Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

VYDÁNÍ: 09/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.

Elektronická provázanost lékařů je v České republice stále nízká. Lékaři spolu komunikují elektronicky v relativně omezené míře. Většinou se jedná o předávání informací prostřednictvím elektronické pošty.
E-mail využívají lékaři samostatných ordinací nejčastěji pro komunikaci se zdravotními pojišťovnami (71 %). S jinými zdravotnickými zařízeními komunikuje touto cestou 55 % a s lékárnami 25 % lékařů. Elektronické sítě doktoři příliš nevyužívají.
Informace o pacientech sdílí na internetu s ostatními zdravotnickými zařízeními méně než osmina lékařů. To jsou ti, kteří vedou zdravotnickou dokumentaci na internetu, např. jsou v projektu IZIP. Elektronické recepty vydává méně než 8 % ordinací praktických lékařů.

Lékaři vyhledávající informace na internetu (v %)

Lékaři vyhledávající informace na internetu (v %)

Vlastní webové stránky má necelá třetina ordinací

Doktoři komunikují se svými pacienty především osobně anebo telefonicky. Přestože výhody elektronické komunikace jsou pro obě strany nesporné, umožňuje ji jen asi 49 % lékařů.
Internetové aplikace jsou ještě méně využívané. Prvním předpokladem je, aby si doktor nechal udělat vlastní webové stránky. V současnosti je má pouhých 29 % lékařů samostatných ordinací. Pacienti se mohou objednat on-line jen u necelé desetiny z nich. Konzultovat zdravotní problémy
on-line prostřednictvím webových stránek umožňuje 11 % lékařů.
Přesto lze tvrdit, že informační technologie nejsou českým lékařům cizí. Například využívají vyhledávání odborných informací na internetu. Zájem mají především o informace z oblasti teoretické medicíny, praktické medicíny a zajímá je také farmacie.

Informace o šetření

Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví se realizuje každým rokem. Jedná se o vyčerpávající šetření, do kterého je zapojeno více než 28 tis. zpravodajských jednotek. Otázky o využívání těchto technologií ve zdravotnictví jsou součástí Ročního výkazu o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Data sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Následně je zpracovává Český statistický úřad.

O odborné informace je na internetu zájem

Od roku 2006 vzrostl v některých případech podíl lékařů vyhledávajících informace na internetu o více než 20 procentních bodů. Vyhledávání informací o praktické medicíně bylo poměrně oblíbeno již v roce 2006, kdy podíl lékařů vyhledávajících tyto informace činil 58 %. V posledním šetřeném roce, tedy v roce 2013, pak vzrostl na 72 %. Podobně vzrostl i podíl lékařů vyhledávajících informace o teoretické medicíně (z 52 % v roce 2006 na 72 % v roce 2013). Farmaceutické informace byly v roce 2006 vyhledávány na internetu polovinou lékařů, v roce 2013 pak téměř třemi čtvrtinami.

Zubaři chodí na web nejméně

V roce 2013 získávali odborné informace z internetu nejvíce praktiční lékaři pro děti a dorost a gynekologové. Jinak tomu nebylo ani u dalších internetových aktivit, např. u on-line objednávání pacientů, on-line konzultací s pacienty, používání elektronické pošty pro konzultaci s lékárnami, zdravotními pojišťovnami i ostatními zdravotnickými zařízeními. Lékaři nejvíce vyhledávali informace o léčivech. Jedinou výjimku tvořili zubaři, kteří dali přednost informacím o praktické medicíně. Zubaři jsou mimo jiné skupinou, která na internetu nejméně vyhledává odborné informace. Na síti zjišťovaly novinky v oboru méně než dvě třetiny českých zubařů, což je až o 20 procentních bodů méně než u ostatních lékařů.

Rozdíly mezi kraji

V regionálním srovnání dochází k zajímavému rozdělení na kraje, ve kterých lékaři dávají přednost vyhledávání informací o teoretické medicíně, a na kraje, ve kterých lékaři dávají přednost vyhledávání informací o praktické medicíně a o lécích. Výsledky statistického šetření dokonce ukazují, že čím více lékaři v krajích vyhledávají informace o teoretické medicíně, tím méně vyhledávají informace o té praktické a naopak. Mezi kraje, v nichž lékaři preferují teoretickou medicínu, patří kraje Moravskoslezský, Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký, Pardubický, Královéhradecký a Kraj Vysočina. Naopak on-line informace o praktické medicíně a o farmacii preferují lékaři v krajích Karlovarském, Jihočeském, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém, Libereckém a v hlavním městě Praha.

Podíl lékařů různých specializací vyhledávajících informace na internetu (v %)

Podíl lékařů různých specializací vyhledávajících informace na internetu (v %)

V elektronizaci zdravotnictví vede Dánsko

Stejně jako v ČR je i v ostatních státech Evropské unie zapojování informačních technologií do zdravotnictví důležitým tématem. Ke špičkám v tomto oboru patří Dánsko, Nizozemsko a Estonsko. V Dánsku sdílí elektronicky s dalšími zdravotnickými zařízeními údaje o pacientech téměř 92 % praktických lékařů, což je bezkonkurenčně nejvíce v Evropě. Na druhém místě se umístilo Nizozemsko a na třetím Estonsko, kde takto spolupracují s ostatními zařízeními asi tři čtvrtiny praktických lékařů. V elektronickém sdílení údajů o pacientech jsou mezi zeměmi velké rozdíly, proto průměr Evropské unie dosahuje pouhých 33 %.
Největší procento praktických lékařů, kteří vydávají elektronické recepty, je v Estonsku a dále v Dánsku. Hodnoty se blíží ke 100 %. Průměr za všechny státy EU je díky velkým rozdílům necelých 30,5 %.

Elektronizace zdravotnictví v EU28, 2013 (v %)

Elektronizace zdravotnictví v EU28, 2013 (v %)

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ordinaci bez počítače už skoro nikde nenajdete

ilustrativní fotka

Jen necelá čtyři procenta českých lékařů nemají ve své samostatné ordinaci k dispozici počítač. Stejně jako v předcházejících letech nabízeli on-line služby nejčastěji gynekologové. Největší rezervy ve využívání informačních technologií mají zubaři.

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

ilustrativní fotka

Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.

Chtělo by to zlatou střední cestu

Jaroslav Novák

Dlouhodobá nestálost systému nemocenského pojištění, který se pohybuje mezi „štědrou rukou“ a „přivřeným měšcem“ působí všestranné škody.

Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

ilustrativní fotka

Potřeba dlouhodobé péče bude s ohledem na stárnutí populace dále růst. S tím souvisí každoroční pozvolné zvyšování výdajů i na dlouhodobou lůžkovou péči, které v letech 2010–2014 vzrostly o čtvrtinu. U domácí dlouhodobé péče se výdaje zvýšily o pětinu.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

ilustrační foto

Hypertenze a nemoci v oblasti bederní a krční páteře byly podle výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2014 nejčastější chronickou nemocí u mužů i u žen v České republice. Nějaké předepsané léky užívala více než polovina respondentů.

Zahraniční obchod se zdravím

Jaroslav Novák

S rozvojem cestovního ruchu neoddělitelně souvisí i poskytování zdravotní péče. Vedle její nutné, více či méně nahodilé složky se zvyšuje význam tzv. zdravotní turistiky.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

ilustrativní obrázek

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

Výdaje domácností na zdravotní péči

ilustrativní fotka

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

Rekordní účet domácností za zdraví

ilustrační foto

V roce 2012 utratili Češi za své zdraví 43,63 mld. Kč, z toho za léky a prostředky zdravotnické techniky více než 22 mld. Kč. V budoucnu zaplatí ještě více, v EU28 patříme k zemím s nejnižší spoluúčastí pacientů na úhradách zdravotní péče.