V létě více vážnějších nehod

VYDÁNÍ: 07-08/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Letní období je spojeno s vyšším podílem nehod zaviněných pod vlivem alkoholu či drog. Nehody se více týkají cyklistů a motocyklistů, více ohroženy jsou i děti.

Počet smrtelných obětí silničních nehod v letním období dosáhl svého vrcholu na přelomu 60. a 70. let. Tehdy si dopravní nehody vyžádaly třikrát více životů než v současnosti. Úmrtí v prázdninových měsících se tehdy na celoročním počtu obětí nehod podílela téměř čtvrtinou.
V období sílícího růstu intenzit dopravy i celkové nehodovosti (druhá polovina 80. let a téměř celá 90. léta) se počet obětí během letních prázdnin zvyšoval pomaleji (ze 157 v roce 1986 na 261 v roce 1997, tj. o dvě třetiny) než za celý rok (+84 %). V roce 1997 proti roku 1990 se o prázdninách na silnicích těžce zranilo o polovinu osob více, usmrcených přibylo o pětinu. Nižší dynamika růstu usmrcených oproti zraněným souvisela mj. s rozvojem kvality i dostupnosti rychlé zdravotnické pomoci a s přechodem k modernějším bezpečnějším vozům. Příznivý vývoj, který je patrný v posledních deseti letech, byl také důsledkem pokračující obměny vozového parku a modernizací dopravní sítě. Sílící vliv osvěty a dopravní výchovy, vč. zavedení bodového sytému dopravních přestupků, se projevil v podobné míře na bilanci nehod v letním období jako i na celoroční bázi. Mezi roky 2003 a 2014 se počet usmrcených osob snížil (o více než polovinu), s obdobnou intenzitou v prázdninovém období i mimo něj.

Nejvíce nehod v říjnu, nejzávažnější o prázdninách

V období 2009–2014 byl v Česku počet všech dopravních nehod (včetně menších kolizí bez zranění osob) nejvyšší v říjnu, následoval prosinec. V období dvou měsíců letních prázdnin tvořily nehody 17 % z celoročního počtu, z celoročního průběhu významně nevybočovaly. To však neplatilo pro nehody s následky na zdraví. Zatímco celoročně připadalo v posledních šesti letech na tisíc nehod 333 zraněných či usmrcených osob, v prázdninovém období již 408 (vyšší bylo zastoupení všech kategorií následků – usmrcených, těžce i lehce zraněných osob). Téměř 11 % z celoročního počtu smrtelných obětí nehod připadalo jen na červenec. Zvýšený podíl usmrcených osob však přetrvává po celé letní i podzimní období. Naopak těžká i lehká zranění se v posledních šesti letech mimo prázdniny vyskytovala častěji i na přelomu jarních a letních měsíců. Nejnižší počet nehod i jejich závažnost nacházíme v ČR na přelomu zimy a jara. Od ledna až do března připadalo na jednu nehodu o třetinu méně zraněných (ale i usmrcených) osob než v období letních prázdnin.

Usmrcené osoby při silničních dopravních nehodách v zemích EU
(podíl obětí do 30 dnů po nehodě v letním období na celoročním počtu v %, období 2009–2013*))

Usmrcené osoby při silničních dopravních nehodách v zemích EU (podíl obětí do 30 dnů po nehodě v letním období na celoročním počtu v %, období 2009–2013*))

Více obětí v severských zemích a Rakousku

Vyšší zastoupení vážných obětí nehod v letním období není specifikem jen ČR. Kromě zemí Beneluxu a Velké Británie s Irskem byl letní podíl usmrcených osob na silnících (na jejich celoročním počtu) ve všech ostatních zemích EU zvýšený. V Česku, podobně jako v Polsku či Rumunsku, činil jen za červenec a srpen rovných 20 %, připočteme-li ještě červen a září, blížil se téměř 40 %. Vysokou koncentraci obětí nacházíme v severských státech (vlivem počasí je zde i kratší hlavní motoristická sezóna) a také v Rakousku, kde si jen dva hlavní prázdninové měsíce v letech 2009–2013 vyžádaly téměř pětinu všech smrtelných obětí nehod. Rizikovost prázdninové silniční dopravy u našich jižních sousedů souvisí s intenzivní tranzitní dopravou v souvislosti s pravidelným přesunem milionů Středoevropanů do přímořských letovisek. Ve dvou třetinách zemí EU (včetně ČR) byl v úhrnu za období 2009–2013 počet usmrcených nejnižší v únoru, nejvíce obětí šlo na vrub červenci (v 10 zemích, vč. ČR) a srpnu (9 zemí). V Irsku, Nizozemsku či Polsku umírali lidé na silnicích nejvíce v říjnu, na Slovensku a v Lotyšsku v listopadu.

Následky silničních dopravních nehod v ČR v prázdninovém období

Následky silničních dopravních nehod v ČR v prázdninovém období

Nejohroženější skupiny: cyklisté, motocyklisté a děti

Třetina z celoročního počtu úmrtí cyklistů v ČR připadala v období 2006 až 2014 na červenec a srpen, podobně jako u motocyklistů (mezi červnem a zářím pak více než 60 % celoročních obětí motocyklistů). Na všech prázdninových obětech nehod se motocyklisté podíleli celou pětinou (z 92 % šlo o větší motocykly s objemem nad 50 ccm), cyklisté z 14 %. Nižší byl naopak v létě počet usmrcených chodců, kteří jsou nejvíce ohroženi v zimním období (především senioři). Ze 150 dětí, které přišly o život při dopravních nehodách, jich 27 % připadalo na letní prázdniny. Děti jsou výrazně častěji obětmi nehod než jejich viníci. Na celoročním počtu zranění dětí při nehodách se prázdniny podílí 20 %.
V letech 2012–2014 připadal největší podíl nehod zaviněných pod vlivem návykových látek na červenec (7,6 % nehod zaviněných řidiči či chodci), v předchozím tříletém období na červen (8,8 %). Nejvyšší byl o prázdninách v letech 2009–2014 na Zlínsku (14 %), Plzeňsku a Karlovarsku (11 %) a některých okresech jižní Moravy (Břeclav 16 %, Znojmo 15 %, Hodonín 14 %). Alkohol či drogy měly na svědomí téměř 14 % životů při prázdninových nehodách (na Liberecku 30 %). Skutečný vliv návykových látek na nehodovost může být ještě vyšší, neboť u části viníků nehod není přítomnost alkoholu či drog zjišťována (např. v případě ujetí od místa nehody).

Intenzita osobních nehod na Benešovsku více než třikrát vyšší oproti Praze a Mostu

Letní nehody s následky na zdraví se od celoročních také mírně odlišují svým regionálním rozložením. Ve srovnání se zbytkem roku se o prázdninách zlepšuje (ve vztahu k celorepublikové úrovni) postavení velkých měst a vysoce urbanizovaných krajů (Praha, Ústecko, Moravskoslezsko). Naopak částečný přesun obyvatel do rekreačních objektů vede k relativnímu zhoršení pozice převážně venkovských okresů v jižních Čechách, na Plzeňsku a Liberecku. Například v okrese Český Krumlov se intenzita letní prázdninové nehodovosti (počet nehod s usmrcením či zraněním osob vztažených na obyvatele) v období 2007–2014 nacházela o polovinu nad „letní“ úrovní ČR, zatímco celoročně nad obdobnou úrovní ČR „jen“ o 27 %. V okrese Ústí nad Labem byla prázdninová intenzita nehod o 7 % pod úrovní ČR, ale celoroční intenzita již obdobnou hodnotu za ČR překročila o více než 10 %. Mírný prázdninový „přesun“ dopravy na venkov dokresluje i rozložení nehod dle komunikací. Na silnice II. a III. třídy připadalo za všechny měsíce let 2013 i 2014 plných 26,7 % veškerých nehod a 42,8 % úmrtí, jen během července a srpna to však bylo o 1,4, resp. 2,5 p. b. více.

Rozdíly intenzity nehodovosti v silniční dopravě v okresech a krajích v ČR v letním období  (červenec až srpen 2007–2014)

Rozdíly intenzity nehodovosti v silniční dopravě v okresech a krajích v ČR v letním období  (červenec až srpen 2007–2014)

Autor: , oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

ilustrační foto

Hypertenze a nemoci v oblasti bederní a krční páteře byly podle výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2014 nejčastější chronickou nemocí u mužů i u žen v České republice. Nějaké předepsané léky užívala více než polovina respondentů.

Každý rok zemře na silnicích 1,25 mil. osob

ilustrativní fotka

Světová zdravotnická organizace uvádí, že každoročně zemře na silnicích 1,25 mil. osob. Tři čtvrtiny usmrcených jsou muži. Polovina z celkového počtu obětí je ve věku 15–44 let. U mladých osob ve věku 15–29 let je úmrtí při nehodě vůbec nejčastější příčinou skonu.

Nejčastěji se přepravujeme MHD, nejméně lodí

Výkony osobní přepravy

V roce 2012 bylo v osobní dopravě přepraveno 4,7 mld. osob. Z toho 42,0 % v individuální automobilové přepravě, která při pohledu na přepravní výkony dosahuje dokonce 60% podíl na celkových výkonech osobní dopravy.