Přichází éra růstu mezd?

VYDÁNÍ: 01/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Pokračující oživování a další faktory snižují nezaměstnanost natolik, že se již výrazně projevuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Ten tlačí na růst mezd, takže údaj za 3. čtvrtletí 2015 byl nejvyšší od roku 2009. Podniky se učí konkurovat, přetahují se nejen o zákazníky, ale i o zaměstnance.

Růst zaměstnanosti se projevil více u žen

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukazují vytrvalý růst celkové zaměstnanosti již od roku 2012. Pozitivní je také to, že se tento růst nyní projevil více u žen. Právě ty totiž představují v české ekonomice velkou skrytou rezervu. Ve srovnání se západními státy je u nás neobyčejně nízká míra zaměstnanosti žen třicátnic, tedy převážně s malými dětmi. Na druhé straně prodlužování pracovní kariéry vede k rychlejšímu nárůstu zaměstnanosti u osob starších 50 let ve srovnání s mladšími ročníky.
Pokračuje snižování počtu nezaměstnaných a rychle roste počet volných pracovních míst hlášených na Úřad práce. Statistické výsledky jsou tak přes jisté zvolňování velmi optimistické. Míra nezaměstnanosti podle VŠPS klesla ve 3. čtvrtletí 2015 pod hranici 5 % a v mezinárodním srovnání nás předstihuje jen Německo.
Jan Karmazín, ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce podotýká, že u mužů již lze hovořit o přiblížení se ideálu plné zaměstnanosti – jejich míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo 4 %. Problematičtější je podle jeho názoru situace u žen a u mladých lidí do 25 let, ale i u těchto skupin došlo k výraznému zlepšení.

Podíl nezaměstnaných osob ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností k 31. 12. 2014 (v %)

Podíl nezaměstnaných osob ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností k 31. 12. 2014 (v %)

Silné regionální rozdíly přetrvávají

Podíl nezaměstnaných osob – klíčový ukazatel Úřadu práce pro regionální srovnání uvnitř ČR – ukazuje extrémní odlišnosti především pro mikroregiony. Zatímco v okolí hlavního města nebo např. na Voticku je podíl osob hledajících zaměstnání pod 5 %, v severních příhraničních správních obvodech, jako např. Bruntál, často překračuje 13 %. Jsou dokonce menší obce, kde je na Úřadu práce registrovaný každý čtvrtý dospělý člověk. Klíčovou pro zlepšení této situace se ukazuje především dopravní obslužnost.

Ekonomika, fondy EU i demografie

Příčin excelentních výsledků České republiky je více, přímým a nejdůležitějším je pochopitelně hospodářský růst, který vytváří nová pracovní místa. Nelze ale opomínat také státní politiku. Až do roku 2013 kopíroval vývoj českého trhu práce trajektorii Evropské unie. Dnes je ale míra nezaměstnanosti poloviční než v EU28. Došlo na aktivní politiku zaměstnanosti směřující k vyšší spolupráci úřadů práce se zaměstnavateli a na účinné využívání evropských fondů. Jan Karmazín upozorňuje, že mnoho míst bylo vytvořeno jako společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce financované z evropských fondů.
Propočty ukazují také na pozitivní vliv současného demografického rozložení. Zjednodušeně lze říct, že nyní jsou v České republice silné ročníky ve věku, pro který je vysoká ekonomická aktivita typická. V problematickém životním období (na počátku kariéry) jsou slabé ročníky 90. let. Pokud by hypoteticky byly ročníky stejně početné, byla by podle propočtu ČSÚ míra nezaměstnanosti o 0,3 % vyšší. Je nutné si uvědomit, že tento efekt v příštích letech vyprchá a v roce 2020 se již překlopí do negativa.

Je nutné učit se pečovat o zaměstnance

Mezi uchazeči o zaměstnání zůstává skupina obtížně zaměstnatelných osob, které na nabízená volná místa nedosahují; ti mohou v nezaměstnanosti zůstávat i roky. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se proto blíží jedné polovině. Podle názoru Štefana Duháně z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je problém hlavně v nízké úrovni mezd v méně kvalifikovaných profesích, kdy příjem z práce je srovnatelný s životem na dávkách. Ministerstvo proto tlačí na zvyšování minimální mzdy, aby se pracovní činnost více vyplácela.
Údaje podnikové statistiky ČSÚ ke mzdám za 3. čtvrtletí 2015 ukazují, že tento cíl se již začíná pomalu naplňovat. Průměrná mzda nominálně vzrostla o 3,8 %, čímž se začala prolamovat střídmost typická pro dosavadní vývoj. Leaderem zvyšování tentokrát už nebyl státní sektor, ale podnikatelská sféra řízená tržními silami. Je to nejspíše právě nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, který nutí firmy k ostřejší konkurenci na trhu práce, k přetahování zaměstnanců a tedy nabídce vyšších mezd.
Stát zvyšováním platových tarifů jistým způsobem nastartoval konkurenci. Zaměstnanci se přestávají bát, že přijdou o místo, a více hledají lepší uplatnění na trhu práce. Nejde vždy jen o výplatu, ale také o kvalitu práce, o možnost osobnostního růstu a další mimopracovní benefity, kam patří i příjemné pracovní prostředí. S nadsázkou lze říct, že pro firmy nastává éra personální politiky.

Ekonomika vytváří místa, na která „nejsou lidi“

Principem trhu práce je propojování pracovní síly s volnými místy. V tomto směru je však v České republice zřetelný problém – existují zde statisíce registrovaných uchazečů o zaměstnání na jedné straně a asi sto tisíc volných míst na druhé straně. Avšak tato nabídka se s poptávkou ne vždy propojuje. Důvodem může být odlišná lokalizace. Lidé bydlí jinde, než jsou podniky, které právě hledají zaměstnance. Anebo se může jednat o nesoulad v požadovaných kvalifikacích. První problém má řešení ve vyšší mobilitě za prací, dojížďkou a stěhováním, a také cílenějším směrováním investorů do regionů s vyšší nezaměstnaností. Druhý problém se dá řešit rekvalifikacemi a celoživotním vzděláváním.

Jak rostou mzdy a kupní síla

Pro reálnou kupní sílu výdělků je důležité, že index spotřebitelských cen (inflace) zůstává při zemi. Ve 3. čtvrtletí 2015 byl růst cen na relativně nízké úrovni 0,4 %. To vedlo k výraznému reálnému zvyšení kupní síly o 3,4 %. Takto pěkné výsledky nezažila Česká republika od počátku krize v roce 2009.
Hlavním tahounem české ekonomiky zůstává zpracovatelský průmysl, který zaměstnává 1 101,5 tis. zaměstnanců. Ve 3. čtvrtletí 2015 zde vzrostla průměrná mzda o 3,7 %. V obchodě, kde je takřka půl milionu zaměstnanců, vzrostla průměrná mzda o 3,6 %. Z odvětví s dominancí státu byl nejvyšší meziroční nárůst platů ve zdravotní a sociální péči (5,6 %), ve veřejné správě byl růst skromnější (o 4,1 %). Nejnižší nárůst (o 1,6 %) byl v odvětví vzdělávání.
V podnikatelské sféře nalezneme další známku oživování ve zvyšování placené přesčasové práce. Ta se ve 3. čtvrtletí 2015 projevila takřka ve všech oborech s výjimkou zemědělství, nejvíce v obchodě a dále ve stavebnictví. Tam také nejvíce vzrostl podíl mimořádných odměn. Prostřednictvím přesčasů se snaží zaměstnavatelé nahradit chybějící pracovní sílu.

Autor: ,

ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nízká minimální mzda

ilustrativní fotka

Ve srovnání s Lucemburskem, které má nejvyšší minimální mzdu v Evropské unii, je česká pětinová. Ve Skandinávii se výše minimálních mezd nestanovuje.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Peníze, nebo zdraví?

ilustrativní obrázek

Neradostné porovnání výše dávek z nemocenského pojištění s pracovním příjmem brání lidem se řádně vyléčit. Potvrzuje to nejen běžná zkušenost, ale i dostupná statistická data.

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

ČSÚ nebude publikovat data za mzdy v (ne)podnikatelské sféře

Ilustrační foto

Ukazatele průměrné mzdy odhadované a publikované ČSÚ jsou používány v některých právních předpisech, například pro účely stanovení plateb a valorizací. Protože legislativní využití nebývá s ČSÚ vždy konzultováno, ne vždy se odkazuje na ukazatele metodicky přesným a vhodným způsobem. Změny definice sektorů v ESA2010 si vyžádají změny dosavadních přístupů.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

S volnými místy není v Česku problém

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

ilustrační foto

Úroveň ekonomické aktivity ve vyšším věku je ovlivňována posouváním věkové hranice odchodu do důchodu. Rozdílnost míry ekonomické aktivity z pohledu jednotlivých regionů České republiky určuje řada faktorů, například životní úroveň, nabídka pracovních míst vhodných pro seniory nebo výše důchodů.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Bulharský manažer bral to, co český řemeslník

ilustrativní fotka

Mzdové rozdíly jsou na evropském kontinentě velké. Zatímco bulharský zaměstnanec si v roce 2010 vydělal v průměru 4 618 eur za celý rok, švýcarský 60 249 eur, tedy třináctkrát více.

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Mgr. Dalibor Holý

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Ilustrační foto

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

ilustrativní fotka

Kdyby byli všichni zaměstnanci v roce 2012 ohodnoceni stejně, pak by jejich mzda činila 25 112 Kč. Ve skutečnosti však na tuto částku nedosáhly celé dvě třetiny. Jelikož jiní pobírali i několikanásobky průměrné mzdy, výplata vyjádřená mzdovým mediánem se pohybovala pod tímto průměrem.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

Pracují, a přesto jsou chudí?

ilustrační foto

Problematika chudoby je obvykle spojována s nezaměstnaností. Mít práci by mělo znamenat nebýt chudý, nicméně tak tomu vždy není. Existují osoby, které pracují, a přesto jsou ohroženy příjmovou chudobou. Kdo jsou a jak velký problém u nás představují?

Proč ženy berou méně

ilustrační foto

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.