Rozpočty domácností si polepšily

Průměrný čistý peněžní příjem domácnosti činil v roce 2013 v přepočtu na osobu 153,3 tis. Kč, což bylo asi o 3,5 tis. Kč více než v roce předchozím. Tento nominální růst příjmů byl v roce 2013 výraznější než v roce 2012, kdy meziroční zvýšení činilo pouze 2,2 tis. Kč na osobu. Na rozdíl od předchozího roku se příjmy zvýšily nejen nominálně, ale i reálně, a to o jeden procentní bod, čímž se dostaly zhruba na úroveň roku 2008.

V průměru se zvýšily příjmy ve všech typech domácností

Nejrychleji rostly domácnostem, kde v jejich čele stála osoba samostatně výdělečně činná. Průměrná výše ročních čistých příjmů těchto domácností se v přepočtu na osobu zvýšila z 162,4 tis. na 170,3 tis. Kč, tedy o 7,9 %, což mimo jiné potvrzuje obnovení růstu české ekonomiky. Nejpomaleji rostly příjmy domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů, a to o 0,6 % na 139,2 tis. Kč.

Příjmy domácností s dětmi rostly nejrychleji

Příjmy v rodinných domácnostech s dětmi dosahují v přepočtu na osobu průměrně nižší úrovně než příjmy domácností bez dětí. S každým dalším dítětem v rodině se totiž celkový příjem domácnosti rozpočítává na více osob, proto průměrný příjem v přepočtu na osobu klesá. V roce 2013 však právě příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst (+3,3 %) než příjmy domácností bezdětných (+1,3 %). V úplných rodinných domácnostech (partnerský pár se závislým dítětem nebo dětmi) tvořil průměrný čistý příjem v přepočtu na osobu 131,5 tis. Kč za rok. V neúplných rodinných domácnostech (jeden rodič se závislým dítětem nebo dětmi) se tato výše pohybovala na úrovni 104,6 tis. Kč.

Jak rodiny vycházely se svými příjmy?

Na otázku „Jak vaše domácnost vycházela se svými příjmy?“ odpověděla více než polovina (54,6 %) domácností neúplných rodin, že s obtížemi či s velkými obtížemi. Také domácnosti úplných rodin s více dětmi častěji vycházely s příjmy s obtížemi nebo velkými obtížemi. Rodiny se třemi a více dětmi zvolily tuto odpověď téměř ve 45 %. Nejlépe na tom byly úplné rodiny s jedním dítětem. „Pouhých“ 26,9 % těchto domácností vycházelo se svými příjmy s obtížemi nebo velkými obtížemi, odpověď snadno či velmi snadno zvolilo 8,4 % domácností. Zbývající volily odpověď s menšími obtížemi či docela snadno.
Finance spojené s bydlením představovaly v neúplných rodinách výrazně větší zátěž než v rodinách úplných. Z čistých příjmů úplných rodin s dětmi tvořily náklady na bydlení 14,8 %. V případě domácností neúplných rodin s dětmi tvořily tyto náklady dokonce 26,4 % z jejich čistých příjmů.
V obtížných finančních situacích obvykle stát pomáhá rodinám formou dávek státní sociální podpory. Zahrnují se do tzv. sociálních příjmů. Mezi ně se řadí: dávky důchodového a nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na péči, pomoc v hmotné nouzi, dávky pěstounské péče, odchodné, výsluhový příspěvek a dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Struktura příjmů úplných a neúplných rodin se lišila

Na celkových hrubých příjmech neúplných rodin s dětmi se sociální příjmy podílely 19,7 %. Meziročně se zvýšily jako jediné skupině rodin, a to o 2,5 %. V domácnostech úplných rodin s dětmi sociální příjmy tvořily z celkových hrubých příjmů pouze 8,9 %.
Největší rozdíl lze zaznamenat v případě pracovních příjmů. V neúplných rodinách tvoří z celkových hrubých příjmů 68 %, zatímco v úplných rodinách téměř 90 %.
V domácnostech neúplných rodin s dětmi hrají důležitou roli také sociální příjmy. Tvoří necelou pětinu z celkových hrubých příjmů. Podstatné jsou pro ně i ostatní příjmy, které celkem dělají 12 % a zahrnují především pravidelné peněžní transfery od osob žijících v jiné domácnosti (např. výživné, pomoc od příbuzných).
Sociální i ostatní příjmy neúplných rodin s dětmi tvoří v porovnání s úplnými rodinami s dětmi zhruba o desetinu větší podíl z celkových hrubých příjmů.