Výherci Minisčítání 2012 v libereckém iQparku

VYDÁNÍ: 01/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jako vhodná metodická pomůcka při hodinách matematiky nebo prvouky se ukázal projekt ČSÚ Minisčítání 2012. Dokazují to výpovědi jak učitelů, tak i žáků. Jejich svědectví se nám podařilo získat začátkem prosince v iQparku v Liberci, kam přijeli vylosovaní účastníci projektu za odměnu.

Tři vylosované třídy ze základních škol v Chomutově, Neratovicích a Brně se sjely mrazivého pátečního rána do areálu bývalé továrny v Liberci, kde se nachází první české science centrum iQpark.

Náhodný výběr

V unikátních interaktivních expozicích, které popularizují vědu, techniku a přírodní vědy, je přivítaly pracovnice ČSÚ: Eva Kortanová, Petra Kuncová a Helena Koláčková. Sdělily přítomným dětem a jejich učitelům, že z 1 115 tříd z celé České republiky, jež se zúčastnily projektu ČSÚ Minisčítání 2012, to byly právě oni, které počítač vybral. Podmínkou pro účast ve slosování bylo jenom vyplnění a odeslání dotazníků. Celkem jich do ČSÚ přišlo 15 274 z 225 škol.
„Přijeli jsme do Liberce, protože jsme vyhráli,“ říká Irina Kovaščíková z neratovické základní školy. Na dotaz, co děti vyhrály, odpovídá: „To, že jsme udělali na počítači správně Minisčítání.“ A o co při tom podle jejího názoru šlo? O vyplňování dotazníku a pak o sledování výsledků za celou republiku. „Vyplňovali jsme například, jaké máme pohlaví, co třeba máme doma za domácí mazlíčky a tak. Z toho jsme pak zjistili, kdo má kolik zvířat, kdo si je a jak podobný, jakože má stejnou rodinu, například počet séger a tak. Vyšlo nám, že jsme průměrní.“ Na dotaz, co je to být průměrný, žákyně odpovědět nedokázala.

ilustrativní otka

Odvážnější ve svých názorech na účast v Minisčítání byli zato její dva spolužáci, Stanislav Boupal a Jiří Šopa.
Na dotaz, k čemu je dobré se účastnit Minisčítání, Stanislav Boupal pohotově reagoval: „Je to jako sčítání lidu jenom v takovém menším měřítku a pro děti. Sčítání slouží k tomu, aby se vědělo, kolik je lidí a kolik mají dětí. Musí se to vědět kvůli daním.“ Podle jeho názoru byly otázky v Minisčítání docela lehké. Co se dělo poté, když žáci odeslali vyplněné dotazníky, Standa popisuje: „Pak jsme se dívali na grafy. Já zjistil, že můj prospěch je spíš takový dobrý, ne skvělý.“
A jak se děti vypořádaly se znalostí grafů, které výsledky Minisčítání doprovázely?
„Grafům rozumím,“ tvrdí Standa a na vysvětlenou hned dodává: „Grafy se používají proto, abychom věděli různý počet anebo abychom věděli, jak na tom lidi jsou. Kolik lidí má rádo tohle a kolik lidí zase tamto.“ Jeho spolužák Jirka Šopa ho doplňuje: „Grafy jsou dobré pro toho, kdo má malou představivost a nedokáže si představit třeba osm procent ze sta. Je to prostě dobrý pro ty, co jsou hloupí a nevědí to. Ale graf jim to ukáže.“

ilustrativní fotka

Grafy? Ano, to je problém

Z názorů dětí, které se sjely do Liberce, vyplynulo, že odpovědět na otázky v počítači pro ně byla hračka. Ale co výsledky, které z nich vyplynuly? Dokázaly je správně interpretovat? Rozuměly jejich grafickému vyjádření?
Jitka Klocová z Neratovic, základní školy 28. října, třídní učitelka šesté třídy, na to reaguje:
„Děti nedokážou dobře číst grafy, proto jsem asi také zvolila jako metodickou pomůcku Minisčítání. Na první pohled se v grafech nevyznají. Teprve potom, když jim člověk dá nějaké vysvětlení, tak to pochopí.“ Vzpomíná, jak se její třída účastnila projektu Matematika s chutí: „Dostali jsme vstupní testy, jejichž součástí byl sloupcový graf. Kdybych svým dětem nevysvětlila, o co v něm jde, tak by ho vůbec nedokázaly identifikovat.“ Podle zkušené kantorky nejsou grafy tak snadné jako například obrázky. „U sloupcového grafu musí děti vnímat dvě osy, x a y. Proto je vždy důležité, aby se nad grafem zamyslely a přečetly si k němu legendu. Asi i proto je koláčový graf pro žáky srozumitelnější,“ vysvětluje, proč tomu tak je.
Že mají děti potíže s pochopením grafů, ale i tabulek, potvrzuje i Soňa Lázničková ze základní školy Pastviny v Brně a třídní čtvrtého ročníku: „Je také pravda, že s grafy moc nepracujeme. Proto bylo fajn se zúčastnit Minisčítání.“

ilustrativní fotka

Informace z internetu

Jak se vůbec učitelé o možnosti zúčastnit se projektu Minisčítání 2012 dozvěděli? Petra Uhlířová, třídní učitelka páté třídy ze základní školy Zahradní v Chomutově, říká: „Minisčítání nám doporučila paní ředitelka. A byl to opravdu zajímavý projekt. Zejména to, že si děti mohly zkontrolovat, jak dopadly v porovnání se svými vrstevníky. Některé otázky mi přišly velmi vtipné.“
Ostatní kantoři se o projektu ČSÚ dozvěděli z internetu na stránkách určených pro učitele.
„Minisčítání mi přijde skvělé zvláště kvůli možnosti zpracování výsledků. Tedy hlavně kvůli těm sloupcovým grafům, abych byla přesná,“ vysvětluje Jitka Klocová. Učitelka z Neratovic je přesvědčená, že projekt je zajímavý nejenom pro děti, ale i pro pedagogy. „Je výborné, že se dají porovnat výsledky chlapců, děvčat, starších žáků, mladších žáků, dětí z vesnic a z velkých měst,“ sděluje.
Na náš dotaz, zda si učitelé myslí, že by se statistická gramotnost uplatnila ve výuce na základní škole, odpovídají, že ano. „Zařadila bych ji spíše do výuky starších dětí na druhý stupeň,“ zamýšlí se Soňa Lázničková. „Za prvé už je jejich abstraktní myšlení rozvinuté a za druhé si dokážou představit, k čemu by jim mohly být statistické znalosti v životě užitečné,“ shrnuje.

ilustrativní fotka

Zatím zde není žádný komentář.