Hospice jsou už ve 12 krajích

VYDÁNÍ: 01/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podle demografické statistiky polovina seniorů v České republice umírá na nemoci oběhové soustavy, téměř čtvrtina na novotvary. Nemoci dýchací soustavy jsou příčinou úmrtí 6,2 % seniorů a na vnější příčiny umírá 3,1 % seniorů. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly.

Zatímco ve Zlínském kraji v roce 2014 zemřelo na nemoci oběhového systému 55 % seniorů, v kraji Jihočeském byl podíl o téměř devět procentních bodů nižší.
Čtvrtina obyvatel hl. města Prahy ve věku nad 65 let zemřela v důsledku nádorových onemocnění. V Česku to bylo procento nejvyšší, naopak nejnižší podíl vykázal kraj Pardubický, něco málo přes jednu pětinu seniorů.
Nemoci dýchací soustavy byly příčinou úmrtí téměř devíti procent seniorů v Jihočeském kraji, to bylo výrazně nejvíc ze všech krajů, naopak nejnižší podíl vykázaly kraje Liberecký a Jihomoravský.

Více seniorů trpí zhoubnými novotvary

V roce 2011 připadlo v Česku v průměru 39 nově hlášených onemocnění zhoubnými novotvary u seniorů a 23 nových onemocnění seniorek v přepočtu na tisíc osob ve věku 65 a více let příslušného pohlaví. Rozdíly mezi oběma pohlavími lze vysvětlit výrazně větším počtem žen, které se dožívají seniorského věku, než je tomu u mužů. Z pohledu krajů bylo nejvíc nových onemocnění seniorů hlášeno v kraji Plzeňském, u seniorek pak v kraji Karlovarském. Naopak nejlépe jsou na tom senioři obojího pohlaví v Kraji Vysočina a také seniorky v kraji Středočeském.
S rostoucím věkem přibývá v populaci zdravotních problémů, které vyžadují léčbu a hospitalizaci v nemocnicích. Podle výsledků analýzy připadlo v průměru v Česku na tisíc mužů ve věku 65 a více let 485 hospitalizovaných seniorů a na tisíc žen v tomto věku 415 seniorek. Nejvíc jich bylo u obou pohlaví v kraji Ústeckém a nejméně v hl. městě Praze.

V Libereckém kraji pobývá méně osob vyššího věku v „eldéenkách“

V léčebnách dlouhodobě nemocných bylo v roce 2013 hospitalizováno v průměru 42 pacientů na 10 tis. obyvatel ČR. Rozdíly mezi kraji jsou značné. Zatímco ve Zlínském kraji připadlo na deset tisíc obyvatel kraje 82 hospitalizovaných, v kraji Libereckém to bylo desetkrát méně. V těchto zařízeních po několika týdnech či měsících mnoho pacientů umírá, jedná se o druhé nejčastější místo úmrtí po nemocnicích.
Pro zlepšení kvality života v jeho závěrečné fázi a důstojné umírání fungují ve dvanácti krajích ČR hospice. Délka hospitalizace v těchto zařízeních se pohybuje v průměru kolem jednoho měsíce, osm z deseti hospitalizovaných zde umírá, využitelnost lůžek byla v roce 2013 v průměru 70%.
V roce 2013 využilo služeb domácí zdravotní péče (DZP) v ČR celkem 146,3 tis. pacientů, z nich senioři tvořili 80 %. V průměru v ČR připadlo na 10 tisíc seniorů 643 pacientů DZP; nejvíc v kraji Pardubickém, více než jeden tisíc, naopak nejméně v Kraji Vysočina, kde to bylo třikrát méně.

Nejméně míst v domovech pro seniory bylo v hl. městě Praze

Největšími poskytovateli pobytových sociálních služeb zaměřených na seniory jsou domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. V roce 2014 mohli senioři využít 37,3 tis. lůžek v 501 domovech pro seniory a 14,3 tis. lůžek v 263 domovech se zvláštním režimem v celé ČR.
V průměru v ČR připadlo na tisíc obyvatel ve věku 65 a více let dvacet míst v domovech pro seniory a osm míst v domovech se zvláštním režimem. V hl. městě Praze, kde žije nejvíce obyvatel ve věku 65 a více let, bylo nejméně míst v obou typech pobytových sociálních služeb v přepočtu na tisíc seniorů. Naopak nejvíc míst, v relativním vyjádření, měli k dispozici senioři v domovech pro seniory v kraji Jihočeském a v domovech se zvláštním režimem v kraji Ústeckém.
Z celkového počtu téměř 64 tis. neuspokojených žadatelů o umístění v domovech pro seniory v celé ČR jich v roce 2014 připadlo na tisíc seniorů v průměru 34. Nejvíc v kraji Zlínském, kde byl relativní počet žádostí téměř dvojnásobný oproti průměru ČR. Žádostí o umístění v domovech se zvláštním režimem bylo v celé ČR 19 tis., v přepočtu na tisíc seniorů to bylo 10 žádostí. Nejvíc žadatelů v relativním vyjádření bylo v kraji Jihomoravském, proti republikovému průměru to byl více než dvojnásobný počet.
V roce 2014 využilo pečovatelskou službu v celé ČR 110 tis. osob. V přepočtu na tisíc obyvatel ČR to představuje v průměru 10 klientů. Největší zájem byl v Plzeňském kraji, kde to bylo o polovinu více klientů, než činil republikový průměr.
Výdaje na pečovatelskou službu dosáhly v roce 2014 v celé České republice hodnoty 2,3 mld. Kč, v přepočtu na jednoho obyvatele to představuje částku 220 Kč. Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími výdaji na pečovatelskou službu, v kraji Plzeňském a Ústeckém, činil více než 120 Kč.

Infografika

Autor: , oddělení informačních služeb a správy registrů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V domácím prostředí se senioři zotavují rychleji

V roce 2020 by mělo žít v České republice 2,2 mil. osob starších 65 let. Stále rostoucí počet seniorů má dopad na veřejné finance. Již dnes stojí dlouhodobá péče ročně zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu, a to bez zahrnutí péče poskytované v rodinách.

Babičko, dědečku, už vám přišel důchod?

ilustrativní fotka

Šestina lidí starších 60 let má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zkušenost s některou z forem zneužívání. S tím, jak se zvyšuje zastoupení starších osob v populaci, poroste i počet těch, kteří budou v seniorském věku muset čelit nějaké formě násilí.

Stáří je stále delší část života

Mgr. Helena Chodounská

Stáří chápané jako životní etapa má různé definice a lze na něj pohlížet různými způsoby. Ve většině vyspělých zemí se za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Vzhledem k postupně se zvyšující střední délce života narůstá počet roků, které lidé prožijí právě v tomto období. Stáří se tak stává stále delší a významnější částí života.

Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

Ilustrativní fotka

S vyšším věkem se mnohdy pojí i zhoršení zdravotního stavu. Někteří senioři už nejsou schopni zvládat určité základní činnosti sami a jsou závislí na pomoci jiné osoby. Trvá-li tato situace dlouhodobě, mohou využít příspěvek na péči.

Senioři hledají na internetu praktické informace

Ilustrační foto

Prudký nástup informačních technologií a zejména internetu v posledních 20 letech přinesl i fenomén, který nazýváme digitální propastí. Jedná se o zvyšování rozdílů mezi lidmi s přístupem a bez přístupu na internet. Jednou ze skupin obyvatelstva, která je touto propastí nejvíce zasažena, jsou senioři. Jak využívají čeští senioři internet?

Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

ilustrativní fotka

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

ilustrační foto

Úroveň ekonomické aktivity ve vyšším věku je ovlivňována posouváním věkové hranice odchodu do důchodu. Rozdílnost míry ekonomické aktivity z pohledu jednotlivých regionů České republiky určuje řada faktorů, například životní úroveň, nabídka pracovních míst vhodných pro seniory nebo výše důchodů.

Evropští senioři se stát od státu liší

ilustrativní fotka

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Ing. Jan Honner

Aktuálním tématům se na krajských správách (ve spolupráci s ústředím) věnujeme již řadu let.

Je důležité si uvědomit, že stárnutí je nevratný proces

Mgr. Daniel Chytil

Je rostoucí počet seniorů v České republice v Evropě ojedinělý, anebo se jedná o všeobecný trend? Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ, vysvětluje, jak to vidí statistici. Podle jeho názoru vždy záleží, z jakých zdrojů a metodiky se vychází.

Domácnosti seniorů

ilustrativní fotka

Podle výsledků SLDB 2011 je v Česku 2 667 867 hospodařících domácností tvořených jednou rodinou. Pětinu z nich představují domácnosti seniorů.

Senioři v číslech

ilustrativní fotka

Podíl osob starších 65 let se za posledních deset let zvýšil, vzrostl i index stáří, který
v roce 2011 dosahoval hodnoty 110. V populaci seniorů převažují ženy, většinou vdovy.

Co kraj, to jiný demografický mrav

ilustrativní obrázek

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.