Nejdráž si dnes půjčuje Řecko

VYDÁNÍ: 09/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Řecké dluhopisy považují investoři za rizikové. České jsou z jejich pohledu bezpečné.

Příjmy ústředních vládních institucí (kam patří především organizační složky státu) obvykle nepostačují na krytí výdajů a výsledkem jejich hospodaření bývá deficit. Kumulací těchto deficitů se ve většině případů vytváří dluh a z něho se musí platit úroky. Ty přitom závisí nejen na výši samotného dluhu, ale také na úrokových sazbách. Jak vysoké sazby se dotýkají té či oné země, je patrné ze statistiky Eurostatu. K dispozici jsou údaje o výnosech dluhopisů se zbytkovou splatností deset let.
Z dostupných dat za 2. čtvrtletí 2015 vyplývá, že ústřední vládní instituce v Lucembursku a v Německu si finanční prostředky půjčovaly za méně než 0,5 %. Jen mírně vyšší výnosy požadovali investoři z českých dluhopisů (0,62 %). V porovnání s průměrem za celou Evropskou unii (1,51 %) si levněji půjčovalo například i Slovensko (0,81 %), ústřední vládní instituce v Polsku (2,79 %) a v Maďarsku (3,58 %) se však proti průměru zemí EU financovaly dráž.
V případě pěti nejvíce zadlužených zemí Unie – Řecka, Kypru, Portugalska, Itálie a Irska – neplatí obecně, že nákupy dluhopisů jsou ze strany investorů považovány za riziko. Velmi vysoké sazby se totiž ve 2. čtvrtletí 2015 týkaly jen dluhopisů vydaných ústředními vládními institucemi v Řecku (11,46 %) a na Kypru (6,00 %).

Výnosy dluhopisů ústředních vládních institucí se zbytkovou splatností deset let ve 2. čtvrtletí 2015 (v %)

Výnosy dluhopisů ústředních vládních institucí se zbytkovou splatností deset let ve 2. čtvrtletí 2015 (v %)

Autor: , oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Deficity se snižují

Ilustrační foto

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Míru zadlužení porušuje většina zemí eurozóny

Ilustrační foto

Přestože maastrichtské kritérium porušuje 14 z 19 zemí eurozóny, míra zadlužení vládních institucí pod 60 % HDP v ČR stále přetrvává.

Na dluh mezi 41 a 60 % HDP doplatilo nejvíce zemí

Aleš Michl

„Smažme tedy veškerá klišé o tom, že když jsi pod šedesátkou HDP, jsi dobrý,“ tvrdí Aleš Michl v rozhovoru ve Statistice&My. Ekonom, analytik, novinář, poradce vlád, zkrátka člověk, který jde často proti proudu, by maastrichtská kritéria rád vyměnil za nová.

Tlak na transparentnost vládních financí roste

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.