Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

VYDÁNÍ: 01/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

rámci šetření byly zjišťovány podrobné informace o vzdělávání, jehož se lidé v předchozích 12 měsících účastnili, jejich jazyková vybavenost a míra zapojení do kulturního a společenského života. Výzkumu se zúčastnilo 10 190 respondentů z 5 336 českých domácností. Mezinárodně srovnatelné údaje budou k dispozici v polovině roku 2013. Předpokládá se, že šetření o vzdělávání dospělých se v zemích Evropské unie znovu uskuteční v roce 2016.

Co se sledovalo

Mimo oblastí formálního (klasického školního) vzdělávání a informálního učení (samostudia) se šetření zaměřilo na neformální vzdělávání – organizované získávání vědomostí a dovedností v zařízeních zaměstnavatelů, vzdělávacích institucích, na specializovaných seminářích apod. Hlavním kritériem neformálního vzdělávání byla přítomnost kvalifikované vzdělávací autority, např. odborného lektora či zaškoleného vedoucího.
V rámci neformálního vzdělávání statistici sledovali čtyři typy vzdělávacích aktivit: a) kurzy zajišťované placenými profesionálními lektory, b) instruktáže, školení, na pracovišti, c) odborné workshopy a semináře, d) soukromé lekce. Zákonem stanovená povinná školení zaměstnanců, která obsahově přímo nesouvisí s výkonem profese (např. protipožární ochrana), nebyla do výzkumu zahrnuta.
Český statistický úřad zjistil, že se ve sledovaném období neformálně vzdělávala zhruba třetina (32 %) osob, přičemž pouhých 11 % se zúčastnilo více než jedné vzdělávací aktivity za rok. Ze 78 % přitom převažovalo vzdělávání pro pracovní účely.

Kolik času za rok stráví dospělá osoba neformálním vzděláváním

Kolik času za rok stráví dospělá osoba neformálním vzděláváním

Genderové rozdíly

Na účast v pracovně orientovaném vzdělávání má vliv probíhající životní fáze. Nejvíce se vzdělávali ekonomicky aktivní lidé ve středním věku, přičemž od 55 let účast značně klesala. Významnou roli hrálo nejvyšší dosažené vzdělání a postavení na trhu práce. S vyšším stupněm dosaženého vzdělání účast v neformálním vzdělávání prudce rostla. Vysokoškoláci, kterých se vzdělávala více než polovina, čtyřnásobně převyšovali účast osob se základním vzděláním.
Přestože počet vzdělávacích aktivit se mezi pohlavími příliš nelišil, aktivity žen trvaly průměrně o dvě hodiny déle (30 hodin na jednu aktivitu). Nejméně o celé třetině respondenty uváděných aktivit však nelze hovořit jako o dlouhodobějším vzdělávání. Svou délkou trvání nepřesahovaly 8 hodin za rok.
Mezi osobami, které byly ochotné hradit své vzdělávání pro pracovní účely z vlastních finančních prostředků, mírně převažovaly ženy. Zatímco mužům zaměstnavatelé přispívali či plně sponzorovali celkem 91 % jejich vzdělávacích aktivit, jen 83 % aktivit žen se dostalo stejné podpory.

Důvody účasti na aktivitách neformálního vzdělávání podle pohlaví

Důvody účasti na aktivitách neformálního vzdělávání podle pohlaví

Rozdělení podpory odpovídalo zastoupení obou pohlaví v jednotlivých typech vzdělávání. Zatímco kurzy a soukromé lekce vyhledávala obě pohlaví zhruba stejně, semináře navštěvovaly více ženy. Muži se zase více účastnili instruktáží na pracovišti, které byly plně hrazené zaměstnavatelem. Muži se nejčastěji vzdělávali v technických oborech. Účastnili se například školení v oblasti elektrotechniky a strojírenství, seminářů o energetice či svářečských kurzů. Dalšími frekventovanými obory mužů byly přepravní služby a spoje, obchod, řízení a správa i cizí jazyky.
Ženy nejčastěji navštěvovaly vzdělávání z oblasti obchodu, řízení a správy, např. kurzy účetnictví, finančního poradenství či vzdělávání v oblasti marketingu či personalistiky. V těsném závěsu byl obor zdravotnictví, dále znalosti užití počítačů a cizí jazyky.
Převažující motivací k účasti v pracovně orientovaném vzdělávání bylo zvyšování výkonnosti v zaměstnání a zlepšování vlastního postavení na trhu práce.
Dalším významným podnětem k účasti na neformálním vzdělávání byly požadavky kladené zaměstnavatelem či zákonem. Toto zdůvodnění našli statistici u téměř poloviny všech pracovně vzdělávacích aktivit. U obou pohlaví se v takovém případě jednalo zejména o instruktáže na pracovišti a další krátkodobější vzdělávání, které ve více než polovině případů netrvalo déle než 8 hodin za rok.

16 hodin

za rok strávil průměrně každý občan České republiky neformálním vzděláváním.

 

24 %

ze všech zaměstnanců se muselo zúčastnit neformálního vzdělávání z nařízení zaměstnavatele či zákona.

 

20 %

vysokoškoláků se účastnilo výuky cizích jazyků, což je dvakrát více než osob se středním vzděláním s maturitou.

 

51 %

osob nad 45 let je přesvědčeno o tom, že nepotřebuje další vzdělávání.

Zájmová vzdělávání

Zájmového vzdělávání ze soukromých důvodů se účastnilo jen malé množství osob, přibližně každý desátý. Ve vyšší míře se jednalo o ženy, kterých se takto vzdělávalo 11 %, zatímco mužů pouze 7 %.
Stejně jako v případě pracovně orien­tovaného vzdělávání se účast zvyšovala s dosaženým vzděláním a také s rostoucími příjmy domácnosti.
Zatímco vzdělávání z pracovních důvodů bylo doménou osob v produktivním věku, v zájmovém vzdělávání dominovali především mladší lidé, často ještě studenti formálního vzdělávání. Převažující formou vzdělávání byly kurzy, které představovaly až 60 % všech zájmových aktivit, následované soukromými lekcemi (26 %), workshopy a semináři (14 %).
Z hlediska oborů jednoznačně vévodilo studium cizích jazyků v čele s angličtinou, následované humanitními obory s převažujícím zastoupením činností uměleckého charakteru.
Vzdělávání pro soukromé účely se od pracovně orientovaného lišilo dobou trvání. Zájmová aktivita zabrala průměrně 55 hodin ročně, zatímco aktivita vykonávaná z pracovních důvodů 29 hodin. Ještě déle, v průměru 73 hodin ročně, trvala výuka cizích jazyků. Našly se však i intenzivní jazykové kurzy trvající 500 a více hodin.

Podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání

Podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Polovina studentů soukromých VŠ studuje ekonomické obory

ilustrativní fotka

V roce 2017 žilo v České republice 1 290,1 tis. obyvatel ve věku 25–64 let s vysokoškolským vzděláním, z toho 654,8 tis. byly ženy. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie vykazuje Česko stále podprůměrné hodnoty.

Přes 40 % pracujících v Brně a v Praze má VŠ

ilustrativní fotka

V průběhu dvaceti let rychle rostl počet pracujících s terciárním vzděláním, a to ve všech krajích. Zároveň výrazně ubylo pracujících se základním a středním stupněm vzdělání bez maturity. Struktura zaměstnanosti podle stupně dokončeného formálního vzdělání se však nadále mezikrajsky liší.

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Ilustrační foto

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Mladí lidé. Souběh studia a práce

RNDr. Michaela Kleňhová

S rostoucími kvalifikačními požadavky na výkon některých profesí a s uvolněním vzdělávacího trhu stoupá počet studentů. Průměrná doba studia a podíl mladých lidí ve vzdělávání se tak zvyšuje.

Oproti zahraničí u nás učí méně mužů

ilustrativní fotka

Školství jako odvětví je tradičně doménou žen. Čím vyšší je ale stupeň školy, tím podíl mužů na pozici učitele i řídícího pracovníka roste. Důvodů feminizace českého školství může být několik.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.