Odliv peněz z ČR je jeden z nejsilnějších v Unii

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od ledna do září loňského roku vytvořila česká ekonomika hrubý domácí produkt ve výši 3,30 bil. Kč v běžných cenách. V podobě finančních prostředků z něho v ČR zůstalo ale jen 3,02 bilionu. Zbytek peněz odešel do zahraničí.

První tři čtvrtletí roku 2015 byla pro českou ekonomiku neobyčejně úspěšným obdobím. Hrubý domácní produkt (HDP), bez očištění o sezónní a kalendářní vlivy, se navýšil v reálném vyjádření o 4,3 % meziročně. K jeho růstu přispěly téměř všechny složky poptávky. Ubrala pouze bilance zahraničního obchodu. Ekonomice se velmi dařilo i z hlediska vývoje jednotlivých odvětví. Téměř všechna – od zpracovatelského průmyslu přes stavebnictví až po rozličná odvětví služeb – totiž zaznamenávala lepší výsledky než před rokem. HDP narostl nejrychleji za posledních osm let. V Evropské unii českou ekonomiku z hlediska dynamiky hrubého domácího produktu předčily pouze tři země. Byla to Malta (+5,5 %), Lucembursko (+5,8 %) a Irsko (+7,0 %).

Transakce se zahraničím

Přerozdělení peněz se zahraničím odpovídá širokému spektru transakcí. Klíčovými jsou:
•    zisky z přímých zahraničních investic;
•    příjmy z práce v zahraničí, úroky;
•    povinné odvody do společného rozpočtu Evropské unie.
Pokud jde o kapitálové příjmy z rozpočtu Evropské unie, ty v těchto transakcích z metodických důvodů zohledněny nejsou.

Dynamika HDP v reálném vyjádření je pouze jedním z mnoha měřítek hospodářského rozvoje a úspěšnosti ekonomiky v průběhu času. A jakkoli vývoj tuzemské ekonomiky v prvních třech čtvrtletích roku 2015 vypadal podle tohoto ukazatele impozantně, jiné indikátory mohly nadšení mírnit. Jedním z nich byl hrubý disponibilní důchod.

Hrubý domácí produkt a hrubý disponibilní důchod v ČR (v běžných cenách)

Hrubý domácí produkt a hrubý disponibilní důchod v ČR (v běžných cenách)

Za hranice směřují stovky miliard

Hrubý disponibilní důchod zachycuje, jak už z jeho názvu vyplývá, jakými finančními prostředky domácí ekonomika disponuje. Určuje, kolik peněz je v ní na spotřebu a investice. A jak je hrubý disponibilní důchod v případě České republiky vysoký? Je dlouhodobě nižší než hrubý domácí produkt. Ani období od ledna do září loňského roku nebylo výjimkou. Zatímco HDP v běžných cenách dosáhl 3,30 bil. Kč, hrubý disponibilní důchod činil 3,02 bil. Kč.
Tím, čím se liší od HDP, jsou transakce se zahraničím. Dochází k nim ve dvou směrech. V jednom ekonomika finanční prostředky ztrácí, to znamená, že peníze z ní odplouvají do zahraničí. Ve druhém je naopak získává. V úhrnu Česká republika na přerozdělení tratí. Více prostředků z ní tedy odtéká, než naopak přitéká. V průběhu prvních třech čtvrtletí 2015 z Česka odešlo 449 mld. Kč. Ze zahraničí do ČR zamířilo 164 mld. Kč.
Kvůli přerozdělení se zahraničím přišla česká ekonomika v lednu až září loňského roku o 285 mld. Kč, tj. o 8,6 % HDP. Čistý odliv peněz byl mohutný. Silnější byl jen v prvních třech čtvrtletích let 2009 (8,7 %), 2010 (9,3 %) a 2014 (9,2 %).

Investorům náleží i reinvestované zisky

Zisky z přímých zahraničních investic se dělí na rozdělované důchody společností a reinvestované zisky. Rozdělované důchody společností odchází do země investora fyzicky. Reinvestované zisky zůstávají v cílové destinaci. Z ekonomické podstaty však odchází obě části zisků, neboť obě náleží investorům.

Již víme, že hrubý disponibilní důchod České republiky je nižší než HDP. Také víme, že příčinou je silnější odliv peněz do zahraničí v porovnání s intenzitou přílivu do ekonomiky České republiky. Pokud se podíváme do struktury transakcí, zjistíme, že hlavní roli v tomto směru sehrávají zisky přímých zahraničních investorů. Během prvních třech čtvrtletí 2015 si přímí zahraniční investoři přišli v Česku na 319 mld. Kč. Domácím investorům přinesly jejich zahraniční investice pouze 29 mld. Kč. Proč je rozdíl v těchto ziscích tak markantní? Hlavní důvody jsou dva.
Zaprvé objem přímých zahraničních investic v ČR je mnohem větší než velikost investic českých společností v cizině. Ty sice zvolna rostou, především po roce 2007, v porovnání s objemem zahraničního kapitálu v Česku zůstávají ale stále nízké. Zadruhé se liší ve fázi životního cyklu. Zatímco přímé zahraniční investice v ČR jsou již v pokročilé fázi a tedy vysoce ziskové, české jsou mladé. Jejich hlavní čas – co se týče tvorby zisků – by měl teprve přijít.

Čistá pozice*) v přímých zahraničních investicích na konci roku 2014 (v % HDP)

Čistá pozice*) v přímých zahraničních investicích na konci roku 2014 (v % HDP)

ČR se většině zemí EU vymyká

Rozdíl v objemu přímých zahraničních investic v České republice a tuzemských investic v zahraničí je možné ilustrovat na datech České národní banky. Podle údajů z konce roku 2014 činil objem kapitálu zahraničních investorů v české ekonomice 3,26 bil. Kč. Investice tuzemských společností v cizině byly nižší – necelý bilion (917 mld. Kč). Čistá pozice se tak rovnala –2,34 bil. Kč. Nerovnováha české ekonomiky v přímých zahraničních investicích byla jedna z nejvýraznějších ze zemí Evropské unie. Větší rozdíl ve stavech, vyjádřeno relativně k HDP, měly na konci roku 2014 pouze tři země: Estonsko, Bulharsko a Malta.
Jelikož právě nerovnováha ve stavech přímých zahraničních investic je hlavní příčinou čistého odlivu peněz z české ekonomiky do zahraničí a ta je přitom jedna z nejvýraznějších v EU, není překvapením, že také tento odliv patří k nejsilnějším. Za celý rok 2014 odešlo z České republiky 8,7 % HDP. Jednalo se o nejhorší výsledek v Unii. Je však třeba podotknout, že pro srovnání nebyla dostupná data za čtyři země včetně Irska. A to je země, která na přerozdělení dlouhodobě ztrácí dokonce více peněz než my. Pozice české ekonomiky by tak byla ve skutečnosti zřejmě o jednu příčku lepší.

Čistý odliv peněz do zahraničí, popřípadě čistý příliv*) do domácí ekonomiky v roce 2014 (v HDP)

Čistý odliv peněz do zahraničí, popřípadě čistý příliv*) do domácí ekonomiky v roce 2014 (v HDP)

Zahraniční investoři berou, ale také dávají

Zahraniční investoři ze svých investic v Česku „sklízejí sladké plody“. Bylo by však chybou uvažovat o přímých zahraničních investicích pouze negativně. Jejich přínosy jsou totiž zjevné. Promítly se do růstu investiční aktivity, zmodernizovaly zpracovatelský průmysl, zvýšily exportní výkonnost české ekonomiky. Spolu s jejich přílivem pronikly do České republiky nové technologie, know-how a zkušenosti. Je pravda, že velká část  hrubého domácího produktu aktuálně končí v zahraničí. Bez přílivu zahraničního kapitálu by tomu tak jistě nebylo. Jenže bez zahraničního kapitálu by česká ekonomika s největší pravděpodobností nerostla tak, jak jsme pozorovali. Nebyl by nakonec nižší i hrubý disponibilní důchod?
Více informací o čistém odlivu peněz naleznete v analýze Hodnocení výkonnosti ekonomiky České republiky v širším kontextu na ZDE.

Autor: , oddělení svodných analýz

3 Pings/Trackbacks pro "Odliv peněz z ČR je jeden z nejsilnějších v Unii"

Související články

 

Ekonomika ČR v roce 2015

Ekonomika ČR v roce 2015

Vloni pomohlo české ekonomice dočerpávání peněz z fondů EU a nízké ceny ropy na světovém trhu. Národní hospodářství rostlo nejrychleji od roku 2007. Mezi členskými zeměmi vstupujícími do EU po roce 2000 patřila České republice z hlediska úrovně ekonomické výkonnosti druhá nejlepší příčka hned za Maltou.

Pohánějí investice ekonomický růst?

Pohánějí investice ekonomický růst?

Ve srovnání s uplynulým rokem došlo letos v České republice k významnému zvýšení investiční činnosti. Poslední odhad České bankovní asociace zvýšil předpoklad růstu investic v roce 2015 o 7,4 % oproti roku 2014.

HDP odliv zisků nezohledňuje

HDP odliv zisků nezohledňuje

K hodnocení výkonnosti ekonomiky se běžně používá hrubý domácí produkt. Ten ovšem nebere ohled na tak závažnou skutečnost, jakou jsou zisky podniků pod zahraniční kontrolou, které odtékají z Česka do zahraničí. Jak ukazuje právě vydaná analýza ČSÚ, existují ukazatele, které tento fakt reflektují.

Dvě desetiletí přímých investorů v Česku

Dvě desetiletí přímých investorů v Česku

Česká republika se nachází ve třetí fázi přímých zahraničních investic, kdy odliv výnosů převyšuje zisky určené k reinvesticím v tuzemsku. Tato fáze tak podstatně redukuje růstový potenciál, který přinesly zahraniční investice do České republiky zejména v období ohraničeném lety 1995–2003.

Investiční aktivita stoupá

Investiční aktivita stoupá

Počátkem roku 2008 se investiční aktivita v české ekonomice výrazně utlumila. Od druhé poloviny roku 2013 však došlo k obratu. Investice se každé čtvrtletí zvyšují. Letos kvůli čerpání z evropských fondů rostou i ve vládním sektoru.

HDP 2014: Vyšší útraty domácností hlavně za zboží z dovozu

HDP 2014: Vyšší útraty domácností hlavně za zboží z dovozu

Že česká ekonomika loni ožila, není třeba opakovat. Čísla o struktuře HDP, meziročním a mezikvartálním růstu jeho složek či výkonnosti odvětví jsou už týdny známa. Co víme dál?

Ekonomiku zvedly hlavně investice

Ekonomiku zvedly hlavně investice

Loňská tři čtvrtletí ukázala, že česká ekonomika překonala recesi. Reálně vyprodukovala hrubý domácí produkt v hodnotě přes 3 bil. Kč. Za tutéž dobu v roce 2013 jí k loňskému výsledku chybělo 33 mld. Kč. K růstu hrubého domácího produktu přispěly hlavně investice.

Jsou investice do ICT cestou k hospodářskému růstu?

Jsou investice do ICT cestou k hospodářskému růstu?

V roce 2012 se investice do informačních a komunikačních technologií (ICT) podílely na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice dvěma procenty. Jednalo se o výrazně nižší podíl než na začátku tisíciletí. Podobně je na tom i zbytek Evropy.

Nový trend – investice do odpadních vod

Nový trend – investice do odpadních vod

Zatímco v 90. letech převládaly investice do oblasti ochrany ovzduší a klimatu, v posledních letech se nejvíce finančních prostředků investovalo do oblasti nakládání s odpadními vodami. Tento trend potvrdila i data ČSÚ za rok 2012.

Jak to vidí Jana Gotvaldová: Chybí investice do dopravy

Jak to vidí Jana Gotvaldová: Chybí investice do dopravy

Kvalitní a fungující dopravní systémy jsou v současné době globalizace nezbytnou podmínkou nejen pro výkonnou ekonomiku, ale také pro spokojený život občanů, kteří chtějí pohodlně cestovat. Při statistickém hodnocení situace v dopravě vycházíme buď z finančních ukazatelů – tržby, zisku