Zapomeňte na CD, vsaďte na „streaming“

VYDÁNÍ: 11-12/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Díky internetu prošel audiovizuální a mediální sektor na přelomu tisíciletí velkými změnami. Služby umožňující volné sdílení souborů připravily o miliardové tržby hlavně velké společnosti.

Hudební průmysl se z internetového pirátství dlouho vzpamatovával. Pokles příjmů z prodeje hudebních nahrávek se podle každoročně zveřejňovaných údajů Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) zastavil až v posledních letech, a to díky rozvoji nových digitálních služeb. V roce 2014 se celosvětové příjmy z digitálních a fyzických nosičů poprvé vyrovnaly.

Prodeje z fyzických nosičů klesají

Zahraniční trendy, např. hudební katalogy Spotify a iTunes, se v Česku objevují s mírným zpožděním, což je dáno pozdějším vstupem globálních poskytovatelů digitálních služeb na český trh.
Přestože příjmy z prodeje fyzických nosičů každoročně klesají, v podílu na celkových příjmech v ČR stále dominují, v roce 2014 to bylo 45 %. Další příjmy (30 %) plynuly českým nahrávacím společnostem z provozovacích práv a licencí.
Významně rostou příjmy z digitálních služeb, které v současnosti tvoří asi čtvrtinu z celkových tržeb. Nejoblíbenější je tzv. streaming (pozn. red.: technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uživatelem). Podle celosvětových trendů se dá předpokládat, že streaming bude pro nahrávací společnosti v budoucnu stále větším zdrojem příjmů a bude nahrazovat CD nosiče.

Podíl digitálních a fyzických příjmů v roce 2014 (v %)

Podíl digitálních a fyzických příjmů v roce 2014 (v %)

Zánik tisku zatím nehrozí

Elektronické knihy zatím neohrozily trh s tištěnými knihami. Podle PwC tvořily tištěné tituly v roce 2014 zhruba 85 % celosvětových prodejů. Čeští vydavatelé patří v mezinárodním srovnání k nejaktivnějším z hlediska počtu vydaných titulů na jednoho obyvatele.
Podle zjištění Svazu českých knihkupců a nakladatelů slouží internet hlavně k nákupu tištěných knih přes on-line obchody. Legální stahování
e-knih už tak časté není. V roce 2014 se e-knihy podílely na celkových maloobchodních tržbách necelými dvěma procenty. Prodej knih přes internet tvořil zhruba 13 až 16 % tržeb.
Již několik let se počet tištěných periodik, tj. časopisů a novin, pohybuje nad hranicí pěti tisíc titulů ročně. Přitom uživatelé stále častěji hledají informace na internetu.
Podle šetření Využívání informačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci Českého statistického úřadu četlo v roce 2014 on-line zprávy či periodika více než 85 % uživatelů internetu starších 16 let.
Ze studie Unie vydavatelů Media projekt vyplývá, že zájem čtenářů se více týká zpravodajských serverů než placených elektronických verzí časopisů či novin.
V roce 2013 četlo elektronický časopis 6 % internetové populace. Placenou verzi novin si stáhlo pouhé jedno procento. Zpravodajské servery tak slouží pro většinu čtenářů spíše jako komplementární zdroj informací k tištěným periodikům.
Většina internetových uživatelů čte jak zprávy na internetu, tak noviny či časopisy v tištěné formě. Celkem 85 % internetové populace četlo v roce 2013 některý z tištěných periodických titulů. O přechodu na elektronickou verzi periodik pak v horizontu jednoho roku s jistotou uvažovala pouze tři procenta uživatelů internetu. Za hlavní překážku se považují: cena, pohodlnost či zvyk číst tištěnou verzi periodik.

Katalogová nabídka televize a rozhlasu

Zaběhlý způsob sledování televize mohou v budoucnu nahradit tzv. audiovizuální a mediální služby na vyžádání. Uživatel si bude moci vybrat z nabízených katalogů podle svých vlastních preferencí seriály, filmy a zpravodajské pořady.
Podle údajů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání počet poskytovatelů těchto služeb každoročně stoupá. V roce 2014 jich už bylo 109. Audiovizuální a mediální služby na vyžádání poskytují buď samotní provozovatelé televizního a rozhlasového vysílání (např. iVysílání České televize), anebo tvůrci audiovizuálních katalogů (např. Stream.cz). Podle údajů projektu Net­Monitor navštívilo v roce 2014 stránky s audiovizuálními katalogy více než 50 % internetové populace.

Podíl čtenářů on-line zpráv a periodik v internetové populaci starší 16 let (v %)

Podíl čtenářů on-line zpráv a periodik v internetové populaci starší 16 let (v %)

Televizní vysílání v reálném čase stále sílí

I přes rozšiřující se počet katalogů hraje televizní vysílání v reálném čase mezi uživateli audiovizuálních služeb stále zásadní roli. Z výsledků studie Audiovizuální trh v ČR, kterou zastřešuje Asociace producentů v audiovizi (APA), vyplývá, že televizní vysílání sledovalo několikrát týdně 94 % diváků, kteří běžně platí i za jiný audiovizuální obsah.
Také rozhlasovému vysílání konkurují hudební katalogy typu Spotify. Kromě toho vznikají nová internetová rádia, která nabízejí nepřetržitý proud hudby bez mluveného slova. Pozice rozhlasového vysílání v reálném čase však zatím není těmito digitálními službami ohrožena. Výzkum Radioprojekt společností MEDIAN a STEM/MARK ukázal, že poslechovost rozhlasových programů v posledních letech v české populaci neklesla. Denně poslouchá rádio asi 65 % osob ve věku 12 až 79 let. Výkyvy existují pouze mezi jednotlivými rozhlasovými stanicemi. Poslechovost poklesla mezi lety 2012 a 2014 soukromým celoplošným programům – Evropě 2, Frekvenci 1 a Rádiu Impuls. Naopak stoupla veřejnoprávnímu programu Českého rozhlasu Radiožurnálu.
Podrobnější údaje o Audiovizuálním a mediálním sektoru nabízí nově vydaná publikace ČSÚ Kulturní průmysly v ČR, kterou najdete ZDE.

Vývoj počtu provozovatelů televizního vysílání a poskytovatelů aud. mediálních služeb na vyžádání *}

Vývoj počtu provozovatelů televizního vysílání a poskytovatelů aud. mediálních služeb na vyžádání

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Videohry hrajeme do 24 let

ilustrativní fotka

Podle ČSÚ nejčastěji hrají či stahují videohry přes internet mladí lidé ve věku 16–24 let, a to necelých 67 % v této kategorii. Poté zájem o videohry prudce klesá. V další věkové kategorii 25–34 let hraje videohry přes internet 30 % lidí.

Elpíčka na vzestupu

ilustrativní fotka

Rok 2016 byl pro vinylové desky v ČR úspěšný. Jejich podíl se na prodejích fyzických hudebních nosičů vyšplhal již na 17 %. Trend u nás tak kopíruje celosvětový nárůst zájmu o tyto nosiče.

Polovina populace sleduje videa na internetu

ilustrativní fotka

Díky internetu sleduje 4,2 mil. osob v ČR své oblíbené seriály či filmy on-line. Současnému trendu se přizpůsobily všechny větší televizní stanice. Jejich internetové vysílání sleduje 24 % osob starších 16 let. Téměř všechny televizory, které se dnes na trhu nabízejí, jsou již „chytré“. Lidé to však často nevědí, a proto jejich možnosti nevyužívají.

Kultuře se věnuje třetina populace

ilustrativní fotka

Kulturní obsah se přesouvá na internet. Využití sítě k přehrávání filmů a hudby se v posledních letech násobně zvýšilo. Živá představení však stále ročně navštěvuje polovina populace.

Očekává se rekordní návštěvnost kin

ilustrativní obrázek

V roce 2015 navštívilo česká kina nejvíce diváků za pět let. Tento rok bude zřejmě ještě úspěšnější.

Češi milují multikina

ilustrativní fotka

Za rok česká kina průměrně navštíví asi 10 mil. návštěvníků, což je zhruba jedna návštěva na obyvatele za rok. Doba, kdy to bylo pětinásobně více, je však už dávno pryč.

Filmovému trhu se daří. Díky pobídkám

ilustrativní fotka

Český filmový trh v posledních letech ožil, a to zejména díky tzv. filmovým pobídkám. Od roku 2010 je přiděluje produkčním společnostem Státní fond kinematografie. Za uplynulé čtyři roky vyplatil více než dvě miliardy korun.

Být mladý a nemít cloud je out

Ilustrativní obrázek

Statistici zjistili, že v roce 2014 využilo internetová úložiště 1,3 mil. obyvatel České republiky, tj. 15 % populace. Cloudy využívají více muži (19 %) než ženy (11 %).

Síť veřejných knihoven máme nejhustší na světě

Představu o tom, zda jsme či nejsme kulturním národem a zda si lze v oblasti kultury i dobře vydělat, si můžete utvořit i na základě statistických čísel. Potvrzují to odpovědi Jany Spilkové, ředitelky odboru statistik rozvoje společnosti.

Úskalí statistiky kultury

Jaroslav Novák

Kultura patří mezi nejsložitější oblasti společenského života.

Kultura na krizi doplatila

Ilustrační foto

Pokles ekonomiky zasáhnul kulturu možná více než ostatní odvětví. Dokazují to hospodářské výsledky kulturních aktivit za rok 2011, které letos v podobě satelitního kulturního účtu ČR publikoval Český statistický úřad.