Aby v pojmech nebyl zmatek

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V současné době v souvislosti s uprchlickou krizí používají média řadu pojmů z oblasti migrace. Bohužel často nevhodně, obvykle jako synonyma, i když o synonyma vůbec nejde. Chtěla bych proto vše uvést na pravou míru a vysvětlit, co se pod danými pojmy podle definic skrývá.

V současné době v souvislosti s uprchlickou krizí používají média řadu pojmů z oblasti migrace. Bohužel často nevhodně, obvykle jako synonyma, i když o synonyma vůbec nejde. Chtěla bych proto vše uvést na pravou míru a vysvětlit, co se pod danými pojmy podle definic skrývá.
Cizincem se podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky. Jde tedy o občany zemí EU i tzv.„třetích zemí“, kteří nemají státní občanství ČR. Cizinec může na území ČR pobývat přechodně nebo trvale, dále pak jako žadatel o mezinárodní ochranu nebo držitel uprchlického azylu.
Po splnění podmínek daných zákonem č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, může cizinec získat české státní občanství. Takové osoby již nejsou vedeny ve statistikách cizinců pobývajících na území ČR.
Migrant je obecnější pojem zahrnující více kategorií. Jde o osobu, která migrovala přes hranice daného státu (ČR) a pobývá na jeho území, ať již je to žadatel o mezinárodní ochranu, uprchlík (azylant), zahraniční pracovník nebo podnikatel, rodinný příslušník cizince žijícího na území tohoto státu, zahraniční student apod. Mezi migranty však nepatří turisté nebo osoby, které jsou na služební cestě. Migranti se dále mohou dělit z hlediska legálnosti jejich vstupu nebo pobytu na území daného státu na legální či ilegální. Statistiky za různé kategorie migrantů vedou ve většině případů věcně příslušné resorty.
Žadatel o mezinárodní ochranu je cizinec (osoba s cizí státní příslušností nebo bez státní příslušnosti), který na území daného státu (ČR) požádal o udělení uprchlického azylu. Uprchlík je cizinec, kterému byl na území daného státu (ČR) v souladu s tamními právními předpisy udělen uprchlický azyl, případně doplňková ochrana. Azylant je cizinec, kterému byl na území daného státu (ČR) udělen uprchlický azyl. Statistické údaje za všechny tyto kategorie cizinců jsou v České republice v gesci Ministerstva vnitra.
V některých případech je užíváno rovněž pojmu běženec. Tento pojem však nemá oporu v migrační terminologii a není tak jednoznačně definován. V mediální praxi je novináři hojně používán jako synonymum žadatele o mezinárodní ochranu nebo jako synonymum uprchlíka či azylanta.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Kam cizinci patří a kdo patří do cizinců?

Mgr. Daniel Chytil

Aktuální a přehledné výstupy za cizince naleznete na internetových stránkách ČSÚ v průřezových statistikách.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Uvedení národnosti je svobodnou volbou

Ilustrační foto

Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.