Vzestupy a pády českého stavebnictví

VYDÁNÍ: 09/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Stavební produkce je považována za jeden z důležitých indikátorů vývoje ekonomiky. Na historickém exkurzu jsou patrné největší změny, ke kterým došlo od roku 1948 až do současnosti.

V letech 1947 a 1948 se začalo hospodářství Československa po 2. světové válce postupně zotavovat a svou roli v tom hrálo i stavebnictví.

Extenzivní rozvoj národního hospodářství

Stavebnictví od znárodnění zvýšilo svou produkci o čtyřnásobek. Vybudovaly se významné průmyslové a inženýrské stavby, postavila se celá města a sídliště. Nejrychleji rostlo stavebnictví v letech 1956–1960.
V roce 1961 však objem stavební produkce stagnoval a od roku 1963 docházelo k jejímu poklesu. Vlivem přežívání administrativně direktivních forem řízení však tendence extenzivního rozvoje pokračovaly. Rozpory mezi požadavky na nové investice a kapacitními možnostmi stavební výroby se řešily snižováním ročních objemů prací, rozmělňováním kapacit a zařazováním neúměrného počtu nových staveb do plánu. Důsledkem tohoto postupu byla rostoucí rozestavěnost a prodlužování doby výstavby. Na výrazný pokles stavební produkce v roce 1963 měla vliv také tuhá zima.

Růst bytové výstavby

V polovině 60. let opět sílily reformní snahy, které kulminovaly v letech 1966–1969. Hledání „nové soustavy řízení“ probíhalo ve vlnách a trvalo až do pražského jara, 70. léta se stala obdobím tzv. normalizace, kdy docházelo k návratu poměrů z počátku 60. let. Ve skladbě stavební produkce došlo v 70. letech ke změnám, které odrážely státní investiční politiku a její zaměření. Velký podíl zaznamenala bytová a průmyslová výstavba.
V první polovině 70. let objem stavební produkce rostl. Snížil se podíl investiční výstavby a zvýšil se podíl oprav i údržby. Stavební podniky se orientovaly na výstavbu vybraných aglomerací (např. Prahy a Severočeského kraje), dálnic, metra a moderních dopravních systémů – ropovodů a plynovodů. Zaostala však občanská a technická vybavenost sídlišť. Začaly se také stavět energetické stavby, např. atomová elektrárna v Dukovanech.

Útlum v 80. letech

Koncem 70. let došlo k podstatnému zpomalení tempa růstu stavební produkce. Na počátku 80. let tyto nepříznivé tendence pokračovaly. Snížil se podíl nové výstavby a zvýšil se podíl oprav. Plánované úkoly v bytové výstavbě nebyly splněny. Vážnou situací ve stavebnictví se zabývala vláda a bylo přijato Stanovisko k situaci ve stavebnictví. Přijatá motivační opatření se příznivě projevila v letech 1983–1985. Výpadky byly vyrovnány a úkoly až na výjimky splněny. Celkový objem stavební produkce se nezvýšil, ale došlo ke strukturálním změnám. Zvýšil se podíl na dokončování velkých akcí. Tyto parciální reformy centrálního plánování však nepřinesly výrazné ekonomické zlepšení. Hospodářská stagnace a zaostávání životní úrovně za rozvinutým světem byly jedny z důvodů pádu komunistického režimu v roce 1989.

Dlouhodobý vývoj stavební produkce, 1948–2015 (1948 = 100) *)

Dlouhodobý vývoj stavební produkce, 1948–2015 (1948 = 100) *)

Na dno se dostalo stavebnictví v roce 1993

Česká ekonomika prošla v 90. letech zásadní transformací. Stavebnictví patřilo mezi odvětví ekonomiky, na kterých se změny projevily nejvýrazněji. Velké státní stavební organizace se rozdělily na menší až drobné podniky. Vznikly firmy vlastněné zahraničními subjekty a firmy mezinárodní. Změnila se velikostní struktura nárůstem podílu malých a středních firem. V důsledku transformace došlo k výraznému reálnému poklesu objemu stavební produkce. Nejvážněji se projevil útlum státních dotací do bytové výstavby, jenž vedl v roce 1991 ke snížení počtu zahájených bytů na šestinu proti minulému roku. V roce 1992 stavební produkce vzrostla zejména vlivem zvýšené fakturace před zavedením daně z přidané hodnoty od 1. ledna 1993. V roce 1993 klesla stavební produkce na své dno.
Ve druhé polovině 90. let se situace stabilizovala. Pokračovaly tendence koncentrace vlastnictví (majoritní vlastníci), slučování stavebních firem do větších celků při zachování samostatnosti podniků v holdingu. Stavební firmy byly převážně v soukromém vlastnictví a měly možnost využívat mnohem širší materiálovou základnu. V důsledku restitucí a privatizace se začal stavební sektor přibližovat struktuře běžné v tržní ekonomice, kde malé množství velkých stavebních firem je doplněno značným počtem malých firem zaměřených především na drobné opravy, údržbu a rekonstrukce nebo modernizace. Toto uspořádání umožňuje pružnější reakce na změnu v poptávce po stavebních pracích. Stále častěji se začaly objevovat inženýrské organizace v podstatě bez vlastních stavebních kapacit.
V letech 1994–1996 se reálná stavební produkce zvyšovala, nejvíce v roce 1995, kdy roční růst ve srovnatelných cenách překročil 8 %. Po snížení tempa růstu v roce 1996 došlo v letech 1997–1999 k poklesu objemu produkce, kterou lze označit za recesi, případně až krizi odvětví související s obdobným vývojem celého hospodářství České republiky. Stavebnictví se ocitlo v hlubokém útlumu, pro který byl charakteristický výrazný pokles poptávky při přebytku kapacit a zhoršující se finanční situace firem. Po věcné stránce je pro stavební produkci 90. let charakteristický vysoký podíl novostaveb. Relativně významně vzrostl v druhé polovině dekády podíl bytové výstavby.

Nové století: růst i propad

Po roce 2000 byla obnovena dynamika růstu výkonnosti českého stavebnictví. Bytová výstavba výrazně oživila. Projevila se také snaha modernizovat průmyslové, obchodní i správní budovy zejména ve formě „inteligentních budov“. Také proto si objem rekonstrukcí udržoval plynulý růst, dokonce vyšší, než byl zaznamenán u nové výstavby. Rostoucí tlaky na fungující moderní infrastrukturu vyvolávaly další podněty k růstu poptávky. Ta se projevila zejména na výstavbě transevropské dopravní infrastruktury a energetických a vodních sítí. Vrcholu bylo dosaženo v roce 2008, ale již tehdy se začalo projevovat postupné zpomalování ekonomického růstu. Rychle rostl objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice, železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba byla podporována z evropských fondů a zpravidla šlo o veřejné zakázky. Pokles byl zaznamenán především u nebytových výrobních budov (průmyslových a zemědělských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což signalizovalo zhoršení sociální situace obyvatelstva. Právě pozemní stavitelství pokračovalo v dlouhodobém propadu.
V roce 2008 se poptávka po nemovitostech oproti roku 2007 snížila zhruba o třetinu až polovinu. Došlo k omezování stavebních investic. Propad se projevil u všech velikostních kategorií firem. Investoři a developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. Developeři začali stavět pouze pro konkrétní klienty, nikoli už spekulativně. To mělo dopad na firmy, které působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se kvůli dopadům finanční krize nevyhnuly propouštění. Stavebnictví se vrátilo k opětovnému růstu až v roce 2014.

Autor: , oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejvíce se prodávají stavební pozemky

ilustrativní fotka

Na konci loňského roku vydal ČSÚ publikaci Ceny sledovaných druhů nemovitostí. Data za byty, rodinné domy, stavební pozemky a bytové domy dostávají každý měsíc statistici z daňových přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí od finančních úřadů.

Statistika stavebnictví veřejnost zajímá

Ing. Petra Cuřínová

Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce. ČSÚ ho aproximuje vývojem stavebních prací „ZSV“ a zveřejňuje pouze v indexové podobě. Svým pojetím se blíží přidané hodnotě. Slouží především k určení celkové dynamiky odvětví, neboť vychází ze stálých cen.

Výstavba bytů se z Prahy přesunula do regionů

Ilustrační foto

Po pěti letech poklesu se stavební produkce k opětovnému růstu vrátila v letech 2014 a 2015. V letošním roce se výkon stavebnictví opět zhoršil. Pro další vývoj bude klíčová aktivita soukromých investorů a také legislativa.

Výkon stavebnictví překvapil

Ilustrační foto

Vývoj stavebnictví v Česku dosáhl od roku 2000 vrcholu své konjunktury v letech 2007 a 2008 a od té doby až do roku 2013 stále klesal. Teprve rok 2014 přinesl určitý návrat k růstu. Stavební produkce roste i v roce 2015.

Stavebnictví se opět daří

Ing. Radek Matějka

Stavebnictví letos navázalo na růst z loňska. Po více než šesti letech se mu opět začíná dařit. Zdaleka zatím nedosahuje výkonnosti z roku 2008, nicméně dosavadní výsledky naznačují, že to nejhorší má už za sebou. Daří se zejména inženýrským stavbám, mírně roste i pozemní stavitelství.

Stavebnictví v roce 2014

Ilustrační foto

Výkon českého stavebnictví se podle statistických údajů po pěti letech zlepšil. Naději do příštích let dává i vývoj v oblasti stavebních zakázek.

Stavebnictví v číslech

Ilustrační foto

Stavebnictví v číslech

Výstavba bytů klesá už pět let

Ilustrační foto

Pozemní stavitelství bylo na vrcholu v roce 2007, inženýrské stavby se díky evropským dotacím držely ještě o dva roky déle. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se koncem loňského roku vrátila na úroveň roku 2002.

Stavebnictví své dno stále ještě hledá

Ing. Radek Matějka

Ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka pracuje v ČSÚ již šestnáct let. Mimo odpovědí na současný stav českého stavebnictví se seznámíte s aktuálními změnami v procesu získávání dat.

Nebytovou výstavbu recese postihuje s odstupem

ilustrativní fotka

Ve výstavbě nebytových budov dlouhodobě vedou hotely a budovy určené pro obchod. Nejméně a nejlevněji se staví pro dopravu a telekomunikace. Dopravní budovy drží „rekord“ délkou výstavby – až 12 let.

Stavebnictví v Evropě klesá

Ilustrační foto

Stavební produkce v EU27 za rok 2012 nedosáhla úrovně předchozího roku a meziročně se snížila. Více klesá inženýrské stavitelství.

Stavebnictví na vzestupu?

Ilustrační foto

Stavebnictví v České republice dosáhlo vrcholu své konjunktury v roce 2008 a od té doby klesá. Rok 2014 zatím přinesl určité zlepšení, když index stavební produkce za leden až srpen meziročně vzrostl o 2,9 %.

Stavebnictví v roce 2013

Ilustrační foto

Výkon českého stavebnictví se podle statistických údajů nadále zhoršuje. Stavební produkce v roce 2013 meziročně klesla o 6,7 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 se snížila dokonce o 23,8 %.

Stavebnictví v Evropě klesá

Ilustrační foto

Stavební produkce v EU28 za 1. pololetí 2013 nedosáhla úrovně ve stejném období předchozího roku a meziročně klesla. Více klesá inženýrské stavitelství.