České školství očima OECD

VYDÁNÍ: 01/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Vzdělanost obyvatel se nejčastěji měří prostřednictvím podílu obyvatel s terciárním, případně vyšším sekundárním vzděláním. V zemích OECD došlo ke značnému mezigeneračnímu posunu v úrovni vzdělanosti. Terciární vzdělání má 25 % obyvatel ve věku 55–64 let a 41 % lidí ve věku 25–34 let. Česká republika zatím nedosáhla v podílu obyvatel s terciárním vzděláním průměru zemí OECD. Podíl lidí s touto úrovní vzdělání však v minulých letech roste srovnatelně se zeměmi OECD – mezi starší generací je 15 % terciárně vzdělaných, zatímco u mladé generace jde již o 30 %.
Mezi zeměmi OECD však zaujímá Česko jednu z předních příček v nízkém podílu obyvatel, kteří nemají ani vyšší sekundární vzdělání. Jedná se o kategorii osob, které mají na trhu práce největší problémy. Jsou častěji nezaměstnaní, a pokud pracují, jejich výdělky jsou výrazně nižší. Zatímco v průměru v zemích OECD nemá ani vyšší sekundární vzdělání 24 % obyvatel, v České republice je to jen 7 % dospělých (v případě mladých ve věku 25–34 let je průměr OECD 17 % a v ČR 5 %).
Předpokládá se, že terciární vzdělání dokončí v zemích OECD v průběhu svého života v průměru 50 % dnešních mladých lidí. Také Česká republika v tomto směru již srovnala krok s ostatními vyspělými zeměmi. Díky prudkému nárůstu počtu přijímaných studentů v minulých letech dosáhne terciárního vzdělání 46 % osob ve věku 25–34 let.

Podíl mladších a starších dospělých s terciárním vzděláním, 2015
(v % 25–34letých a 55–64letých a procentní body rozdílu mezi těmito dvěma skupinami)

Podíl mladších a starších dospělých s terciárním vzděláním, 2015 (v % 25–34letých a 55–64letých a procentní body rozdílu mezi těmito dvěma skupinami)

Více než třetina mladých lidí v zemích OECD dokončí bakalářské studium (36 %, ČR 41 %, včetně studia na vyšších odborných školách). Dalších 17 % dokončí studium magisterské (v ČR 27 %), 11 % bude absolvovat v krátkých programech terciárního vzdělání (v ČR jsou do této kategorie zařazeny pouze konzervatoře) a 1,7 % dosáhne titulu Ph.D. (v ČR 1,6 %).
S ohledem na vzrůstající nároky zaměstnavatelů mají při získávání práce největší problémy lidé s nízkou úrovní vzdělání. V roce 2014 bylo v zemích OECD zaměstnaných 56 % obyvatel s nízkou úrovní vzdělání, 74 % obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním a 83 % obyvatel s terciárním vzděláním. V České republice je situace obdobná, s vyšším sekundárním vzděláním bylo zaměstnáno 78 % a s terciárním vzděláním 84 % osob. V horší situaci jsou lidé s nízkou úrovní vzdělání, zaměstnání jich má pouze 43 %. Zde je ale nutné si uvědomit, že podíl obyvatel s nízkou úrovní vzdělání v populaci je u nás v porovnání s ostatními zeměmi velmi nízký.

Lidé s terciárním vzděláním mají na trhu práce lepší postavení

Míra nezaměstnanosti lidí s terciárním vzděláním je v zemích OECD pouze 5,1 %. S vyšším sekundárním vzděláním jde o 7,7 % a v nejnižší vzdělanostní skupině o 12,8% míru nezaměstnanosti.
V České republice se výhody vzdělání projevují ještě ve větší míře. U lidí s nejnižším vzděláním je míra nezaměstnanosti 20,7 %, u obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním 5,4 %. U terciárně vzdělaných se jedná o pouze 2,6 %.
Tyto obecné trendy platí v případě všech věkových skupin, nicméně více ohroženou skupinou na trhu práce je nejmladší věková skupina, kde jsou míry nezaměstnanosti u všech vzdělanostních skupin vyšší, než jsou u starších lidí.
U mladých lidí s nejnižším vzděláním je míra nezaměstnanosti v zemích OECD na úrovni 19,1 %, s vyšším sekundárním vzděláním 10,2 % a s terciárním vzděláním 7,5 % (v ČR: 26,8, 7,0 a 4,3 %).

Míra nezaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého vzdělání, 2014 (v %, 25–64letí)

Míra nezaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého vzdělání, 2014 (v %, 25–64letí)

Vzdělaní lidé profitují na trhu práce i z pohledu výdělků

Terciárně vzdělaní vydělávají v zemích OECD o 60 % více a lidé bez vzdělání o 20 % méně než ti s vyšším sekundárním vzděláním.
V případě terciárně vzdělaných se však výdělky liší podle toho, jaký stupeň vzdělání dosáhli. U absolventů krátkých cyklů je to o 25 % více, u bakalářů o 57 % více a u magistrů a absoloventů doktorandského studia o více než dvojnásobek (214 %) toho, co vydělávají lidé s vyšším sekundárním vzděláním.
Obdobný trend je i v České republice, kde v porovnání s výdělky lidí s vyšším sekundárním vzděláním vydělávají lidé s nejnižším vzděláním o 24 % méně, zatímco lidé s bakalářským vzděláním o 43 % více a s magisterským vzděláním o 85 % více.
Zvyšování vzdělanosti populace je výhodné nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Lidé s vyšším vzděláním více vydělávají, platí vyšší daně, přispívají více do důchodových systémů a celkově méně zatěžují sociální systémy vzhledem k tomu, že v menší míře pobírají sociální dávky.

Relativní výdělky pracovníků s terciárním vzděláním podle nejvyššího dosaženého vzdělání, 2013 (25–64letí s vyšším sekundárním vzděláním s příjmem ze zaměstnání = 100)

Relativní výdělky pracovníků s terciárním vzděláním podle nejvyššího dosaženého vzdělání, 2013 (25–64letí s vyšším sekundárním vzděláním s příjmem ze zaměstnání = 100)

Benefity z dosaženého vzdělání nejsou pouze finanční

V zemích OECD dospělí lidé s vyšším sekundárním vzděláním častěji uvádějí, že jsou v dobré zdravotní kondici (79 %, v ČR dokonce 88 %; méně vzdělaní o15 p. b. méně, v ČR o 1 p. b. méně; terciárně vzdělaní o 9 p. b. více, v ČR o 8 p. b.).
Vzdělanější lidé také deklarují, že častěji pracují jako dobrovolníci (18 % obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním, u lidí s nízkou úrovní vzdělání o 5 p. b. méně a u terciárně vzdělaných lidí o 5 p. b. více).
Také v České republice se osoby s vyšším vzděláním více angažují v sociální oblasti, nicméně ne tolik jako v zahraničí. Jako dobrovolníci pracuje pouze 9 % lidí s vyšším sekundárním vzděláním, méně vzdělaných o 4 p. b. méně a terciárně vzdělaných o 3 p. b. více.
Na rozdíl od obyvatel jiných zemí mají obyvatelé České republiky pocit, že mohou ovlivňovat věci veřejné jen zčásti (20 % s vyšším sekundárním vzděláním, o 1 p. b. méně u lidí s nižším vzděláním a o 8 p. b. více v případě terciárně vzdělaných).

Autor: , vrchní ředitelka sekce demografie a sociálních statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Soukromých školek přibylo, hlavně v Praze

ilustrativní fotka

Díky silným populačním ročníkům posledních deseti let zažívaly instituce předškolního vzdělávání, zejména mateřské školy, každoroční příliv dětí. Nárůst počtu dětí znamenal tlak na kapacitu stávajících zařízení a podnítil vznik nových, často soukromých zařízení.

Přes 40 % pracujících v Brně a v Praze má VŠ

ilustrativní fotka

V průběhu dvaceti let rychle rostl počet pracujících s terciárním vzděláním, a to ve všech krajích. Zároveň výrazně ubylo pracujících se základním a středním stupněm vzdělání bez maturity. Struktura zaměstnanosti podle stupně dokončeného formálního vzdělání se však nadále mezikrajsky liší.

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Ilustrační foto

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Česká „nej“ v Evropské unii

ilustrativní fotka

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

Platy učitelů a učitelek v České republice se příliš neliší

Ilustrativní obrázek

Rozdíly mezi odměňováním mužů a žen byly v roce 2014 znatelnější u akademických pracovníků vysokých škol a na řídících pozicích základních a středních škol. Největší rozdíly byly na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kde ženy v řídících pozicích pobíraly pouze 81 % průměrného platu mužů.

Absolventi vysokých škol očima genderu

ilustrativní fotka

Počet absolventů všech typů vysokých škol se pohybuje od roku 2010 kolem hodnoty 90 tis. osob. Ze šedesáti procent se jedná o ženy. Podíl absolventů soukromých škol představuje necelých 16 % všech absolventů vysokých škol.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Ilustrační obrázek

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

ilustrativní fotka

Na globálním trhu práce by měla v následujících letech vzrůst poptávka po statisticích a analyticích. Jejich práce totiž přispívá k lepším výsledkům průmyslových a stavebních podniků, obchodu, zdravotnictví, školství, ochraně životního prostředí a dalších oborů.

Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

Ilustrační foto

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Za 60 let se zvýšil podíl vysokoškoláků 12krát

Ilustrační obrázek

Podle údajů ze sčítání lidu v letech 1950 až 2011 se úroveň vzdělanosti v České republice stále zvyšuje. Počet lidí se základním vzděláním se několikanásobně snížil. Naopak rostlo zastoupení všech ostatních vyšších stupňů vzdělání.

Blýská se na lepší časy

Mgr. Jan Brůha

Jan Brůha, pracovník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, svým vystoupením na semináři k problematice statistiky dalšího vzdělávání zahájil na akademické půdě VŠE v Praze zajímavou diskusi. Na řádu témat, která tam v té souvislosti zazněla, jsme se ho přímo zeptali.

Nejdřív praxe, potom škola

Ing. Vladimíra Feixe, dr. h. c.

Kariéře vrcholných manažerů tradičně předcházela, mnohdy navzdory měnícím se společenským a ekonomickým podmínkám, zkušenost a celoživotní vzdělávání. Dokládá to i příběh Ing. Vladimíra Feixe, dr. h. c. generálního ředitele společnosti Český porcelán, a. s.

V ČR se vzdělává polovina zaměstnanců

ilustrativní fotka

Snaha udržet si nebo zlepšit svou pracovní pozici či rozšířit si znalosti vede stále vyšší počet lidí k získávání dalších znalostí a dovedností. Potvrdily to výsledky šetření o vzdělávání dospělých AES (Adult Education Survey), které minulý měsíc zveřejnil v rozšířené verzi Český statistický úřad.

Nové zařazení vzdělávání

Ilustrační obrázek

Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 1997 (International Standard Classification of Education) se stala od 1. ledna 2008 platnou i pro českou národní klasifikaci vzdělání. Vzhledem k tomu, že svou strukturou již přestala vyhovovat, bylo nutné přistoupit k její revizi.

Krize nekrize, zaměstnanci dál chodili na kurzy

ilustrativní fotka

Výsledky šetření ČSÚ Další odborné vzdělávání zaměstnaných osob v podnicích ČR v roce 2010 (CVTS 4) ukázaly, že se i v době finanční krize zhruba tři čtvrtiny podniků snažily hledat cesty, jak neomezovat své zaměstnance v jejich dalším odborném vzdělávání. Nejvíce do něj investovaly podniky nad pět set zaměstnanců.

Vzdělávání: Jdeme správným směrem?

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Boloňský proces, do něhož se zapojila Česká republika, měl významný dopad na oblast vzdělávání v ČR. O tendencích vývoje a pozici vysokého a regionálního školství v celém procesu jsme hovořili s předsedkyní ČSÚ a bývalou rektorkou ústecké univerzity Ivou Ritschelovou.

Definovat kvalitu vzdělávání je těžké

RNDr. Michaela Kleňhová

Na sklonku loňského roku se stala vrchní ředitelkou sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Michaela Kleňhová. Zkušená analytička, kterou si odborná i laická veřejnost spojuje se statistikami ze školství, komentuje situaci v českém vzdělávacím systému, kde strávila 20 let svého profesního života.

Nejdříve studia, pak mateřství

RNDr. Michaela Kleňhová

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně

Má smysl stále studovat?

ilustrační foto

Jakým způsobem a zda vůbec se dospělí ve věku 25–64 let v období předcházejících 12 měsíců vzdělávali, se snažili vypátrat evropští statistici. V letech 2011 až 2012 se na toto téma uskutečnilo v rámci Evropské unie šetření Adult Education Survey – AES.

Jaké jsou vědomosti a dovednosti dospělých

ilustrační foto

Na přelomu roku 2011 a 2012 se uskutečnil v České republice Mezinárodní výzkum vědomostí a dovedností dospělých (PIAAC). Z jeho výsledků se dozvídáme nejen to, jak jsou na tom naši dospělí občané ve srovnání s občany v dalších vyspělých zemích, ale také, jak se změnily dovednosti dospělé populace v průběhu uplynulých čtrnácti let.