Čína se chce zaměřit na trh se zlatem

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Čína se snaží stabilizovat svou burzu. Zároveň restrukturalizuje ekonomiku. Daří se jí ovládnout trh se zlatem? Co podmiňuje úspěch českého výrobku u čínských spotřebitelů? A jak probíhají přípravy na olympijské hry? Ptali jsme se velvyslankyně Čínské lidové republiky v České republice Ma Keqing.

Jaký je aktuální vývoj na čínské burze?

Čínský akciový trh od loňského roku pod vlivem dobrých zpráv rostl. Letos v červnu však znovu začal prudce klesat. Po nedávném silném otřesu akciového trhu a reformě obchodování s marží došlo k tomu, že spekulanti zneužívají pákových nástrojů akciového trhu. Vládní instituce již postupně přijímají různá „záchranná“ opatření, např. měnové uvolnění nebo posílení dozoru nad obchodem papírů. Chtějí zabránit hlavním akcionářům a řídícím pracovníkům v prodeji akcií v následujících šesti měsících. V poslední době je situace na burze již v zásadě stabilní a zažívá dokonce jistý obrat k lepšímu.

Jakým způsobem Čína reaguje na situaci v globální ekonomice? Jak se snaží stabilizovat trh a která opatření přijala např. v oblasti zahraničního obchodu?

Máme podmínky a schopnosti náležitě se vyrovnat s různými riziky a výzvami tak, aby trh měl stabilní vyhlídky a abychom zachovali zdravý rozvoj, podněcovali v dlouhodobém horizontu středně vysoké tempo růstu čínské ekonomiky a směřovali ke středně vysoké a nejvyšší úrovni. Za účelem zajištění stabilního rozvoje zahraničního obchodu Číny předložila Státní rada Čínské lidové republiky politická opatření, která se týkají zlepšování podnikatelského prostředí a rozvoje nových příležitostí spojených s mezinárodní soutěží. Tato opatření stojí na dlouhodobém základě a usilují, aby plán Pás a Stezka, vývoz kapitálu do zahraničí, mezinárodní spolupráce výrobních kapacit či strategie budování zón volného obchodu nabyly účinnosti a dlouhodobě podpořily životnost zahraničního obchodu Číny.

Jak se za posledních pět let změnila struktura čínské ekonomiky?

Čína urychlila ekonomickou restrukturalizaci a zvýšila kvalitu a efektivitu ekonomického rozvoje. Byla optimalizována struktura čínského průmyslu a stabilně postupovala modernizace zemědělství. Plány „Made in China 2025“ a „Průmysl 4.0“ pohánějí restrukturalizaci průmyslu. Průmyslová výroba se svým rozsahem zařadila na první místo na světě. High-tech výroba se stala důležitým vedoucím a stěžejním odvětvím národního hospodářství.

 

Ma KeqingMa Keqing

Do diplomatických služeb nastoupila Její Excelence hned po studiích. Předtím než byla jmenována velvyslankyní v Česku, působila na Filipínách. Blízko má však i k Finsku, kde několikrát pracovně pobývala. Nejprve v letech 1977 až 1983, kdy zastávala funkci atašé a III. tajemnice tamního Velvyslanectví Čínské lidové republiky. Poté v letech 1987–1991, kdy při tomtéž velvyslanectví pracovala jako II. tajemnice, a v období let 1996–2000, kdy byla radou Velvyslanectví. A nakonec v letech 2005 až 2009, kdy zastávala post mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně Čínské lidové republiky ve Finsku. Mezitím působila mimo jiné jako rada či zástupkyně ředitele odboru států západní Evropy čínského Ministerstva zahraničních věcí.

Ve kterých oborech je aktuálně zaznamenáván nejrychlejší růst?

V posledních letech se usilovně rozvíjí sektor služeb, a to především výrobní služby. Rychlost čínského sektoru služeb je pozoruhodná – země se středními příjmy potřebovaly ke zvýšení přidané hodnoty v sektoru služeb ze 40 na 50 % třicet let, ale v Číně to trvalo jen poloviční dobu. V roce 2015 přesáhne podíl terciárního sektoru velmi pravděpodobně 50 % a poprvé bude v celoročních údajích zaujímat polovinu celkového HDP.

Daří se Číně ovládnout světový obchod se zlatem?

Ve spotřebě zlata Čína překonala Indii v roce 2013, a stala se tak největším světovým spotřebitelem. Od začátku roku 2014 je nejrychleji rostoucím trhem se zlatem na světě. Podle nejnovějších údajů Světové rady pro zlato činí dodnes čínské zlaté rezervy celkem 1 651,8 tun, čímž Čína překonala Rusko a stala se pátou zemí s největšími rezervami zlata. Ale v současnosti čínský trh se zlatem ještě zůstává ve fázi obchodování hlavně s fyzickými komoditami. V Číně existuje pouze jedna vnitřní obchodní platforma, Šanghajská burza zlata, na níž probíhá hlavně fyzické vnitřní obchodování. Cena zlata se ještě neintegrovala do cenového systému na mezinárodním trhu se zlatem.

Očekáváte, že tomu v budoucnu bude jinak?

V budoucnosti se čínský trh se zlatem postupně stane vedoucím mezinárodním trhem. Trh se zlatem jako investiční finanční trh nejen přitahuje ke vstupu množství domácích institucí i jednotlivců, ale současně otevírá své brány do zahraničí a nechává zapojit velké mezinárodní banky a velké obchodníky se zlatem, díky čemuž se postupně integruje s ostatními světovými trhy se zlatem. Trh se zlatem se po burze, futures a devizovém trhu jistě stane čtvrtým velkým finančním investičním trhem v Číně.

Jak byste charakterizovala obchodní vztahy Česka a Číny?

V posledních letech dochází k rychlému rozvoji ekonomické a obchodní spolupráce. Podle čínských statistik stoupl objem vzájemného obchodu z 340 milionů dolarů v roce 1993 na 10,98 miliard dolarů v roce 2014. Česká republika překonala Maďarsko a stala se po Polsku druhým největším obchodním partnerem Číny v oblasti střední a východní Evropy. Podle českých statistik byla Čína v roce 2014 čtvrtým největším obchodním partnerem České republiky – po Německu, Slovensku a Polsku. Čína současně představuje druhý největší zdroj dovozu do Česka.

Lze specifikovat základní podmínky pro uplatnění českého zboží na čínském trhu?

Zaprvé, kvalita prodávaného zboží musí odpovídat příslušným čínským předpisům, jako např. požadavkům na bezpečnost potravin nebo předpisům pro elektrická a elektronická zařízení. Zadruhé, balení a název výrobku by měly odpovídat čínským kulturním zvykům a kromě toho musí cena výrobku dostatečně brát v úvahu rozdíly v příjmech mezi skupinami spotřebitelů v jednotlivých regionech.

Má ale české zboží šanci – z hlediska spotřebního chování Číňanů?

Postoje čínských spotřebitelů právě procházejí změnami, které se konkrétně projevují v tom, že spotřebitelé a výrobci postupně opouštějí „slepé uctívání značek“. Dřívější uvažování čínských spotřebitelů, kdy byl kladen důraz na kvalitu samotného výrobku, přešlo do období spotřeby s důrazem na značky. Ovšem v současnosti se ve spotřebitelských postojích objevují další trendy změn. Spotřebitelé nyní nekladou důraz již jen na kvalitu, cenu nebo značku, nýbrž také na to, zda jim během koupě a spotřeby přinesou výrobky vnitřní spokojenost.

V roce 2022 se v Pekingu uskuteční zimní olympijské hry. Jak vysoké asi budou náklady na zajištění jejich průběhu?

Podle čínských institucí dosáhnou investice, kromě investic do oblastí, jako je podpora cestovního ruchu, výše asi 1,5 miliard jüanů (pozn. red.: 1 euro = 7,093 čínských jüanů, 1 čínský jüan = 3,829 Kč). Pořádání zimních olympijských her je do vysoké míry v souladu s plánem koordinovaného rozvoje Pekingu, Tianjinu a provincie Hebei. V budoucnu podpoří rozvoj cestovního ruchu a vytvoří další pracovní příležitosti. Zimní olympijské hry 2022 Čína využije jako příležitost k propagaci kondičního sportu. Akce jistě přinese výrazné zvýšení zájmu obyvatel o zimní sporty.

Cestovní ruch je i jedno z aktuálních témat česko-čínských vztahů. Co vlastně láká čínské turisty do Česka?

Česká republika má bohaté zdroje pro cestovní ruch a „stověžatá“ Praha je pro čínské turisty „městem snů“. V roce 2014 navštívilo Českou republiku 210 tisíc čínských turistů, což představuje meziroční nárůst o 21,6 %. Předpokládá se, že v letošním roce toto číslo přesáhne 280 tisíc. Společnost Hainan Airlines dne 23. září zahájila provoz přímé letecké linky mezi Pekingem a Prahou, což nadále usnadní spojení mezi oběma zeměmi především pro turisty. Čínské velvyslanectví se v současnosti podílí na přípravě řady akcí na podporu cestovního ruchu. Pro stále rostoucí počet mladých čínských turistů založilo také veřejný účet na aplikaci WeChat a prostřednictvím internetu poskytuje velkému počtu čínských občanů informace o cestování po Česku nebo konzulární ochraně.

Autor: , tisková mluvčí ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.