Evropští senioři se stát od státu liší

VYDÁNÍ: 01/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Nejvyšší podíl obyvatelstva 65+ má Itálie, Německo a Řecko, kde tvoří více než pětinu obyvatelstva. K tomuto číslu se blíží Portugalsko, Bulharsko, Finsko, Švédsko a Lotyšsko, které překročily hranici 19 % obyvatelstva ve věku 65 a více let. Další státy, především západní Evropy, mají podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu mezi 17,0 až 19,0 %. Hranici 17 % v roce 2014 překročila i Česká republika s hodnotou 17,4 %. Slovensko si v tomto ohledu vede lépe než Česko. Podíl 65 a víceletých obyvatel na celkovém počtu obyvatel tvoří 13,5 %.
Státy, které jsou na tom lépe, mají takto staré obyvatelstvo pod hranicí 14,0 %. Jsou to Kypr, Slovensko, Černá Hora, Island, Irsko, Makedonie, Albánie a stranou stojící Turecko, kde se nachází pouze 7,7 % takto starých lidí.

Na sto lidí ve věku 20–59 let připadá 50 šedesáti a víceletých

Předchozí porovnání bylo vztaženo na celkové obyvatelstvo. Nyní se podíváme, jak je to s ekonomickou závislostí.
Eurostat má k dispozici dvě varianty indexu závislosti. První, klasická varianta, počítá s vymezením věku 65 a víceletého obyvatelstva vůči obyvatelstvu ve věku 15–64 let. Druhá bere v úvahu, že v současné době stále více mladých lidí studuje a je k dispozici pro pracovní proces až od dvaceti let. Změna se týká i starší generace, protože již v šedesáti letech je část populace v důchodu. Proto je tento index závislosti konstruován jako populace 60 a víceletých k populaci 20–59letých.
Pro představu, co čísla v grafu znamenají, uveďme, že pokud by index byl 100, pak by počet 60 a víceletých dosahoval stejné hodnoty jako počet 20–59letých. Hodnota 50 tedy znamená, že počet 60+letých je poloviční oproti počtu 20–59letých. Jinými slovy, na 100 lidí ve věku 20–59 let připadá 50 lidí ve věku 60 a více let.

Podíl populace ve věku 65 a více let na celkovém obyvatelstvu, rok 2014 (v %)

Podíl populace ve věku 65 a více let na celkovém obyvatelstvu, rok 2014 (v %)

Hodnotu 50 překročily v Evropě v roce 2014 dvě země – Finsko (51,3) a Itálie (50,7). Německo se velmi blíží s hodnotou 49,5 situaci, kdy na jednoho obyvatele ve věku 60 a více let připadají dva lidé v produktivním věku 20 až 59 let. Nad hodnotou 48 se nacházejí ještě Švédsko, Řecko, Bulharsko a Portugalsko, k ní se přibližuje Srbsko a Francie (47,5 a 47,2). EU28 má hodnotu 45,3. Česko si vede lépe s hodnotou 43,3. Poměrně v dobré situaci je Slovensko (33,7) spolu s ostatními zeměmi, jako jsou Kypr, Lucembursko, Irsko, Makedonie a Albánie, které nepřekročily hodnotu 34. V Turecku je takto starých lidí v poměru k lidem v produktivním věku pouhá pětina (20,3).
Senioři nejsou jediní, kteří jsou závislí na produktivní složce obyvatelstva. Jsou to ještě děti a studenti. V tomto srovnání jsme opět využili nabídku Eurostatu, kdy se můžeme rozhodnout mezi první a druhou variantou věkové závislosti. Využijeme druhou variantu, kde jsou dosažené roky nastaveny v reálnějším poměru, a sice jako děti je vedena populace 0–19 let, která z velké části ještě není ekonomicky aktivní. Stejně tak populace seniorů je rozšířena z klasických 65+ na 60+ let. Zbývá vymezit produktivní věk, zde 20–59 let. Tento index věkové závislosti poskytuje reálnější pohled než klasická varianta s věkem dětí 0–15 let a věkem seniorů 65 a více let.
Opět připomínáme, hodnota 100 v tomto případě znamená, že na jednoho ekonomicky činného člověka připadá jeden člověk ekonomicky závislý, tedy dítě či studující nebo senior. Musíme ovšem podotknout, že tento index je konstruován pouze z demografického pohledu. Kolik lidí v kterém státě skutečně pracuje či je ekonomicky neaktivních, se máme možnost dozvědět pouze z Výběrového šetření pracovních sil. Proto výběrová šetření mají svoji nezastupitelnou úlohu.

Nejnižší index závislosti překvapivě vykazuje Slovensko

Index ekonomické závislosti ve druhé variantě byl v roce 2014 nejvyšší ve Francii (95,2), Finsku (94,3), Švédsku (92,5) a Dánsku (91,6). Německo s hodnotou 82,6 se již v tomto případě neocitá na prvních místech s nejvyšším indexem, jako tomu bylo v předchozím případě, ale nalézá se ještě za EU28. To znamená, že dětí není tolik, aby zvýšily index ekonomické závislosti. Česko se svou hodnotou 78,2 ocitá mezi zeměmi, jejichž index ekonomické závislosti patří k nižším. Ovšem nejnižší index závislosti překvapivě vykazuje Slovensko s hodnotou 69,0. Turecko se posunulo z nejlepší pozice v předchozím srovnání před Českou republiku s hodnotou 79,6.

Index ekonomické závislosti – u starší populace – 2. varianta (populace 60+ k populaci 20–59 let), rok 2014

Index ekonomické závislosti – u starší populace – 2. varianta (populace 60+ k populaci 20–59 let), rok 2014

Co ukázal Statistický atlas Eurostatu

V souvislosti s tímto tématem doporučujeme navštívit nejen databázi Eurostatu (výše uvedené charakteristiky lze najít v tabulkách pod kódem demo_pjanind), ale i Statistický atlas Eurostatu. Najdete ho ZDE.
V atlase jsou k dispozici dělení nikoli jen po státech, ale po nižších útvarech, v tomto případě regionech označovaných jako NUTS2.
V kapitole Zdraví najdeme například příčiny úmrtí na nemoci oběhového systému. Data jsou standardizovaná a vyjádřena jako míra úmrtnosti na 100 tis. obyvatel. V grafickém zobrazení je velmi dobře vidět, že nejvyšší hodnoty, vyšší nebo rovné 600 případům na 100 tis. obyvatel, se nacházejí v zemích východní Evropy, včetně Česka a Slovenska. Naopak nejlepší charakteristiky (méně než 300 případů na 100 tis. obyvatel) má především Francie a Španělsko.
Pokud se podíváme na úmrtí na zhoubné nádory (kapitola 2.3), vidíme, že jsou na tom opět špatně státy východní Evropy.
Mluvíme-li o seniorech, přirozeně nás zajímá i naděje dožití při narození. Ve Statistickém atlasu Eurostatu si všimněme nejnižší naděje dožití při narození ve státech východní Evropy. V České republice je to v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (méně než 78 let). Naopak nejvyššími hodnotami, přes 83,0 a více let se může pochlubit především Španělsko, Francie a část Itálie. Celá západní Evropa oproti státům východní Evropy má v tomto smyslu výrazně lepší postavení.
S dobrým zdravotním stavem souvisí i možnost pracovat ve vyšším věku, jak je ukázáno v kapitole 4.4 na míře zaměstnanosti lidí ve věku 55–64 let. Tam dominují především severské země a Německo, ale i Velká Británie.

Index ekonomické závislosti, 2. varianta (Populace 0–19 a 60 a více let na populaci ve věku 20–59 let), rok 2014

Index ekonomické závislosti, 2. varianta (Populace 0–19 a 60 a více let na populaci ve věku 20–59 let), rok 2014

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

ilustrativní fotka

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

Babičko, dědečku, už vám přišel důchod?

ilustrativní fotka

Šestina lidí starších 60 let má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zkušenost s některou z forem zneužívání. S tím, jak se zvyšuje zastoupení starších osob v populaci, poroste i počet těch, kteří budou v seniorském věku muset čelit nějaké formě násilí.

Stáří je stále delší část života

Mgr. Helena Chodounská

Stáří chápané jako životní etapa má různé definice a lze na něj pohlížet různými způsoby. Ve většině vyspělých zemí se za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Vzhledem k postupně se zvyšující střední délce života narůstá počet roků, které lidé prožijí právě v tomto období. Stáří se tak stává stále delší a významnější částí života.

Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

Ilustrativní fotka

S vyšším věkem se mnohdy pojí i zhoršení zdravotního stavu. Někteří senioři už nejsou schopni zvládat určité základní činnosti sami a jsou závislí na pomoci jiné osoby. Trvá-li tato situace dlouhodobě, mohou využít příspěvek na péči.

Senioři hledají na internetu praktické informace

Ilustrační foto

Prudký nástup informačních technologií a zejména internetu v posledních 20 letech přinesl i fenomén, který nazýváme digitální propastí. Jedná se o zvyšování rozdílů mezi lidmi s přístupem a bez přístupu na internet. Jednou ze skupin obyvatelstva, která je touto propastí nejvíce zasažena, jsou senioři. Jak využívají čeští senioři internet?

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

ilustrativní fotka

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

Čeští senioři milují laciné cestování

ilustrativní fotka

Podle aktuálních statistik Eurostatu celkem 24 % procestovaných nocí všech Češek a Čechů tvořily v roce 2014 noclehy osob starších 65 let. Tato skutečnost zařadila Českou republiku na začátek žebříčku, na třetí místo těsně za Francii a Kypr.

V České republice přibývá pracujících seniorů

ilustrativní obrázek

Od roku 1995 se počet pracujících osob ve věku 65 a více let zvýšil téměř o třetinu, a to z necelých 80 tis. na 108 tis. osob. Letos ve 2. čtvrtletí u nás již pracovalo 126 tis. seniorů.

Hospice jsou už ve 12 krajích

ilustrační foto

Podle demografické statistiky polovina seniorů v České republice umírá na nemoci oběhové soustavy, téměř čtvrtina na novotvary. Nemoci dýchací soustavy jsou příčinou úmrtí 6,2 % seniorů a na vnější příčiny umírá 3,1 % seniorů. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly.

Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

ilustrativní fotka

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

ilustrační foto

Úroveň ekonomické aktivity ve vyšším věku je ovlivňována posouváním věkové hranice odchodu do důchodu. Rozdílnost míry ekonomické aktivity z pohledu jednotlivých regionů České republiky určuje řada faktorů, například životní úroveň, nabídka pracovních míst vhodných pro seniory nebo výše důchodů.

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Ing. Jan Honner

Aktuálním tématům se na krajských správách (ve spolupráci s ústředím) věnujeme již řadu let.

Je důležité si uvědomit, že stárnutí je nevratný proces

Mgr. Daniel Chytil

Je rostoucí počet seniorů v České republice v Evropě ojedinělý, anebo se jedná o všeobecný trend? Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ, vysvětluje, jak to vidí statistici. Podle jeho názoru vždy záleží, z jakých zdrojů a metodiky se vychází.

Domácnosti seniorů

ilustrativní fotka

Podle výsledků SLDB 2011 je v Česku 2 667 867 hospodařících domácností tvořených jednou rodinou. Pětinu z nich představují domácnosti seniorů.

Senioři v číslech

ilustrativní fotka

Podíl osob starších 65 let se za posledních deset let zvýšil, vzrostl i index stáří, který
v roce 2011 dosahoval hodnoty 110. V populaci seniorů převažují ženy, většinou vdovy.

Co kraj, to jiný demografický mrav

ilustrativní obrázek

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.

Senioři přišli na chuť on-line bankovnictví

ilustrativní obrázek

Vloni poprvé dosáhla Česká republika v oblasti využívání on-line bankovnictví evropského průměru a předběhla Slovensko. Především starší věkové kategorie projevily zvýšený zájem o internetové bankovní služby.

Pracovat před důchodem? Jde to, ale ne všude

Ilustrační obrázek

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel Česka ve věku 45–59 let od roku 1993 klesá. Zatímco tehdy činil více než pětinu, v roce 2012 se snížil na více než desetinu. Důvody jsou např. v posunutí hranice odchodu do důchodu a ve sníženém počtu invalidních důchodců. Ne ve všech krajích je situace příznivá.

Šest vdovských důchodů na jeden vdovecký

ilustrační foto

V posledních letech se hodně mluví o kvalitě života, zvláště pak v období stáří. Jak jsou na tom muži a ženy, kteří po desetiletích ekonomické aktivity opouštějí trh práce a odcházejí do důchodu? Trend, kdy mezi příjemci nejvyšších důchodů převládají muži, stále přetrvává.