HDP na obyvatele v PPS

VYDÁNÍ: 01/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Hodnota ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá parita kupní síly, co znamená a proč ji nestačí vyjadřovat v korunách nebo v eurech? Na to vám odpovíme v naší nové rubrice.

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Hodnota ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá parita kupní síly, co znamená a proč ji nestačí vyjadřovat v korunách nebo v eurech? Na to vám odpovíme v naší nové rubrice.
HDP je ukazatel ekonomického výkonu dané země. Zjednodušeně si ho představme jako souhrn všeho nového, co bylo v dané zemi vyrobeno za určité období. V ČR je HDP odhadován v mil. Kč, v Německu zase v mil. eur. Jak lze pak porovnávat tyto dvě země nebo třeba Českou republiku s průměrem EU? Můžeme převést koruny na eura. Ale jaký kurz použít?
Směnný kurz koruny vůči euru ovlivňuje hlavně poptávka a nabídka obou měn na trhu. Pro ilustraci uveďme příklad: Směnný kurz je 30 Kč za 1 euro. Pokud budou firmy nakupovat eura, jejich cena poroste až na 40 Kč za 1 euro. Pokud zájem o eura nebude, jejich cena může klesnout na 20 Kč za 1 euro. Směnný kurz tedy neznamená, že za 30 Kč koupíme v ČR totéž, co za 1 euro v Německu.

HDP na obyv. v ČR, v % (EU = 100 %)

HDP na obyv. v ČR, v % (EU = 100 %)

Z tohoto důvodů byla uměle vytvořena měnová jednotka, tzv. PPS. Ta vyjadřuje takový kurz mezi dvěma měnami, při kterém si je možné v obou zemích koupit stejné množství zboží. Řekněme, že si v ČR koupíme jeden bochník chleba za 20 Kč a v Německu ten samý za 1 euro. V takovém případě je parita 20 Kč za jedno euro a cenová hladina je v obou zemích srovnatelná. Výpočet PPS je ale ve skutečnosti mnohem složitější. Bere v úvahu velké množství výrobků a provádí se mezi mnoha zeměmi navzájem. V zásadě se ale jedná o stejný postup jako s bochníkem chleba. Když to tedy shrneme: v ČR i v Německu si koupíme stejné množství zboží při kurzu 20 Kč za 1 euro. Jenže směnný kurz, daný poptávkou, je 30 Kč za 1 euro. Kurz naší měny je tedy oproti PPS výrazně podhodnocen, takže zboží v zahraničí je pro nás dražší.
Vraťme se ale zpět k HDP na obyvatele v ČR. Řekněme, že je okolo 400 tis. Kč a průměr v EU 27 tis. eur (pro EU jako celek se 1 euro rovná 1 PPS). Jak porovnat ČR a EU? Při výpočtu máme dvě možnosti:
1.    Použijeme směnný kurz 30 Kč za 1 euro. HDP na obyvatele v ČR je v takovém případě okolo 13,3 tis. eur (400 děleno 30). Zdá se, že se ČR pohybuje okolo 51 % průměru EU.
2.    Použijeme paritu kupní síly 20 Kč za PPS, která odstraňuje vliv podhodnocení, nebo nadhodnocení směnného kurzu. HDP na obyvatele je tedy okolo 20,0 tis. (400 děleno 20), což znamená, že se výkonnost české ekonomiky (na obyvatele) pohybuje okolo 74 % průměru EU, což lépe odpovídá skutečnosti.
Pro mezinárodní porovnání v daném roce je vždy vhodnější použít přepočet do PPS. Údaje v eurech sice mohou ilustrovat finanční sílu země, ale o ekonomické výkonnosti příliš nevypovídají. Pokud při porovnání zemí použijeme směnný kurz, do našeho srovnání promlouvá i odlišná cenová hladina v jednotlivých zemích způsobená podhodnoceným nebo nadhodnoceným směnným kurzem.

HDP na obyvatele, 2000, 2013 (v tis.)

HDP na obyvatele, 2000, 2013 (v tis.)

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů

1 Pings/Trackbacks pro "HDP na obyvatele v PPS"

Související články

 

O čem nevypovídají…

ilustrativní fotka

O tom, že bychom neměli bezmyšlenkovitě a nekriticky přijímat všechny číselné údaje, které se na nás valí, jsme v této rubrice již několikrát psali. Stejně jako o tom, že se musíme vždy ptát, kde se údaj vzal, kdo je jeho autorem, kdo s ním pracuje a hlavně – zda dává smysl. A co je ještě důležitější, zda je používán pouze k tomu, k čemu je určen.

Jak (ne)číst mezi ukazateli

Hledání závislostí mezi ukazateli a jejich interpretace je to, co dělá statistiku dobrodružstvím. Pokud ovšem pracujeme se statistickými ukazateli, měli bychom se vyhnout zkratkám, jinak nám hrozí mylné závěry a špatná rozhodnutí.

Statistika je o kompromisech

Ilustrační foto

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu?

Nízká minimální mzda

ilustrativní fotka

Ve srovnání s Lucemburskem, které má nejvyšší minimální mzdu v Evropské unii, je česká pětinová. Ve Skandinávii se výše minimálních mezd nestanovuje.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Výroba a zaměstnanost jako spojité nádoby

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hrubý domácí produkt a zaměstnanost jsou považovány za spojité nádoby – pohybují se stejným směrem.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Změna přístupu k sezónnímu očištění HDP

Ilustrační foto

V dubnovém čísle časopisu Statistika&My jsme v článku Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP upozornili na to, že při zveřejnění předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2016 dojde ke změně přístupu k sezónnímu očištění HDP. A spolu s tím budou zrevidovány sezónně očištěné údaje čtvrtletních národních účtů za jednotlivá čtvrtletí roků 2014 a 2015. Tento článek je zaměřen na podrobnější vysvětlení příčin i dopadů změn, ke kterým došlo.

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.