Cizinci vzdělávající se na českých školách

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Studium cizinců na vysokých, případně vyšších odborných školách nebylo v České republice nic neobvyklého. V posledních letech ale došlo ke změně i na nižších stupních. Postupně narůstají počty dětí cizinců, které chodí do mateřských, základních a středních škol. Na rozdíl od vysokoškoláků, kteří si Českou republiku zvolili jako zemi studia, přicházejí do České republiky tyto mladší děti s rodiči. Získat vzdělání v České republice není primárním důvodem jejich pobytu.
Podle statistiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tvoří potomci cizinců 2 % dětí a žáků navštěvujících mateřské, základní a střední školy a studentů vyšších odborných škol. Na vysokých školách jich studuje 12 %.

Cizinci v mateřských a základních školách

Ve školním  roce 2014/2015 navštěvovalo mateřské školy 7 214 dětí cizinců. Byly to zejména děti rodičů z mimoevropských zemí (36 %), z evropských zemí mimo Evropskou unii (35 %) a 29 % z nich pochází ze zemí Evropské unie.
Od školního roku 2003/2004 došlo k nárůstu dětí cizinců v mateřských školách na více než dvojnásobek (2,2násobek) s rychlejší dynamikou růstu v posledních šesti letech. Děti cizinců tak tvoří 2 % všech dětí v mateřských školách. Nejčastěji se jedná o vietnamské děti (1,9 tis.), děti z Ukrajiny (1,7 tis. dětí), Slovenska (1,4 tis. dětí) a o děti ruské (0,5 tis.). V posledních šesti letech se zpomalil nárůst počtu dětí vietnamských rodičů (na 1,7násobek), naopak rychleji rostou počty dětí slovenských (2,5násobek), ruských a ukrajinských rodičů (shodně na 2,3násobek).
V základních školách plnilo v roce 2014/2015 povinnou školní docházku celkem 16 477 dětí cizinců a ti tak tvoří necelá 2 % žáků základních škol. Největší podíl cizinců mají žáci z evropských zemí mimo Evropskou unii (38 %), následují žáci zemí Evropské unie (32 %) a 30 % těchto žáků pochází z neevropských zemí.

Počty cizinců vzdělávajících se na českých školách ve školních letech 2003/2004, 2008/2009 a 2014/2015, podíly cizinců*) na celkovém počtu dětí, žáků a studentů (2014/2015)

Počty cizinců vzdělávajících se na českých školách ve školních letech 2003/2004, 2008/2009 a 2014/2015, podíly cizinců*) na celkovém počtu dětí, žáků a studentů (2014/2015)

Zaměříme-li se na jednotlivé země, pak nejvíce dětí cizinců navštěvujících základní školy pochází z Ukrajiny (4,0 tis.), ze Slovenska (3,8 tis.), z Vietnamu (3,2 tis.) a z Ruska (1,3 tis.). Od roku 2003/2004 došlo k nárůstu počtu dětí cizinců na základních školách o 27 %, přičemž v posledních šesti letech se jednalo o 21% nárůst. U žáků z Vietnamu došlo k poklesu jejich počtu (o 2 %), k nárůstu naopak došlo u žáků z Ukrajiny (o 33 %), u Slováků (o 39 %) a u ruských žáků (o 28 %).
Cizinci na středních školách tvoří, obdobně jako v mateřských a základních školách, 2,0 % všech žáků. Celkem se na českých středních školách ve školním roce 2014/2015 vzdělávalo 8 837 cizinců, kteří jsou zejména z Ukrajiny (2,1 tis.), Vietnamu (2,0 tis.), Slovenska (1,7 tis.) a Ruska (1,0 tis.).
Od roku 2003/2004 počet žáků středních škol s jiným státním občanstvím než českým vzrostl 2,5krát, k nárůstu došlo zejména do roku 2008/2009.
V posledních šesti letech vzrostly počty dětí cizinců na středních školách pouze o 24 %. Počty žáků z Vietnamu se prakticky stabilizovaly, výrazně rostly počty žáků z Ukrajiny (o 550 žáků, tj. 35 %), Slovenska (o 470 žáků, tj. 39 %) a z Ruska (o 360 žáků, 53 %).

V zahraničí studují 3 % všech českých studentů

Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) také poskytují informace o tom, ve kterých zemích OECD a přidružených zemích se studenti vzdělávali. Máme tak k dispozici údaje o studijní mobilitě našich občanů, které nelze z českých statistik zjistit.
V zemích OECD a partnerských zemích studovalo ve standardních programech terciárního vzdělávání (bez stáží a studijních pobytů studentů českých vysokých a vyšších odborných škol) celkem 12,6 tis. českých občanů. V zahraničí tak studují 3 % všech českých studentů v terciárním vzdělávání. Jako zemi studia si vybírají zejména sousední státy – Slovensko (5,5 tis.), Německo (1,4 tis.), Polsko (0,8 tis.) a Rakousko (0,6 tis.). Za atraktivní považují studium ve Velké Británii (1,3 tis.), Spojených státech (0,7 tis.) a ve Francii (0,7 tis.).

Cizinci studující na vysokých školách

Počty cizinců studujících na vyšších odborných a vysokých školách nejsou v tak vysoké míře jako v případě nižších stupňů vzdělávání závislé na celkové míře migrace. Výběr země studia souvisí zejména s podmínkami studia v dané zemi (školné, jazyk studia, možnosti a cena ubytování …), kvalitou škol a celkově s úrovní vzdělání. Nesouvisí již tolik s místem pobytu rodiče, jako je tomu u mladších žáků.
Na vyšších odborných školách studovalo v roce 2014/2015 celkem 552 zahraničních studentů, ti tvoří 2 % studentů vyšších odborných škol. Studují zejména obory zdravotnické a obory umělecké. Více než dvě pětiny cizinců na vyšších odborných školách (44 %) tvoří občané Slovenska a téměř pětinu občané Ukrajiny.
Nejvíce zahraničních studentů studuje na českých vysokých školách. V roce 2014 studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách 41,2 tis. cizinců, což představovalo 11,9 % všech posluchačů.
Jednalo se zejména o Slováky (22,7 tis.), kteří tvoří nadpoloviční většinu zahraničních studentů na českých veřejných a soukromých vysokých školách (56 %). Výrazněji jsou zastoupeni i studenti z Ruské federace (5,2 tis. studentů, 13 % cizinců na českých vysokých školách), z Ukrajiny (2,3 tis., 5 % cizinců) a z Kazachstánu (1,4 tis. studentů, 3 %). Zatímco v posledních šesti letech se počet Slováků na českých vysokých školách zvýšil pouze o 18 %, počet studentů z bývalých zemí Sovětského svazu rostl mnohem rychleji – v případě studentů z Ruské federace a z Kazachstánu se od roku 2008 ztrojnásobil a z Ukrajiny narostl na více než dvojnásobek (2,2krát). Cizinci studují zejména na vysokých školách v Praze (20,3 tis.) a Brně (12,5 tis.).

Češi studující v zemích OECD a přidružených zemích v programech terciárního vzdělávání v roce 2013 ( v %)

Češi studující v zemích OECD a přidružených zemích v programech terciárního vzdělávání v roce 2013 ( v %)

Studium v zahraničí preferují Asiaté

V zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvořilo v roce 2013 v průměru 9 % všech studentů terciárního vzdělávání zahraničních, tedy těch, kteří studovali mimo zemi svého původu. Podíly se lišily podle typu programu – v krátkých programech terciárního vzdělávání tvořili cizinci ze zahraničí 5 % studentů, v bakalářském studiu 6 %, v magisterském 14 % a v doktorských programech 24 % studentů.
Údaje OECD z roku 2013 prokázaly, že cizinci představovali 9 % studentů českých vysokých a vyšších odborných škol, z toho bylo 8 % studentů vyšších odborných škol a bakalářských programů, 11 % studentů magisterských a 13 % doktorských studijních programů.
V zemích OECD studují mimo zemi původu zejména Asiaté (53 % studentů v zahraničí), Evropané (25 %) a studenti z Jižní Ameriky (2 %). Z jednotlivých států stojí za zmínku Čína, jejíž občané tvoří 20 % všech zahraničních studentů, Německo s 4 %, Korejská republika s 3 % a Itálie s 1,5 %. Občané České republiky tvoří v zemích OECD a přidružených státech 0,4 % všech zahraničních studentů.
Podíl cizinců v institucích terciárního vzdělávání se mezi jednotlivými zeměmi poměrně liší. V průměru tvoří cizinci 11 % všech studentů, kteří absolvují první program terciárního vzdělávání (tzv. první absolventi). V žebříčku zemí, za které jsou dostupná data, je na prvním místě v podílu zahraničních absolventů Austrálie, kde cizinci tvoří 42 % „prvních absolventů“. Nad 20% hranicí je ještě Nový Zéland a Lucembursko (zde je však celkově malý počet institucí terciárního vzdělávání, občané Lucemburska převážně studují v zahraničí). Podle údajů OECD tvořili v České republice cizinci 9 % „prvních absolventů“ v programech terciárního vzdělávání. S těmito hodnotami se řadíme mezi země, jako jsou Velká Británie a Finsko.

Autor: , vrchní ředitelka sekce demografie a sociálních statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejvíce cizinců studuje v ČR na vysokých školách

ilustrativní fotka

Počty cizinců vzdělávajících se v ČR na některém z typů škol, včetně předškolních zařízení, za poslední desetileté období výrazně vzrostly. Největší nárůst byl zaznamenán na vysokých školách. Nejméně se zvýšily počty cizinců mezi studenty středních škol.

ČSÚ přinese aktuální údaje o dalším vzdělávání

Mgr. Božena Půbalová

O statistice vzdělávání se ČSÚ dělí zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zatímco MŠMT se věnuje statistikám školství, ČSÚ se zaměřuje především na statistiky dosaženého vzdělání populace a statistiky dalšího vzdělávání (takového, kterého se lidé účastní v pozdějším než obvyklém školním věku).

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Ilustrační foto

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

Absolventi vysokých škol očima genderu

ilustrativní fotka

Počet absolventů všech typů vysokých škol se pohybuje od roku 2010 kolem hodnoty 90 tis. osob. Ze šedesáti procent se jedná o ženy. Podíl absolventů soukromých škol představuje necelých 16 % všech absolventů vysokých škol.

Počty udělených státních občanství v ČR

ilustrativní fotka

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Ať děti skládají stavebnice

prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D. Eng. h. c., FEng.

Profesora Petra Zunu trápí pohled společnosti na techniky. Měli by mít respekt stejně jako právníci nebo lékaři. „Už to nejsou chlapíci ve špinavých montérkách,“ říká. Podle jeho názoru by rodiče měli vést děti k technickému myšlení. Jak? Například skládáním stavebnic, podotýká zakladatel Inženýrské akademie ČR.

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Ilustrační obrázek

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

ilustrativní fotka

Na globálním trhu práce by měla v následujících letech vzrůst poptávka po statisticích a analyticích. Jejich práce totiž přispívá k lepším výsledkům průmyslových a stavebních podniků, obchodu, zdravotnictví, školství, ochraně životního prostředí a dalších oborů.

V ČSÚ přibývá vysokoškoláků

Ilustrační fotka

Český statistický úřad patří mezi instituce dlouhodobě personálně stabilizované. V loňském roce si udržel nízkou míru fluktuace a omladil věkovou strukturu svých vedoucích zaměstnanců. Podíl vysokoškoláků převýšil počet středoškolsky vzdělaných.

Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

Ilustrační foto

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

ilustrativní obrázek

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.