Filmovému trhu se daří. Díky pobídkám

VYDÁNÍ: 11-12/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Český filmový trh v posledních letech ožil, a to zejména díky tzv. filmovým pobídkám. Od roku 2010 je přiděluje produkčním společnostem Státní fond kinematografie. Za uplynulé čtyři roky vyplatil více než dvě miliardy korun.

Návštěvnost českých kin dlouhodobě stagnuje. Totéž platí o produkci českých filmů, která trpí nedostatkem finančních prostředků. A tak se výše tržeb subjektů, které podnikají ve filmovém průmyslu, odvíjí zejména od velikosti zakázek zahraničních filmových produkcí. Podle Asociace producentů v audiovizi (APA) vzrostly mezi lety 2010 a 2014 tržby z produkce zahraničních filmů o 2,5 mld. Kč. Výše přidělených filmových pobídek, které rozdělil Státní fond kinematografie v tomto období, dosáhla více než 2 mld. Kč.

V roce 2004 zájem filmařů opadl

Jak je patrné z grafu, výrazný propad zájmu zahraniční produkce o české filmové prostředí nastal v roce 2004. Právě v tomto roce byl zaveden systém pobídek v nedalekém Maďarsku. Je tedy pravděpodobné, že část zahraničních producentů dala přednost při natáčení svých filmových snímků právě jemu před Českou republikou. Dlouhodobý nárůst tržeb ve filmovém průmyslu začal až v roce 2010, v prvním roce zavedení filmových pobídek v České republice, a pokračoval i v následujících letech. Projevil se tak úzký vztah mezi státní podporou a zahraniční produkcí na našem území.

Vývoj obratu subjektů působících v oblasti filmové produkce (v mld. Kč)

Vývoj obratu subjektů působících v oblasti filmové produkce (v mld. Kč)

Uplatní se kováři a truhláři

Působení zahraničních producentů v českých filmových ateliérech je přínosné nejen pro české produkční společnosti, které se na výrobě zahraničních filmů podílejí, ale i pro přidružené profese – kostyméry, výrobce kulis nebo řemeslníky – a ekonomické činnosti, jež s filmem na první pohled nesouvisejí – ubytovací služby, doprava či stravování.
To je možné demonstrovat na příkladu zahraničního filmu Edith Piaf (La môme) o slavné francouzské šansoniérce, který vznikl v české koprodukci v roce 2007. Podle údajů společnosti EEIP tvořily největší položky rozpočtu: stavba dekorací (22 %) a honoráře filmovému štábu (19 %). Další výraznou část nákladů pak představovaly: doprava (10 %) či ubytování (9 %).
Zmíněná společnost EEIP vypracovala v rámci Koncepce české kinematografie 2010–2016 studii o filmových pobídkách. Podle ní mají pracovní místa, která vznikají díky působení zahraničních filmařů v České republice, zajímavá specifika. Díky náročnosti výroby filmových kulis a scén se například uplatní kvalifikovaní pracovníci, jejichž řemesla v současné době upadají – umělečtí kováři, skláři nebo truhláři. V rámci filmových komparzů velkých zahraničních filmů mohou nalézt pracovní uplatnění nízkopříjmové skupiny, jako jsou studenti či dlouhodobě nezaměstnaní.

Díky filmu návštěvnost Česka roste

Samotnou výrobou filmů však pozitivní dopady filmových pobídek na českou ekonomiku nekončí. Úspěchy filmů s českými „kulisami“ ovlivňují zájem zahraničních návštěvníků o destinace v ČR. Příkladem je jihokorejský seriál Milenci v Praze. Rok po jeho odvysílání se podle údajů ČSÚ zvýšil počet jihokorejských turistů v ČR o více než 60 %.
Dalším příkladem komerčně úspěšného zahraničního filmu, který se u nás realizoval díky filmové pobídce ve výši 8 mil. Kč, byl snímek Jen my víme kde. Během prvních dní po premiéře v únoru roku 2015 jej zhlédlo více než milion čínských diváků a je možné očekávat, že zájem Číňanů o Českou republiku bude díky romantickým scenériím z filmového plátna dále stoupat. Svou roli v tom sehraje i přímá letecká linka z Pekingu do Prahy, kterou letos v září zavedl čínský dopravce Hainan Airlines.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Videohry hrajeme do 24 let

ilustrativní fotka

Podle ČSÚ nejčastěji hrají či stahují videohry přes internet mladí lidé ve věku 16–24 let, a to necelých 67 % v této kategorii. Poté zájem o videohry prudce klesá. V další věkové kategorii 25–34 let hraje videohry přes internet 30 % lidí.

Kultuře se věnuje třetina populace

ilustrativní fotka

Kulturní obsah se přesouvá na internet. Využití sítě k přehrávání filmů a hudby se v posledních letech násobně zvýšilo. Živá představení však stále ročně navštěvuje polovina populace.

Očekává se rekordní návštěvnost kin

ilustrativní obrázek

V roce 2015 navštívilo česká kina nejvíce diváků za pět let. Tento rok bude zřejmě ještě úspěšnější.

Češi milují multikina

ilustrativní fotka

Za rok česká kina průměrně navštíví asi 10 mil. návštěvníků, což je zhruba jedna návštěva na obyvatele za rok. Doba, kdy to bylo pětinásobně více, je však už dávno pryč.

Zapomeňte na CD, vsaďte na „streaming“

ilustrativní fotka

Díky internetu prošel audiovizuální a mediální sektor na přelomu tisíciletí velkými změnami. Služby umožňující volné sdílení souborů připravily o miliardové tržby hlavně velké společnosti.

Být mladý a nemít cloud je out

Ilustrativní obrázek

Statistici zjistili, že v roce 2014 využilo internetová úložiště 1,3 mil. obyvatel České republiky, tj. 15 % populace. Cloudy využívají více muži (19 %) než ženy (11 %).

Síť veřejných knihoven máme nejhustší na světě

Představu o tom, zda jsme či nejsme kulturním národem a zda si lze v oblasti kultury i dobře vydělat, si můžete utvořit i na základě statistických čísel. Potvrzují to odpovědi Jany Spilkové, ředitelky odboru statistik rozvoje společnosti.

Kultura na krizi doplatila

Ilustrační foto

Pokles ekonomiky zasáhnul kulturu možná více než ostatní odvětví. Dokazují to hospodářské výsledky kulturních aktivit za rok 2011, které letos v podobě satelitního kulturního účtu ČR publikoval Český statistický úřad.