Ekonomická migrace ze Slovenska

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

V České republice kromě místních občanů pracují také cizinci. Státních občanů Slovenské republiky (SK) zde bylo na konci roku 2014 celkem 96 222, z nichž 41 % mělo trvalý pobyt a zbývajících 59 % jiný typ pobytu. Strukturální mzdová statistika zachytila údaje o 59,9 tis. zaměstnancích.
Zatímco průměrná mzda všech zaměstnanců v České republice vloni činila 27 002 Kč, Slováci pobírali (po očištění od absencí) 30 453 Kč. Rozdíl v aritmetických průměrech (3 451 Kč) byl sice vysoký (13 %), avšak když porovnáme prostřední mzdy (mediány), byl podstatně menší (6 %): medián v ČR činil 23 078 Kč, u Slováků 24 559 Kč.
Jedním z důvodů, proč si Slováci u nás vydělávají více, je vyšší počet odpracovaných hodin. V celé ekonomice byl placený čas v průměru 173,7 hodin za měsíc, u občanů SK to však bylo o 1,8 hodiny více. Při přepočtu na hodinový výdělek tak byla mediánová mzda slovenských občanů vyšší již jen o 5 %.

Průměrné mzdy podle odvětví, (v Kč)

Průměrné mzdy podle odvětví, (v Kč)

Převládají muži, které láká hlavně Praha

Z různých statistických třídění lze zjistit, proč u nás Slováci berou více. První věc, která nás u Slováků může zarazit, je velmi odlišný podíl mužů a žen. Zatímco mezi sledovanými zaměstnanci v ČR tvoří podíl žen 44,4 %, mezi slovenskými občany činí pouze 36,4 %. Muži tak tvoří takřka dvě třetiny z celkového počtu slovenských pracujících v ČR. A muži, jak známo, mají obecně v Česku vyšší mzdy.

Více než polovina Slováků pracujících v ČR je ve věku do 34 let

V jednotlivých věkových pásmech je podíl Slováků mezi zaměstnanci výrazně diverzifikovaný. Ve věku do 19 let jich napočítáme 2,7 % (celkový podíl v ČR je 1,7 %), v kategorii 25–29 let 3,6 % a v následujícím pásmu 30–34 let 3,2 %. Pak jejich podíl rychle klesá pod dvě procenta.
I délka praxe slovenských imigrantů je v průměru pak nižší než u ostatních zaměstnanců, 58 % z nich pracují u současného zaměstnavatele méně než 4 roky, zatímco celkově je tento podíl jen 35 %. Praxi 15 let a více mají jen necelá tři procenta Slováků, zatímco celkový podíl je 20 %.

Slovenské ženy navíc odpracují podstatně více hodin, než je běžný průměr. Průměr ženských placených hodin (175,2) je pouze o půl hodiny menší než u slovenských mužů (175,7). To znamená, že ženy za měsíc odpracují dokonce o 0,7 hodiny více než průměr všech zaměstnanců – mužů v ČR. Ve srovnání se všemi ženami mají Slovenky placenou dobu vyšší o dvě a půl hodiny. Průměrná měsíční mzda slovenských žen (27 846 Kč) je tu přesto o zhruba čtyři tisíce nižší než mzda slovenských mužů (31 946 Kč) a menší o dva tisíce proti všem zaměstnancům – mužům.
Slovenští zaměstnanci se od těch českých odlišují hlavně stupněm dosaženého vzdělání. Zatímco podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním činí v ČR 16 %, vysokou školu má u nás každý čtvrtý Slovák. Nejčastějším vzděláním je střední škola s maturitou (36 % zaměstnanců), u Slováků u nás však převažují učňovské školy (33 %). Také 7,5 % Slováků pracujících v ČR má jen základní vzdělání, přičemž celková hodnota je v České republice 5,6 %. V tomto směru je tedy populace Slováků extrémněji rozdělena.
V regionálním rozložení Slováků výrazně vystupuje hlavní město a okolí. Zatímco celkový podíl zaměstnanců s občanstvím SK je 1,7 %, v Praze tvoří 3,1 %, ve Středočeském kraji 2,6 % a Plzeňském kraj (2,1 %). Nejméně lákají slovenské zaměstnance kraje Ústecký (0,5 %) a Karlovarský (0,7 %).
Podobně nevyrovnané je zastoupení slovenských zaměstnanců v odvětvích. Pouze 0,15 % jich pracuje ve veřejné správě. Velmi malý podíl jich je ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla (0,5 %) nebo ve vzdělávání (0,6 %). Naopak vysoký podíl (5,7 %) mají Slováci pracující v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam patří i agentury práce. Mužů – Slováků zde pracuje dokonce plných 7 a žen 4 %. Právě zde najdeme málo kvalifikované pracovníky.
Vysoce nadprůměrné zastoupení mužů – Slováků je ještě v oborech informačních a komunikačních činností (3,8 %), které se vyznačují vysokými mzdami, a ve stavebnictví (3 %).

Největší roli hraje skladba zaměstnání

Na manažerské pozici pracuje jen jedno procento slovenských zaměstnanců. V průměru však mají mzdu o 63 % vyšší, než je celkový průměr, a týká se to jak mužů, tak žen.
Pravděpodobněji se lze setkat se Slováky buď v pozicích specialistů (12 tis. osob), anebo naopak v dělnických profesích (28,5 tis.). Mezi technickými pracovníky, úředníky či ve službách a prodeji je jejich podíl nízký. Zatímco mezi dělníky mzdy Slováků nijak nevybočují z normálu, mezi specialisty je jejich prostřední mzda o 29 % vyšší, než činí celkový medián.
Z podrobného pohledu na konkrétní zaměstnání vyplývá, že Slováci se vysokou měrou uplatňují na českém trhu práce jako praktičtí lékaři (12,5 %) a lékaři specialisté (7,1 %), jejich mzdy však nepřesahují mzdu obvyklou v dané profesi. Dále pracují jako programátoři počítačových aplikací (6,2 %), systémoví analytici (5 %) a systémoví administrátoři či správci počítačových sítí (3,8 %), kde jsou jejich mzdy nadprůměrné.

Migrace Slováků do Česka má dvojí povahu

První typ migrace se týká vyšší nezaměstnanosti na Slovensku a zahrnuje převážně nekvalifikované osoby. Ty pak v ČR dostávají mzdu stejnou, jako je obvyklá na Slovensku, nebo dokonce nižší. Druhý typ migrace se týká vysoce kvalifikovaných expertů, kteří jsou do ČR přetaženi na nejlépe placená místa, kde je nedostatek pracovní síly. Zatímco první typ lze lidově nazvat „levnou konkurencí českým dělníkům“, tu druhou lze naopak označit jako „odliv mozků“ ze Slovenska.

Ve špičkách vedení společností je zastoupen miniaturní podíl zaměstnanců – Slováků (0,8 %), ale jejich mediánová mzda (226 706 Kč) je skoro pětinásobkem celkového mediánu v tomto zaměstnání.
Také u dalších vysokých funkcí dosahuje spíše malý počet slovenských občanů vysoce nadstandardních, až extrémních výdělků. Je zároveň jasné, že zaměstnavatelé neodměňují takto horentně tyto lidi kvůli jejich státnímu občanství, ale pro výjimečné výsledky, které firmě přináší.
V nekvalifikovaných, především dělnických, profesích mají Slováci naopak mzdy stejné jako Češi nebo i nižší. S podílem 6,5 % zaměstnanců tvoří např. významnou skupinu u montážních dělníků mechanických zařízení, jejich mediánová mzda je však nižší o zhruba 1 500 Kč.
Abychom pochopili příčiny migrace Slováků do České republiky, potřebujeme porovnat jejich výdělky u nás a na Slovensku. K tomu dobře poslouží obdobná strukturální statistika Štatistického úradu SR. Podle ní byla v roce 2014 celková průměrná mzda na Slovensku 964 eur (26 542 Kč). Tato hodnota je pouze o málo nižší než srovnatelná průměrná mzda v České republice (27 002 Kč), ale je o čtyři tisíce korun nižší, než kolik vydělávají v průměru slovenští občané u nás.

Průměrné mzdy podle zaměstnání ISCO, (v Kč)

Průměrné mzdy podle zaměstnání ISCO, (v Kč)

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Počty udělených státních občanství v ČR

Počty udělených státních občanství v ČR

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Vývoj počtu cizinců v ČR

Vývoj počtu cizinců v ČR

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Přichází éra růstu mezd?

Přichází éra růstu mezd?

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

V Praze je blaze

V Praze je blaze

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Přírůstek, úbytek, deficit, přebytek

Ve statistickém světě můžeme potkat spoustu různě znějících pojmů, které však v podstatě znamenají totéž.

Uvedení národnosti je svobodnou volbou

Uvedení národnosti je svobodnou volbou

Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.

V Lucembursku to bez cizinců nejde

V Lucembursku to bez cizinců nejde

Velvyslanec České republiky v Lucembursku Petr Kubernát má za sebou bohatou diplomatickou minulost. Díky tomu dokáže z nadhledu zhodnotit, jak v této malé zemi funguje státní správa a jaké zde panují podmínky pro podnikání.

Uprchlíkům se nevyhneme

Uprchlíkům se nevyhneme

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.

V zahraničí končí pětina příjmů cizinců v Česku

V zahraničí končí pětina příjmů cizinců v Česku

Česká republika patří mezi imigrační země, kam přichází velké množství migrantů za prací. V současnosti zde pobývá více než půl milionu cizinců, z toho přes 80 % déle než jeden rok. Část vydělaných peněz zde utratí a část pošlou svým rodinám a přátelům do země svého původu.

Za co u nás cizinci utrácejí?

Za co u nás cizinci utrácejí?

Potraviny, nápoje, tabákové výrobky, oděvy a drogistické zboží. To vše nejčastěji nakupují nerezidenti při návštěvě České republiky. Za zboží v maloobchodním prodeji v roce 2012 utratili celkově téměř 40 mld. Kč.

Trvalých pobytů přibylo

Trvalých pobytů přibylo

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

Zaměstnanost cizinců  se od roku 2002 zvýšila

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.

Populační projekce Srbska

Populační projekce Srbska

Podle střední varianty demografické projekce Statistického úřadu Srbska se počet obyvatel této balkánské země sníží z 7,234 mil. v roce 2011 na 6,830 mil. v roce 2041.

O problémech statistiky migrace

O problémech statistiky migrace

Migrační statistika patří mezi prioritní témata mnoha mezinárodních organizací – Evropské unie, Organizace spojených národů i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.