Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček. Přitom ještě v roce 2001 to bylo 76,5 %. V revolučním roce 1989 bylo vdaných dokonce 92,1 % rodiček. Roste úroveň plodnosti svobodných žen.

Růst podílu dětí narozených mimo manželství je jedním z nejvýznamnějších trendů demografického vývoje Česka posledních tří desetiletí. Přestože se v roce 2014 živě narodilo o 18,5 tis. dětí méně než v roce 1989, dětí narozených nevdaným ženám bylo pětkrát více (51,3 tis. oproti 10,1 tis.). Podíl dětí narozených mimo manželství nepřetržitě strmě stoupá již více než 20 let.
Počet živě narozených dětí mimo manželství v roce 2014 poprvé převýšil hranici 50 tis., když se meziročně zvýšil o 3,3 tis. ze 48,0 na 51,3 tis. Jejich podíl na celkovém počtu narozených dětí tím vzrostl ze 45,0 % v roce 2013 na 46,7 % v roce 2014.

Nejvíce jich je v Karlovarském a Ústeckém kraji

Podíl dětí narozených mimo manželství se v průběhu let zvyšuje ve všech krajích, přičemž zůstává napříč republikou výrazně regionálně diferencován. V roce 2014 byl jako tradičně nejvyšší v krajích Karlovarském (61,6 %) a Ústeckém (61,1 %). Hranici 50 % zde přesahoval již v roce 2009, resp. v Karlovarském kraji od roku 2006. V roce 2014 se více než polovina dětí narodila mimo manželství také v dalších dvou krajích – v Libereckém (52,0 %) a v Moravskoslezském (50,4 %).
Naopak relativně nejvíce dětí se rodí do manželství, tedy vdaným ženám, ve Zlínském kraji (nemanželských 39,1 %), v Praze (40,6 %), v Kraji Vysočina (41,3 %) a Jihomoravském kraji (41,4 %). I tyto hodnoty, kdy na nevdanou ženu připadají dvě z pěti narozených dětí, jsou přitom zhruba dvojnásobné ve srovnání s maximy dosahovanými v krajích západních Čech na počátku 90. let.

Publikace o demografickém vývoji v České republice

Dne 1. října 2015 vydal Český statistický úřad dvě stěžejní publikace o demografickém vývoji České republiky v roce 2014.
Vývoj obyvatelstva ČR ZDE je analytickou publikací hodnotící vývoj posledních deseti let.
Demografická ročenka ČR ZDE je tzv. pramenným dílem demografické statistiky. Obsahuje více než sto tabulek s podrobným tříděním demografických událostí v roce 2014: sňatky, rozvody, narozené, zemřelé, stěhování, potraty i základní intenzitní ukazatele.

Podíl vdaných žen se postupně snižuje

Meziročně vyšší počet dětí narozených mimo manželství byl opět díky ženám v rodinném stavu „svobodná“. Ty v roce 2014 porodily o 3 330 dětí více než v roce 2013, celkem 44 985. Počet dětí narozených vdaným (58 593), rozvedeným (6 089) a ovdovělým (193) ženám se přitom meziročně nepatrně snížil. Vdané ženy sice v úhrnu stále zůstávají nejpočetnější skupinou rodiček, ale jejich váha se v průběhu let postupně snižuje. V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček, zatímco ještě v roce 2001 to bylo 76,5 % a v revolučním roce 1989 dokonce 92,1 %.
Výrazně méně vdaných žen je dnes také obecně v populaci obyvatel České republiky. Ženy ve věku mezi 20 a 40 lety, které se nejvíce podílí na porodnosti, jsou většinou svobodné (55,5 % ve stavu k 31. 12. 2014). Vdaných je pouze o něco více než třetina (37,3 %).
Na počátku devadesátých let byla přitom situace zcela jiná: vdaných bylo 78 % žen ve věku 20–39 let a svobodných 13 %. Změny ve struktuře obyvatelstva/žen podle rodinného stavu hrají ve vývoji porodnosti velmi důležitou úlohu. Stále platí, že průměrný počet dětí narozených jedné ženě je výrazně vyšší u žen žijících v manželství než u těch nevdaných. Nicméně je zřejmé, že reprodukční chování části svobodných je blízké vdaným. U svobodných žen totiž prvorozené děti ubírají na dominanci, přibývá druhých i třetích a dalších dětí. Úroveň plodnosti svobodných žen se od počátku století zdvojnásobila.

Živě narození mimo manželství podle pořadí a rodinného stavu matky v roce 2014 a 1989

Živě narození mimo manželství podle pořadí a rodinného stavu matky v roce 2014 a 1989

Svobodné matky dominují i u třetích dětí

Podíl dětí narozených mimo manželství roste ve všech pořadích. Relativně nejméně se s dětmi narozenými mimo manželství setkáváme u druhorozených, v roce 2014 jich bylo 35,6 %. Matky těchto dětí jsou většinou svobodné. Od roku 2001 se zastoupení svobodných rodiček v této skupině matek zvýšilo z 60 na 84 %, naopak se snížila váha rozvedených (z 38 na 15 %).
U třetích a dalších dětí převažovaly mezi nevdanými právě rozvedené ženy, a to až do roku 2009. Tehdy se rozvedeným matkám početně vyrovnaly ty svobodné. Od roku 2010 i v tomto pořadí u narozených mimo manželství dominují ženy, které se dosud nikdy neprovdaly. Zastoupení dětí narozených mimo manželství je přitom u dětí třetího a dalších pořadí vyšší než u druhorozených, a to 40,6 % v roce 2014.
Vůbec nejčastější je narození mimo manželství u prvních dětí. Podíl prvorozených dětí, které se narodí nevdané matce, již v roce 2010 přesahoval jednu polovinu. Poslední údaj za rok 2014 uvádí 57,3 % dětí narozených mimo manželství. Většina těchto dětí měla matku svobodnou (tady se struktura žen podle rodinného stavu nezměnila), pouze 5 % rozvedenou či ovdovělou.

Autor: , oddělení demografické statistiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

První dítě po čtyřicítce? Na jihu EU nic výjimečného

ilustrativní fotka

Průměrný věk prvorodiček v EU v roce 2015 byl 29 let. V Rumunsku je mezi prvorodičkami největší podíl náctiletých, naopak v Itálii není nikterak výjimečné poprvé rodit až po čtyřicátých narozeninách.

Narozených i sňatků opět přibývá

Ilustrační foto

V roce 2016 třetím rokem v řadě meziročně přibylo narozených dětí i uzavřených sňatků. Do manželství vstoupilo nejvíce obyvatel za posledních osm let, v případě narozených šlo o nejvyšší číslo za posledních šest let. Podíl dětí narozených mimo manželství však nadále rostl.

Samovolných potratů v Česku přibylo

Ilustrativní obrázek

Česká republika se dnes řadí mezi země s dlouhodobě liberální potratovou legislativou a dostupnými moderními antikoncepčními prostředky. Přesto v letech 2003 až 2014 došlo ke změnám: snížil se počet umělých přerušení těhotenství, ale vzrostla intenzita samovolné potratovosti zejména díky vyššímu výskytu těhotenství žen ve starším věku.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

S rodiči do Kristových let

ilustrativní fotka

Rozdíly mezi věkem, v němž mladí opouští domácnosti rodičů a začínají žít samostatně, jsou mezi evropskými zeměmi obrovské. Průměrně stráví děti v Unii ve společné domácnosti s rodiči 26,1 roku. V České republice zůstávají mladí se svými rodiči průměrně do věku 26,7 roku.

Sama s dětmi

ilustrativní fotka

Samoživitelkám v České republice se lehce nežije a ani nežilo. I když ve srovnání s relacemi v Evropské unii se zdá být jejich situace o něco příznivější.

Spolu, s dětmi, ale bez oddacího listu

Ilustrativní obrázek

Rodinné chování mladých lidí se proměnilo. S určitou nadsázkou lze tvrdit, že zvýšený zájem o vstup do manželství dnes vyvolávají pouze „zajímavá data“. Za zmínku stojí sobota 7. 7. 2007. Tehdy uzavřelo sňatek 4,4 tis. párů snoubenců, což byla téměř desetina všech sňatků toho roku.

Co kraj, to jiný demografický mrav

ilustrativní obrázek

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.

Děti až po svatbě?

ilustrační foto

Zhruba v polovině 90. let 20. století se v České republice vztah mezi sňatkem a narozením dítěte rozvolnil. Společností začalo být běžně přijímáno, že rodiče dítěte spolu žijí a nejsou sezdáni.

Nesezdaná soužití: hlavně ve velkých městech

ilustrační foto

V roce 2011 existovalo v České republice 234 346 faktických manželství (také nesezdaných soužití, tzv. kohabitací). Představovala 8,8 % z celkového počtu rodin a 11,2 % z rodin úplných (data se vztahují k údajům za hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou). V porovnání s údaji z předchozích sčítání by se zdálo, že došlo

Kde ty všechny děti jsou?

prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.

Je rodičovství v dnešní době jen formou určitého altruismu, anebo způsobem, jak uspokojit emocionální potřeby? Nad složitými demografickými otázkami přemýšlí sociolog Ladislav Rabušic, profesor brněnské Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu populačních studií.

Děti se koupit nedají

prof.Ing.Zdeněk Pavlík,DrSc.

Letos v létě publikoval Český statistický úřad projekci obyvatelstva do roku 2100. O úskalí populačních projekcí hovoří Zdeněk Pavlík, přední český demograf.

Narozených dětí zatím více nebude

Ilustrační foto

V roce 2013 se po osmi letech vrátila Česká republika v bilanci přirozené měny do záporných čísel. Počet živě narozených byl o 2 409 nižší než počet zemřelých. Je velmi pravděpodobné, že tato situace přetrvá minimálně po několik dalších desetiletí. To ostatně prokázala i projekce obyvatelstva, kterou vloni vypracoval ČSÚ.

České matky stárnou

Ilustrační foto

Průměrný věk dnešních matek se příliš neliší od průměrného věku, v němž měly potomky jejich prababičky či babičky. Přesto je ale na rozdíl od první republiky dnešní situace odlišná.

Registrované partnerství je častější u mužů

Ilustrační foto

V roce 2011 se ve Sčítání lidu, domů a bytů poprvé v historii sčítání objevil dotaz na registrovaná partnerství. Nejčastěji se tato partnerství vyskytovala mezi muži ve věku 30–39 let.

„Husákovy“ versus „Havlovy děti“

graf živě narozených děti v letech 1969 -2012

Disproporce ve velikosti generací je jednou z příčin, proč je míra nezaměstnanosti v České republice jednou z nejnižších v Evropské unii. A patrně tak ještě dlouho zůstane.