Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

VYDÁNÍ: 01/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle obcí ČR k 31. 12. 2014

Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle obcí ČR k 31. 12. 2014

Podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel se na konci roku 2014 pohyboval od 16,7 % ve Středočeském kraji po 19,0 % v kraji Královéhradeckém.
V uplynulém desetiletí se počet obyvatel, kteří dosáhli seniorského věku, zvyšoval ve všech krajích, intenzita tohoto růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení od roku 2005 došlo v Karlovarském kraji (nárůst o 4,6 procentních bodů), následovaly sousední kraje Ústecký a Liberecký. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.
Ve Středočeském kraji dokonce nastal ve dvou správních obvodech obcí s rozšířenou působností (Lysá nad Labem a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav) výjimečný pokles podílu nejstarších obyvatel. Došlo k tomu vlivem procesu suburbanizace, kdy se na toto území přistěhovaly mladší ročníky obyvatel, především z Prahy.
Středočeský kraj má celkově oproti ostatním krajům odlišné postavení. Je charakterizován nejmenším zastoupením obyvatel ve věku 65 a více let, nejnižším průměrným věkem (40,7 let) a byl na konci roku 2014 jediným krajem, ve kterém počet dětí 0–14letých převyšoval počet osob starších 65 let. Index stáří, který poměřuje počet seniorů na 100 dětí, zde dosáhl úrovně 99,6. Naopak nejvyšší index stáří byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém, Zlínském či hl. m. Praze, kde na 100 dětí ve věku do 14 let připadalo 126 seniorů. Kraje Královéhradecký a Zlínský se zároveň vyznačovaly nejvyšším průměrným věkem obyvatel.
Nejvyšší podíl obyvatel v nejstarší věkové kategorii nad 85 let byl zjištěn v hl. m. Praze, kde tito obyvatelé zaujímali 2,1 % z celkové populace.

Naděje dožití se rok od roku zvyšuje

Senioři v hl. m. Praze mají dlouhodobě nejvyšší naději dožití, tj. průměrný počet let života, který mohou očekávat osoby příslušného věku při zachování současných úmrtnostních poměrů. Naděje dožití se postupně rok od roku zvyšuje.
Muž bydlící v hlavním městě Praze, který nyní dosáhl věku 65 let, má naději dožití dalších 17,0 let a žena stejného věku 20,1 let. Na opačném konci pořadí se nachází kraj Ústecký, ve kterém má takový muž naději dožití 14,8 let a žena 17,9 let. Nízké hodnoty naděje dožití mají také obyvatelé ve věku 65 let obou pohlaví v krajích Karlovarském a Moravskoslezském.

Data napříč rezorty

Za seniory jsou obecně považovány osoby ve věku 65 a více let. V případě, že se některé jevy týkají i mladších věkových skupin, například otázky zaměstnanosti a nezaměstnanosti nebo zdravotní problémy, využila se data i za tyto skupiny obyvatelstva. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ se jedná o podrobné údaje z rezortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Očekávaný vývoj naděje dožití a dalších ukazatelů demografické statistiky byl zpracován do projekce obyvatelstva v krajích České republiky do roku 2050. Projekce předpokládá stárnutí populace ve všech krajích, zvyšování průměrného věku obyvatel, pokles počtu dětí a obyvatel v produktivním věku ve prospěch obyvatel ve věku 65 a více let.
Zatímco kolem roku 2030 budou obyvatelé seniorského věku tvořit téměř v polovině krajů čtvrtinu populace, v roce 2050 se budou podíly obyvatel starších 65 let v řadě krajů přibližovat k hranici jedné třetiny z celé populace. Největší podíly seniorů budou žít ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina. Předpokládá se, že průměrný věk obyvatel ve Zlínském kraji by měl dokonce překročit hranici 50 let. Pozvolnější nárůst těchto ukazatelů oproti ostatním krajům zřejmě nastane v hlavním městě Praze a částečně i ve Středočeském kraji. Kolem roku 2030 bude podíl nejstarší populace v uvedených krajích představovat pouze pětinu obyvatel. V roce 2050 v Praze nepřesáhne čtvrtinu obyvatel a ve Středočeském kraji se bude pohybovat kolem 28 %.

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v krajích ČR v roce 2014 a projekce pro rok 2030 a 2050

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v krajích ČR v roce 2014 a projekce pro rok 2030 a 2050

Co říkají o seniorech data ze sčítání?

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 lze využít velké množství dat týkajících se seniorů. Jednou z těchto charakteristik jsou údaje o rodinném stavu obyvatel na regionální úrovni. Mezi obyvateli ve věku 65 a více let jsou výrazné rozdíly podle pohlaví. Ženy se dožívají vyššího věku než muži, což má podstatný vliv na složení populace podle rodinného stavu. Ve skupině mužů starších 65 let převažovali ženatí muži, kteří tvořili tři čtvrtiny jejich počtu. Naproti tomu z žen stejného věku bylo nejvíce vdov, tj. polovina jejich počtu.
Ve srovnání krajů se mírně vyčleňují kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký s vyšším podílem rozvedených mužů i žen přesahujícím deset procent. Naproti tomu moravské kraje měly poloviční podíl rozvedených a vyšší podíl ženatých mužů. Rozdílné zastoupení bychom našli i v hl. m. Praze, kde byl také vysoký podíl rozvedených mužů, nejvyšší podíl rozvedených žen a nejnižší podíl vdovců a vdov.

Krajské publikace ČSÚ o seniorech

V roce 2015 Český statistický úřad zpracoval a publikoval analýzy postavení seniorů a jeho vývoje v posledních letech, a to zpravidla od roku 2010. Více ZDE.

Při sčítání 2011 se také zjišťoval postoj obyvatel k víře. Zcela nejvyšší a dokonce nadpoloviční podíl věřících mezi osobami staršími 65 let charakterizoval kraj Zlínský. Více než dvoupětinové zastoupení věřících seniorů bylo dále v Kraji Vysočina a v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském a Olomouckém. Nejnižší podíl seniorů deklarujících svůj vztah k víře bydlel na severozápadě území, tj. v krajích Ústeckém a Libereckém. Zatímco z pohledu krajů byla Česká republika rozdělena na méně věřící severozápad a více věřící jihovýchod, z pohledu menších územních jednotek lze za pomyslnou hranici považovat pás u rovnoběžky 49°45‘.

Autor: , oddělení informačních služeb
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V domácím prostředí se senioři zotavují rychleji

V roce 2020 by mělo žít v České republice 2,2 mil. osob starších 65 let. Stále rostoucí počet seniorů má dopad na veřejné finance. Již dnes stojí dlouhodobá péče ročně zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu, a to bez zahrnutí péče poskytované v rodinách.

Osob ve věku 65 a více let bylo poprvé více než 2 miliony

ilustrativní obrázek

Ve věkové skladbě obyvatelstva se odrážejí předchozí změny v úrovni porodnosti, úmrtnosti i zahraniční migrace. Česko se dlouhodobě řadí mezi země s regresivním typem věkové struktury, tedy s převahou postreprodukční složky obyvatelstva nad dětskou složkou. V roce 2017 pokračoval trend měnící se věkové struktury ve směru stárnutí populace.

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Babičko, dědečku, už vám přišel důchod?

ilustrativní fotka

Šestina lidí starších 60 let má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zkušenost s některou z forem zneužívání. S tím, jak se zvyšuje zastoupení starších osob v populaci, poroste i počet těch, kteří budou v seniorském věku muset čelit nějaké formě násilí.

Stáří je stále delší část života

Mgr. Helena Chodounská

Stáří chápané jako životní etapa má různé definice a lze na něj pohlížet různými způsoby. Ve většině vyspělých zemí se za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Vzhledem k postupně se zvyšující střední délce života narůstá počet roků, které lidé prožijí právě v tomto období. Stáří se tak stává stále delší a významnější částí života.

Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

Ilustrativní fotka

S vyšším věkem se mnohdy pojí i zhoršení zdravotního stavu. Někteří senioři už nejsou schopni zvládat určité základní činnosti sami a jsou závislí na pomoci jiné osoby. Trvá-li tato situace dlouhodobě, mohou využít příspěvek na péči.

Senioři hledají na internetu praktické informace

Ilustrační foto

Prudký nástup informačních technologií a zejména internetu v posledních 20 letech přinesl i fenomén, který nazýváme digitální propastí. Jedná se o zvyšování rozdílů mezi lidmi s přístupem a bez přístupu na internet. Jednou ze skupin obyvatelstva, která je touto propastí nejvíce zasažena, jsou senioři. Jak využívají čeští senioři internet?

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

ilustrativní fotka

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

V České republice přibývá pracujících seniorů

ilustrativní obrázek

Od roku 1995 se počet pracujících osob ve věku 65 a více let zvýšil téměř o třetinu, a to z necelých 80 tis. na 108 tis. osob. Letos ve 2. čtvrtletí u nás již pracovalo 126 tis. seniorů.

Co přinesly nové údaje o vývoji obyvatelstva?

Ing. Josef Škrabal

Koncem března zveřejnil ČSÚ předběžné výsledky o vývoji počtu obyvatel v Česku v roce 2015. Podívejme se na ně v souvislosti s vývojem v předchozích letech.

Hospice jsou už ve 12 krajích

ilustrační foto

Podle demografické statistiky polovina seniorů v České republice umírá na nemoci oběhové soustavy, téměř čtvrtina na novotvary. Nemoci dýchací soustavy jsou příčinou úmrtí 6,2 % seniorů a na vnější příčiny umírá 3,1 % seniorů. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly.

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

ilustrační foto

Úroveň ekonomické aktivity ve vyšším věku je ovlivňována posouváním věkové hranice odchodu do důchodu. Rozdílnost míry ekonomické aktivity z pohledu jednotlivých regionů České republiky určuje řada faktorů, například životní úroveň, nabídka pracovních míst vhodných pro seniory nebo výše důchodů.

Evropští senioři se stát od státu liší

ilustrativní fotka

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Ing. Jan Honner

Aktuálním tématům se na krajských správách (ve spolupráci s ústředím) věnujeme již řadu let.

Je důležité si uvědomit, že stárnutí je nevratný proces

Mgr. Daniel Chytil

Je rostoucí počet seniorů v České republice v Evropě ojedinělý, anebo se jedná o všeobecný trend? Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ, vysvětluje, jak to vidí statistici. Podle jeho názoru vždy záleží, z jakých zdrojů a metodiky se vychází.

Domácnosti seniorů

ilustrativní fotka

Podle výsledků SLDB 2011 je v Česku 2 667 867 hospodařících domácností tvořených jednou rodinou. Pětinu z nich představují domácnosti seniorů.

Senioři v číslech

ilustrativní fotka

Podíl osob starších 65 let se za posledních deset let zvýšil, vzrostl i index stáří, který
v roce 2011 dosahoval hodnoty 110. V populaci seniorů převažují ženy, většinou vdovy.

Senioři přišli na chuť on-line bankovnictví

ilustrativní obrázek

Vloni poprvé dosáhla Česká republika v oblasti využívání on-line bankovnictví evropského průměru a předběhla Slovensko. Především starší věkové kategorie projevily zvýšený zájem o internetové bankovní služby.

Pracovat před důchodem? Jde to, ale ne všude

Ilustrační obrázek

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel Česka ve věku 45–59 let od roku 1993 klesá. Zatímco tehdy činil více než pětinu, v roce 2012 se snížil na více než desetinu. Důvody jsou např. v posunutí hranice odchodu do důchodu a ve sníženém počtu invalidních důchodců. Ne ve všech krajích je situace příznivá.

Šest vdovských důchodů na jeden vdovecký

ilustrační foto

V posledních letech se hodně mluví o kvalitě života, zvláště pak v období stáří. Jak jsou na tom muži a ženy, kteří po desetiletích ekonomické aktivity opouštějí trh práce a odcházejí do důchodu? Trend, kdy mezi příjemci nejvyšších důchodů převládají muži, stále přetrvává.