Přírůstek, úbytek, deficit, přebytek

VYDÁNÍ: 11-12/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve statistickém světě můžeme potkat spoustu různě znějících pojmů, které však v podstatě znamenají totéž.

Ve statistickém světě můžeme potkat spoustu různě znějících pojmů, které však v podstatě znamenají totéž.
Vezměme si například větu: „Migrační přírůstek byl –50 osob.“ A pak větu: „Migrační úbytek byl 50 osob“. Obě věty říkají totéž. Pouze první je trochu nešťastná a matoucí. Přitom se takové typy vět občas používají. Důvodem je patrně snaha autora zachovat jednotný název ukazatele, ať už je hodnota jakákoli, a nemást čtenáře změnou názvu podle toho, jestli je hodnota kladná (přírůstek) nebo záporná (úbytek). V tabulce bývá tento problém obvykle vyřešen názvem ukazatele: „Migrační přírůstek/úbytek“ a znaménkem u hodnoty. Ve větě však takový ukazatel ještě s lomítkem vypadá divně. Z logiky věci i pravidel českého jazyka je určitě lepší druhá věta.
Věcná podstata ukazatele (a jeho vypovídací schopnost) ale může být stále stejná, i když se jeho název změní v závislosti na tom, zda nabývá kladné nebo záporné hodnoty. Jako příklad uveďme „schodek státního rozpočtu“ nebo také „deficit státního rozpočtu“, pokud se rozhodneme používat cizí slova. Dnes už možná máme dojem, že pojem „deficit státního rozpočtu“ označuje obecný název ukazatele, který vypovídá o hospodaření státu. Není to však pravda. Používání tohoto pojmu pouze dlouhodobě převažuje, protože už řadu let překračují výdaje státního rozpočtu České republiky jeho příjmy. Pokud by ale za celý rok stát utratil méně, než kolik vybral, hovořili bychom jen o „přebytku státního rozpočtu“.
Obecně, bez ohledu na to, zda je hospodaření kladné či záporné, používáme pojem „saldo státního rozpočtu“. Kladné saldo je označováno jako přebytek, záporné saldo jako schodek nebo deficit. Pokud se použije ve větě přímo slovo „saldo“, pak je samozřejmě znaménko nutné. Nicméně použití slov „přebytek“ či „schodek“ je ve větě vhodnější, resp. jazykově obratnější. V tabulce se samozřejmě může objevit „přebytek/schodek“ nebo „saldo“.
Podobě jako u výše uvedeného matoucího „záporného migračního přírůstku“ jsou určitým nešvarem i věty typu: „Vládní deficit byl –84,6 mld. Kč“. Znaménko minus je nadbytečné, protože už z významů slov „deficit“ nebo „schodek“ je přímo patrné, že hospodaření skončilo v záporu. Není proto nutné jej uvádět.
Jiný termín, který ve statistické praxi může vyjadřovat rozdíl mezi dvěma hodnotami, je „bilance“. Označuje v podstatě totéž co „saldo“ a také je cizího původu. To, zda se používá slovo „saldo“ nebo „bilance“, je spíše otázkou konvence či zvyku než pevných pravidel.
Například v případě zahraničního obchodu se používají oba pojmy: „saldo zahraničního obchodu“ i „bilance zahraničního obchodu“. Znamenají totéž, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem. Podle konvence vývoz minus dovoz, nikoliv obráceně. Logika je stejná jako u státního rozpočtu, protože vývoz představuje příjem peněz ze zahraničí (příliv), zatímco dovoz výdaj do zahraničí (odliv peněz). Kladná hodnota tak svědčí o tom, že se více (peněz) přijalo, než vydalo.
Pokud se hodnotí bilance zahraničního obchodu (resp. saldo), obvykle se říká, že „skončila přebytkem nebo schodkem“ (resp. „deficitem“), podle toho, zda byla kladná či záporná. Můžeme se ale setkat i s pojmy „aktivní a pasivní bilance“. A opět, pokud je již z použitého ukazatele patrné, že se jedná o zápornou hodnotu, např. pasivní bilance, není třeba používat u číselného vyjádření znaménko minus.
Čísla nám pomáhají rychle vyjádřit a pochopit svět kolem nás. Nicméně i když často mluvíme o číslech a v číslech, neznamená to, že bychom neměli využívat a hlavně ctít bohatství českého jazyka.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Deficity se snižují

Ilustrační foto

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Stálé ceny a reálná změna

ilustrační foto

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

Deficit nad kritérii

Ilustrační foto

V roce 2012 se hospodaření vládního sektoru v zemích EU27 meziročně zlepšilo.

Fakta o obchodě Česka se zahraničím

ilustrativní obrázek

Polovinu našeho exportu a více než dvě pětiny dovozu realizuje Česká republika se sousedními státy. Ze zemí mimo Evropskou unii vyváží nejvíce do Ruska a největší část dovozu pochází z Číny.