Cena mléka padá dolů

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Klesající trend ve výrobních cenách kravského mléka v posledních 16 měsících je ovlivněn nadbytkem mléka na trhu. Důvodem byly zejména zákazy dovozů mléka do Ruska a od dubna 2015 také zrušení mléčných kvót.

Od dubna 2014 do srpna 2015 výkupní cena mléka sledovaná u zemědělských výrobců nepřetržitě klesala. Během tohoto období se průměrná cena snížila o 25,6 %. Letos v srpnu dosáhla až na hodnotu 7,30 Kč za litr.
Ve 2. čtvrtletí 2015 ceny klesly o 16,6 % oproti 2. čtvrtletí minulého roku. K podobnému vývoji došlo i v roce 2012. Ceny se však snížily pouze o 14,3 % a již po 8 měsících došlo ke změně cenového vývoje. Nárůst cen se zastavil právě v dubnu 2014, kdy byla zaznamenána nejvyšší průměrná cena mléka za celou historii sledování, a to v hodnotě 9,80 Kč.

Průměrné ceny za celou republiku

Ceny výrobců mléka, komodity, která je v posledních měsících velmi diskutována v tisku, jsou Českým statistickým úřadem měsíčně šetřeny s využitím státního cenového výkazu. U zemědělského výrobce jsou zjišťovány realizační smluvní ceny bez daně z přidané hodnoty určené pro tuzemský i zahraniční trh, které nezahrnují dopravní náklady spojené s přepravou k odběrateli. Zemědělec by měl ve vykazování zahrnout ceny za mléko pouze v jakosti standardní.
Stejně jako u dalších významných zemědělských výrobků se u kravského mléka primárně sledují meziměsíční cenové změny v podobě cenových indexů. Přestože se jedná pouze o šetření s výběrovým vzorkem výrobců mléka, Český statistický úřad publikuje průměrné ceny jak za celou Českou republiku, tak i za všechny kraje i okresy.
Po každém sběru dat od respondentů Český statistický úřad ceny zanalyzuje. Statistici se snaží najít příčiny různých výkyvů a dlouhodobých cenových trendů.

Hledejte v publikaci Indexy cen zemědělských výrobců

ČSÚ poskytuje informace o cenách mléka v jednotlivých etapách výroby a zpracování, a to na úrovni výrobní, průmyslové nebo zpracovatelské a spotřebitelské.
Cenové indexy, které zaznamenávají jak pokles či nárůst k různým stanoveným obdobím, tak i průměrné absolutní ceny, můžete najít v publikaci Indexy cen zemědělských výrobců.

Mezinárodní srovnání cen mléka zemědělských výrobců v ČR a sousedních státech, 2009 až 2014

Mezinárodní srovnání cen mléka zemědělských výrobců v ČR a sousedních státech, 2009 až 2014

Kvóty zavedla EU již v roce 1984

Klesající trend ve výrobních cenách mléka v posledních 16 měsících je ovlivněn nadbytkem mléka na trhu, který byl vyvolán zejména zákazem dovozů mléka do Ruska a od dubna 2015 zrušením mléčných kvót. Mléčné kvóty byly zavedeny Evropskou unií již v roce 1984, aby se stabilizoval trh s mlékem. Toto zavedení určilo, že každá země mohla vyprodukovat jen určité množství mléka. Pokud by limit překročila, musela by zaplatit penále.
Jelikož mléko má v lidské výživě nezastupitelnou úlohu, je jeho cena v centru pozornosti veřejnosti. Pro spotřebitele je rozhodující hlavně cena, za kterou mléko koupí v obchodě. Méně už ho zajímá cena, za kterou zemědělec mléko vyrobí a následně mlékárně prodá.
ČSÚ poskytuje informace o cenách mléka v jednotlivých etapách výroby a zpracování, a to na úrovni výrobní, průmyslové neboli zpracovatelské a spotřebitelské.

Průměrné roční ceny mléka, leden 2009 až srpen 2015

Průměrné roční ceny mléka, leden 2009 až srpen 2015

Spotřebitelské ceny kopírují ceny výrobců

Z výsledku je možno vidět, že od roku 2012 si mlékárny v průměru navyšují cenu o 4 až 5 Kč na litr v porovnání s cenami výrobními. Obchodníci pak o dalších 6 až 7 Kč. U spotřebitelských cen je zahrnuta daň z přidané hodnoty, která od ledna 2013 byla změněna ze 14 %  na 15 %, což se i v lednové ceně projevilo.
Prodejní ceny mlékáren a následně ceny spotřebitelské zpravidla kopírují ceny výrobců, i když reakce na změny nejsou tak pohotové a ve stejné výši. Zatímco od počátku roku 2015 se spotřebitelská cena polotučného mléka snížila pouze o 1,1 %, výrobní cena mléka klesala rychleji, a to v průměru o 2,6 %. Zemědělské ceny mléka se nyní dostávají na hranici výrobních nákladů, které se pohybují kolem 8,50 až 8,80 Kč/l, a výroba mléka se tak přestává vyplácet. Snad se nebude opakovat situace z roku 2009, kdy se na protest vylévaly desítky tisíc litrů mléka do polí.

Jak je to s mlékem u sousedů

Vývoj výkupní ceny mléka u našich sousedů vyjádřený v eurech za 100  kg lze zjistit z údajů uložených ve veřejné databázi Eurostatu. Povinností Českého statistického úřadu je zasílat do této databáze čtvrtletní cenové indexy a roční průměrné ceny.
Cena mléka je v České republice dlouhodobě nižší, než je průměrná cena v Evropské unii. V roce 2013 a 2014 byla v porovnání s okolními státy cena mléka srovnatelná pouze s cenou na Slovensku. Zatímco v Rakousku a Německu zemědělci dostali za 100 kg mléka kolem 36 až 37 eur, v České republice vyinkasovali pouze mezi 32 až 34 eury.
Za mnohem nižší cenu než u nás se vykupuje mléko od výrobců dlouhodobě jen v Polsku, což je způsobeno lepší podporou tamějších zemědělských producentů.

Vývoj ceny mléka zemědělských výrobců, leden 2012 až srpen 2015

Vývoj ceny mléka zemědělských výrobců, leden 2012 až srpen 2015

Autor: , oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Cena mléka jde nahoru, másla strmě vzrostla

ilustrativní obrázek

Po 23 měsících klesání ceny kravského mléka, kterou ČSÚ sleduje přímo u jeho výrobců, došlo k obratu. Od srpna 2016 do července 2017 se výkupní cena mléka šplhá kontinuálně vzhůru. Svého historického maxima z roku 2010 však ještě nedosáhla.

Vloni byly ceny o 29 % vyšší než v roce 2003

ilustrační foto

Průměrná míra inflace činila v loňském roce pouze 0,4 %. Byla dokonce o jeden procentní bod menší než v roce 2013. Rok 2014 se navíc zapsal do novodobé historie statistiky jako rok s nejmenší mírou inflace za posledních jedenáct let.

Inflace. Jak a proč se v Česku počítá

Ilustrační foto

Na první pohled to vypadá jednoduše. Tazatelky z ČSÚ navštíví obchod či provozovnu služeb, kde zjistí, za kolik se určité zboží či služba nabízí. Informace odešlou cenovým statistikům. Ti je zpracují a vypočítají z nich jedno číslo – inflaci. ČSÚ ji zveřejňuje každý 9. den v měsíci.

Co je to maloobchod?

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Tato zdánlivě jednoduchá otázka je ve skutečnosti dosti složitá, zejména když jde o měření tržeb v tomto odvětví.

Z Východu alkohol a ryby, z Jižní Ameriky maso

ilustrativní obrázek

Chilské víno, argentinské hovězí, kolumbijská či brazilská káva – i tyto položky vedou k hlubokému deficitu potravinových obchodů ČR s Jižní Amerikou. Schodek s Tureckem prohlubují hlavně cukrovinky a další pochutiny.

Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

ilustrační foto

Česká republika dováží dlouhodobě víc potravin, než kolik jich vyváží. Letošní čtyři měsíce však ukázaly zlepšení díky exportům, hlavně do Německa. Stále ale platí, že vyvážíme především obilí a dovážíme hodně masa. Neměli bychom „přidávat víc práce“?

Vydání venkovských a městských domácností

ilustrační foto

Podstatně více za dopravu, elektřinu, plyn a tuhá paliva utratily v roce 2012 venkovské domácnosti. Ty městské zase více zatížily ostatní náklady na bydlení.

Maloobchod ovlivňují velké podniky

ilustrční foto

Velké maloobchodní podniky si vydobyly na trhu významnou pozici. To však neznamená, že nemusí čelit konkurenci malých flexibilnějších podniků a novým formám distribuce zboží.

O soběstačnosti ve spotřebě potravin

Ing. Jiří Hrbek_náhled

Soběstačnost je definována jako nezávislost na externích zdrojích. Je to schopnost společnosti (jedince) uspokojovat své základní životní potřeby s využitím vlastních zdrojů v konkrétních podmínkách a čase. Je často zmiňována v oblasti hodnocení energetických zdrojů, ve zdravotnictví a také v zemědělství a ve spotřebě potravin.

Dovoz masa vytlačoval tuzemské producenty

ilustrační obrázek

Deficit obchodu s potravinami a živými zvířaty býval v letech 1999–2001 vždy menší než 20 mld. Kč, ale v letech 2009–2012 překonával dovoz hodnotu vývozu v průměru o 32,5 mld. Kč. K prohlubování tohoto deficitu vedly zejména silné dovozy zeleniny a ovoce, masa a masných výrobků.

„Jsme to, co jíme“

ilustrační obrázek

Ještě pár let bude trvat, než se dozvíme, co má Evropa na jídelním lístku. Na úrovni Evropské unie totiž neexistují žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Přitom zájem o tuto statistiku je obrovský. Dokazuje to úspěch statistiky spotřeby potravin.

Vývoj tržeb v maloobchodě

95.2E2C

Maloobchodní prodej v ČR klesal. Růst tržeb si udržely některé komodity nepotravinářského zboží.