Volná pracovní místa nejsou pro každého

VYDÁNÍ: 09/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.
V přehledu Eurostatu za červen 2015 skutečně patříme s úrovní 4,9 % hned za Německo, které nás předstihlo jako jediné s 4,7 %. Všechny ostatní státy měly srovnatelnou míru vyšší než 5 %. V celé eurozóně byla míra nezaměstnanosti 11,1 %, tedy více než dvojnásobná. Ještě příjemnější je naše vůbec nejnižší míra nezaměstnanosti u mužů, kde jsme s 4,1 % s přehledem na prvním místě. To však nebylo neočekávané, protože tak tomu bylo již od počátku letošního roku.
A nyní pojďme k méně libě znějícím faktům. Nezaměstnanost u žen byla v České republiky 6,0 %, tedy podstatně vyšší než u mužů a také nesrovnatelná např. s Německem (4,4 %). To naznačuje, že český trh práce sice vytváří volná místa, ale ta nejsou pro každého. Potvrzuje to i násobně vyšší míra nezaměstnanosti u osob mladších 25 let, kde u ČR najdeme hodnotu 12,7 %. Právě čerství absolventi jsou jednou ze skupin, které u nás mají problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání. Druhou takovou skupinou jsou rozhodně ženy s malými dětmi, které mají problémy se sladěním požadavků zaměstnavatelů a rodinného života.
Tato slabina se projevuje i u druhého klíčového ukazatele z pracovního trhu – míry zaměstnanosti. Ta ukazuje podíl obyvatel v práceschopném věku (pro strategii Evropa 2020 vymezeno jako skupina 20–64 let), kteří pracují. ČR měla v 1. čtvrtletí nejvyšší míru zaměstnanosti u mužů (82 %), zatímco průměr EU byl jen 74,7 %. U žen však byla hodnota 65,7 % jen těsně nad evropským průměrem (63,5 %), přičemž s nejlepším Švédskem (76,9 %) se nemůžeme vůbec srovnávat. Problém tkví právě u třicátnic, tedy žen s malými dětmi, kde chybí nabídka částečných úvazků s důstojnou mzdou. Málo rozvinuté jsou např. i práce z domova. Bez strukturálních změn na trhu práce se tak zaměstnanost žen již v podstatě nemůže příliš zvyšovat.
Poslední nepříjemností, která vyplývá ze statistických přehledů, je vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kterým agenturám práce v České republice rostou tržby

ilustrativní fotka

Služeb pracovních agentur nejvíce využívají průmyslové podniky zejména v automobilovém průmyslu. Při přepočtu na kmenové zaměstnance nejvíce agenturních pracovníků zaměstnává filmový průmysl.

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

Ilustrační foto

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Práce není všude stejně

Ilustrační foka

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.

Statistika volných míst

Ilustrační foto

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

V Praze je blaze

ilustrativní fotka

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Nové ukazatele nezaměstnanosti

ilustrativní fotka

Počátkem nového roku 2013 statistici mění pohled na českou nezaměstnanost. Obecná míra nezaměstnanosti, vypočítávaná Českým statistickým úřadem, bude nově zveřejňována v měsíční periodicitě. Sloužit bude především pro mezinárodní srovnání.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Problém pracující chudoby se v Česku zhoršuje

ilustrativní obrázek

Podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než dvě třetiny mediánu byl v roce 2010 již v České republice vyšší než ve většině zemí západní Evropy. Houževnatě opakované mýty o tom, jak je česká společnost rovnostářská, jsou tak definitivně statisticky vyvráceny. Neplatí také, že pouze lidé bez práce mohou být chudí.

Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Ilustrační obrázek

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

Elektronizace vytlačuje práci z obchodu a služeb

ilustrativní fotka

Ekonomika a svět práce se v 21. století dramaticky proměňují. Popisovat svět statistickými indikátory z minulého století je stále méně přesné a přiléhavé. Nové ukazatele ale nejsou na obzoru. Jsme ve stadiu přechodu k nové realitě, její kontury však nejsou usazené.

Kvalita pracovních míst se zhoršuje

ilustrační foto

Počtům lidí bez práce se obecně věnuje velká pozornost. Přitom horším trendem než samotná nezaměstnanost je zhoršování kvality pracovních míst. Přestože se tento trend, tj. špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, týká nás všech, příliš se o něm nemluví.