Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

VYDÁNÍ: 07-08/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy.

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy. Lze je nalézt na webu Úřadu ve čtvrtletní publikaci Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR. V západních, zejména anglosaských zemích je tento způsob vyjadřování výše výdělků normální, u nás to však zatím stále není zvykem.
U uživatelů výsledků bude jistě vzbuzovat pozornost jiný pohyb mzdových hladin v časové řadě, než na který jsou zvyklí z měsíčních údajů. Kromě obvyklého vlivu výplaty mimořádných odměn se tu promítá i další jev, a to že objem mzdy za čtvrtletí se dělí počtem skutečně odpracovaných hodin zjištěných z Výběrového šetření pracovních sil. Ten se mění podle ročních období a ovlivňují ho např. i dovolené, které sice nejsou odpracovanou dobou, ale zaměstnanec za ně dostane často více. Průměrná hodinová mzda pak poskočí směrem vzhůru.
Toto „hopsání“ hodinových mezd ze čtvrtletí na čtvrtletí je navíc různé v různých odvětvích, což vypovídá i o způsobu práce.
Například ve školství odpracuje běžně zaměstnanec 35 hodin týdně, ale ve 3. čtvrtletí jen okolo 20 hodin, protože do něho vstupují letní prázdniny. Tento faktor potom převáží i vliv mimořádných odměn ve 2. a 4. čtvrtletí, takže ve 3. čtvrtletí se uvádějí nejvyšší hodinové mzdy. Naopak v zemědělství se odpracuje mnohem více hodin v teplých ročních obdobích, tj. ve 2. a 3. čtvrtletí. Stejným směrem působí propouštění sezónních pracovníků. Hodinové mzdy však nejvíce ovlivní rozdělení odměn, a tak ve 4. čtvrtletí je vždy průměrná mzda nejvyšší, zatímco v 1. čtvrtletí bývá nejnižší.
Obdobné je to i ve zpracovatelském průmyslu. Zde se sice pracuje nejvíce na začátku roku a dovolenou si vybírají zaměstnanci typicky v létě, určující vliv na výši hodinové mzdy však má výplata prémií na konci roku. Toto pravidlo platí dokonce i ve stavebnictví, kde se výrazně nejvíce hodin odpracuje na jaře, ale nejvyšší hodinové mzdy najdeme vždy na konci roku.
V obchodě zase nacházíme vysoké hodinové mzdy v celém druhém pololetí, zatímco v prvním se zaměstnanci na výplatu musí nadřít více. Jde o zvláštní kombinaci faktorů: zdaleka nejvyšší tržby bývají na konci roku kvůli předvánočním nákupům, to je však vyváženo přijímáním brigádníků, takže se peníze rozdělují více lidem; ve 3. čtvrtletí je objem mezd nižší, ale odpracuje se výrazně méně hodin kvůli prázdninám.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Platy učitelů a učitelek v České republice se příliš neliší

Ilustrativní obrázek

Rozdíly mezi odměňováním mužů a žen byly v roce 2014 znatelnější u akademických pracovníků vysokých škol a na řídících pozicích základních a středních škol. Největší rozdíly byly na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kde ženy v řídících pozicích pobíraly pouze 81 % průměrného platu mužů.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Bulharský manažer bral to, co český řemeslník

ilustrativní fotka

Mzdové rozdíly jsou na evropském kontinentě velké. Zatímco bulharský zaměstnanec si v roce 2010 vydělal v průměru 4 618 eur za celý rok, švýcarský 60 249 eur, tedy třináctkrát více.

Problém pracující chudoby se v Česku zhoršuje

ilustrativní obrázek

Podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než dvě třetiny mediánu byl v roce 2010 již v České republice vyšší než ve většině zemí západní Evropy. Houževnatě opakované mýty o tom, jak je česká společnost rovnostářská, jsou tak definitivně statisticky vyvráceny. Neplatí také, že pouze lidé bez práce mohou být chudí.

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

ilustrační foto

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.