2016: Mezinárodní rok luštěnin

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyhlásila rok 2016 Mezinárodním rokem luštěnin. Navázala tak na rok 2013, který byl Mezinárodním rokem quinoy. Akce tenkrát zpopularizovala pseudoobilovinu tak důkladně, že světový trh s quinoou téměř zkolaboval. Podaří se i letos podpořit pěstování luskovin a dostat více luštěnin na talíře strávníků?

Od začátku 60. let minulého století se produkce základních potravin, jakými jsou pšenice, kukuřice a rýže, zdvoj- až ztrojnásobila. U sóji došlo k nárůstu dokonce na osminásobek. Avšak ostatních luskovin se dnes na světě pěstuje jen asi o 60 % více než před 50 lety, kdy jejich produkce dosahovala 44 mil. tun.  V Asii jsou dominantními luskovinami fazole a cizrna, v Severní Americe jsou na poli nejčastěji hrách a čočka, ve Střední a Jižní Americe převažují fazole a v Austrálii lupina a cizrna. V Evropě jsou nejvíce pěstovanou luskovinou hrách a bob.

Sója, sója, sója

Vůbec nerozšířenější luskovinou je sója, která se však z hospodářského hlediska často řadí mezi olejniny. Celosvětová výměra sóji by podle odhadu ministerstva zemědělství USA z října 2015 měla v letošním roce meziročně mírně stoupnout, a to téměř o 3 % na 121,4 mil. ha. Produkce dosáhne rekordních 320,5 mil. tun, což představuje nárůst o 0,5 % oproti loňskému roku. Světová spotřeba sóji letos přesáhne 310 mil. tun. Zásoby sóji tak překročí hranici 85 mil. tun a dosáhnou nového rekordu. V současné době produkují nejvíce sóji USA, Brazílie, Argentina, Čína a Indie.

Čtvrtina luskovin roste v Indii

Dlouhodobě největším pěstitelem luskovin (bez sóji) je Indie, odkud pochází více než čtvrtina (18 mil. tun) celosvětové produkce. V Indii vyroste téměř třikrát více luskovin než v Myanmaru, kterému patří druhé místo. Zemědělci se na indickém subkontinentu zaměřují především na pěstování cizrny, která představuje téměř polovinu produkce. Tato země se zároveň řadí i na první místo ve spotřebě luštěnin. Indie je tak i jejich největším světovým dovozcem při celkovém objemu dovážených luštěnin okolo 4 mil. tun, z toho polovina připadá na hrách. Ten se přitom dováží zejména z Kanady, která je hlavním světovým vývozcem nejen hrachu ale i čočky, fazolí a cizrny.
Naopak Čína své pozice na trhu s luštěninami postupně vyklízí. Zatímco na začátku 60. let minulého století byla čínská produkce 8,5 mil. tun, v roce 2014 už to byla méně než polovina. A přestože se s rostoucí životní úrovní mění stravovací návyky jejích obyvatel, kteří místo bílkovin rostlinného původu stále častěji volí masitou stravu, dostala se Čína z pozice čistého exportéra luštěnin do pozice čistého importéra. Zatímco v Číně jejich spotřeba klesá, v Evropě se opět stávají moderní potravinou. V Evropské unii je s více než polovičním podílem nejvíce pěstovanou luskovinou hrách, následuje bob s necelým desetiprocentním podílem. V menší míře se pak pěstují lupina, fazole, čočka a vikev.

A jak nám chutnají?

Podle FAO se průměrná roční spotřeba luštěnin v různých oblastech světa pohybuje od 2 kg do 20 kg na osobu. Světový průměr se pohybuje dlouhodobě okolo 7 kg.
Údaje o spotřebě luštěnin v České republice jsou k dispozici v časové řadě od roku 1948. Na konci 40. let snědl každý obyvatel ČR průměrně téměř 2,5 kg luštěnin. Poté měla spotřeba klesající tendenci a na začátku 70. let dosahovala pouze 0,6 kg na osobu. Poté se luštěniny začaly zase na českých talířích objevovat častěji a od přelomu tisíciletí se už trvale jejich spotřeba na osobu pohybuje nad 2 kg. Podle posledních dostupných údajů dosáhla v roce 2014 spotřeba luštěnin v České republice úrovně 2,7 kg na obyvatele. To je historicky nejvíce.
Více na ZDE a ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zemědělství je celosvětově největším spotřebitelem vody

Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu tvrdí, že nedostatek pitné vody v nejchudších oblastech světa nesouvisí s malým množstvím srážek, ale se špatným managementem vodních zdrojů. „Nevěnuje se zde pozornost druhé straně problému – čištění odpadních vod,“ říká hydrolog.

„Jsme to, co jíme“

ilustrační obrázek

Ještě pár let bude trvat, než se dozvíme, co má Evropa na jídelním lístku. Na úrovni Evropské unie totiž neexistují žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Přitom zájem o tuto statistiku je obrovský. Dokazuje to úspěch statistiky spotřeby potravin.