Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Ze statistik Ředitelství služby cizinecké policie (ŘSCP) je zřejmé, že počet občanů třetích zemí s povoleným přechodným pobytem (tzn. s vízy nad 90 dnů nebo dlouhodobým pobytem) dosáhl k 31. 12. 2014 celkem 86 259 osob, tj. asi třetina z celkového počtu „třetizemců“ legálně pobývajících na území našeho státu.
Na 179 tis. cizinců z třetích zemí mělo na území České republiky povolený trvalý pobyt a zhruba 2,5 tis. zde pobývalo na základě udělené mezinárodní ochrany.

Cizinci z třetích zemí podle účelu pobytu v ČR v roce 2014 celkem (v %)

Cizinci z třetích zemí podle účelu pobytu v ČR v roce 2014 celkem (v %)

Nejméně cizinců je u nás z humanitárních důvodů

Největší část z celkového počtu cizinců z třetích zemí s povoleným  přechodným pobytem (41 745 osob, resp. 48,4 %) tvořili cizinci pobývající na našem území z důvodů zaměstnání a podnikání.
Další početnou skupinu (23 377 osob, resp. 27,1 %) reprezentovali cizinci, kteří získali přechodný pobyt na území České republiky na základě rodinných důvodů. Studium jako účel pobytu mělo k uvedenému datu celkem 14 287 osob (16,6 %).
Nejmenší zastoupení – 6 850 osob (7,9 %), pak měli cizinci, kteří na území České republiky pobývali z humanitárních důvodů.
Podíváme-li se na tyto cizince – občany třetích zemí s povoleným přechodným pobytem – z hlediska pohlaví, jsou vidět určité odlišnosti.
Zatímco mezi muži dominuje jednoznačně účel pobytu zaměstnání a podnikání (60,2 %), u žen převažují rodinné důvody (37,7 %) následovány účelem pobytu zaměstnání a podnikání (34,1 %). Studium jako účel pobytu mělo k 31. 12. 2014 celkem 13,4 % mužů a 20,4 % žen. Nejméně zastoupenou kategorií, a to jak u mužů, tak u žen, pak byly humanitární důvody (8,1 % mužů a 7,8 % žen).

V roce 2014 v ČR žilo necelé procento azylantů

K 31. 12. 2014 pobývalo legálně na území České republiky celkem 451 923 cizinců, z toho většina (249 856, resp. 55,3 %) na základě uděleného povolení k trvalému pobytu.
Celkem 199 511 osob mělo k uvedenému datu udělený některý z typů přechodného pobytu (občané tzv. třetích zemí víza nad 90 dnů nebo dlouhodobý pobyt, občané EU a jejich rodinní příslušníci přechodný pobyt).
Azylanti tvořili pouhých 0,6 % z celkového počtu cizinců.

Rozdíly v důvodech podle státních občanství

Ještě výraznější diference jsou patrné ze srovnání z hlediska jednotlivých (nejvíce zastoupených) státních občanství.
Zaměstnání a podnikání jsou dominujícím účelem pobytu mezi Ukrajinci (65 % z těchto občanů), Vietnamci (60,2 %) a Moldavany (58 %).
Rodinné důvody mírně převažují nad zaměstnáním a podnikáním v případě občanů Číny (42,4 % rodinné důvody vs. 41,3 % zaměstnání a podnikání), Korejské republiky (46,6 % vs. 41,6 %) a Japonska (47,7 % vs. 40,6 %).
U občanů Spojených států amerických jsou potom rodinné důvody jednoznačně nejčastějším účelem pobytu (40,7 %).
Oproti tomu občané Kazachstánu (57,7 %) a Běloruska (42,9 %) pobývají nejčastěji na území České republiky za účelem studia.

Hlavní důvody účelu přechodného pobytu v ČR u mužů a žen v roce 2014 (v %)

Hlavní důvody účelu přechodného pobytu v ČR u mužů a žen v roce 2014 (v %)

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V Praze žije 37 % v ČR legálně pobývajících cizinců

ilustrativní fotka

Na konci roku 2017 pobývalo legálně na našem území celkem 526 811 cizinců. Více než polovina z nich měla povolení k trvalému pobytu. Více než třetina cizinců žila v Praze, nejméně pak v Kraji Vysočina a Zlínském kraji.

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Počty udělených státních občanství v ČR

ilustrativní fotka

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Už teď jsem v ráji

Murali Parsa, CSc.

Podívat se na život v České republice očima cizince je vždy zajímavé. Jak hodnotí rozdíly v české a indické kultuře Murali Parsa, odborný pracovník z oddělení koordinace šetření v domácnostech Českého statistického úřadu? Narodil se v jižní Indii a žije u nás desítky let.

Kam cizinci patří a kdo patří do cizinců?

Mgr. Daniel Chytil

Aktuální a přehledné výstupy za cizince naleznete na internetových stránkách ČSÚ v průřezových statistikách.

Aby v pojmech nebyl zmatek

RNDr. Jarmila Marešová

V současné době v souvislosti s uprchlickou krizí používají média řadu pojmů z oblasti migrace. Bohužel často nevhodně, obvykle jako synonyma, i když o synonyma vůbec nejde. Chtěla bych proto vše uvést na pravou míru a vysvětlit, co se pod danými pojmy podle definic skrývá.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Uvedení národnosti je svobodnou volbou

Ilustrační foto

Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.

V Lucembursku to bez cizinců nejde

Ing. Petr Kubernát

Velvyslanec České republiky v Lucembursku Petr Kubernát má za sebou bohatou diplomatickou minulost. Díky tomu dokáže z nadhledu zhodnotit, jak v této malé zemi funguje státní správa a jaké zde panují podmínky pro podnikání.

Uprchlíkům se nevyhneme

ilustrativní fotka

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.

Za co u nás cizinci utrácejí?

ilustrační foto

Potraviny, nápoje, tabákové výrobky, oděvy a drogistické zboží. To vše nejčastěji nakupují nerezidenti při návštěvě České republiky. Za zboží v maloobchodním prodeji v roce 2012 utratili celkově téměř 40 mld. Kč.

Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

Ilustrační foto

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Ilustrační foto

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.