Jak funguje princip akrualizace

VYDÁNÍ: 01/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V prvních dnech nového roku jsou vždy zveřejňovány informace o tom, jak si vedl státní rozpočet v uplynulém roce. Je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výsledné saldo rozpočtu za předchozí rok. Tyto velmi včasné údaje vypovídají o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly.

V prvních dnech nového roku jsou vždy zveřejňovány informace o tom, jak si vedl státní rozpočet v uplynulém roce. Je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výsledné saldo rozpočtu za předchozí rok. Tyto velmi včasné údaje vypovídají o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly.
Vedle toho jsou o několik měsíců později vydány první ucelené údaje o příjmech, výdajích a saldu státního rozpočtu, které se na rozdíl od pokladních plnění vážou výhradně k událostem předchozího roku bez ohledu na to, kdy došlo k souvisejícím finančním transakcím (platbám). Tyto údaje jsou používány a publikovány v tzv. vládní finanční statistice i v národních účtech a jsou založeny na tzv. akruálním principu.
O co se jedná? Zásada akrualizace, která je dodržována i v běžném podnikovém účetnictví, je požadavek zachycování každého jevu v okamžiku, kdy nastal, nikoliv v okamžiku  případného finančního plnění (tj. zaplacení). Uveďme příklad. Řekněme, že si podnik koupí nový traktor. Ten je dodán 20. prosince 2014, ale zaplacen až 10. ledna 2015. Celkem běžná praxe. Koupě traktoru je při dodržení principu akrualizace zachycena v účetnictví ještě v roce 2014, přestože se peníze z účtu na účet přesunuly až v roce 2015.
A úplně stejné je to i s příjmy a výdaji státního rozpočtu. Některé přijaté či vydané platby státu v daném roce (nebo v kratším období) se totiž ve skutečnosti vztahují k jinému roku (období). Například podniky platí daň z přidané hodnoty (DPH) za prosinec až v průběhu ledna. Jinými slovy, lednové příjmy státu se ve skutečnosti vztahují k prosinci. A dokonce těm podnikům, kterým má stát DPH naopak za prosinec vracet (kvůli tzv. nadměrným odpočtům), zašle finanční správa peníze až v únoru. A takových příkladů je možné najít mnoho dalších, třeba i úroky, které nabíhají postupně (a tak jsou zachyceny i v účetnictví), přestože jsou placeny například jen jednou ročně.
Požadavek akrualizace, tj. zachycení jevu v období, ve kterém k němu došlo, je tedy jednoduchý. Ve statistické praxi však není snadné jej v případě hospodaření státu dosáhnout. Existují případy, kdy vyměřené daně nejsou zaplacené. Anebo jsou, ale v jiném období, než je obvyklé nebo zákonem požadované. Navíc z peněz, které lidé a firmy posílají finančnímu úřadu (či obráceně), není zcela jasné, k jakému období se vztahují (za jaké období platí daň). Proto existuje několik přístupů, jak tzv. akrualizaci provést, a každá má své výhody i nevýhody. V současné praxi je nejčastěji používán časový posun hotovostních plateb (tj. pokladních plnění). Jak to probíhá?
Uveďme příklad na dani z přidané hodnoty. Představme si, že na účtu DPH přibylo státu v prosinci 30 mld. Kč. Přijato bylo celkem 50 mld. Kč a stát z účtu vrátil podnikům 20 mld. Kč (50 – 20 = 30). Z pohledu pokladních plnění byl tedy v prosinci příjem do státního rozpočtu z DPH 30 mld. Kč. Ovšem státem přijaté (50) ani vyplacené (20) platby se až na zanedbatelné výjimky netýkaly obchodů, které probíhaly v prosinci, nýbrž v listopadu (daňové povinnosti za 50 mld. Kč) a v říjnu (nadměrné odpočty za 20 mld. Kč).
Abychom odhadli DPH plynoucí z ekonomické činnosti probíhající v prosinci (tj. akrualizovaný daňový výnos za prosinec), potřebujeme znát DPH odvedenou podniky v lednu, kdy se obvykle platí DPH za prosinec (60 mld. Kč), a také vrácení nadměrných odpočtů podnikům v únoru, kdy stát obvykle vyplácí DPH za prosinec (25 mld. Kč). Celkově tedy byl aktualizovaný výnos z DPH vypočítaný metodou časového posunu v prosinci 35 mld. Kč (60 – 25).
Je patrné, že mezi oběma pohledy na příjmy za určité období existuje rozdíl (30 mld. versus 35 mld. Kč). Princip akrualizace je ve statistice nutným požadavkem. Jevy by měly být zachycovány v tom období, kdy nastaly.
Někdy si však na takové údaje musíme počkat a není snadné je získat či odhadnout. Naopak nespornou výhodnou sledování pokladních plnění je jejich rychlá dostupnost. Bohužel tak jako v mnoha případech ekonomické statistiky, i zde je nutné volit mezi včasností a vypovídací schopností.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Stejné ceny, stejné váhy

Ilustrační foto

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Stálé ceny a reálná změna

ilustrační foto

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Statistika není evidence

ilustrativní obrázek

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Čtvrtletní deficit a dluh vládních institucí

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

ČSÚ reagoval na rostoucí poptávku po dostupnosti fiskálních ukazatelů publikací čtvrtletních údajů o vývoji hospodaření a míře zadlužení, které jsou od roku 2015 vydávány přímo formou Rychlých informací.

Rozdíl mezi HPH a HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?