 bylo z hlediska stěhování pro Středočeský kraj poměrně příznivé. Během této doby získal kraj stěhováním téměř 4,8 tis. nových obyvatel. Ke zvratu došlo v letech 1969 až 1972, kdy z kraje odešlo o téměř 4,3 tis. osob více, než se do něj přistěhovalo. Migrační přírůstky jsou v kraji patrné, s výjimkou roku 1977, v souvislé řadě až do roku 1981. V následujícím roce se situace opět obrátila a do roku 1991 tak v kraji ubylo stěhováním 14,1 tis. osob. V polovině 90. let se začal projevovat jak vliv suburbanizace, tak vliv zahraničního stěhování. Postupný nárůst vyvrcholil v roce 2008, kdy dosáhl přírůstek stěhováním téměř 25,9 tis. osob. V následujících letech se v souvislosti se zhoršenou ekonomickou situací migrační přírůstky snížily. V roce 2014 dosáhlo saldo stěhováním výše 10,7 tis. osob.
Středočeský kraj se v polovině 90. let změnil z neatraktivního regionu pro mladé lidi ve věku 20 až 34 let na migračně ziskový region. Až do roku 1991 převažovalo stěhování ze Středočeského kraje do hlavního města. V následujících letech se trend otočil. Od roku 1992 získal kraj rozdílem přistěhovalých a vystěhovalých osob z Prahy téměř 123 tis. obyvatel.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Co kraj, to jiný demografický mrav

Co kraj, to jiný demografický mrav

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.