Z digitálních stop se číst teprve učíme

VYDÁNÍ: 11-12/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Díky využívání moderních technologií za sebou lidé nechávají aktivní a pasivní digitální stopy. Zatímco aktivní otisky pocházejí od samotných uživatelů, ty pasivní vyplývají z pouhé interakce s informační a komunikační infrastrukturou. Pro statistiky mohou být zjištěná „big data“ v anonymizované formě doplňujícím zdrojem informací, například v oblasti cestovního ruchu.

Moderní svět inspiruje k využívání celé řady nových možností v oblasti monitoringu a kvantifikace mobility obyvatel a cestování. Vyplývá to přinejmenším ze dvou okolností. První pramení ze stále intenzivnější globalizace, zkracování vzdáleností a rostoucí masovosti těchto procesů, přičemž svou roli hraje i faktor bezpečnosti či udržitelnosti pohybu osob ve vztahu k prostředí. Druhý spočívá ve stále rozšířenějším průniku osobní elektroniky do života lidí a někdy až určité závislosti společnosti být stále připraven k vzájemné výměně informací odkudkoli na světě. Vzhledem k tomu, že nositelem těchto jevů je člověk, lze následně poměrně přesně sledovat trajektorie pohybu lidí, základní charakter jejich chování (ale i zájmů nebo tužeb) či míru koncentrace.

Naše (cestovatelské) otisky jsou všude

Konkrétně v oblasti cestovního ruchu z hlediska časového nejprve před cestou generujeme elektronické stopy při prohlížení digitálních map, stanovováním tras nebo sledováním cestovatelských webů. Během své návštěvy zanecháváme stopy svým mobilním telefonem či při používání bezdrátových sítí. Po návratu domů pak často sdílíme on-line recenze, zkušenosti nebo fotografie.
Obecně řečeno, existují dva typy stop: aktivní a pasivní.
Pasivní stopy jsou zanechávány prostřednictvím interakce s informační a komunikační infrastrukturou (mobily, bankomaty, wi-fi sítě aj.). Zároveň do této oblasti spadají kamerové systémy rozmístěné dnes téměř všude, mýtné brány, turnikety, rezervační a objednávkové systémy apod. To vše neustále monitoruje naši přítomnost či aktivity, často bez našeho vědomí jakožto nositele této informace.
Aktivní otisky oproti tomu pocházejí od samotných uživatelů. Mohou mít podobu blogů, profilů na sociálních sítích, příspěvků nebo komentářů na veřejných internetových stránkách, fórech nebo hodnotících serverech. Jedná se též o fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím rozličných služeb (Flickr, Google+, Picasa apod.).

Modelový příklad struktury a fungování mobilní sítě jednoho operátora

Modelový příklad struktury a fungování mobilní sítě jednoho operátora

Jedním z nejpropracovanějších způsobů využití moderních technologií ve statistice cestovního ruchu je měření mobility pomocí zbytkových dat mobilních operátorů. V principu jde o analýzu anonymizovaných lokalizačních a signalizačních dat o počtu přihlášení SIM karet v systému základnových převodních stanic (BTS). Konkrétně se jedná o údaje související s telefonními hovory, posíláním textových a multimediálních zpráv, používáním internetu a dále obsahující pravidelné aktualizace polohy zařízení v síti.
Pro sběr dat tedy není bezpodmínečně nutné telefon aktivně využívat. Stačí mít pouze signál a připojení k síti GSM. Pomocí algoritmů následně databáze dokáže zprostředkovat údaje o intenzitě (počtu) osob v dané lokalitě. Díky roamingu lze pak i přesně oddělit zahraniční a domácí návštěvníky.
Cennou nadstavbou jsou navíc údaje o rozložení v čase podle počtu nově logovaných mobilních zařízení do sítě. Vzniká tak denní, týdenní nebo měsíční časoprostorový snímek návštěvnosti. Na základě prediktivních modelů je dokonce možné odhadovat pohlaví nebo věkovou strukturu turistů, podle obvyklého chování pak i místo domova či zaměstnání podle okresů.
Vhodné využití mobilních dat leží zejména v měření návštěvnosti velkých kulturních, společenských nebo sportovních akcí, ale samozřejmě i památek nebo měst, případně geograficky předem přesně definovaných území.

Výhodou je nulový kontakt s respondentem

Nespornou výhodou zůstává samotná forma sběru, která nevyžaduje prakticky žádný kontakt s respondentem. Monitorovány jsou jen trajektorie a chování. Ochrana osobních údajů je a musí být i v budoucnosti samozřejmostí.
Určitým limitem jsou metodické nedokonalosti typu přepočty osob bez mobilu nebo naopak s dvěma najednou a náročnost zpracování. Pojem „big data“ zde totiž dostává skutečný rozměr. Jedná se o práci s gigabajty informací denně, kde správná selekce a interpretace vyžaduje potřebné zkušenosti a know-how.

Autor: , oddělení statistiky cestovního ruchu
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V Evropě patříme mezi nejaktivnější sportovní fanoušky

ilustrativní fotka

V nedávno zveřejněném srovnání návštěvnosti sportovních akcí v jednotlivých zemích EU se Česká republika umístila na pátém místě. Sportovní akci v ČR navštíví alespoň jednou za rok více než 41 % populace starší 16 let.

Pětina českých firem nemá vlastní web

ilustrativní obrázek

Zatímco počet firem s webovými stránkami v posledních letech stagnuje, využívání sociálních sítí je na vzestupu, a to hlavně u velkých podniků. Přesto je Česko ve využívání sociálních sítí v porovnání s ostatními státy EU pod průměrem.

Polovina populace sleduje videa na internetu

ilustrativní fotka

Díky internetu sleduje 4,2 mil. osob v ČR své oblíbené seriály či filmy on-line. Současnému trendu se přizpůsobily všechny větší televizní stanice. Jejich internetové vysílání sleduje 24 % osob starších 16 let. Téměř všechny televizory, které se dnes na trhu nabízejí, jsou již „chytré“. Lidé to však často nevědí, a proto jejich možnosti nevyužívají.

Překvapivý růst irské ekonomiky

Ilustrační foto

V polovině července v médiích výrazně rezonovala zpráva o nezvykle rychlém růstu irské ekonomiky v roce 2015. Ta meziročně zvýšila svou výkonnost měřenou HDP o 26,3 % a dostala se tak do čela světového žebříčku.

Digitální pokrok lze změřit

Ilustrační foto

Eurostat na konci minulého roku představil nový ukazatel za rok 2015, který označil jako Digital Intensity Index, česky index digitální vyspělosti. Díky němu je možné porovnávat, jak se v podnikatelském sektoru jednotlivých členských států daří zavádět a využívat informační a komunikační technologie.