Moderní svět inspiruje k využívání celé řady nových možností v oblasti monitoringu a kvantifikace mobility obyvatel a cestování. Vyplývá to přinejmenším ze dvou okolností. První pramení ze stále intenzivnější globalizace, zkracování vzdáleností a rostoucí masovosti těchto procesů, přičemž svou roli hraje i faktor bezpečnosti či udržitelnosti pohybu osob ve vztahu k prostředí. Druhý spočívá ve stále rozšířenějším průniku osobní elektroniky do života lidí a někdy až určité závislosti společnosti být stále připraven k vzájemné výměně informací odkudkoli na světě. Vzhledem k tomu, že nositelem těchto jevů je člověk, lze následně poměrně přesně sledovat trajektorie pohybu lidí, základní charakter jejich chování (ale i zájmů nebo tužeb) či míru koncentrace.
Naše (cestovatelské) otisky jsou všude
Konkrétně v oblasti cestovního ruchu z hlediska časového nejprve před cestou generujeme elektronické stopy při prohlížení digitálních map, stanovováním tras nebo sledováním cestovatelských webů. Během své návštěvy zanecháváme stopy svým mobilním telefonem či při používání bezdrátových sítí. Po návratu domů pak často sdílíme on-line recenze, zkušenosti nebo fotografie.
Obecně řečeno, existují dva typy stop: aktivní a pasivní.
Pasivní stopy jsou zanechávány prostřednictvím interakce s informační a komunikační infrastrukturou (mobily, bankomaty, wi-fi sítě aj.). Zároveň do této oblasti spadají kamerové systémy rozmístěné dnes téměř všude, mýtné brány, turnikety, rezervační a objednávkové systémy apod. To vše neustále monitoruje naši přítomnost či aktivity, často bez našeho vědomí jakožto nositele této informace.
Aktivní otisky oproti tomu pocházejí od samotných uživatelů. Mohou mít podobu blogů, profilů na sociálních sítích, příspěvků nebo komentářů na veřejných internetových stránkách, fórech nebo hodnotících serverech. Jedná se též o fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím rozličných služeb (Flickr, Google+, Picasa apod.).
Modelový příklad struktury a fungování mobilní sítě jednoho operátora
Jedním z nejpropracovanějších způsobů využití moderních technologií ve statistice cestovního ruchu je měření mobility pomocí zbytkových dat mobilních operátorů. V principu jde o analýzu anonymizovaných lokalizačních a signalizačních dat o počtu přihlášení SIM karet v systému základnových převodních stanic (BTS). Konkrétně se jedná o údaje související s telefonními hovory, posíláním textových a multimediálních zpráv, používáním internetu a dále obsahující pravidelné aktualizace polohy zařízení v síti.
Pro sběr dat tedy není bezpodmínečně nutné telefon aktivně využívat. Stačí mít pouze signál a připojení k síti GSM. Pomocí algoritmů následně databáze dokáže zprostředkovat údaje o intenzitě (počtu) osob v dané lokalitě. Díky roamingu lze pak i přesně oddělit zahraniční a domácí návštěvníky.
Cennou nadstavbou jsou navíc údaje o rozložení v čase podle počtu nově logovaných mobilních zařízení do sítě. Vzniká tak denní, týdenní nebo měsíční časoprostorový snímek návštěvnosti. Na základě prediktivních modelů je dokonce možné odhadovat pohlaví nebo věkovou strukturu turistů, podle obvyklého chování pak i místo domova či zaměstnání podle okresů.
Vhodné využití mobilních dat leží zejména v měření návštěvnosti velkých kulturních, společenských nebo sportovních akcí, ale samozřejmě i památek nebo měst, případně geograficky předem přesně definovaných území.
Výhodou je nulový kontakt s respondentem
Nespornou výhodou zůstává samotná forma sběru, která nevyžaduje prakticky žádný kontakt s respondentem. Monitorovány jsou jen trajektorie a chování. Ochrana osobních údajů je a musí být i v budoucnosti samozřejmostí.
Určitým limitem jsou metodické nedokonalosti typu přepočty osob bez mobilu nebo naopak s dvěma najednou a náročnost zpracování. Pojem „big data“ zde totiž dostává skutečný rozměr. Jedná se o práci s gigabajty informací denně, kde správná selekce a interpretace vyžaduje potřebné zkušenosti a know-how.
