Vývoj mezd a platů v období krize

VYDÁNÍ: 11-12/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Krizová léta pozměnila strukturu příjmů domácností. Podíl mezd a platů spolu s podnikatelskými příjmy na příjmech domácností se mezi lety 2007 a 2014 snížil z 84,8 % na 82,7 %. Na tomto vývoji se podílela především stagnace příjmů z podnikání, naopak význam příjmů z mezd a platů stoupl z 57,9 % na 58,3 %.
Na ekonomický pokles v době recese reagovaly mzdy a platy daleko citlivěji než ostatní složky příjmů domácností, které se vyvíjely sice plynuleji, ale s větším zpožděním.

Měsíční mzdy a platy na zaměstnance, 2010 až 2014 (v Kč/měsíc)

Měsíční mzdy a platy na zaměstnance, 2010 až 2014 (v Kč/měsíc)

Výpočet z nezaokrouhlených dat

I na krátkém období 2011 až 2014 je patrný zřetelně diferencovaný vývoj měsíčních mezd a platů v jednotlivých kvartilech. Kvartilové rozpětí se během sledovaného období zvyšovalo, i když nijak dramaticky. Obecně se dá říci, že ke zvyšování diferenciace mezd, ve smyslu kvartilového rozpětí mezd, přispěla více mzdová než platová sféra.

Jak se sledují mzdové statistiky

V roce 2014 v reakci na ekonomické oživení tak mzdy a platy představovaly hlavní růstový potenciál příjmů domácností.
Pokud mluvíme o mzdové či platové statistice, můžeme vysledovat dva základní koncepty. První z nich je strukturální statistika mezd, která se sleduje prostřednictvím Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Ten poskytuje pohled na průměry mezd a platů spolu s kvantilovými charakteristikami polohy mezd statistického souboru zaměstnanců.
Druhým konceptem je sledování počtu zaměstnanců a agregátních mezd statistického souboru podniků. Podílem mezd a počtu zaměstnanců vzniká ukazatel „průměrná měsíční mzda zaměstnance“. Stejný postup je i pro platy. Z tohoto konceptu vychází podnikové výkaznictví ČSÚ. Jeho výstupem je vedle počtu zaměstnanců i indikátor průměrná měsíční mzda na fyzickou osobu a mzda přepočtená na zaměstnance s plnou pracovní dobou.

Počty zaměstnanců a reálné mzdy a platy v ČR, 2000 až 2014 (2010 = 100)

Počty zaměstnanců a reálné mzdy a platy v ČR, 2000 až 2014 (2010 = 100)

Podnikové výkaznictví sleduje pouze zaměstnance v tzv. evidenčním stavu (nepatří sem např. osoby vykonávající veřejné funkce, ženy na mateřské a rodičovské, zaměstnanci pracující na dohody apod.). Průměrné měsíční mzdy či platy zaměstnanců podnikového výkaznictví jsou důležitým indikátorem. Jako takový ho někdy využívá stávájící legislativa.
Pokud sledujeme mzdy a platy z pohledu příjmů domácností, je nutné ke mzdám a platům zahrnout i příjmy, které definice podnikového výkaznictví nezahrnuje. Takovým příjmem, vedle příjmů zaměstnanců mimo evidenční stavy, může být např. spropitné či práce na černo. Na výplatní pásce ani ve statistickém výkaze taková položka přímo nefiguruje, ale je také reálným příjmem, a proto se počítá do příjmů domácností. Tuto část tzv. nezjištěné ekonomiky včetně „šedé zóny“ zapracovává národní účetnictví.
Výsledkem jsou počty pracovníků, které tvoří zaměstnanci a sebezaměstnaní. Z datových zdrojů národních účtů vychází také nově publikovaný indikátor ČSÚ „průměrný měsíční příjem ze zaměstnání“.

Nominální vs. reálný růst mezd

Důležitou dimenzí, kterou musíme vnímat při vyhodnocování mzdových statistik v časových řadách, je rozdíl mezi nominálními a reálnými hodnotami. V našem případě jsme pro vyjádření reálného růstu mezd a platů použili rok 2010 jako bazický.
Pokud tedy tvrdíme, že suma agregátních reálných mezd a platů roku 2014 nedosáhla úrovně roku 2008, znamená to, že si všichni zaměstnanci celkem nemohli koupit tolik zboží, jako v roce, kdy začala ekonomická recese. Počet zaměstnanců v tomto ohledu není brán v potaz. Ten se uplatní až při výpočtu průměrné měsíční mzdy nebo platu na zaměstnance.
Není tudíž ani vyloučena možnost, že průměrná měsíční mzda či plat na zaměstnance mohl teoreticky růst v důsledku poklesu počtu zaměstnanců při stejných nebo i nižších agregátních mzdách a platech.

Vývoj reálných mezd a platů, 2010 až 2014 (2010 = 100, v Kč/měsíc)

Vývoj reálných mezd a platů, 2010 až 2014 (2010 = 100, v Kč/měsíc)

Relativní přírůstek je citlivější

Pro zaměstnance se mzdou např. 15 177 Kč je jakýkoli přírůstek nebo úbytek citelnější než pro zaměstnance se mzdou např. 28 463 Kč. Indikátor „relativní přírůstek“ reálné hodnoty může tento rozdíl vyhodnotit citlivěji. Např. reálná mzda v 1. kvartilu se podle výsledků ISPV mezi lety 2011 a 2014 snížila o 0,27 % (40 Kč).

Ve skutečnosti však spíše výsledky napovídají, že se počet zaměstnanců dorovnával k dostupnému objemu mezd a platů, a to tak, že průměrný reálný příjem se víceméně zafixoval na úrovni let 2008 až 2009.
Statistiky průměrných mezd jsou často kritizovány, že neodpovídají realitě, protože prý většina zaměstnanců na průměrné hodnoty nedosáhne. Vysvětlení najdeme ve tvaru distribuce dat souboru zaměstnanců.
Aritmetický průměr je, v případě tzv. pozitivní či pravostranné šikmosti (skewness), nad hodnotami získanými od většiny populace. Skutečně podle výsledků ISPV více než 60 % zaměstnanců nedosahuje hodnoty průměrné mzdy. K aritmetickému průměru mezd je proto vhodné sledovat i kvantilové charakteristiky, např. medián či kvartily, které spolu s průměrem lépe popisují statistický soubor.

Indexy růstu mezd, platů a inflace, 2011 až 2014 (v %)

Indexy růstu mezd, platů a inflace, 2011 až 2014 (v %)

Recese růst nominálních měsíčních mezd nezastavila

Je patrné, že období recese nezastavilo nominální růst měsíčních mezd ani platů. Vývoj mezd v jednotlivých kvartilech spolu s vývojem inflace můžeme porovnat na grafech. Pouze v případě, kdy index nominální mzdy předstihl inflaci, došlo k reálnému růstu. V srpnu 2013 byla zvýšena minimální mzda z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Reakce v tomto pohledu není nijak patrná.
Pro zaměstnance se mzdou např. 15 177 Kč je jakýkoli přírůstek nebo úbytek citelnější než pro zaměstnance se mzdou např. 28 463 Kč. Indikátor „relativní přírůstek“ reálné hodnoty může tento rozdíl vyhodnotit citlivěji.

Autor: , oddělení statistiky práce
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nízká minimální mzda

ilustrativní fotka

Ve srovnání s Lucemburskem, které má nejvyšší minimální mzdu v Evropské unii, je česká pětinová. Ve Skandinávii se výše minimálních mezd nestanovuje.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Kolik vydělávají zaměstnanecké elity?

Ilustrační foto

Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé. Právě tak jako u specialistů.

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

ČSÚ nebude publikovat data za mzdy v (ne)podnikatelské sféře

Ilustrační foto

Ukazatele průměrné mzdy odhadované a publikované ČSÚ jsou používány v některých právních předpisech, například pro účely stanovení plateb a valorizací. Protože legislativní využití nebývá s ČSÚ vždy konzultováno, ne vždy se odkazuje na ukazatele metodicky přesným a vhodným způsobem. Změny definice sektorů v ESA2010 si vyžádají změny dosavadních přístupů.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Příjmová nerovnost Prahy a regionů

ilustrativní obrázek

Kvalita života má mnoho vrstev. Je vnímaná a odvislá od životních hodnot, jež lidé vyznávají, a možnosti jejich naplnění, které jsou diferencované. Vznikají tak různé typy nerovností, dané významnou měrou hmotnými podmínkami. Jak je to například s příjmy lidí v regionech České republiky?

Bulharský manažer bral to, co český řemeslník

ilustrativní fotka

Mzdové rozdíly jsou na evropském kontinentě velké. Zatímco bulharský zaměstnanec si v roce 2010 vydělal v průměru 4 618 eur za celý rok, švýcarský 60 249 eur, tedy třináctkrát více.

Nejlepší příjmy v Německu

ilustrativní fotka

Jaký je rozdíl v příjmech na obyvatele mezi zeměmi EU?

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Mgr. Dalibor Holý

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy.

Problém pracující chudoby se v Česku zhoršuje

ilustrativní obrázek

Podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než dvě třetiny mediánu byl v roce 2010 již v České republice vyšší než ve většině zemí západní Evropy. Houževnatě opakované mýty o tom, jak je česká společnost rovnostářská, jsou tak definitivně statisticky vyvráceny. Neplatí také, že pouze lidé bez práce mohou být chudí.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

ilustrační foto

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Ilustrační foto

Náklady práce tvoří především mzdy a na ně vázané platby na sociální zabezpečení. Ostatní nemzdové náklady jsou neporovnatelně nižší a méně viditelné. V krizovém období, po roce 2008, se zaměstnavatelé snažili ušetřit právě na nich.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Ilustrační foto

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

ilustrativní fotka

Kdyby byli všichni zaměstnanci v roce 2012 ohodnoceni stejně, pak by jejich mzda činila 25 112 Kč. Ve skutečnosti však na tuto částku nedosáhly celé dvě třetiny. Jelikož jiní pobírali i několikanásobky průměrné mzdy, výplata vyjádřená mzdovým mediánem se pohybovala pod tímto průměrem.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

V informatice jsou ženy v menšině

ilustrativní obrázek

V roce 2013 bylo v České republice zaměstnáno na pozicích IT odborníků 148 tis. osob, což byla 3 % z celkové zaměstnané populace. I když se počet IT odborníků od roku 2004 plynule zvyšuje, žen zaměstnaných na těchto pozicích se to netýká. Za posledních dvacet let jich výrazně ubylo.

Pracují, a přesto jsou chudí?

ilustrační foto

Problematika chudoby je obvykle spojována s nezaměstnaností. Mít práci by mělo znamenat nebýt chudý, nicméně tak tomu vždy není. Existují osoby, které pracují, a přesto jsou ohroženy příjmovou chudobou. Kdo jsou a jak velký problém u nás představují?

Naučili jsme se žít s krizí za krkem

Jan Papež

Cestovní kanceláře jsou pod silným tlakem konkurence už od 90. let minulého století. Neustálý tlak je však dobře připravil na těžkou dobu ekonomické krize. Přesto však mají rezervy. „Musí se zbavit představy o tom, že jsou ‚pořadateli zájezdu‘,“ říká Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR).

Proč ženy berou méně

ilustrační foto

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.

Kvalita pracovních míst se zhoršuje

ilustrační foto

Počtům lidí bez práce se obecně věnuje velká pozornost. Přitom horším trendem než samotná nezaměstnanost je zhoršování kvality pracovních míst. Přestože se tento trend, tj. špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, týká nás všech, příliš se o něm nemluví.

Programátoři mají nejvyšší mzdy

Ilustrační foto

Podle statistik ČSÚ bylo v roce 2012 v České republice zaměstnáno 132 tis. osob na pozici odborníka na informační technologie (IT). Na zaměstnané populaci se podíleli necelými třemi procenty. Typickým IT odborníkem je mladý muž s vysokoškolským vzděláním technického směru.

Komu se přidalo a komu zase ubralo

ilustrativní obrázek

Zatímco růst mezd se zpomaluje, nůžky mezi vysokými a nízkými výdělky se rozevírají. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali letos na jaře mzdy mezi 10 a 40 tis. Kč hrubého.

Naberou mzdy dech?

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2013 se reálný růst mezd dostal těsně nad nulu jen díky nízké inflaci. Růst spotřebitelských cen totiž klesl na hodnotu 1,2 %, takže i „upocené“ nominální zvýšení mezd o 1,3 % zabránilo dalšímu propadu kupní síly výdělků.

V práci na směny patříme k evropské špičce

Vloni pracovala na směny více než čtvrtina všech zaměstnanců, přičemž rozdíly mezi ženami a muži byly mizivé. Česká republika tak obsadila ve směnnosti pátou příčku v žebříčku Evropské unie.