Jak měříme výkon české ekonomiky?

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Čtvrtletní odhady hrubého domácího produktu sestavuje Český statistický úřad dříve, než mají firmy hotové účetní závěrky. Jeho informace proto nelze ani přeceňovat, ale ani podceňovat. Vždy však striktně měří jen to, co již nastalo, a neprovádí predikce vývoje ekonomiky v budoucím období.

Nejprve se zamysleme nad tím, jakým způsobem jsou uživatelům předávány informace o tuzemské ekonomice a jak je to s jejich kvalitou.

Údaje o HDP třikrát za čtvrtletí

Český statistický úřad každé čtvrtletí publikuje údaje o hrubém domácím produktu třikrát. Nejprve uživatelům nabízí předběžný (flash) odhad v termínu 45 dní po skončení období, poté standardní odhad v termínu 60 dní po skončení období a nakonec po 90 dnech upřesněný odhad doplněný sektorovými účty. Tyto čtvrtletní odhady slouží k indikaci tempa růstu a k identifikaci hlavních růstových determinant. Nakonec jsou poslední dostupné odhady růstu ekonomiky upřesněny na základě sestavení ročních národních účtů. Čtvrtletní odhady hrubého domácího produktu jsou tedy sestavovány dříve, než mají firmy hotové účetní závěrky. Proto ČSÚ vychází z celé řady odhadů. Nelze je tedy přeceňovat, ale zároveň ani podceňovat. Na základě čtvrtletních údajů nelze zcela striktně interpretovat každou desetinku růstu nebo poklesu, ale lze velmi dobře poznat tempo, trend i faktory, které růst či pokles způsobily. Je také nutné poznamenat, že ČSÚ vždy striktně měří jen to, co již nastalo, a nedělá predikce vývoje ekonomiky v budoucím období.

Meziroční reálné tempo růstu vybraných odvětví

Meziroční reálné tempo růstu vybraných odvětví

Nabídková strana ekonomiky

Růst ekonomiky České republiky je nyní nejsilnější za posledních sedm let. Na straně nabídky, tedy ekonomických subjektů, které vytvářejí produkty (zboží a služby), se zřetelně projevuje nárůst hrubé přidané hodnoty prakticky ve všech odvětvích. Dominantní postavení v růstu má u nás zpracovatelský průmysl, jehož vývoj pak kopírují doprovodné služby. Ve 2. čtvrtletí letošního roku zpracovatelský průmysl meziročně vzrostl o 7 %, v 1. čtvrtletí o 5,8 %. Tempo růstu služeb se pohybovalo mezi 1,4 až 5,9 %. Oživení je zřetelné i ve stavebnictví, které ve 2. čtvrtletí vzrostlo o 3,1 %, v 1. čtvrtletí o 0,6 %. Celkově ve 2. čtvrtletí vzrostla hrubá přidaná hodnota o 3,8 %, v 1. čtvrtletí o 3,4 %.
Informace o čtvrtletní hrubé přidané hodnotě v pojetí národních účtů lze konfrontovat i s měsíční statistikou, kterou ČSÚ publikuje. Vezmeme-li index průmyslové produkce zpracovatelského průmyslu, průměrné meziroční tempo růstu ve 2. čtvrtletí dosáhlo 6,7 %, 5,8 % v 1. čtvrtletí.
Nabídkovou stranu ekonomiky lze ilustrovat i pomocí rostoucí zaměstnanosti. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2014 vzrostl počet zaměstnaných osob o 1,4 %. Vývoj vybraných odvětví (průmysl, stavebnictví, obchod, ICT a ostatní služby) ilustruje graf.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností, 2010 (ve stálých cenách)

Výdaje na konečnou spotřebu domácností, 2010 (ve stálých cenách)

Faktory růstu poptávkové strany

Faktory poptávky jsou ve 2. čtvrtletí také rovnoměrně rozloženy. Současný růst ekonomiky táhnou rostoucí spotřební i investiční výdaje. Spotřeba domácností rostla ve 2. a 1. čtvrtletí o 3,1 %, resp. o 2,8 %. Zvýšily se výdaje na zboží i služby. Podle dostupných údajů je obtížné přesně určit, jak které výdajové skupiny rostly. Lze ale identifikovat nárůst výdajů na předměty dlouhodobé spotřeby, kam patří nákupy automobilů, bytového vybavení apod.
Tvorba hrubého fixního kapitálu rostla ve 2. a 1. čtvrtletí o 7,3 %, resp. o 3 %. Nejvíce rostly investice do budov a staveb, kde se velmi silně projevovaly především investice do infrastruktury. To souvisí i se silnějším čerpáním prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Rostou však i investice do dopravních prostředků i ostatních strojů a zařízení. Vývoz, který byl v minulosti hlavním faktorem růstu ekonomiky, sice stále k růstu přispívá, ale již není dominantní.
Tempo růstu hrubého domácího produktu lze rozložit na příspěvky jednotlivých poptávkových faktorů. Ty zjednodušeně řečeno udávají, jak se v růstu či poklesu odrazila změna faktorů poptávky. Aby bylo možné identifikovat skutečný dopad na českou ekonomiku, vyloučíme z nich dovoz. Nákupy automobilů domácnostmi například vedou k růstu ekonomiky pouze tehdy, pokud jsou tuzemského původu. V meziročním nárůstu hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí ve výši 4,6 % lze identifikovat příspěvek spotřeby domácností ve výši 1,0 p. b. a příspěvek fixního kapitálu ve výši 1,4 p. b. 1,3 p. b. přinesl čistý vývoz.

Vývoj HDP a jeho složek ve stálých cenách, 2005 až 2. čtvrtletí 2015 (meziroční  indexy, sezónně očištěno, v % )

Vývoj HDP a jeho složek ve stálých cenách, 2005 až 2. čtvrtletí 2015  (meziroční  indexy, sezónně očištěno, v % )

Česká ekonomika dnes stojí na pevných základech

Růst průmyslové produkce je doprovázen růstem služeb a poptávka je rovnoměrně rozložena mezi všechny své složky. Zaměstnanost v národním hospodářství roste a mzdové nároky byly ve 2. i 1. čtvrtletí spíše umírněné, meziročně průměrná mzda vzrostla o 3,4 %, resp. o 2,3 %.
Opatrný optimismus převládá i při pohledu na krátkodobé statistiky, kde nejde jen o index průmyslové produkce, ale i stavebnictví, služby a obchod. Poslední výsledky z konjunkturálního průzkumu ze září ukazují také stabilní popřípadě mírně rostoucí důvěru podnikatelů. I v případě našich domácností je důvěra ve vývoj ekonomiky na velmi slušné úrovni. Vezmeme-li v úvahu, že čeští spotřebitelé jsou v Evropě všeobecně považovaní za opatrné, důvody k optimismu přetrvávají.
Naše ekonomika je velmi silně svázána se svými evropskými sousedy, a tak její další budoucnost bude závislá především na vývoji v Německu. Zatím se do odhadů podnikatelů i spotřebitelů nepromítly případné mediální diskuze spojené s významným německým koncernem Volkswagen. Vývoj v Německu a vývoj mezinárodní politické situace na Ukrajině a v Íránu jsou další faktory, které pravděpodobně budou hrát významnou roli ve vývoji naší ekonomiky v blízké budoucnosti. Predikce dalšího vývoje však není úkolem ČSÚ, ale jiných institucí, např. Ministerstva financí ČR nebo České národní banky, a soukromých společností.

Autor: , místopředseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Stavy a odpisy kapitálu v národohospodářském pojetí

ilustrativní fotka

Stavy kapitálu, především po odpočtu odpisů a závazků, představují hodnotu bohatství společnosti, které je neprávem uživateli přehlíženo ve srovnání se zájmem například o hrubý domácí produkt. Odpisy fixních aktiv v národních účtech, skrývající se pod tajemnou položkou spotřeba fixního kapitálu, poskytují cenné informace například i o kvalitě našich silnic a dálnic.

Česko patří mezi nejrychleji rostoucí země EU

ilustrativní fotka

Ekonomické výsledky roku 2017 jsou zatím ve znamení vysokých temp hospodářského růstu. Meziroční růst se totiž zrychlil i ve 3. čtvrtletí roku. Stál za ním stabilní růst domácí spotřeby kombinovaný se stále vysokou zahraniční poptávkou i meziroční růst investiční aktivity. I ve 3. čtvrtletí rostla zaměstnanost a mzdy.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Ekonomika ČR v roce 2015

ilustrativní obrázek

Vloni pomohlo české ekonomice dočerpávání peněz z fondů EU a nízké ceny ropy na světovém trhu. Národní hospodářství rostlo nejrychleji od roku 2007. Mezi členskými zeměmi vstupujícími do EU po roce 2000 patřila České republice z hlediska úrovně ekonomické výkonnosti druhá nejlepší příčka hned za Maltou.

Otázka intervencí ČNB

Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D.

Na základě kterých údajů se Česká národní banka (ČNB) v roce 2013 rozhodovala zahájit kurzové intervence? Co tehdy brala v potaz a jaký byl tehdejší stav ekonomiky z pohledu dat ČSÚ?

Výroba a zaměstnanost jako spojité nádoby

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hrubý domácí produkt a zaměstnanost jsou považovány za spojité nádoby – pohybují se stejným směrem.

Změna přístupu k sezónnímu očištění HDP

Ilustrační foto

V dubnovém čísle časopisu Statistika&My jsme v článku Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP upozornili na to, že při zveřejnění předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2016 dojde ke změně přístupu k sezónnímu očištění HDP. A spolu s tím budou zrevidovány sezónně očištěné údaje čtvrtletních národních účtů za jednotlivá čtvrtletí roků 2014 a 2015. Tento článek je zaměřen na podrobnější vysvětlení příčin i dopadů změn, ke kterým došlo.

HDP odliv zisků nezohledňuje

ilustrativní fotka

K hodnocení výkonnosti ekonomiky se běžně používá hrubý domácí produkt. Ten ovšem nebere ohled na tak závažnou skutečnost, jakou jsou zisky podniků pod zahraniční kontrolou, které odtékají z Česka do zahraničí. Jak ukazuje právě vydaná analýza ČSÚ, existují ukazatele, které tento fakt reflektují.

Skutečné faktory růstu české ekonomiky

Česká ekonomika již sedmé čtvrtletí po sobě meziročně roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl HDP o 4,4 %. Průměr za celé období od čtvrtého čtvrtletí 2013 činí 2,5 %.

Nadějný růst ekonomiky ČR

Ilustrační foto

Nové odhady Českého statistického úřadu potvrzují, že ekonomika dále roste. Co dalšího ukazují data národních účtů?

Odhady zdrojů a užití HDP České republiky pro období 1970–1989

ilustrativní fotka

Čeští statistici prezentovali poprvé údaje o hrubém domácím produktu z období plánované ekonomiky. V zemích střední a východní Evropy se jedná o výjimečný počin široce využitelný v celé řadě vědeckých disciplín.

Ekonomiku zvedly hlavně investice

Ilustrační foto

Loňská tři čtvrtletí ukázala, že česká ekonomika překonala recesi. Reálně vyprodukovala hrubý domácí produkt v hodnotě přes 3 bil. Kč. Za tutéž dobu v roce 2013 jí k loňskému výsledku chybělo 33 mld. Kč. K růstu hrubého domácího produktu přispěly hlavně investice.

Vývoj ekonomiky: jen optický klam?

Ilustrační foto

Když mezikvartální změna HDP za letošní 2. čtvrtletí byla poprvé po roce a půl se znaménkem plus, tučné titulky v novinách hlásily konec recese. Ale žádný seriozní rozbor by v té chvíli takto bezpodmínečný závěr nepotvrdil. Číslo bylo totiž dobré nikoli proto, že se ekonomika výrazně vzchopila, ale proto, že srovnávací základna byla velmi slabá.