Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své studii shromáždila informace o dopravních nehodách z bezmála 180 zemí světa. Od poslední podobné publikace, která vyšla před třemi lety, se podařilo v 79 zemích počet smrtelných dopravních nehod snížit. V 68 zemích došlo k jejich navýšení. Ve 32 zemích to nebylo možné posoudit, neboť chyběla buď srovnávací základna, nebo nebyl tento údaj dostupný. WHO také ve svém výzkumu upozorňuje, že ne všechna čísla jsou zcela porovnatelná. Někde se totiž za zemřelého při nehodě považuje pouze ten, kdo skoná na místě, jinde ten, kdo zemře do 24 hodin po nehodě. Nejpřísnějším kritériem je úmrtí na následky nehody do 30 dnů.
Nejrizikovější je Afrika
Pravděpodobnost úmrtí při dopravní nehodě závisí mimo jiné na tom, kde člověk žije. Z tohoto pohledu je nejrizikovější život v Africe, kde na 100 tis. obyvatel zemře na silnicích 27 osob, v Evropě je to pouze devět zemřelých. A ačkoliv v nízko- a středně-příjmových zemích je stěží polovina celosvětového vozového parku, tak právě v těchto regionech umírá na silnicích nejvíce osob – devět z deseti nehod s následkem smrti se stává v těchto oblastech. Velkou roli v tom ale hraje i úroveň a dostupnost lékařské péče. Experti WHO odhadují, že v důsledku dopravních nehod přicházejí méně rozvinuté země zhruba o 3 % svého hrubého domácího produktu. Auta jsou bezpečnější, ale chodci, cyklisté a motocyklisté doplácejí na nehody stále častěji.
Pravidla neznamenají bezpečí
Mít pravidla a vyžadovat jejich dodržování nemusí znamenat, že je na silnicích bezpečno. Rozporuplná je situace například v Afghánistánu. Země je totiž velmi dobře hodnocena za dodržování rychlostního limitu 50 km/h v obcích, které je striktně vyžadován. Kvalita silnic a stáří vozového parku však bezpečnosti nepřejí. Ale i přes přísné postihy řidičů nedodržujících předpisy nepatří afghánské silnice k těm nejbezpečnějším na světě. Vůbec nejhorší byla v roce 2014 situace v Libyi, kde na silnicích zemřelo 73 osob na 100 tis. obyvatel. V této severoafrické zemi neexistují žádné předpisy ohledně používání helmy, dětské autosedačky, děti mohou sedět na jakémkoli sedadle. Přestože existují rychlostní limity v obcích i mimo ně a je povinné být za jízdy připoután, nejvíce obětí je mezi řidiči a spolujezdci v osobních autech.
To v Thajsku je helma na motorce povinná jak pro řidiče, tak i spolujezdce. Avšak neexistuje tu předpis, který by omezoval počet cestujících na jedné motorce. Není výjimečné, že na jednom skútru jede celá rodina: otec-řidič, matka často sedící bokem, neboť má na sobě sukni, a někdy i čtyři děti, které mnohdy žádnou přilbu nemají. Cestující na motorce představují v Thajsku téměř třetinu všech obětí silničních nehod.
Fakt, že se v Monaku v uplynulém roce nestala žádná smrtelná nehoda, řadí toto knížectví na první místo z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Ale v tak malém počtu obyvatel může i jedna tragická havárie statistiky nehodovosti výrazně změnit.
Více informací na ZDE a ZDE.
