Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

VYDÁNÍ: 07-08/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Důvodem této situace, která se projevila i v letech 2010 a 2011, je fakt, že hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmů. Rostou-li příjmy, roste i hranice ohrožení příjmovou chudobou, a s růstem této hranice může dojít k tomu, že pod ni spadne větší podíl osob.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou

Hranice ohrožení příjmovou chudobou je stanovena jako 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu. Ten se vypočítá jako podíl celkového disponibilního příjmu domácnosti a součtu jejích spotřebních (ekvivalentních) jednotek (více v rubrice „O složitém jednoduše“). Vypočtený ekvivalizovaný příjem se přiřazuje všem členům domácnosti bez ohledu na to, zda jde o dospělé nebo děti. Ekvivalizovaný příjem u členů bez vlastních příjmů (zejména dětí) tedy závisí na výši příjmů členů domácnosti s vlastními příjmy (např. rodičů u dětí). Ze souboru všech osob seřazených vzestupně podle výše jejich ekvivalizovaného příjmu se pak určí medián ekvivalizovaného příjmu. Je to prostřední hodnota, která dělí osoby na dvě poloviny: ty, které mají příjem vyšší než je tato hodnota, a ty, jejichž příjem je nižší.
Příjmy, které musí domácnost mít, aby její členové nespadli pod hranici ohrožení příjmovou chudobou, se tedy liší v závislosti na velikosti a složení domácnosti. Příklady příjmů u vybraných typů domácností ilustruje tabulka.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou u domácností s vybraným složením v ČR v roce 2014

Hranice ohrožení příjmovou chudobou u domácností s vybraným složením v ČR v roce 2014

Míra ohrožení příjmovou chudobou

Míra ohrožení příjmovou chudobou je podíl osob, jejichž ekvivalizovaný příjem je nižší než hranice ohrožení příjmovou chudobou. Evropský ukazatel míry ohrožení příjmovou chudobou, který se v České republice dlouhodobě pohybuje na úrovni 9 až 10 %, je závislý na příjmovém rozdělení. Jedna z nejnižších hodnot tohoto ukazatele v rámci Evropy je i důsledkem poměrně vyrovnaných příjmů. Velikost příjmové nerovnosti můžeme vyčíslit pomocí Giniho koeficientu, který by v případě absolutní rovnosti dosahoval hodnoty 0, a naopak v situaci naprosté nerovnosti by jeho hodnota byla 1. V roce 2014 dosáhl Giniho koeficient 0,251, což je o něco více než v roce 2013, kdy jeho hodnota činila 0,246. Tyto hodnoty značí poměrně malou příjmovou nerovnost, v roce 2013 byla třetí nejnižší v Evropské unii (po Slovensku a Slovinsku).

Hranice a míra ohrožení příjmovou chudobou podle procenta mediánu ekvivalizovaného příjmu v ČR v roce 2014

Hranice a míra ohrožení příjmovou chudobou podle procenta mediánu ekvivalizovaného příjmu v ČR v roce 2014

Při posunu hranice ohrožení příjmovou chudobou však nejde jen o celkové příjmové rozložení, ale zejména o rozložení kolem hranice chudoby, která činí 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu (118 817 Kč na rok, tj. 9 901 Kč na měsíc). Koncentrace osob v okolí hranice je relativně hustá. Pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou stanovenou na 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu se nachází celkem 9,7 % osob. Pokud bychom hranici zvýšili na 61 % mediánu (120 797 Kč na rok, tj. 10 066 Kč na měsíc), podíl osob ohrožených příjmovou chudobou by se zvýšil na 10,4 %, tedy o 0,7 p. b. Rozdíl mezi oběma hranicemi představuje čistý měsíční příjem 165 Kč. Zvýšili-li bychom hranici ohrožení příjmovou chudobou na 65 % mediánu, bylo by příjmovou chudobou ohroženo o 3,1 p. b. více osob než při použití 60 % mediánu, tj. 12,8 % osob. Aby lidé nespadli pod tuto hranici ohrožení příjmovou chudobou, musel by být jejich ekvivalizovaný příjem měsíčně vyšší o 825 Kč.

Jak se určuje disponibilní příjem domácnosti

Nejen pro celkové zhodnocení životních podmínek českých domácností, ale také pro stanovení hranice chudoby a míry ohrožení příjmovou chudobou se neobejdeme bez znalosti příjmů domácností a jejich členů. Příjmy ve výběrovém šetření Životní podmínky se zjišťují za minulý kalendářní rok (např. za kalendářní rok 2013 v šetření Životní podmínky 2014), nicméně na základě těchto příjmů (z roku 2013) se konstruuje hranice ohrožení příjmovou chudobou pro rok 2014. Nejprve se z dílčích čistých příjmů za osoby a za domácnost vypočítá čistý peněžní příjem domácnosti. Ten se skládá z příjmů z pracovní činnosti, tj. z příjmů ze zaměstnání a podnikání, ze sociálních příjmů vyplácených státem prostřednictvím úřadů práce nebo obecních úřadů, z kapitálových příjmů (úroky z vkladů, výnosy z dluhopisů, vkladových a podílových listů, dividendy z akcií apod.) a dalších, víceméně jednorázových nebo nahodilých příjmů. Odečteme-li od čistého peněžního příjmu domácnosti daň z nemovitosti, jednorázově přijaté peněžní transfery a pravidelně vydávané peněžní transfery mezi domácnostmi a přičteme-li jednorázově vydané peněžní transfery a vyčíslené naturální požitky od zaměstnavatele v podobě vozidla, které mohla osoba využívat i pro soukromé účely, získáme tzv. disponibilní příjem domácnosti. Ten se pro účely výpočtu míry ohrožení příjmovou chudobou ekvivalizuje, čímž vzniká tzv. ekvivalizovaný příjem domácnosti.

Vývoj čistých ročních příjmů na osobu (v tis. Kč) v letech 2004 až 2013 a míry ohrožení příjmovou chudobou v letech 2005 až 2014*)

Vývoj čistých ročních příjmů na osobu (v tis. Kč) v letech 2004 až 2013  a míry ohrožení příjmovou chudobou v letech 2005 až 2014*)

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zdraví a životní styl Čechů

ilustrativní fotka

Součástí šetření Životní podmínky 2017 byl modul, který se týkal zdraví a životního stylu dospělých osob. Statistici zkoumali pracovní a volnočasovou fyzickou aktivitu, konzumaci ovoce a zeleniny, výšku a váhu osob či jejich návštěvy u lékařů.

Šetření Životní podmínky domácností

Ing. Michaela Brázdilová

Národní verzi evropského výběrového šetření Životní podmínky domácností každoročně provádí národní statistický úřad ve většině zemí Evropy.

Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

Ilustrační foto

Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Hraniční meze chudoby

ilustrativní fotka

Téměř polovina členů tuzemských domácností tvořených pouze jedním rodičem s alespoň jedním závislým dítětem spadla v roce 2014 pod druhou hranici chudoby. V podobné situaci bylo 45 % osamělých žen, resp. osob ve věku 65 a více let.

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Ilustrační foto

Český statistický úřad zahajuje pravidelné šetření životních podmínek a příjmů domácností. Terénní zjišťování bude jako každoročně probíhat na území všech krajů,
a to od 6. února do 5. června. Odborně proškolení zaměstnanci ČSÚ navštíví celkem 11 tis. domácností.

Nejlepší příjmy v Německu

ilustrativní fotka

Jaký je rozdíl v příjmech na obyvatele mezi zeměmi EU?

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Poděkování respondentům

Mgr. Šárka Šustová

Výběrové šetření Životní podmínky je významným zdrojem informací o životní situaci českých domácností a jejich členů. Jednou z nejdůležitějších součástí tohoto šetření jsou dotazy na příjmy, jejichž zjišťování je pro respondenty zároveň nejcitlivější.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

ilustrativní obrázek

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

ilustrační foto

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

HDP 2014: Vyšší útraty domácností hlavně za zboží z dovozu

Ilustrační foto

Že česká ekonomika loni ožila, není třeba opakovat. Čísla o struktuře HDP, meziročním a mezikvartálním růstu jeho složek či výkonnosti odvětví jsou už týdny známa. Co víme dál?

Šetření v domácnostech

ilustrační foto

Český statistický úřad provádí několik výběrových šetření v domácnostech, přičemž většina z nich je dána evropskou legislativou, a jedná se tedy o povinně zjišťované statistické ukazatele. Přesto je účast v těchto šetřeních pro české domácnosti dobrovolná.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

ilustrativní obrázek

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Výdaje domácností na zdravotní péči

ilustrativní fotka

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

Jak se měří materiální deprivace

ilustrativní fotka

Životní úroveň domácností se hodnotí mimo jiné i jejími materiálními podmínkami. Evropská unie k tomu používá indikátor míry materiální deprivace, který vychází z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). V současné době jej reviduje.

Sama s dětmi

ilustrativní fotka

Samoživitelkám v České republice se lehce nežije a ani nežilo. I když ve srovnání s relacemi v Evropské unii se zdá být jejich situace o něco příznivější.

Jak daleko k nám mají blízcí sousedé

ilustrativní obrázek

Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko nespojuje pouze geografická poloha, ale také společná historie. Výsledky posledního sčítání lidu, které se ve státech Visegrádské čtyřky (V4) stejně jako v celé EU uskutečnilo v roce 2011, ukázaly na některé demografické rozdíly.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.

Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

ilustrativní foto

Mladé domácnosti, tedy domácnosti s osobou v čele mladší 40 let, bydlí ve srovnání s ostatními domácnostmi častěji v nájemních bytech. Ve vlastním domě, bytě či v družstevním bytě žijí dvě třetiny mladých domácností (67,5 %), zatímco u ostatních domácností je tento podíl více než osmdesátiprocentní (81,4 %).

V roce 2009 jsme naspořili nejvíce

Ilustrační foto

V souvislosti s 25. výročím sametové revoluce se často v médiích objevují úvahy o tom, zda se mají lidé lépe dnes než před rokem 1989, či naopak. Malý statistický exkurz do minulosti, od počátků 90. let až do roku 2013, vám umožní udělat si vlastní úsudek.

Kvalita života v ČR

ilustrativní foto

Vybrané důležité ekonomicko-sociální parametry ukazují na dobrou kvalitu života v České republice. Průměr ale zůstává vždy jen průměrem.

Životní podmínky domácností se zlepšují

Ilustrační foto

Průměrná výše příjmů českých domácností v roce 2012 nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem bylo rychlejší tempo růstu cen. Nejhůře na tom byli obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje.