Co je a co není vidět

VYDÁNÍ: 01/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Často se říká, že statistika je přesným součtem nepřesných čísel, a ono na tom s jistou dávkou nadsázky něco je.

Často se říká, že statistika je přesným součtem nepřesných čísel, a ono na tom s jistou dávkou nadsázky něco je. Z čím větší výšky se na svět díváme, tím přesnější o něm máme obrázek, protože se jednotlivé nepřesnosti vzájemně kompenzují. Jsou však systematické a v řadě případů i záměrné nepřesnosti, se kterými se statistika musí potýkat. Typickým příkladem je tzv. šedá (či skrytá) ekonomika, o jejíž velikosti zpravidla usuzujeme pouze z určitých indicií a modelových propočtů. Existuje celá řada těchto aktivit, z nichž některé jsou na hraně či dokonce za hranou zákona (např. prodej drog či prostituce), některé jsou zcela legální, ale informaci o jejich výši jejich vykonavatel záměrně zkresluje (nadhodnocování nákladů či zatajování příjmů v účetnictví). Vyskytují se i případy, které jsou zcela legální a nejsou ani záměrně zatajovány, přesto o nich nejsou informace, protože jejich rozsah je nevýznamný. V součtu však jde o mnohamiliardové hodnoty, např. příjmy z drobného prodeje do určitého limitu nejsou zdaňovány.
Můžeme si klást otázku, proč vlastně potřebujeme měřit či lépe řečeno odhadovat i to, co je obtížně měřitelné. Důvodů je více, ale tím hlavním je srovnatelnost, a to v čase i prostoru. Například v řadě rozvojových zemí bude prodej zemědělských výrobků či jejich přímá konzumace hlavním zdrojem spotřeby obyvatel, zatímco ve vyspělých zemích se jedná o okrajový jev a drtivá většina potravin se prodává v supermarketech. Pokud bychom soudili pouze z oficiálně vykázaných údajů, chudé země by vypadaly ještě chudší, než ve skutečnosti jsou.
Stejně tak existují ekonomiky, kde je objektivně vyšší míra zatajování příjmů než v jiných, ať už z důvodu odlišných kulturních zvyklostí, vysoké míry zdanění, či neefektivní státní správy. Podle oficiálních údajů by tyto země vypadaly, že jsou na tom hůř než ty, ve kterých jsou zákony dodržovány lépe. Ve skutečnosti tak tomu však není.
Totéž platí při srovnatelnosti v čase. Vezměme si příklad tzv. metanolové aféry. Od jisté doby se výrazně zpřísnila kontrola černého trhu s alkoholem. Dá se proto předpokládat, že se větší podíl těchto nápojů prodává oficiálně. Vykázaná čísla se změnila, spotřební zvyklosti však nikoliv a statistika na to musí reagovat.

Autor: , předseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.