Nejohroženější jsou neúplné rodiny

VYDÁNÍ: 07-08/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Český statistický úřad nedávno zveřejnil míru materiální deprivace v České republice v roce 2014. Za materiálně deprivovaného považují statistici každého člověka, kterému se nedostávají prostředky na alespoň čtyři z devíti sledovaných položek: barevná televize, telefon, pračka, auto, dostatečné vytápění bytu, jíst maso každý druhý den, zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 9 600 Kč, uhrazení týdenní dovolené všem členům rodiny, jistota, že včas zaplatí nájemné či splatí úvěr.
V roce 2014 dosahovala míra materiální deprivace v našem státě 6,7 %, v Evropské unii se tato hodnota pohybuje nad úrovní 9 %. Celkem 63 % materiálně deprivovaných osob v šetření ČSÚ uvedlo, že si nemohou dovolit právě čtyři z devíti sledovaných položek. Mezi nimi se pak nejčastěji jedná o úhradu neočekávaného výdaje, zaplacení týdenní dovolené pro všechny členy domácnosti, vlastnění auta a možnost jíst maso každý druhý den. S financováním pravidelných plateb, jako jsou nájem, inkaso, hypotéka, leasing apod., by měly problém domácnosti materiálně deprivovaných osob v téměř polovině případů. U téměř všech materiálně deprivovaných osob by však jejich domácnost nebyla schopna z vlastních zdrojů uhradit neočekávaný výdaj ve výši 9 600 Kč. Celkově by tento náhlý, téměř desetitisícový výdaj nebyly schopny uhradit něco přes dvě pětiny (42 %) všech domácností. Finance na zaplacení týdenní dovolené všem členům chybí třetině domácností. Téměř každá sedmá domácnost si pak nemůže dopřát maso v jídelníčku ob jeden den a každá desátá si nemůže dovolit vlastnit auto. K dlouhodobě nejohroženějším skupinám osob patří nezaměstnaní, domácnosti jednotlivců, neúplné rodiny a rodiny s více dětmi.

Míra materiální deprivace v rodinách s dětmi, 2014

Míra materiální deprivace v rodinách s dětmi, 2014

Který typ rodinných domácností je nejvíce „deprivován“?

Při srovnání měr materiální deprivace osob v jednotlivých typech rodinných domácností s dětmi je patrné, že největší podíl materiálně deprivovaných osob nalezneme u rodin s více dětmi. Podle šetření Životní podmínky 2014, které se tentokrát zaměřilo na materiální a sociální podmínky dětí do 16 let, žilo v České republice v úplných rodinách s dětmi 38 % rodinných domácností. Neúplné rodiny s dětmi pak tvořily 8 % všech rodinných domácností a přes polovinu jich pak žilo v domácnostech bez dětí.
Mezi neúplnými rodinami s dětmi je materiálně deprivovaných osob přes jednu pětinu. U domácností bez dětí by tato míra dosahovala přibližně 4 %, což je srovnatelné s úplnými rodinami vychovávajícími jedno či dvě děti. V tom případě vykazuje míra materiální deprivace hodnoty nižší, než je průměr v populaci. Avšak u úplných rodin se třemi i více dětmi a také u všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Mezi rodinnými domácnostmi vůbec nejnižší hodnotu materiální deprivace vykazuje klasický model úplné rodiny se dvěma potomky.

Podíly domácností, které si nemohou dovolit zaplatit dětem do 16 let vybrané položky, 2014

Podíly domácností, které si nemohou dovolit zaplatit dětem do 16 let vybrané položky, 2014

Problémem je i sportovní vybavení a zajištění prázdnin

V modulu zaměřeném na materiální a sociální podmínky se zkoumalo, zda si domácnost může dovolit zabezpečit všem dětem mladším 16 let vybrané předměty či některé aktivity. Ze sledovaných předmětů si domácnosti nejčastěji nemohly dovolit pořídit dětem sportovní vybavení pro venkovní aktivity v podobě kola, kolečkových bruslí, koloběžky apod. Každá dvacátá domácnost nemůže koupit dětem nějaké nové oblečení a podobně je tomu s možností zařadit maso či jeho vegetariánskou náhražku dětem do denního jídelníčku. Pouze dvě rodiny ze sta nemohou svým dětem dopřát ovoce či zeleninu každý den a podobně je tomu se zabezpečením hraček, knih i dvou párů padnoucích bot.
Z vybraných aktivit nemůže každá 14. rodina zajistit dětem týdenní prázdniny mimo domov, stejně jako jim předplatit pravidelné volnočasové aktivity v podobě zájmových kroužků. Slavit zvláštní příležitosti (např. své narozeniny) a pozvat si na návštěvu kamarády naopak umožňuje dětem téměř 98 % rodin. Z těchto čtyř výše jmenovaných aktivit pak téměř každá desátá domácnost nemůže svým dětem mladším 16 let zabezpečit alespoň jednu z nich. U úplných rodin se třemi a více dětmi se jedná dokonce o každou pátou. Také jedna pětina neúplných rodin nemůže dětem dopřát alespoň jednu ze jmenovaných činností.
V modulu bylo dále zjišťováno, jaké mají děti do 16 let v domácnosti podmínky ke studiu, zda mají doma vhodné místo pro vypracování domácích úkolů a zda jim rodiče mohou zaplatit školní výlety. Téměř každá 17. domácnost nezabezpečuje dětem vhodné podmínky k jejich studiu, buď pro ně nemají doma klidný osvětlený prostor, nebo nemají finance k zaplacení školních akcí.

Podíly domácností, které si nemohou dovolit danou položku, 2014

Podíly domácností, které si nemohou dovolit danou položku, 2014

Co má největší vliv na sociální zabezpečení domácnosti?

Celkově jsou osoby v rodinách s více dětmi častěji materiálně deprivované, mají vyšší riziko ohrožení příjmovou chudobou a vykazují vyšší úroveň souhrnného indexu sociálního vyloučení.
Míra ohrožení osob příjmovou chudobou dosahuje v úplných rodinách se třemi a více dětmi hodnoty dvakrát vyšší, než je tomu u celkové populace, a osoby v neúplných rodinách se dvěma a více dětmi jsou ohroženy dokonce až čtyřnásobně častěji než celková populace. Podobně je tomu také s ukazatelem sociálního vyloučení.
Větší počet dětí sice znamená vyšší zátěž pro příjmové a materiální zabezpečení domácnosti, avšak podstatné rozdíly nalezneme především v členění na úplné a neúplné domácnosti. Úplné rodiny s dětmi vykazují celkově nižší hodnoty ukazatelů sociální deprivace než celková populace, a naopak všechny tyto indikátory dosahují v neúplných rodinách s dětmi třikrát vyšší úrovně než celá populace. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.
Domácnosti s více dětmi navíc nalezneme především mezi úplnými rodinami, které si právě mohou dovolit lépe zabezpečit své potomky. Tři a více dětí je téměř ve všech případech vychováváno v úplných rodinách, přičemž těchto je mezi domácnostmi s dětmi pouhá desetina. Jen pro srovnání, tyto úplné rodiny se třemi a více dětmi žijí v podobných sociálních a materiálních podmínkách jako neúplná rodina s pouze jedním potomkem. Také klasický model rodiny se dvěma dětmi, který se mezi domácnostmi s dětmi vyskytuje ve dvou pětinách případů, je častější mezi úplnými rodinami. Navíc u všech sledovaných ukazatelů sociálního vyloučení vykazují tyto úplné rodiny se dvěma dětmi nižší hodnoty než celková populace. Počet dětí tedy sice hraje velkou roli v tom, zda rodina bude finančně či materiálně strádat, ale do větší míry to závisí především na úplnosti rodiny.

Podíly domácností, které si nemohou dětem do 16 let dovolit zaplatit alespoň jednu ze čtyř činností, 2014

Podíly domácností, které si nemohou dětem do 16 let dovolit zaplatit alespoň jednu ze čtyř činností, 2014

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zdraví a životní styl Čechů

ilustrativní fotka

Součástí šetření Životní podmínky 2017 byl modul, který se týkal zdraví a životního stylu dospělých osob. Statistici zkoumali pracovní a volnočasovou fyzickou aktivitu, konzumaci ovoce a zeleniny, výšku a váhu osob či jejich návštěvy u lékařů.

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

ilustrativní fotka

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

Šetření Životní podmínky domácností

Ing. Michaela Brázdilová

Národní verzi evropského výběrového šetření Životní podmínky domácností každoročně provádí národní statistický úřad ve většině zemí Evropy.

Narozených i sňatků opět přibývá

Ilustrační foto

V roce 2016 třetím rokem v řadě meziročně přibylo narozených dětí i uzavřených sňatků. Do manželství vstoupilo nejvíce obyvatel za posledních osm let, v případě narozených šlo o nejvyšší číslo za posledních šest let. Podíl dětí narozených mimo manželství však nadále rostl.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

ilustrativní fotka

V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček. Přitom ještě v roce 2001 to bylo 76,5 %. V revolučním roce 1989 bylo vdaných dokonce 92,1 % rodiček. Roste úroveň plodnosti svobodných žen.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Ilustrační obrázek

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

Nejlepší příjmy v Německu

ilustrativní fotka

Jaký je rozdíl v příjmech na obyvatele mezi zeměmi EU?

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Poděkování respondentům

Mgr. Šárka Šustová

Výběrové šetření Životní podmínky je významným zdrojem informací o životní situaci českých domácností a jejich členů. Jednou z nejdůležitějších součástí tohoto šetření jsou dotazy na příjmy, jejichž zjišťování je pro respondenty zároveň nejcitlivější.

Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

ilustrační foto

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

ilustrativní obrázek

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Platí, co řekne respondent

Kateřina Vichová, DiS

Sešly jsme se na Velký pátek v jídelně Ústředí ČSÚ v Praze na Skalce. Děti měly prázdniny, proto Kateřina Vichová, tazatelka ČSÚ, přišla i se svou sedmiletou dcerkou. Zatímco jsme si spolu povídaly o její práci, dcera souhlasně pokyvovala hlavou.

Domácnosti seniorů

ilustrativní fotka

Podle výsledků SLDB 2011 je v Česku 2 667 867 hospodařících domácností tvořených jednou rodinou. Pětinu z nich představují domácnosti seniorů.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.

Kvalita života v ČR

ilustrativní foto

Vybrané důležité ekonomicko-sociální parametry ukazují na dobrou kvalitu života v České republice. Průměr ale zůstává vždy jen průměrem.

Vlastní bydlení je na vzestupu

ilustrativní fotka

Domovní a bytový fond v ČR roste, zvyšuje se i jeho kvalita a vybavenost. Současně ale i stárne a vylidňuje se. Tyto protichůdné trendy odhalilo Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Životní podmínky domácností se zlepšují

Ilustrační foto

Průměrná výše příjmů českých domácností v roce 2012 nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem bylo rychlejší tempo růstu cen. Nejhůře na tom byli obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje.