Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

rámci šetření byly zjišťovány podrobné informace o vzdělávání, jehož se lidé v předchozích 12 měsících účastnili, jejich jazyková vybavenost a míra zapojení do kulturního a společenského života. Výzkumu se zúčastnilo 10 190 respondentů z 5 336 českých domácností. Mezinárodně srovnatelné údaje budou k dispozici v polovině roku 2013. Předpokládá se, že šetření o vzdělávání dospělých se v zemích Evropské unie znovu uskuteční v roce 2016.

Co se sledovalo

Mimo oblastí formálního (klasického školního) vzdělávání a informálního učení (samostudia) se šetření zaměřilo na neformální vzdělávání – organizované získávání vědomostí a dovedností v zařízeních zaměstnavatelů, vzdělávacích institucích, na specializovaných seminářích apod. Hlavním kritériem neformálního vzdělávání byla přítomnost kvalifikované vzdělávací autority, např. odborného lektora či zaškoleného vedoucího.
V rámci neformálního vzdělávání statistici sledovali čtyři typy vzdělávacích aktivit: a) kurzy zajišťované placenými profesionálními lektory, b) instruktáže, školení, na pracovišti, c) odborné workshopy a semináře, d) soukromé lekce. Zákonem stanovená povinná školení zaměstnanců, která obsahově přímo nesouvisí s výkonem profese (např. protipožární ochrana), nebyla do výzkumu zahrnuta.
Český statistický úřad zjistil, že se ve sledovaném období neformálně vzdělávala zhruba třetina (32 %) osob, přičemž pouhých 11 % se zúčastnilo více než jedné vzdělávací aktivity za rok. Ze 78 % přitom převažovalo vzdělávání pro pracovní účely.

Kolik času za rok stráví dospělá osoba neformálním vzděláváním

Kolik času za rok stráví dospělá osoba neformálním vzděláváním

Genderové rozdíly

Na účast v pracovně orientovaném vzdělávání má vliv probíhající životní fáze. Nejvíce se vzdělávali ekonomicky aktivní lidé ve středním věku, přičemž od 55 let účast značně klesala. Významnou roli hrálo nejvyšší dosažené vzdělání a postavení na trhu práce. S vyšším stupněm dosaženého vzdělání účast v neformálním vzdělávání prudce rostla. Vysokoškoláci, kterých se vzdělávala více než polovina, čtyřnásobně převyšovali účast osob se základním vzděláním.
Přestože počet vzdělávacích aktivit se mezi pohlavími příliš nelišil, aktivity žen trvaly průměrně o dvě hodiny déle (30 hodin na jednu aktivitu). Nejméně o celé třetině respondenty uváděných aktivit však nelze hovořit jako o dlouhodobějším vzdělávání. Svou délkou trvání nepřesahovaly 8 hodin za rok.
Mezi osobami, které byly ochotné hradit své vzdělávání pro pracovní účely z vlastních finančních prostředků, mírně převažovaly ženy. Zatímco mužům zaměstnavatelé přispívali či plně sponzorovali celkem 91 % jejich vzdělávacích aktivit, jen 83 % aktivit žen se dostalo stejné podpory.

Důvody účasti na aktivitách neformálního vzdělávání podle pohlaví

Důvody účasti na aktivitách neformálního vzdělávání podle pohlaví

Rozdělení podpory odpovídalo zastoupení obou pohlaví v jednotlivých typech vzdělávání. Zatímco kurzy a soukromé lekce vyhledávala obě pohlaví zhruba stejně, semináře navštěvovaly více ženy. Muži se zase více účastnili instruktáží na pracovišti, které byly plně hrazené zaměstnavatelem. Muži se nejčastěji vzdělávali v technických oborech. Účastnili se například školení v oblasti elektrotechniky a strojírenství, seminářů o energetice či svářečských kurzů. Dalšími frekventovanými obory mužů byly přepravní služby a spoje, obchod, řízení a správa i cizí jazyky.
Ženy nejčastěji navštěvovaly vzdělávání z oblasti obchodu, řízení a správy, např. kurzy účetnictví, finančního poradenství či vzdělávání v oblasti marketingu či personalistiky. V těsném závěsu byl obor zdravotnictví, dále znalosti užití počítačů a cizí jazyky.
Převažující motivací k účasti v pracovně orientovaném vzdělávání bylo zvyšování výkonnosti v zaměstnání a zlepšování vlastního postavení na trhu práce.
Dalším významným podnětem k účasti na neformálním vzdělávání byly požadavky kladené zaměstnavatelem či zákonem. Toto zdůvodnění našli statistici u téměř poloviny všech pracovně vzdělávacích aktivit. U obou pohlaví se v takovém případě jednalo zejména o instruktáže na pracovišti a další krátkodobější vzdělávání, které ve více než polovině případů netrvalo déle než 8 hodin za rok.

16 hodin

za rok strávil průměrně každý občan České republiky neformálním vzděláváním.

 

24 %

ze všech zaměstnanců se muselo zúčastnit neformálního vzdělávání z nařízení zaměstnavatele či zákona.

 

20 %

vysokoškoláků se účastnilo výuky cizích jazyků, což je dvakrát více než osob se středním vzděláním s maturitou.

 

51 %

osob nad 45 let je přesvědčeno o tom, že nepotřebuje další vzdělávání.

Zájmová vzdělávání

Zájmového vzdělávání ze soukromých důvodů se účastnilo jen malé množství osob, přibližně každý desátý. Ve vyšší míře se jednalo o ženy, kterých se takto vzdělávalo 11 %, zatímco mužů pouze 7 %.
Stejně jako v případě pracovně orien­tovaného vzdělávání se účast zvyšovala s dosaženým vzděláním a také s rostoucími příjmy domácnosti.
Zatímco vzdělávání z pracovních důvodů bylo doménou osob v produktivním věku, v zájmovém vzdělávání dominovali především mladší lidé, často ještě studenti formálního vzdělávání. Převažující formou vzdělávání byly kurzy, které představovaly až 60 % všech zájmových aktivit, následované soukromými lekcemi (26 %), workshopy a semináři (14 %).
Z hlediska oborů jednoznačně vévodilo studium cizích jazyků v čele s angličtinou, následované humanitními obory s převažujícím zastoupením činností uměleckého charakteru.
Vzdělávání pro soukromé účely se od pracovně orientovaného lišilo dobou trvání. Zájmová aktivita zabrala průměrně 55 hodin ročně, zatímco aktivita vykonávaná z pracovních důvodů 29 hodin. Ještě déle, v průměru 73 hodin ročně, trvala výuka cizích jazyků. Našly se však i intenzivní jazykové kurzy trvající 500 a více hodin.

Podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání

Podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání

Více informací na www.czso.cz

Vzdělávání