Metropolí vědy se stává Brno

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) v Brně vzrostly ze 7,3 mld. Kč v roce 2010 na 15,6 mld. Kč v roce 2014. Uvedená činnost se v Jihomoravském kraji koncentruje právě do okresu Brno-město, když ve zbylých okresech regionu se na VaV v roce 2014 vynaložilo necelých 1,5 mld. Kč. Obdobná situace, kdy se VaV soustředí především do velkých měst, se vyskytuje i v jiných krajích České republiky. V Plzeňském kraji zaujímá okres Plzeň-město 85% podíl na výdajích na VaV daného kraje. České Budějovice mají v Jihočeském kraji 57% podíl a stejný podíl má i Liberec v Libereckém kraji.

Jihomoravský kraj dominuje

Strategie Evropské unie – Evropa 2020 stanovuje, aby výdaje na VaV dosáhly hranice 3 % hrubého domácího produktu. Česká republika docílila v tomto ukazateli v minulém roce rovných 2 %. V rámci jednotlivých regionů si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s 3,8 % HDP. Žádný jiný kraj zatím nepřekročil hranici 3 %.
V roce 2014 se v brněnských podnicích vynaložilo na VaV dvakrát více peněz než v roce 2010. Významný nárůst doznaly především investiční náklady. Jejich celková výše byla 1,9 mld. Kč v roce 2014 oproti 0,8 mld. Kč v roce 2010.
Financování VaV je z velké většiny zajišťováno samotnými podniky, přímá podpora z veřejných domácích zdrojů činila v roce 2014 necelých 700 mil. Kč a z veřejných zahraničních zdrojů podniky v Brně získaly dalších 284 mil. Kč.

Výzkum a věda v Praze a v Brně v roce 2014, podíl na ČR (v %)

Výzkum a věda v Praze a v Brně v roce 2014, podíl na ČR (v %)

Které firmy jsou na špici

Největší částky na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj vynakládají soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. Tyto podniky se vloni podílely téměř ze dvou třetin na veškerých výdajích na VaV v brněnských podnicích, přičemž z 256 firem na území okresu Brno-město bylo 45 zahraničních. V Brně působí především několik vývojových center zahraničních podniků zabývajících se vývojem softwaru. Jedná se např. o společnosti Red Hat, NetSuite, SolarWinds, USU Software nebo 2K Czech. Mezi další významné podniky patří Honeywell, který se zabývá vývojem v oblasti letecké techniky a řešením pro automatizaci a řízení. Dále jsou to FEI, firma orientovaná na vývoj elektronových mikroskopů, ABB zaměřená na energetiku, Zetor Tractors, který se specializuje na vývoj zemědělské techniky, nebo firma On Design, jež vyvíjí integrované obvody pro automobily.
Z domácích podniků působících v Brně jsou z hlediska výše výdajů na VaV významné např. Home Credit, který má v Brně vývojové IT centrum, biotechnologická společnost Primecell Therapeutics, strojírenská firma Unis nebo výrobce mikroskopů Tescan.

Evropské peníze podpořily místní trendy

Za velkým nárůstem finančních prostředků určených na VaV ve veřejném sektoru v posledních pěti letech stojí především přísun prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Nejviditelnějším výsledkem dotací je výstavba výzkumných center z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Z 8 center excelence a 40 regionálních center VaV, které u nás v posledních letech postupně vznikají (vyjma území Prahy, kde nemohou být realizovány projekty tohoto operačního programu), se tři centra excelence a 11 regionálních center VaV budují právě v moravské metropoli. Výstavba 14 brněnských center přijde celkem na 12,9 mld. Kč, z čehož Evropská unie přispěje 11 mld. Kč a zbylých 1,9 mld. Kč zaplatí český stát.
Většina nových center vzniká buď pod patronátem vysokých škol, nebo veřejných výzkumných institucí, případně se na realizaci projektu podílí několik těchto subjektů dohromady.
Za krátkou zmínku určitě stojí tzv. centra excelence. CEITEC – Středoevropský technologický institut – je společným projektem čtyř brněnských univerzit a dvou veřejných výzkumných institucí. Na pracovištích v areálu univerzitního kampusu Masarykovy univerzity se má v nových laboratořích o rozloze 25 tis. m2 provádět špičkový výzkum v mnoha oblastech věd o živé i neživé přírodě.
Dalším novým centrem je Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Jedná se o projekt fakultní nemocnice u sv. Anny a zaměřuje se především na výzkum léčby kardiovaskulárních a neurologických onemocnění.
Třetí brněnské centrum excelence se jmenuje CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vědci se na tomto pracovišti zabývají výzkumem změny klimatu, ekosystémů a biologické rozmanitosti. Zkoumají se zde rovněž možnosti snížení či eliminace dopadů těchto změn.

Výzkum a věda v Praze a Brně

Výdaje na VaV a zaměstnanci v podnikatelském sektoru

Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru (v mil. Kč)

Kdo zaplatí další náklady?

Palčivou otázkou zůstává, kdo bude platit jistě nemalé provozní náklady na špičkový výzkum, především přilákání a zaplacení špičkových výzkumníků a náklady na údržbu a pořízení moderních přístrojů.
Výstavba nových center měla za následek enormní nárůst investičních nákladů brněnských škol do VaV. Do roku 2010 nepřesahovaly tyto výdaje částku 300 mil. Kč za rok. Poté se začaly investovat miliardové částky, mezi roky 2011 a 2014 šlo celkem o 9,4 mld. Kč.
Intenzivní čerpání evropských dotací po roce 2010 způsobilo, že se během posledních tří let vynaložilo na VaV na vysokých školách více peněz v Brně než v Praze, kde sídlí nejvíce českých univerzit.
Více než polovina peněz vynaložená v letech 2012–2014 v Brně na vysokoškolský výzkum pocházela ze zahraničních zdrojů, především z Evropské unie. Naopak v Praze dotuje výzkum a vývoj na vysokých školách z 85 % český stát.
To, co spojuje většinu našich univerzit napříč jednotlivými kraji, je nízké spolufinancování VaV ze strany podnikatelské sféry. Brněnské vysoké školy obdržely v roce 2014 od podniků prostřednictvím smluvního výzkumu pouhých 100 mil. Kč.
Vývoj předešlých let svědčí o tom, že Brno má značný potenciál pro další rozmach VaV aktivit. V roce 2014 zde bylo 16 tis. vysokoškolských studentů technických oborů, což je více než v Praze. Vývojová centra zahraničních podniků se rozšiřují a nabírají nové zaměstnance. V září ohlásila největší evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair, že plánuje v Brně otevřít vývojové centrum pro informační technologie, kde by mělo najít zaměstnání až 200 lidí. Brněnské podniky v roce 2014 nově zaměstnaly 869 výzkumných pracovníků. V České republice šlo o 34 % všech nově zaměstnaných výzkumníků v podnikatelské sféře. Až se sníží přísun peněz z Evropské unie, bude muset Brno vyřešit, z čeho zaplatí provoz nových VaV center a jejich efektivní využití.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jaká je podpora vědy a výzkumu?

Jaká je podpora vědy a výzkumu?

Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou součástí úspěšné a prosperující ekonomiky. Jaká je však realita řeči statistických čísel? Jsou zde nějaké dlouhodobé trendy a naopak říkají nám údaje z roku 2015 něco nového? A jak si vedeme v mezinárodním srovnání?

Inovativní podniky využívají daňových výhod

Inovativní podniky využívají daňových výhod

Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet podniků, které se naučily využívat daňovou podporu pro své výzkumné a vývojové činnosti. Vliv na to měl i stát. Aby podpořil výzkum a vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem, umožnil od roku 2014 odečíst nákupy služeb výzkumu a vývoje od veřejných výzkumných organizací.

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Digitální pokrok lze změřit

Digitální pokrok lze změřit

Eurostat na konci minulého roku představil nový ukazatel za rok 2015, který označil jako Digital Intensity Index, česky index digitální vyspělosti. Díky němu je možné porovnávat, jak se v podnikatelském sektoru jednotlivých členských států daří zavádět a využívat informační a komunikační technologie.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.

Nad financováním české vědy visí stále otazníky

Nad financováním české vědy visí  stále otazníky

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou.

V high-tech odvětvích zaostáváme

V high-tech odvětvích zaostáváme

Otevřené konkurenční prostředí podněcuje rostoucí počet podniků k investicím do dalšího rozvoje. Relativní výdaje na soukromý výzkum a vývoj jsou v České republice nejvyšší v zemích bývalého východního bloku. Stále jsou nižší než v ekonomikách západního typu.

Výzkumná centra čeká boj o přežití

Výzkumná centra čeká boj o přežití

Díky intenzivnímu čerpání peněz z evropských fondů vznikla v České republice nová výzkumná centra. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně vědeckovýzkumných aktivit. Otázkou však je, kdo je bude dál financovat.

Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

V letech 2011 a 2012 rostly výdaje na výzkum a vývoj především díky strukturálním fondům. Z evropských peněz se totiž začala budovat nová mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod zahraniční kontrolou.

Do duševního vlastnictví investujeme méně než Unie

Do duševního vlastnictví investujeme méně než Unie

Po dvou letech recese, 2012–2013, se investice v České republice zvýšily. V porovnání s Evropskou unií byl jejich přírůstek téměř dvojnásobný, proti eurozóně dokonce více než čtyřnásobný. Narostly především investice do budov a staveb i do technologií.

Veřejný výzkum a vývoj

Veřejný výzkum a vývoj

V rámci veřejného sektoru vzrůstá význam výzkumu a vývoje prováděného na vysokých školách. Značný podíl na tom má stoupající míra spolufinancování výzkumné činnosti ze strany Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů.

Věda a výzkum z pohledu statistik

Věda a výzkum z pohledu statistik

Dlouhodobým cílem ČSÚ je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností. V posledních letech došlo k zásadnímu rozvoji statistik z této oblasti, a to především na základě již existujících datových zdrojů.

Soukromý výzkum a vývoj v podnicích

Soukromý výzkum a vývoj v podnicích

Hlavním provozovatelem výzkumu a vývoje v rámci podnikatelského sektoru jsou v ČR zcela jednoznačně podniky pod zahraniční kontrolou.

Věda a výzkum ve statistikách a analýzách

Věda a výzkum  ve statistikách a analýzách

Český statistický úřad společně s Technologickým centrem AV ČR uspořádal
v dubnu již čtvrtý ročník odborného semináře na téma Výzkum, vývoj a inovace
ve statistikách a analýzách.