V Praze je blaze

VYDÁNÍ: 11-12/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Vývoj celkové nezaměstnanosti přímo ovlivňuje změny v počtu nezaměstnaných osob, které jsou bez zaměstnání jeden rok a déle. Jejich počet dosáhl v roce 2014 celkem 141 tis., přičemž většinu tvořily ženy (75 tis.). V posledních dvou letech se situace dlouhodobě nezaměstnaných zlepšila. Jejich počet se v minulém roce meziročně snížil o 20 tis. a i v průběhu letošního roku dále klesá – ve 3. čtvrtletí 2015 o dalších 12 tis.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která je konstruována jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných k součtu všech pracujících a všech nezaměstnaných v daném období, činila v minulém roce 2,7 %, tj. o 0,3 p. b. méně než v roce 2013. V prvním pololetí 2015 klesla na 2,5 % a přibližuje se tak úrovni z let 2008, resp. 2009.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti*) v krajích a regionech soudržnosti ČR, 2014

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti*) v krajích a regionech soudržnosti ČR, 2014

V minulém roce byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve většině krajů nižší než 3 % (v Praze dokonce méně než 1 %). Složitější situace byla v krajích Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém, ve kterých se pohybovala v rozpětí 4,1 až 5,0 %.
Velké rozdíly v míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsou mezi členskými státy Evropské unie, kde průměr za EU28 činil 5,1 %, tj. téměř dvojnásobek této míry v Česku. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti u nás byla osmá nejnižší. Nižší ji měly jen Rakousko, Německo, Velká Británie a severské státy. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti přetrvává zejména na jihu Evropy. Mimořádně vysoká je v Řecku a ve Španělsku, kde je dlouhodobě nezaměstnaný dokonce každý pátý, resp. osmý ekonomicky aktivní obyvatel.

Blaze je i v Horním Bavorsku

Rozdíly v míře dlouhodobé nezaměstnanosti se zvlášť projevují na regionální úrovni (NUTS2). V naší republice sice přetrvávají poměrně velké rozdíly mezi kraji, ale podstatně větší a závažnější jsou mezi regiony celé Unie.
Rozpětí regionálních měr dlouhodobé nezaměstnanosti je enormní. Pohybuje se v intervalu od 0,8 do 22,9 % (včetně zámořských území některých států). Mimořádného postavení dosáhla Praha, která má spolu s Horním Bavorskem a Západním Rakouskem vůbec nejnižší míru dlouhodobě nezaměstnaných ze všech regionů EU28. Praha a Horní Bavorsko mají také vůbec nejnižší obecnou míru nezaměstnanosti (2,5 %).

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti 15 a víceletých v zemích EU28 v roce 2014

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti 15 a víceletých v zemích EU28 v roce 2014

Regiony NUTS2

Za všechny členské země Eurostat každoročně zveřejňuje údaje o míře dlouhodobé nezaměstnanosti na úrovni NUTS1 a NUTS2. Geograficky se územní celky NUTS2 skládají z regionů NUTS3 (v případě České republiky krajů), nebo jsou s nimi totožné. V Česku je na úrovni NUTS2 definováno celkem osm regionů soudržnosti. K 1. lednu 2015 bylo v EU28 vymezeno celkem 98 územních celků na úrovni NUTS1 (v případě ČR je to celá republika) a 276 na úrovni NUTS2. ČSÚ vybral všechna území na úrovni NUTS2, za která byly zjištěny údaje, a které odpovídají kritériu věrohodnosti dat. Celkový počet těchto vybraných regionů dosáhl 265.

Z dvaceti regionů s nejnižší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti je jich deset v Německu, čtyři ve Velké Británii, tři ve Švédsku, dvě v Rakousku a díky Praze i jeden v ČR. Z dalších regionů České republiky byl region Střední Čechy na 64. místě, Jihozápad na 80., Severovýchod na 92. a za ním hned na 93. místě Jihovýchod. V první polovině pořadí se umístila i Střední Morava na 112. místě. Další naše regiony soudržnosti s vyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti, konkrétně Moravskoslezsko a Severozápad, jsou na 157., resp. 167. místě.
V řadě regionů, zejména jižní Evropy, je míra dlouhodobé nezaměstnanosti tristní. Špatná situace je v regionech Řecka, když mezi dvacet nejpostiženějších regionů v celé EU28 patří deset řeckých regionů. Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost je také v autonomních oblastech Španělska (Melilla a Ceuta), na Kanárských ostrovech, v Andalusii a v Kastilii-La Mancha, ve třech vesměs zámořských územích Francie a v Kalábrii se Sicílií v Itálii.
Ve 42 regionech EU je míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší než 10 %. To je závažný problém nejen pro tyto oblasti, ale i pro jednotlivé státy a vlastně pro celou Unii. Mezi tyto regiony se řadí téměř všechny řecké (13), stejný počet regionů ve Španělsku, dále šest italských regionů, pět francouzských (všechny jsou zámořská území) a oba regiony NUTS2 Chorvatska. Do této skupiny patří i dva regiony Slovenska, a to Střední a Východní Slovensko.
Překvapivě se mezi regiony s více než 10% mírou dlouhodobé nezaměstnanosti zařadil i region Brusel-hlavní město.
Problém dlouhodobé regionální nezaměstnanosti je značný. Přitom je potřeba si uvědomit, že sociálně ekonomická situace je v řadě oblastí ještě svízelnější. Mnoho respondentů totiž nesplňuje kritéria pro zařazení mezi nezaměstnané (aktivní hledání práce, schopnost nástupu do 14 dnů) a jsou tedy klasifikováni jako ekonomicky neaktivní.

Dvacet regionů NUTS2 s nejnižší a nejvyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci EU28

Dvacet regionů NUTS2 s nejnižší a nejvyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci EU28

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Práce není všude stejně

Ilustrační foka

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

Příjmová nerovnost Prahy a regionů

ilustrativní obrázek

Kvalita života má mnoho vrstev. Je vnímaná a odvislá od životních hodnot, jež lidé vyznávají, a možnosti jejich naplnění, které jsou diferencované. Vznikají tak různé typy nerovností, dané významnou měrou hmotnými podmínkami. Jak je to například s příjmy lidí v regionech České republiky?

Nové ukazatele nezaměstnanosti

ilustrativní fotka

Počátkem nového roku 2013 statistici mění pohled na českou nezaměstnanost. Obecná míra nezaměstnanosti, vypočítávaná Českým statistickým úřadem, bude nově zveřejňována v měsíční periodicitě. Sloužit bude především pro mezinárodní srovnání.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Hůř na jihu Evropy

ilustrativní fotka

V Řecku a Španělsku je bez práce více než čtvrtina práceschopného obyvatelstva.

Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

ilustrativní fotka

Na globálním trhu práce by měla v následujících letech vzrůst poptávka po statisticích a analyticích. Jejich práce totiž přispívá k lepším výsledkům průmyslových a stavebních podniků, obchodu, zdravotnictví, školství, ochraně životního prostředí a dalších oborů.

Problém pracující chudoby se v Česku zhoršuje

ilustrativní obrázek

Podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než dvě třetiny mediánu byl v roce 2010 již v České republice vyšší než ve většině zemí západní Evropy. Houževnatě opakované mýty o tom, jak je česká společnost rovnostářská, jsou tak definitivně statisticky vyvráceny. Neplatí také, že pouze lidé bez práce mohou být chudí.

Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé

ilustrativní fotka

Demografický vývoj a pozdější nástup do zaměstnání kvůli pokračujícímu studiu mají vliv na celkový počet pracujících ve věku do čtyřiceti let. Statistici spočítali, že dlouhodobě klesá; v letech 1995–2011 se snížil o téměř 300 tisíc.

Každý pátý pracující v Praze bydlí v jiném kraji

ilustrativní obrázek

V roce 2013 vyjíždělo přes hranice kraje svého bydliště za prací téměř 300 tis. osob. Intenzita mezikrajské dojížďky je vysoká především mezi Prahou a velkou částí Středočeského kraje. Do Prahy dojíždělo loni téměř 170 tis. pracujících.

O čem skutečně vypovídá regionální HDP?

Ilustrační foto

Regionální hrubý domácí produkt (HDP) vypovídá o ekonomické výkonnosti na daném území. Veřejností i médii bývá často chybně chápán a interpretován. S životní úrovní obyvatelstva řady regionů má totiž máloco společného.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Míra nezaměstnanosti tvrdým oříškem

Ilustrační obrázek

Problematiku měsíčního zpracování dat z výběrového šetření pracovních sil řešili statistici v nizozemském Heerlenu. Ne všechny členské země EU používají shodnou metodiku.