Počty udělených státních občanství v ČR

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

V České republice se proces přeměny z cizince na občana děje prostřednictvím nabývání státního občanství.
Od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, který zavedl některé nové právní instituty. Především umožňuje existenci dvojího státního občanství, kdy se žadatel o občanství ČR již nemusí vzdávat své původní státní příslušnosti. Dále tento zákon umožňuje získat občanství ČR prohlášením, kdy po splnění zákonných podmínek má cizinec právní nárok na nabytí občanství.
V předchozí právní úpravě se prohlášení týkalo pouze některých občanů Slovenska (zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů), nyní rovněž bývalých občanů ČR a jejich potomků a zejména osob, které se zdržují na území ČR od deseti let věku, tedy druhé generace cizinců.

Šance pro druhou generaci cizinců

Nová právní úprava se v roce 2014 projevila nejvyšším počtem udělených státních občanství ČR (5 114 osob) od roku 2000. Zároveň byla vedena správní řízení u žádostí podaných podle původního zákona č. 40/1993, o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Podle předchozího státního občanství byli mezi novými občany ČR nejvíce zastoupeni Ukrajinci (40,6 %), Slováci (11,2 %), Rusové (9,1 %), Rumuni (6,1 %) a Vietnamci (5,8 %).
Díky ustanovení podle § 35 a § 73 zákona č. 186/2013, které umožnilo druhé generaci cizinců nabýt občanství prohlášením, získalo v roce 2014 občanství ČR 3 779 osob, tj. téměř tři čtvrtiny z celkového počtu nabytých občanství v daném roce. Nutno podotknout, že § 73 umožňoval nabytí státního občanství osobám starším než 18 až 21 let, na které se vztahuje § 35, a pouze do konce roku 2014. Přirozeně toho využili potomci migrantů, kteří v Česku vyrostli, ale podle předchozí legislativy možnost této snadnější cesty k českému pasu neměli. V dalších letech se tento institut bude týkat pouze osob ve stanoveném věkovém rozmezí.

Srovnání se světem

Z hlediska mezinárodního srovnání patří Česká republika mezi nejméně štědré země v udělování státního občanství.
Za období 2002 až 2013 se umístila na pátém místě od konce evropského žebříčku. V absolutních číslech bylo ve sledovaném období uděleno ve Velké Británii 77x více státních občanství oproti České republice, ale i v populačně srovnatelném Portugalsku téměř 6x více.

Nejvíce státních občanství ČR získali Slováci

Celkem bylo od roku 1999 uděleno státní občanství ČR 54 608 osobám, z toho 46,6 % tvořili bývalí občané Slovenska a 15 % osoby s původním státním občanstvím Ukrajiny. Z ostatních zemí podle původních státních příslušností žádná nepřekročila 4 %. Uvedené dvě nejpočetnější skupiny bývalých cizinců mají však ve srovnávaném období odlišný průběh. Zatímco počet žadatelů – Slováků, rok od roku klesá, protože naši sousedé využívali institut prohlášení již od začátku nového tisíciletí, počty Ukrajinců se každoročně zvyšují. Důvodem jsou rostoucí počty osob splňujících podmínku délky pobytu nutnou pro udělení občanství.
Celkem 1,7 % nabytých státních občanství patřilo osobám, kterým byl předtím udělen v České republice azyl. Jejich rozdělení souvisí se zeměmi, které patří mezi nejčetnější v počtu přiznaných azylů. Nejvíce azylantů, kteří získali občanství ČR, je z Běloruska (140) a tvoří čtvrtinu z celkového počtu nových občanů ČR původem z Běloruska. V případě bývalých občanů Ruské federace 117 azylantů představuje 6 %, u Arménie 112 azylantů 18 % z Arménů, kteří získali občanství ČR. Bezkonkurenčně největší podíl azylantů na nových občanech ČR je u osob původem z Afghánistánu (56 %).

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kam cizinci patří a kdo patří do cizinců?

Mgr. Daniel Chytil

Aktuální a přehledné výstupy za cizince naleznete na internetových stránkách ČSÚ v průřezových statistikách.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Uvedení národnosti je svobodnou volbou

Ilustrační foto

Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.

Uprchlíkům se nevyhneme

ilustrativní fotka

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Ilustrační foto

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.