Neumíme žít s těmi, kdo se od nás liší

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Přestože desetina světové populace trpí duševními poruchami, podle Světové zdravotnické organizace se z celkového počtu lékařů věnuje psychiatrii pouze každý stý. V praxi to znamená, že téměř polovina světové populace žije v zemích, kde je na 100 tis. osob méně než jeden psychiatr.

Nerovnost v přístupu k péči o duševní zdraví záleží především na tom, kde lidé žijí. Podle Atlasu mentálního zdraví, který vydala letos v létě Světová zdravotnická organizace (WHO), má celosvětově jeden psychiatr či psycholog na starosti průměrně 20 tis. potenciálních klientů. V nízko- a středně příjmových regionech je tento poměr ale 1:100 000, zatímco ve vyspělých regionech připadá na jednoho psychologa či psychiatra pouze 2 tis. potenciálních pacientů. Pouze dvě z pěti zemí uvedly, že mají alespoň dva funkční programy zaměřené na prevenci v oblasti duševního zdraví. Naprostá většina z nich se realizuje v Evropě a severní Americe. Z poloviny se jedná o programy zaměřené na všechny věkové skupiny, desetina cílí na děti, 9 % se věnuje dospívajícím, 12 % směřuje na dospělé a pouhá 2 % programů se zaměřuje na seniory.

Výdaje na duševní zdraví zůstávají nízké

Výdaje na péči o duševně nemocné se značně liší a pohybují se v rozmezí průměrných dvou amerických dolarů na obyvatele ve skupině nízkopříjmových regionů až po průměrných 50 dolarů ve vysokopříjmových regionech. Většina těchto výdajů směřuje především na financování psychiatrických klinik, které ale poskytují péči jen velmi omezenému okruhu klientů. V zemích severní Ameriky a v Evropě se situace od zbytku světa liší nejenom ve výši výdajů, ale i v jejich struktuře, kdy větší část směřuje i na denní stacionáře a chráněné bydlení.
Přitom ale není nikterak výjimečné, že když má někde vzniknout zařízení pro psychicky nemocné pacienty, lidé z okolí proti tomu protestují. Stigma duševní nemoci stále představuje téměř ve všech společenstvích v léčbě psychicky nemocných velký problém nejen v méně rozvinutých zemích, ale i v těch vyspělých. Nastartovat kampaň, která by si kladla za cíl tento stav změnit, je jedním ze závěrů, k nimž přispělo i poslední šetření WHO na toto téma.

Psychická choroba znamená konec přátelství

I když ale stigmatizace duševně nemocných trápí i další země, v České republice je problém ze strany společnosti, alespoň v porovnání s Velkou Británií, větší. Prokázaly to výsledky srovnávací studie Národního ústavu duševního zdraví, která se uskutečnila na konci roku 2013.
Ve Velké Británii by kvůli propuknutí duševního onemocnění svého kamaráda rozhodně opustila 2 % dotázaných. V České republice by takové onemocnění bylo důvodem ke konci přátelství pro 12 % respondentů. Naopak v přátelství by i přes tuto skutečnost rozhodně pokračovalo 56 % Britů. V Česku by rozhodně přátelství zachovalo jen 8 % lidí.
Zatímco 56 % dotázaných Britů by buď vůbec, nebo skoro vůbec nevadilo žít s někým, kdo má psychické onemocnění, u nás by to bylo jen necelých 15 %. Pracovat s někým s psychickým onemocněním by nevadilo 68 % Britů, ovšem jen necelé pětině Čechů. Bydlet v sousedství duševně nemocného nevadí 72 % Britů a čtvrtině Čechů.
Více ZDE a ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Počet lidí s depresí stoupl o pětinu

Počet lidí s depresí stoupl o pětinu

Podle posledních odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se od roku 2005 zvýšil počet osob trpících depresemi o 18 %. V roce 2015 deprese trápily více než 4 % světové populace, tedy více než 300 mil. osob všech věkových skupin. Právě depresím se věnuje letošní Světový den zdraví, který připadá na 7. dubna. Jeho motto zní: Mluvme o depresi.

Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

Potřeba dlouhodobé péče bude s ohledem na stárnutí populace dále růst. S tím souvisí každoroční pozvolné zvyšování výdajů i na dlouhodobou lůžkovou péči, které v letech 2010–2014 vzrostly o čtvrtinu. U domácí dlouhodobé péče se výdaje zvýšily o pětinu.

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

Hypertenze a nemoci v oblasti bederní a krční páteře byly podle výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2014 nejčastější chronickou nemocí u mužů i u žen v České republice. Nějaké předepsané léky užívala více než polovina respondentů.