Nad financováním české vědy visí stále otazníky

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou.

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou. Mnohé z nich u nás v posledních letech rozšířily svá technologická a vývojová centra a stále nabírají nové zaměstnance. V rámci velkých firem se VaV v České republice orientuje převážně na několik vybraných oblastí, především se jedná o zpracovatelský průmysl a VaV v informačních a komunikačních technologiích. Zde hraje prim vývoj komponentů dopravních prostředků a vývoj softwaru.  Naopak velké firmy, které v České republice vynakládají přes 100 mil. Kč ročně na VaV v high-tech oborech biotechnologií a nanotechnologií, se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Důležitým a stále neuspokojivě vyřešeným aspektem je financování české vědy z veřejných prostředků. Zatím se nepodařilo aplikovat žádnou scientometrickou metodu, které by se dostalo širokého uznání.
Obecně se dá hovořit o střetu mezi zastánci kvantitavní a kvalitativní formy hodnocení vědecké výkonnosti.
Kvantitativní forma, lidově zvaná kafemlejnek, počítá s přidělováním bodů za jednotlivé výsledky vědecké práce, především odborné články a publikace. V tomto systému jde především o počet výsledků, tzn. chrlení co největšího počtu článků.
Naopak kvalitativní forma se snaží především zohlednit obsah vědeckých prací. Kdo by však měl posuzovat kvalitu jednotlivých prací a na základě jakého klíče provádět hodnocení, zůstává nevyřešené. Selský rozum říká, že ideální by byla metoda, která by dokázala zohlednit obě výše načrtnuté formy hodnocení.
A ještě malá poznámka. Na výzkum a vývoj v přírodních a technických vědách směřuje největší díl veřejné podpory, např. vznikají nová výzkumná centra, jejichž výstavba je z 85% financovaná z prostředků Evropské unie.
Z peněz Evropské unie se postavilo i několik nových science center. Ta slouží především popularizaci vědy a vzbuzení zájmu o svět vědy mezi žáky základních a středních škol.
Jestli právě návštěva science center  v České republice povede k přeskočení jiskry a nastartování kariéry nových českých Heyrovských a Wichterlů, pak to bude pro náš výzkum a vývoj opravdu dobře.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V Česku je výstavba rodinných domů ze dřeva stále populárnější

ilustrativní fotka

Každý sedmý rodinný dům dokončený v roce 2016 měl dřevěnou nosnou konstrukci. Nejvíce dřevostaveb vzniklo v krajích Moravskoslezském a Libereckém. Největší obytnou plochu mají tyto domy v Libereckém kraji a v hlavním městě Praze.

Inovativní podniky využívají daňových výhod

ilustrativní fotka

Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet podniků, které se naučily využívat daňovou podporu pro své výzkumné a vývojové činnosti. Vliv na to měl i stát. Aby podpořil výzkum a vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem, umožnil od roku 2014 odečíst nákupy služeb výzkumu a vývoje od veřejných výzkumných organizací.

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

V high-tech odvětvích zaostáváme

ilustrativní obrázek

Otevřené konkurenční prostředí podněcuje rostoucí počet podniků k investicím do dalšího rozvoje. Relativní výdaje na soukromý výzkum a vývoj jsou v České republice nejvyšší v zemích bývalého východního bloku. Stále jsou nižší než v ekonomikách západního typu.

Výzkumná centra čeká boj o přežití

ilustrativní fotka

Díky intenzivnímu čerpání peněz z evropských fondů vznikla v České republice nová výzkumná centra. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně vědeckovýzkumných aktivit. Otázkou však je, kdo je bude dál financovat.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

ilusrativní obrázek

V letech 2011 a 2012 rostly výdaje na výzkum a vývoj především díky strukturálním fondům. Z evropských peněz se totiž začala budovat nová mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod zahraniční kontrolou.

Do duševního vlastnictví investujeme méně než Unie

ilustrativní fotka

Po dvou letech recese, 2012–2013, se investice v České republice zvýšily. V porovnání s Evropskou unií byl jejich přírůstek téměř dvojnásobný, proti eurozóně dokonce více než čtyřnásobný. Narostly především investice do budov a staveb i do technologií.

Soukromý výzkum a vývoj v podnicích

ilustrativní obrázek

Hlavním provozovatelem výzkumu a vývoje v rámci podnikatelského sektoru jsou v ČR zcela jednoznačně podniky pod zahraniční kontrolou.

Veřejný výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

V rámci veřejného sektoru vzrůstá význam výzkumu a vývoje prováděného na vysokých školách. Značný podíl na tom má stoupající míra spolufinancování výzkumné činnosti ze strany Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů.