Jak byste popsala končící rok?
Každý konec roku s sebou přináší chvíle bilancování a hodnocení dosažených výsledků. Rok 2015 byl pro Úřad rokem, ve kterém byla věnována zvýšená pozornost plnění úkolů, které vyplynuly z přechodu na nové nástroje vyvinuté v rámci projektu Redesign statistického informačního systému. V této souvislosti byl a do budoucna bude zvýšený tlak na naše pracovníky, pokud se týká nutnosti rozšiřování odborných znalostí.
Čím dalším pro vás byl letošek významný?
Obecně se rok 2015 se do historie naší statistiky zapíše zejména dvěma mezníky. Byla totiž přijata novela nařízení o evropské statistice, která významným způsobem posiluje postavení a koordinační úlohu národních statistických institucí a zároveň poskytuje široký a hlavně jednoznačný mandát k využívání administrativních zdrojů dat, která jsou pro potřeby statistiky využitelná. Zároveň to byl rok pilotní a nikoliv bezbolestné implementace služebního zákona do praxe. Já osobně předpokládám, že odstranění jeho slabých stránek a nedostatků bude trvat několik let a neobejde se bez negativních dopadů jak na samotné zaměstnance, tak na jednotlivé instituce.
Co konkrétně novela o evropské statistice pro ČSÚ znamená?
Jejím hlavním přínosem je to, že konečně dává jasný a zejména právně závazný signál vlastníkům administrativních zdrojů dat k tomu, aby tato data – pokud jsou použitelná pro statistické účely – sdíleli či aktivně participovali na jejich případné úpravě. Je sice pravda, že podobné oprávnění národního statistického úřadu využívat administrativní zdroje je již více než dvě dekády zakotveno v právním řádu České republiky, nicméně v každodenní praxi vždy záleželo na konkrétním resortu, do jaké míry s námi v rámci sdílení dat spolupracoval, případně toto naše oprávnění relativizoval. Nové evropské nařízení, jehož znění je jednoznačnější, dává statistice velmi silnou oporu.
Daří se tedy prosadit přístup k administrativním datům?
Výsledky se dostavují pomalu, ale jsou již vidět. Měli jsme jednání s Úřadem vlády, který sdílí náš názor a souhlasí s tím, že novela poskytuje statistice pevnější mandát při rozhodování o využití administrativních zdrojů dat. V ruce máme také stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů, což napomáhá zahájit spolupráci s řadou resortů, které dosud nebyly myšlence sdílení dat nakloněny. Samozřejmě problematika předávání administrativních dat statistickému úřadu bude vždy otázkou součinnosti obou stran. Důležité však je, že se nyní nově budeme moci soustředit spíše na nastavení IT technologií, postupů předávání dat, zabezpečení a kontroly dat než na vyčerpávající a občas velmi demotivující argumentační spory kolem určité právní nejistoty konkrétních osob s rozhodovací pravomocí.
Obsahuje novela ještě nějaká nová ustanovení?
Mimo jiné explicitně stanovuje roli národních vlád v oblasti podpory nezávislosti a zabezpečení institucionálních podmínek pro efektivní fungování národní statistiky. Pro tyto účely ukládá členským státům přijetí tzv. Commitment on Confidence, resp. Závazku o důvěryhodnosti statistiky. Doslovný překlad možná může vyvolávat zavádějící asociace, nejedná se však o nápravu stávajícího stavu věcí. Smyslem Závazku je, aby jednotlivé vlády potvrdily a deklarovaly význam důvěryhodné a spolehlivé statistiky s důrazem na zajištění podmínek pro její zachování a rozvoj.
Bude takový Závazek přijat i v Česku?
V České republice byly principy nezávislosti a důvěryhodnosti statistiky vždy respektovány, což se mimo jiné projevuje v důvěře, které se ČSÚ i celá státní statistická služba ve společnosti těší. V současnosti vedeme diskuse na nejvyšší úrovni o možnostech podpisu a konkrétním obsahu Závazku, které ještě budou nějakou dobu pokračovat. Podobné debaty se vedou i v řadě dalších zemí EU. Na stole je i varianta podpisu Závazků v rámci skupiny zemí.
Čeho konkrétně by se měl Závazek týkat?
V podstatě by mělo jít o formální vyjádření závazku vlády přijímat všechna opatření nezbytná pro zachování a udržení důvěry ve statistiku i v budoucnu. Příloha Závazku by mohla obsahovat opatření, jejichž cílem by bylo zajištění dalšího pokroku v rámci naplňování zásad Kodexu evropské statistiky. V úvahu přichází například vyšší vládní podpora aktivit ČSÚ v oblasti přístupu ke kvalitním administrativním zdrojům dat.
Diskuse se však letos vedla i o konkrétních projevech tlaků na nezávislost ČSÚ. Kde přesně?
Ano, i takové tlaky se vyskytují. Ovšem z hlediska jejich intenzity byl letošní rok spíše výjimečný. Významný je nesoulad stanovisek ČSÚ a Ministerstva životního prostředí, kdy je vzájemně porovnávána statistika odpadů s evidencí odpadů, což není úplně vhodná komparace. V letošním roce debaty pokračovaly za mediace ze strany Ministerstva průmyslu i za aktivní účasti Eurostatu. Diskuse jsou však stále spojeny s faktem, že existující informační systém resortu životního prostředí má z pohledu potřeb evropského statistického systému řadu objektivních nedostatků, což uznali i experti Ministerstva průmyslu a Eurostatu. Z těchto důvodů je onen informační systém nevhodný pro produkci statistiky. O těchto nedostatcích ví Ministerstvo životního prostředí velmi dlouho, ovšem dosud je nevyřešilo. ČSÚ v těchto podmínkách splňuje zákonnou povinnost produkovat a dodávat kvalitní data na základě statistických nařízení, a proto je de facto nucen realizovat vlastní šetření.
Vraťme se ke dvěma bodům, které jste zmínila v úvodu. Nejprve k Redesignu statistického informačního systému. Jak se tento projekt letos rozvíjel?
Ukončením projektu na konci loňského roku jsme zavedli do praxe celou řadu nových nástrojů, které se v průběhu tohoto roku postupně zaváděly do rutinního využívání. Nyní probíhá jejich postupné nasazení v rámci jednotlivých statistických úloh, a to především ve fázi vstupu a dále pak v rámci centrálního zpracování. V úzké spolupráci s dodavatelem řešíme dílčí nedostatky, které se průběžně objevují. Rovněž pracujeme na rozvoji a implementaci zcela nového konceptu řízení kvality, který náš nový integrovaný informační systém umožňuje.
Které změny mohou pocítit sami uživatelé statistických informací?
Mezi výstupy viditelné pro naše uživatele patří nový web s řadou dodatečných funkcionalit. Respondenti také měli již letos k dispozici nové nástroje sběru dat on-line. Tyto jsou koncipovány tak, aby představovaly pro uživatele co nejvyšší přidanou hodnotu a s tím spojený maximální komfort. Jedná se např. o možnost zobrazování historie, průběžného ukládání, logických kontrol či delegování vyplnění jednotlivých častí mezi různými útvary dané organizace. V současnosti řešíme možnosti aktivnější propagace využívání online formulářů. Vyšší míru elektronizace totiž vnímáme jako oboustranně přínosnou – jak pro respondenty tak pro ČSÚ.
Hovořila jste ale i o implementaci služebního zákona. Jak proběhla v praxi?
Během celého loňského roku jsme se spolu s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou snažily alespoň o dočasné vyjmutí našich znalostních institucí z působnosti služebního zákona. A to do doby, než se zjistí a odstraní jeho hlavní praktické nedostatky a bude vydána novela opravující tato omezení. Sice se nám podařilo dosáhnout jistých dílčích kompromisů ohledně znění některých ustanovení, nicméně požadavek na vyjmutí akceptován nebyl. Dnešní realita bohužel překonává naše negativní očekávání.
V jakém slova smyslu?
Veškeré rozhodovací procesy v oblasti personalistiky jsou poznamenány nekonečným vydáváním všemožných rozhodnutí v souladu se správním řádem. Zdá se, že v celkovém objemu formálních náležitostí se ztrácí věcná podstata – nutnost zabezpečení kvalitní odborné práce, počínaje výběrovými řízeními, konče očekávaným služebním hodnocením. Bohužel podle našich původních obav máme již dnes problémy s koncepcí kariérního systému, který tvoří základ služebního zákona. Za podmínek, které zákon nabízí uchazečům bez předchozí praxe ve státní správě, máme velké potíže získávat odborníky v dílčích oblastech oficiální statistiky či např. IT. V Úřadu je přitom skutečně pouze několik málo míst, kde jsou příslušné kompetence ze státní služby skutečně nutné. V žádném případě to není náš core business.
Jaká máte očekávání ohledně přístího roku 2016?
Doufám, že se stane rokem, kdy dojde ke zlomu v oblasti sdílení administrativních zdrojů dat a kdy skutečně všechny resorty vyjdou vstříc snahám ČSÚ o to, aby se pro potřeby statistiky v plném rozsahu využívala data, která občané již jednou státu poskytli. S tím je spojena a na tom závisí i příprava Sčítání lidu v roce 2021, pro niž bude příští rok velmi důležitý. Samozřejmě budou pokračovat intenzivní práce na Redesignu statistického informačního systému a modernizaci produkčních procesů Úřadu.
Čeká nás ale například i intenzivní práce na implementaci reformy statistiky rodinných účtů. A po tomto roce, jenž byl pro nás z hlediska voleb poklidný, opět přijdou větší volby, tentokráte krajské, senátní… Ale o tom všem a podrobněji v roce příštím.
