Bez správné interpretace čísel se špatně rozhoduje

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika je podle statistik nejprůmyslovější zemí Evropy. Firmy však musejí překonávat řadu potíží, včetně nedostatku technicky vzdělaných pracovníků. Loňský rok byl proto vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Zda se díky tomu podařilo zvýšit zájem o technické studijní obory, jsme se ptali generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR a členky České statistické rady Dagmar Kuchtové.

S rokem 2015 skončil Rok průmyslu a technického vzdělávání. Proč jste se rozhodli jej zorganizovat?

Pokud se nezmění pohled veřejnosti na technické vzdělávání a nezastaví se dlouhodobý pokles zájmu dětí a mládeže o studium na technických oborech, můžeme se rozloučit s výhodou, jakou je kvalitní vzdělaná pracovní síla v průmyslu a v dalších odvětvích. Potřebujeme změnit vzdělávací systém na všech stupních tak, aby podporoval zájem o polytechnické obory a dokázal na trh práce posílat zaměstnatelné lidi. Do celoroční kampaně se zapojilo na 150 subjektů včetně našich členských svazů a asociací, státních institucí, firem a škol všech stupňů. O to větší byla její váha.

Které významné akce byly součástí této kampaně?

Celkem proběhlo přes 400 akcí. Zorganizovali jsme sedm odborných kulatých stolů za účasti ministrů a hejtmanů o směrování technického školství. Největší účast jsme zaznamenali u tří velkých akcí zaměřených na veřejnost: u Dne s průmyslem v Ostravě, kam přišlo přes 12 tisíc návštěvníků, Dnů techniky Kopřivnice s 20 tisíci návštěvníky a Vědeckého jarmarku v Praze, který si nenechalo ujít na 16 tisíc dětí a rodičů. Za úspěšné považujeme dny otevřených dveří ve firmách a na vysokých i středních školách.

Podařilo se upoutat pozornost nových uchazečů o studium technických oborů?

U české veřejnosti i odborníků vzbudil Rok průmyslu a technického vzdělávání solidní zájem. Bez přehánění lze říci, že o modernosti průmyslu a o nedostatku pracovníků v technických oborech se v médiích mluvilo mnohem častěji než v minulosti. Teprve počty zájemců o studium technických oborů a zejména úspěšných absolventů, kteří po vystudování najdou uplatnění ve firmách, nám v budoucnosti řeknou, jak se výsledky kampaně zhodnotily. Ale již nyní máme pozitivní signály, že se v řadě odborných škol i na některých oborech na technických vysokých školách zastavil pokles zájmu.

 

Ing. Dagmar Kuchtová Ing. Dagmar Kuchtová

Od 1. října 2014 je generální ředitelkou Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). V SP ČR, který zastřešuje celkem 10,5 tis. firem, tj. více než 800 tis. pracovníků, působí od roku 1994 – nejprve jako zástupkyně ředitelky zahraničního odboru, poté jako ředitelka sekce vnějších a mezinárodních vztahů a také ve funkci zástupkyně generálního ředitele. Zastupuje SP ČR ve Výkonném výboru Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE v Bruselu. Od loňska je členkou České statistické rady.
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika služeb a cestovního ruchu. V letech 1983 až 1986 působila ve Strojexportu v oddělení dovozu technologií pro těžbu a geologický průzkum podniku zahraničního obchodu. V období 1992 až 1994 pracovala jako office manažer českého zastoupení společnosti Atlas Copco Tools.

Chystáte i na tento rok programy podporující technické vzdělávání?

Rozhodně. Je totiž třeba si uvědomit, že jde o běh na dlouhou trať. Bylo by naivní očekávat, že na vyřešení nedostatku kvalifikovaných, a ostatně i nekvalifikovaných, pracovních sil pro český průmysl by mohl stačit pouhý rok. Proto v iniciativách na podporu spolupráce škol a firem hodláme pokračovat i v příštích letech.

Jakými dalšími způsoby by se měl řešit nedostatek technicky vzdělaných osob na trhu práce?

Recepty jsou na stole. Jak už jsem řekla, z dlouhodobějšího hlediska je nutné změnit vzdělávací systém a jeho financování ve prospěch nedostatkových oborů. Je to o predikcích trhu práce a o práci s veřejností, s rodiči a žáky. Byli jsme i u vytváření systémů rekvalifikací jako Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací. Podporujeme zvýšení mobility pracovníků v České republice a chceme, aby sem přijeli nedostatkoví pracovníci z takových zemí, jako jsou Ukrajina či Vietnam. Podporujeme i projekt zaměstnávaní vězňů. Poukazujeme na to, že státní a veřejná správa často otálí s opatřeními. Firmy už nemají čas, lidi potřebují dnes.

V posledním čtvrtletí roku 2014 překonala průmyslová výroba předkrizové maximum z roku 2008 a nadále roste. Jak vidíte loňský rok?

Podle mého názoru přinesl řadu pozitiv. Dovolím si stručně shrnout hlavní trendy – rostoucí produkce, zakázky, investice, zaměstnanost, optimistická očekávání, stabilnější prostředí… Kromě zlepšení své kondice mnohé firmy prokázaly schopnost získávat zakázky na zahraničních trzích. Svědčí o tom export v objemu téměř čtyř bilionů korun. Vedle toho klesala cena ropy, přetrvávalo prostředí slabého kurzu a ve vyšší míře probíhalo čerpání či dočerpávání strukturálních fondů.

Kam by vlastně měly tuzemské firmy směřovat, aby neztratily svou konkurenceschopnost se zahraničními subjekty?

Pokud mluvíme o teritoriálním zaměření, podle našich šetření přetrvává největší zájem o unijní trh. Mezi zeměmi mimo EU dlouhodobě dominuje Rusko následované Brazílií, Indií, Vietnamem, Kazachstánem a Tureckem. Největší exportní a investiční potenciál vidíme v zemích bývalého Sovětského svazu, v oblasti Dálného východu, Latinské Ameriky a Afriky. Aby se firmy udržely a prosazovaly na zahraničních trzích, měly by u nich nabývat na významu inovační a vývojové aktivity. Musí sledovat nové trendy například v oblasti digitalizace. A důležitým prvkem jejich mezinárodní konkurenceschopnosti je také dostupné exportní financování.

Jak tyto změny probíhající v zahraničním průmyslovém prostoru monitorujete? Využíváte například statistické ukazatele týkající se inovací?

Ano. Snažíme se opírat o věcné argumenty a k tomu jsou statistické údaje často nezbytné. Bez dat a jejich správné interpretace nelze rozhodovat. Samozřejmě, že je používáme při jednání s vládou, poukazujeme i na množství patentů či vývoj výdajů na podporu aplikovaného výzkumu.
Očekávají průmyslové podniky růst produkce a hodnoty nových zakázek i v tomto roce?
Očekávání i přes určité diferenciace zůstávají poměrně optimistická, byť tempa růstu ekonomiky nebudou už tak vysoká jako loni. Klíčový bude vývoj na zahraničních trzích, kde přetrvávají i geopolitická rizika. A bohužel stále častěji budeme narážet na již vzpomínaný nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Máte pro letošek nějaké vize? Řadíte mezi své priority i úkoly spjaté s Průmyslem 4.0?

Mezi prioritní témata, která považujeme za nutná k řešení, patří trh práce, povolovací procesy či digitální ekonomika. Rozhodně mezi ně tedy náleží úkoly spjaté s Průmyslem 4.0. Právě podnikatelé iniciovali vypracování české cesty této čtvrté průmyslové revoluce, která výrazně propojuje internet věcí, služeb a lidí a otevírá dveře novým technologiím. Jinak řečeno jde o trend úplného digitálního propojení všech úrovní tvorby přidané hodnoty – od vývoje výrobku až po logistiku. SP ČR se v počátcích zavádění této „kybernetické revoluce“ velmi angažuje. Naši experti v únoru dokončili ve spolupráci s akademiky rozsáhlý materiál, o němž bude jednat ministerstvo průmyslu a poté vláda.

Svaz průmyslu a dopravy a Český statistický úřad pojí dlouholetá spolupráce spočívající v přípravě statistických zjišťování nebo také v osvětě o možnostech využívání statistických informací v průmyslu a dopravě. V čem spatřujete další horizont partnerství těchto institucí? A rozšiřuje se i díky vašemu působení v České statistické radě?

Spolupráce s ČSÚ nám usnadňuje šíření informací mezi naše členy či získávání potřebných dat pro naši argumentaci. Velmi si vážíme práce ČSÚ jako nezávislé a vysoce odborné instituce s mezinárodním respektem. Pro mě osobně je působení v České statistické radě příležitostí získávat velmi užitečné informace pro naši práci. Je to možnost společně hledat řešení v otázkách, jako jsou možnosti dalšího využití údajů či snižování administrativní náročnosti u výkazních povinností a v neposlední řadě setkávání se s renomovanými odborníky.

Autor: , tisková mluvčí ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.