Výzkumná centra čeká boj o přežití

VYDÁNÍ: 10/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Díky intenzivnímu čerpání peněz z evropských fondů vznikla v České republice nová výzkumná centra. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně vědeckovýzkumných aktivit. Otázkou však je, kdo je bude dál financovat.

Po roce 2010 se dynamicky zvýšil celkový objem finančních prostředků na vědeckovýzkumné aktivity ve veřejném sektoru. Veřejné vysoké školy vynaložily v roce 2014 na výzkum a vývoj (VaV) dvakrát více peněz než o pět let dříve. Akademie věd ČR (AV ČR) zaznamenala v daném období více než třetinový nárůst výdajů na VaV.
Více než polovina vědců se zabývá výzkumem přírodních a technických věd. Právě v těchto oblastech se vynakládá nejvíce peněz. Na celkových výdajích na VaV na vysokých školách měly v roce 2014 přírodní a technické vědy téměř tříčtvrtinový podíl. V případě investičních nákladů šlo dokonce o čtyřpětinový.

Vzniklo osm výzkumných center excelence

Hlavním faktorem nárůstu výdajů na výzkum a vývoj v České republice je intenzivní čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie, především z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Právě z nich se financovala i výstavba nových výzkumných center (8 center excelence a 40 regionálních center VaV). Celkové náklady dosáhly 41 mld. Kč, z nichž 34,8 mld. Kč uhradí Evropská unie a 6,1 mld. Kč Česká republika.
Mezi vznikající centra excelence patří například ELI v Dolních Břežanech u Prahy s ambicí stát se nejmodernějším laserovým zařízením na světě, CEITEC – Středoevropský technologický institut v Brně zabývající se zkoumáním živé i neživé přírody, BIOCEV ve Vestci u Prahy, kde se provádí výzkum v oblastech biotechnologií a biomedicíny, a IT4innovations v Ostravě, který je národním superpočítačovým centrem.

Výdaje na VaV na veřejných a státních vysokých školách podle zdrojů financování, 2010 až 2014 (v mld. Kč)

Výdaje na VaV na veřejných a státních vysokých školách podle zdrojů financování, 2010 až 2014 (v mld. Kč)

Bude nutná veřejná podpora

Budoucnost nových center je velkou výzvou pro český stát. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně, ale budou se nutně muset vypořádat s řadou úskalí. Stěžejním úkolem bude získat značné finanční prostředky na jejich provoz. V nejbližších letech se bez veřejné podpory neobejde žádné z nových center. Otázkou zůstává, kolik center bude v budoucnosti schopno financovat svůj provoz bez pomoci státu.
Druhým úskalím může být personální obsazení center. K provádění excelentního výzkumu je zapotřebí špičkových vědců. Pro většinu center bude nezbytné přilákat do svých řad vědecké kapacity ze zahraničí.

Výzkum na vysokých školách stojí 20 miliard ročně

V roce 2014 vzrostly výdaje na VaV ve státních a veřejných vysokých školách na rekordních 20 mld. Kč. Vysokou dynamiku měly především veřejné zdroje ze zahraničí. Také podpora ze státního rozpočtu ČR se výrazně navýšila.
Zahraniční veřejné zdroje, zejména díky výše zmíněnému čerpání evropských dotací, za posledních pět let přispěly na vysokoškolský výzkum v České republice částkou 25 mld. Kč. V loňském roce získaly státní a veřejné vysoké školy na svůj VaV ze státního rozpočtu ČR 13,4 mld. Kč oproti 9,2 mld. Kč v roce 2010. Státní rozpočet ČR nadále zůstává rozhodujícím zdrojem pro financování VaV na vysokých školách. V roce 2014 se podílel stát zhruba 60 % na celkových výdajích, když ještě v roce 2010 to bylo téměř 90 %.

Výdaje na VaV na Akademii věd ČR podle zdrojů financování, 2010 až 2014 (v mld. Kč)

Výdaje na VaV na Akademii věd ČR podle zdrojů financování, 2010 až 2014 (v mld. Kč)

Podniky nejeví přílišný zájem o smluvní výzkum

Podíl domácích podnikatelských zdrojů je dlouhodobě nízký. To svědčí o málo rozvinutém smluvním výzkumu a technologickém transferu z univerzit do firem.
V roce 2014 získaly vysoké školy v rámci smluvního výzkumu od podniků jen 0,5 mld. Kč. Jedná se o 2,6 % výdajů na VaV na vysokých školách, když průměr Evropské unie byl 6,5 % (údaj za rok 2013). Nízký zájem domácí podnikové sféry je v určitém nepoměru k relativně velkému počtu technicky zaměřených vysokých škol. Dobrou zprávou je, že zmíněná půl miliarda byla více než trojnásobkem toho, kolik podniky zaplatily vysokým školám v roce 2012.

Za nárůstem výdajů Akademie věd jsou strukturální fondy

Výrazný přísun peněz z Evropské unie je patrný i v Akademii věd ČR, kde se celkové výdaje na VaV navýšily z 8,7 mld. Kč v roce 2010 na 12,3 mld. Kč v roce 2014. Na rozdíl od vysokých škol, kde kromě čerpání peněz z Evropské unie trvale narůstá i přísun z veřejných domácích zdrojů, se veřejné domácí zdroje na VaV pro AV ČR dlouhodobě (2007 až 2014) výrazněji nezvýšily a pohybovaly se v tomto období zhruba na úrovni 7 mld. Kč ročně. V Akademii věd ČR poklesl v daném období podíl veřejných domácích výdajů na VaV na 60 %, tj. o 20 procentních bodů. Oproti tomu značně rostly veřejné zahraniční zdroje. Za posledních pět let se v Akademii věd ČR vynaložilo za VaV celkem 8,3 mld. Kč, které pocházely ze zahraničních veřejných zdrojů.
ELI a BIOCEV patří v České republice mezi nejvýznamnější projekty dotované Evropskou unií. Příjemcem dotace na projekt ELI je Fyzikální ústav AV ČR. Na projektu BIOCEV se podílí několik ústavů AV ČR a Univerzita Karlova v Praze, přičemž hlavním řešitelem je Ústav molekulární genetiky AV ČR.
Podobně jako v případě vysokých škol není ani pro AV ČR významným zdrojem příjmů výzkum, který se provádí na zakázku domácích podniků. Naopak přes 10 % (přes 1 mld. Kč ročně) výdajů AV ČR na VaV v letech 2010 až 2014 tvořily zahraniční podnikatelské zdroje. Jedná se však téměř výhradně o příjmy z licenčních poplatků Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Veřejný sektor se orientuje především na základní výzkum

Základní výzkum nemá předem stanovené cíle využití získaných poznatků. Z toho důvodu bývá často opomíjen podnikatelskou sférou, která se orientuje zejména na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, tj. řešení konkrétních předem stanovených cílů a jejich využití v praxi. Základní výzkum je proto závislý na přímé podpoře státu. V České republice se provádí především na veřejných a státních vysokých školách nebo veřejných výzkumných institucích.

Nejvíce dotací šlo na investice

Unijní dotace v letech 2010 až 2014 na VaV výrazně směřovaly do oblasti investic. Za poslední čtyři roky dosáhly celkové investiční náklady, tj. pořízení pozemků, budov a technického vybavení pro VaV činnost na vysokých školách, výše 21 mld. Kč a v Akademii věd ČR 12 mld. Kč.
Za zmínku stojí geografické rozdělení investičních nákladů. Přestože v Praze sídlí nejvíce vysokých škol, investiční náklady na VaV se zde v posledních deseti letech pohybují jen okolo 200 mil. Kč ročně. Hlavní město doplácí na to, že nemá stejný přístup k evropským dotacím, jako mají ostatní české regiony. Investiční náklady za výzkumné aktivity na vysokých školách za více než jednu miliardu vykázal v roce 2014 Jihomoravský kraj. Přes půl miliardy se investovalo v Plzeňském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji, když do roku 2010 přesáhly roční investice objem 100 mil. Kč pouze v Praze a v Jihomoravském kraji.

Nejvíce vědců je v Praze

V roce 2014 na vysokých školách pracovalo ve VaV 15,5 tis. osob přepočtených na plný roční pracovní úvazek (ukazatel FTE). V ústavech Akademie věd ČR bylo zaměstnáno 8,3 tis. osob. Na kaž­dé
z šesti největších univerzit pracuje ve VaV přes tisíc přepočtených zaměstnanců. V mezikrajském srovnání jich je nejvíce zaměstnáno v Praze (5,5 tis.), tj. téměř o 2 tis. osob více než v Brně. Tato skutečnost kontrastuje s výší výdajů na VaV obou zmíněných regionů.
Oproti podnikům se na vysokých školách a především v Akademii věd ČR více uplatňují ženy. V AV ČR dlouhodobě tvoří okolo 45 % přepočtených zaměstnanců. V případě výzkumných pracovníků je podíl žen o něco nižší. Tvoří asi jednu třetinu výzkumníků AV ČR.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Patenty jsou spíš vítaným přilepšením

Jan Pech_náhled

„Kdyby bylo možné patentovat matematické výsledky a postupy, dost možná by matematici tvořili vrstvu nejbohatších lidí,“ říká Jan Pech, vedoucí Laboratoře výpočetní mechaniky tekutin Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Kromě svých skvělých matematických znalostí je také bravurním hráčem na violoncello.

Inovativní podniky využívají daňových výhod

ilustrativní fotka

Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet podniků, které se naučily využívat daňovou podporu pro své výzkumné a vývojové činnosti. Vliv na to měl i stát. Aby podpořil výzkum a vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem, umožnil od roku 2014 odečíst nákupy služeb výzkumu a vývoje od veřejných výzkumných organizací.

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.

Nad financováním české vědy visí stále otazníky

Mgr. Marek Štampach

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou.

V high-tech odvětvích zaostáváme

ilustrativní obrázek

Otevřené konkurenční prostředí podněcuje rostoucí počet podniků k investicím do dalšího rozvoje. Relativní výdaje na soukromý výzkum a vývoj jsou v České republice nejvyšší v zemích bývalého východního bloku. Stále jsou nižší než v ekonomikách západního typu.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

ilusrativní obrázek

V letech 2011 a 2012 rostly výdaje na výzkum a vývoj především díky strukturálním fondům. Z evropských peněz se totiž začala budovat nová mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod zahraniční kontrolou.

Do duševního vlastnictví investujeme méně než Unie

ilustrativní fotka

Po dvou letech recese, 2012–2013, se investice v České republice zvýšily. V porovnání s Evropskou unií byl jejich přírůstek téměř dvojnásobný, proti eurozóně dokonce více než čtyřnásobný. Narostly především investice do budov a staveb i do technologií.

Veřejný výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

V rámci veřejného sektoru vzrůstá význam výzkumu a vývoje prováděného na vysokých školách. Značný podíl na tom má stoupající míra spolufinancování výzkumné činnosti ze strany Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů.

Věda a výzkum z pohledu statistik

ilustrativní obrázek

Dlouhodobým cílem ČSÚ je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností. V posledních letech došlo k zásadnímu rozvoji statistik z této oblasti, a to především na základě již existujících datových zdrojů.

Soukromý výzkum a vývoj v podnicích

ilustrativní obrázek

Hlavním provozovatelem výzkumu a vývoje v rámci podnikatelského sektoru jsou v ČR zcela jednoznačně podniky pod zahraniční kontrolou.

Věda a výzkum ve statistikách a analýzách

ilustrativní fotka

Český statistický úřad společně s Technologickým centrem AV ČR uspořádal
v dubnu již čtvrtý ročník odborného semináře na téma Výzkum, vývoj a inovace
ve statistikách a analýzách.