Rozpočty domácností si polepšily

VYDÁNÍ: 07-08/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Průměrný čistý peněžní příjem domácnosti činil v roce 2013 v přepočtu na osobu 153,3 tis. Kč, což bylo asi o 3,5 tis. Kč více než v roce předchozím. Tento nominální růst příjmů byl v roce 2013 výraznější než v roce 2012, kdy meziroční zvýšení činilo pouze 2,2 tis. Kč na osobu. Na rozdíl od předchozího roku se příjmy zvýšily nejen nominálně, ale i reálně, a to o jeden procentní bod, čímž se dostaly zhruba na úroveň roku 2008.

V průměru se zvýšily příjmy ve všech typech domácností

Nejrychleji rostly domácnostem, kde v jejich čele stála osoba samostatně výdělečně činná. Průměrná výše ročních čistých příjmů těchto domácností se v přepočtu na osobu zvýšila z 162,4 tis. na 170,3 tis. Kč, tedy o 7,9 %, což mimo jiné potvrzuje obnovení růstu české ekonomiky. Nejpomaleji rostly příjmy domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů, a to o 0,6 % na 139,2 tis. Kč.

Peněžní příjmy domácností rodin s dětmi, 2013

Peněžní příjmy domácností rodin s dětmi, 2013

Příjmy domácností s dětmi rostly nejrychleji

Příjmy v rodinných domácnostech s dětmi dosahují v přepočtu na osobu průměrně nižší úrovně než příjmy domácností bez dětí. S každým dalším dítětem v rodině se totiž celkový příjem domácnosti rozpočítává na více osob, proto průměrný příjem v přepočtu na osobu klesá. V roce 2013 však právě příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst (+3,3 %) než příjmy domácností bezdětných (+1,3 %). V úplných rodinných domácnostech (partnerský pár se závislým dítětem nebo dětmi) tvořil průměrný čistý příjem v přepočtu na osobu 131,5 tis. Kč za rok. V neúplných rodinných domácnostech (jeden rodič se závislým dítětem nebo dětmi) se tato výše pohybovala na úrovni 104,6 tis. Kč.

Vývoj čistých peněžních příjmů domácností, 2005–2013

Vývoj čistých peněžních příjmů domácností, 2005–2013

Jak rodiny vycházely se svými příjmy?

Na otázku „Jak vaše domácnost vycházela se svými příjmy?“ odpověděla více než polovina (54,6 %) domácností neúplných rodin, že s obtížemi či s velkými obtížemi. Také domácnosti úplných rodin s více dětmi častěji vycházely s příjmy s obtížemi nebo velkými obtížemi. Rodiny se třemi a více dětmi zvolily tuto odpověď téměř ve 45 %. Nejlépe na tom byly úplné rodiny s jedním dítětem. „Pouhých“ 26,9 % těchto domácností vycházelo se svými příjmy s obtížemi nebo velkými obtížemi, odpověď snadno či velmi snadno zvolilo 8,4 % domácností. Zbývající volily odpověď s menšími obtížemi či docela snadno.
Finance spojené s bydlením představovaly v neúplných rodinách výrazně větší zátěž než v rodinách úplných. Z čistých příjmů úplných rodin s dětmi tvořily náklady na bydlení 14,8 %. V případě domácností neúplných rodin s dětmi tvořily tyto náklady dokonce 26,4 % z jejich čistých příjmů.
V obtížných finančních situacích obvykle stát pomáhá rodinám formou dávek státní sociální podpory. Zahrnují se do tzv. sociálních příjmů. Mezi ně se řadí: dávky důchodového a nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na péči, pomoc v hmotné nouzi, dávky pěstounské péče, odchodné, výsluhový příspěvek a dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Jak rodiny s dětmi vycházely se svými příjmy, 2014 (v %)

Jak rodiny s dětmi vycházely se svými příjmy, 2014 (v %)

Struktura příjmů úplných a neúplných rodin se lišila

Na celkových hrubých příjmech neúplných rodin s dětmi se sociální příjmy podílely 19,7 %. Meziročně se zvýšily jako jediné skupině rodin, a to o 2,5 %. V domácnostech úplných rodin s dětmi sociální příjmy tvořily z celkových hrubých příjmů pouze 8,9 %.
Největší rozdíl lze zaznamenat v případě pracovních příjmů. V neúplných rodinách tvoří z celkových hrubých příjmů 68 %, zatímco v úplných rodinách téměř 90 %.
V domácnostech neúplných rodin s dětmi hrají důležitou roli také sociální příjmy. Tvoří necelou pětinu z celkových hrubých příjmů. Podstatné jsou pro ně i ostatní příjmy, které celkem dělají 12 % a zahrnují především pravidelné peněžní transfery od osob žijících v jiné domácnosti (např. výživné, pomoc od příbuzných).
Sociální i ostatní příjmy neúplných rodin s dětmi tvoří v porovnání s úplnými rodinami s dětmi zhruba o desetinu větší podíl z celkových hrubých příjmů.

Struktura hrubých peněžních příjmů domácností, 2013 (v %)

Struktura hrubých peněžních příjmů domácností, 2013 (v %)

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Spotřeba rostla napříč celou Unií

Ilustrační foto

Výdaje na konečnou spotřebu domácností stouply v roce 2015 v sedmadvaceti zemích EU. Data z ČSÚ a Eurostatu ukazují, že stagnovaly pouze v Lucembursku.

Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

Ilustrační foto

Ve statistice národních účtů se můžeme setkat s hrubým disponibilním důchodem domácností. V prvních třech čtvrtletích 2015 dosáhl 1 694,7 mld. Kč nominálně a meziročně stoupl o 38,8 mld. O čem tento ukazatel vypovídá?

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Ilustrační foto

Český statistický úřad zahajuje pravidelné šetření životních podmínek a příjmů domácností. Terénní zjišťování bude jako každoročně probíhat na území všech krajů,
a to od 6. února do 5. června. Odborně proškolení zaměstnanci ČSÚ navštíví celkem 11 tis. domácností.

Nejlepší příjmy v Německu

ilustrativní fotka

Jaký je rozdíl v příjmech na obyvatele mezi zeměmi EU?

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

ilustrativní obrázek

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

ilustrační foto

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

Šetření v domácnostech

ilustrační foto

Český statistický úřad provádí několik výběrových šetření v domácnostech, přičemž většina z nich je dána evropskou legislativou, a jedná se tedy o povinně zjišťované statistické ukazatele. Přesto je účast v těchto šetřeních pro české domácnosti dobrovolná.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

ilustrativní obrázek

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Výdaje domácností na zdravotní péči

ilustrativní fotka

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

Jak se měří materiální deprivace

ilustrativní fotka

Životní úroveň domácností se hodnotí mimo jiné i jejími materiálními podmínkami. Evropská unie k tomu používá indikátor míry materiální deprivace, který vychází z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). V současné době jej reviduje.

Sama s dětmi

ilustrativní fotka

Samoživitelkám v České republice se lehce nežije a ani nežilo. I když ve srovnání s relacemi v Evropské unii se zdá být jejich situace o něco příznivější.

Jak daleko k nám mají blízcí sousedé

ilustrativní obrázek

Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko nespojuje pouze geografická poloha, ale také společná historie. Výsledky posledního sčítání lidu, které se ve státech Visegrádské čtyřky (V4) stejně jako v celé EU uskutečnilo v roce 2011, ukázaly na některé demografické rozdíly.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.

Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

ilustrativní foto

Mladé domácnosti, tedy domácnosti s osobou v čele mladší 40 let, bydlí ve srovnání s ostatními domácnostmi častěji v nájemních bytech. Ve vlastním domě, bytě či v družstevním bytě žijí dvě třetiny mladých domácností (67,5 %), zatímco u ostatních domácností je tento podíl více než osmdesátiprocentní (81,4 %).

Kvalita života v ČR

ilustrativní foto

Vybrané důležité ekonomicko-sociální parametry ukazují na dobrou kvalitu života v České republice. Průměr ale zůstává vždy jen průměrem.

Vlastní bydlení je na vzestupu

ilustrativní fotka

Domovní a bytový fond v ČR roste, zvyšuje se i jeho kvalita a vybavenost. Současně ale i stárne a vylidňuje se. Tyto protichůdné trendy odhalilo Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Životní podmínky domácností se zlepšují

Ilustrační foto

Průměrná výše příjmů českých domácností v roce 2012 nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem bylo rychlejší tempo růstu cen. Nejhůře na tom byli obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

Pracují, a přesto jsou chudí?

ilustrační foto

Problematika chudoby je obvykle spojována s nezaměstnaností. Mít práci by mělo znamenat nebýt chudý, nicméně tak tomu vždy není. Existují osoby, které pracují, a přesto jsou ohroženy příjmovou chudobou. Kdo jsou a jak velký problém u nás představují?