Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V letech 2011 a 2012 rostly výdaje na výzkum a vývoj především díky strukturálním fondům. Z evropských peněz se totiž začala budovat nová mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod zahraniční kontrolou.

V roce 2014 vzrostly v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) meziročně o necelou desetinu (9,6 %, 7,3 mld. Kč). Poprvé překonaly hranici osmdesáti miliard korun (85,1 mld. Kč). Z tohoto objemu zaplatily polovinu (43 mld. Kč) firmy, třetina pocházela ze státního rozpočtu ČR (28 mld. Kč) a téměř celý zbytek (13 mld. Kč) z peněz Evropské unie. Na meziročním nárůstu celkových výdajů na VaV se podílely především podniky. Vloni investovaly do VaV ze svých zdrojů o 5,5 mld. Kč (14 %) více než v roce 2013.
Jak si Česká republika vedla ve srovnání s ostatními státy Evropské unie, zjistíme nejlépe podle intenzity VaV (ukazatel GERD jako % HDP).

Meziroční nárůsty hlavních zdrojů financování VaV v ČR (v mld. Kč)

Meziroční nárůsty hlavních zdrojů financování VaV v ČR (v mld. Kč)

Mezi roky 2010 až 2014 tato intenzita VaV v České republice vzrostla z 1,30  na 2,00 % HDP. Průměr za EU28 z roku 2013 (1,91 % HDP) byl tak překonán. Na žebříčku zemí EU28 byla Česká republika na 10. místě těsně za Nizozemskem. Kromě nových členských států a jihoevropských zemí předstihla svými výdaji na VaV ve vztahu k HDP např. i Irsko a Velkou Británii. Přesto, v porovnání s většinou technologicky vyspělých zemí (Finsko, Švédsko, Švýcarsko, Německo, Izrael, Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy), máme stále co dohánět.
V roce 2013 byla ze zemí EU28 nejvyšší intenzita VaV – více než 3 % HDP – dosažena ve všech třech skandinávských státech. Magické hranici 3 % se v posledních letech výrazně přiblížily Německo a Rakousko.
Ze zemí mimo Evropskou unii stabilně rostou investice do výzkumu a vývoje v asijských státech, především v Jižní Koreji a v Číně, kde jejich intenzita překonala průměr Unie poprvé v roce 2012. Mezi roky 2010 až 2013 vzrostly v Číně výdaje na VaV v reálných cenách o polovinu, v Koreji pak o třetinu. Průměr za EU28 dosáhl za stejné období 5% nárůstu, stejně jako v případě Spojených států. Česká republika v tomto období zaznamenala nejvyšší nárůst ze všech zemí EU28, a to o 44 %.

Celkové výdaje na VaV v ČR, 2005 až 2014 (% HDP, v mld. Kč)

Celkové výdaje na VaV v ČR, 2005 až 2014 (% HDP, v mld. Kč)

Počet zaměstnanců VaV trvale rost

Na konci roku 2014 pracovalo v České republice ve výzkumu a vývoji téměř sto tisíc (97,4 tis.) osob plně či částečně zaměstnaných a plně či částečně se věnujících VaV činnostem (ukazatel HC). Jelikož hlavně ve vysokoškolském a částečně i ve vládním sektoru má velké množství zaměstnanců VaV pracovní úvazek ve více subjektech zároveň, nevypovídá tento ukazatel o skutečném počtu osob pracujících ve VaV a je značně nadhodnocený. Proto se i pro mezinárodní srovnání používá ukazatel FTE – přepočtené osoby. Při přepočtu na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem dosáhl vloni počet zaměstnanců VaV téměř 65 tis. osob. Na jeden tisíc osob zaměstnaných v národním hospodářství jich bylo 12,6. Česká republika tak již po druhé překonala průměr za EU28, který v roce 2013 činil 12,1.

Intenzita celkových výdajů na VaV v EU28 a ve vybraných zemích v roce 2010 a 2013 (% HDP)

Intenzita celkových výdajů na VaV v EU28 a ve vybraných zemích v roce 2010 a 2013 (% HDP)

Intenzita VaV

Pro účely mezinárodního srovnání se celkové výdaje na VaV (ukazatel GERD – Gross Domestic Expenditure on R&D) nejčastěji poměřují k HDP nebo počtu obyvatel. V případě veřejných výdajů na VaV se používá i podíl těchto výdajů na celkových veřejných výdajích. Ukazatel GERD jako % HDP, označovaný rovněž jako náročnost HDP na VaV (R&D intensity), byl zařazen mezi základní ukazatele k hodnocení dosahování cílů Strategie Evropa 2020. Při hodnocení postavení ČR v mezinárodním kontextu nejen prostřednictvím tohoto ukazatele by zjištěné výsledky měly být vždy interpretovány v kontextu vývoje, velikosti a zaměření jednotlivých sledovaných ekonomik. Srovnávat by se pak měly především státy s podobnými demografickými, geografickými a ekonomickými podmínkami.

Ženy tvoří dlouhodobě jen jednu třetinu zaměstnanců VaV, a to jak v případě fyzických, tak přepočtených osob. Podíl osob ženského pohlaví na zaměstnancích VaV je trvale nízký především v podnikatelském sektoru. V roce 2014 zde byla žena jen každým pátým zaměstnancem VaV. Významná část zaměstnanců VaV (FTE) se věnuje výzkumu a vývoji v technických a přírodních vědách. V roce 2014 v nich bylo zaměstnáno téměř 80 % (50 tis.), přičemž více lidí pracovalo v technických vědách (30 tis.). Souvisí to s tím, že nejvíce zaměstnanců VaV působí v podnikatelském sektoru, kde se oproti roku 2010 zvýšil jejich počet z 27 na 36 tis. přepočtených osob.

Z jakých zdrojů se výzkum a vývoj financuje?

Soukromé zdroje ve financování VaV dominují vyjma Německa, Belgie a severských zemí EU, především v zemích asijských. V roce 2012 se v Japonsku, Jižní Koreji a Číně podnikatelský sektor podílel na financování VaV přibližně ze tří čtvrtin. Ve všech případech jde o země s jedněmi z nejvyšších výdajů na VaV ve vztahu k HDP.
Naopak pro Řecko a nové členské státy EU28 (kromě Estonska, Slovinska a částečně i Česka) platí, že VaV se platí z více než poloviny z veřejných zdrojů. Extrému v tomto směru dosahuje Rusko, kde se veřejné zdroje podílejí na financování VaV ze dvou třetin.
Pokud jde o financování VaV ze zdrojů Evropské unie, využilo v roce 2012 Česko (po Velké Británii, Francii, Španělsku a Itálii) absolutně nejvyšší částku 457 mil. EUR ze všech zemí Unie (údaje za Německo nejsou k dispozici). V letech 2012 až 2014 se u nás evropské peníze podílely z 15 % na financování výzkumu a vývoje, což bylo kromě Litvy a Lotyška nejvíce ze všech zemí Unie.

Počet osob zaměstnaných ve VaV v ČR, 2005 až 2014 (v tis. přepočtených osob)

Počet osob zaměstnaných ve VaV v ČR, 2005 až 2014 (v tis. přepočtených osob)

Kdo utrácí nejvíce?

Za posledních deset let vydaly soukromé podniky, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další subjekty v České republice za v nich provedený VaV téměř 600 mld. Kč, přičemž v posledních pěti letech to bylo 350 mld. Kč.
V roce 2012 až 2014 se v České republice na VaV v podnicích vynaložilo dvakrát více finančních prostředků než na vysokých školách a třikrát více než ve veřejných výzkumných institucích. V roce 2014 šlo konkrétně o částku 47,6 mld. Kč, tj. o polovinu (56 %) více než v roce 2010.
Ve vztahu k HDP dosáhly v České republice v roce 2014 výdaje za provedený VaV v podnikatelském sektoru podílu 1,1 %, tj. téměř shodně s průměrem za EU28 (1,2 % v roce 2013). I když podniky působící v České republice investovaly do VaV ve vztahu k HDP v roce 2013 nejvyšší sumu ze všech nových členských zemí Unie, stále to bylo výrazně méně, než investují státy na severu a západu EU.
Od roku 2006 vynaložily nejvíce peněz na financování VaV v České republice firmy pod zahraniční kontrolou. V roce 2014 se podílely z 56 % na celém podnikatelském sektoru. Jedná se o jeden z nejvyšších podílů jak v zemích EU28, tak OECD. Vyšších podílů dosáhly zahraniční afilace pouze v Irsku a v Izraeli, podobných hodnot pak v Rakousku, Belgii nebo v Maďarsku.

Počet osob zaměstnaných ve VaV v ČR v jednotlivých sektorech, 2010 až 2014 (v tis. přepočtených osob)

Počet osob zaměstnaných ve VaV v ČR v jednotlivých sektorech, 2010 až 2014  (v tis. přepočtených osob)

V Česku, podobně jako ve většině ostatních zemí Unie, dominují v podnikatelském VaV dlouhodobě firmy s převažující činností v oblasti průmyslu, a to především v automobilovém a strojírenském. V předních zemích Evropské unie naopak často hrají prim tzv. high-tech odvětví, jako jsou farmaceutický, elektrotechnický či letecký průmysl.
V posledních letech roste i význam podniků provádějících VaV v České republice v oblasti ICT, biotechnologií či nanotechnologií. V roce 2014 investovaly podniky do ICT 10 mld. Kč, do biotechnologií 2,4 mld. Kč a do nanotechnologií 0,5 mld. Kč. V prvních dvou případech došlo k výraznému nárůstu výdajů v porovnání s rokem 2010, kdy do ICT firmy investovaly 6 mld. Kč a do biotechnologií 0,8 mld. Kč.

Hlavní zdroje financování VaV v ČR, 2010 až 2014 (v mld. Kč)

Hlavní zdroje financování VaV v ČR, 2010 až 2014 (v mld. Kč)

Ani za veřejný výzkum se stydět nemusíme

V České republice se veřejný výzkum realizuje především na veřejných vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích, jejichž zřizovatelem je Akademie věd ČR. V roce 2014 dosáhly výdaje za VaV provedený ve vládním a vysokoškolském sektoru celkem 37,1 mld. Kč. V těchto sektorech zároveň ve VaV pracovalo celkem 28,4 tis. přepočtených osob. Od roku 2010 se výdaje ve vládním a vysokoškolském sektoru zvýšily o více než dvě třetiny (15 mld. Kč).

Kolik dal stát na VaV

Od roku 2010 vzrostly v ČR výdaje na VaV financované ze státního rozpočtu ČR, v běžných cenách, o pětinu, a to z 23,5 mld. Kč v roce 2010 na 28 mld. Kč v roce 2014. Stát tedy vynaložil na výzkum a vývoj 2,3 % ze svého rozpočtu nebo 0,7% HDP. Jedná se nejen o nejvyšší hodnoty od vzniku samostatné ČR, ale také o hodnoty srovnatelné, v případě podílu na HDP, či dokonce převyšující (podíl na veřejných rozpočtech) průměr za státy EU28. V roce 2014 státní výdaje na VaV se v zemích EU28 rovnaly 0,67 % HDP a podílely se 1,38 % na celkových veřejných výdajích.

Vysokoškolský sektor hraje v Česku ve veřejném výzkumu čím dál významnější roli, a to v objemu finančních prostředků i počtu pracujících osob. V roce 2011 dosáhly výdaje za vysokoškolský VaV poprvé vyšší hodnoty než za VaV prováděný ve veřejných výzkumných institucích a v ostatních subjektech vládního sektoru. Toto posilování souvisí především s financováním VaV ze zdrojů Evropské unie.

Výdaje na VaV v jednotlivých subjektech provádějících VaV v ČR, 2005 až 2014 (v mld. Kč)

Výdaje na VaV v jednotlivých subjektech provádějících VaV v ČR, 2005 až 2014  (v mld. Kč)

Podíl vysokoškolského sektoru na VaV ve vztahu k HDP dosahuje ze zemí EU28 nejvyšších hodnot ve skandinávských zemích, v Rakousku a Estonsku, a to od 0,71 % ve Finsku po 0,97 % v Dánsku (údaje za rok 2013). Hodnotou 0,52 % za roky 2013 a 2014 Česká republika výrazně přesáhla úroveň průměru EU28, který v roce 2013 činil 0,45 %. V tomto ukazateli jsme se tak zařadili po bok většiny zemí západní Evropy. Na žebříčku zemí Evropské unie v roce 2013 patřila České republice již 7. příčka oproti 18. v roce 2010.
Pokud se jedná o výdaje na VaV ve vládním sektoru ve vztahu k HDP, zařadila se Česká republika s podílem 0,35 % HDP hned za Německo. Podíl výdajů na VaV ve vládním sektoru na HDP byl v Česku o čtvrtinu vyšší, než činil průměr za EU28. Ten v roce 2013, stejně jako v roce 2010 či 2000, dosáhl 0,25 %.

Výdaje za VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru v ČR podle druhu výdajů, 2010 až 2014 (v mld. Kč a % z HDP)

Výdaje za VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru v ČR podle druhu výdajů,  2010 až 2014 (v mld. Kč a % z HDP)

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Inovativní podniky využívají daňových výhod

ilustrativní fotka

Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet podniků, které se naučily využívat daňovou podporu pro své výzkumné a vývojové činnosti. Vliv na to měl i stát. Aby podpořil výzkum a vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem, umožnil od roku 2014 odečíst nákupy služeb výzkumu a vývoje od veřejných výzkumných organizací.

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Česká „nej“ v Evropské unii

ilustrativní fotka

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.

Nad financováním české vědy visí stále otazníky

Mgr. Marek Štampach

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou.

V high-tech odvětvích zaostáváme

ilustrativní obrázek

Otevřené konkurenční prostředí podněcuje rostoucí počet podniků k investicím do dalšího rozvoje. Relativní výdaje na soukromý výzkum a vývoj jsou v České republice nejvyšší v zemích bývalého východního bloku. Stále jsou nižší než v ekonomikách západního typu.

Výzkumná centra čeká boj o přežití

ilustrativní fotka

Díky intenzivnímu čerpání peněz z evropských fondů vznikla v České republice nová výzkumná centra. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně vědeckovýzkumných aktivit. Otázkou však je, kdo je bude dál financovat.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

Věda a výzkum z pohledu statistik

ilustrativní obrázek

Dlouhodobým cílem ČSÚ je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností. V posledních letech došlo k zásadnímu rozvoji statistik z této oblasti, a to především na základě již existujících datových zdrojů.

Věda a výzkum ve statistikách a analýzách

ilustrativní fotka

Český statistický úřad společně s Technologickým centrem AV ČR uspořádal
v dubnu již čtvrtý ročník odborného semináře na téma Výzkum, vývoj a inovace
ve statistikách a analýzách.